Kategorie: My a svět

Názory veřejnosti na fungování EU

Dvě pětiny občanů (41 %) si myslí, že Evropská unie funguje demokraticky. Čtvrtina lidí (27 %) se domnívá, že EU funguje efektivně. Pětina populace (22 %) hodnotí rozhodování v EU jako dostatečně promyšlené a pružné. Alespoň orientační přehled o tom, co patří do kompetence národních vlád a co do pravomoci orgánů EU, má čtvrtina občanů ČR (24 %). U všech sledovaných otázek došlo v porovnání s průzkumem před rokem ke snížení podílu příznivých názorů. (Pokračování textu…)

Názory občanů na společnou evropskou měnu

Zhruba každý druhý občan předpokládá, že se Evropské unii podaří udržet společnou měnu. Necelá čtvrtina lidí (24 %) aktuálně podporuje zavedení eura jako měny v České republice. Čtvrtina lidí (26 %) si myslí, že euro zůstane společnou měnou v členských státech, ale nejsou pro jeho zavedení u nás. Pro zavedení eura v ČR jsou častěji mladí lidé, vysokoškolsky vzdělaní, lidé orientovaní politicky vpravo a dobře materiálně zajištěni. (Pokračování textu…)

Důvěra v NATO

Důvěra českých občanů v NATO je stabilně nad padesátiprocentní hranicí. V únoru Severoatlatnické alianci důvěřovalo 55 % lidí, od září 2013 došlo k mírnému zvýšení podílu lidí, kteří mají v NATO důvěru (o 4 procentní body). NATU důvěřují častěji voliči většiny parlamentních stran (s výjimkou příznivců KSČM), dále lidé politicky orientovaní napravo, studenti a zaměstnanci. Důvěra v NATO roste s vyšší úrovní vzdělání a s materiálním zajištěním domácností. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 34 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší zjištěná hodnota. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, kterému důvěřuje necelá třetina lidí (30 %). Nedůvěru k Evropské unii i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, stoupenci KSČM a Úsvitu. Nízká míra důvěry v evropské instituce může nepříznivě ovlivnit zájem občanů o květnové volby do Evropského parlamentu. (Pokračování textu…)

Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 40 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 35 %. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. (Pokračování textu…)

Názor na členství v EU

S členstvím České republiky v Evropské unii jsou spokojeny dvě pětiny občanů. Téměř dvoutřetinová většina lidí se nedomnívá, že Evropská unie se vyvíjí správným směrem. V názoru na to, zda Evropská unie ohrožuje naše národní zájmy a zda jsou naše národní zájmy v rozporu se zájmy EU, je česká veřejnost rozdělena do dvou zhruba vyrovnaných táborů. Ovšem sounáležitost s Evropou pociťují dvě třetiny české veřejnosti. (Pokračování textu…)

Sounáležitost s EU

Sounáležitost s Evropou pociťují zhruba dvě třetiny Čechů. V porovnání s obdobím našeho předsednictví EU se tento pocit mírně oslabil, poslední dva roky se nemění. Od roku 2011 se nemění ani podíl lidí, kteří by hypoteticky chtěli mít vedle českého občanství i občanství EU – v současnosti je jich 39 %. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na naše členství v EU

Téměř polovina občanů (48 %) je aktuálně spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Po loňském propadu míry spokojenosti jde o návrat k hodnotě z roku 2011. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, pro vstup by hlasovala rovněž téměř polovina obyvatel (48 %). Většina veřejnosti (69 %) si nemyslí, že naše republika je schopna hrát v EU aktivní roli. Téměř polovina občanů (48 %) je aktuálně spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Po loňském propadu míry spokojenosti jde o návrat k hodnotě z roku 2011. Pokud…

Vztahy občanů ČR k vybraným zemím

Velmi dobré vztahy ke Slovensku, ale také k severským a západoevropským státům i k našim sousedům a odstup od světových velmocí a východu či jihovýchodu Evropy. Tak by se daly charakterizovat výsledky pravidelného průzkumu, v němž naši občané hodnotí svůj vztah k jiným zemím. Některé z hodnocených zemí si v očích české veřejnosti od loňska polepšily (USA, Francie, Itálie, Slovensko), u jiných se podíl pozitivních hodnocení v posledních dvou letech snižuje (např. Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Čína). (Pokračování textu…)