Islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus jsou stabilně považovány za potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Oproti průzkumu STEM v roce 2011 výrazně posílil pocit ohrožení ze strany migrantů a z vývoje situace na Blízkém východě. Především však narostl pocit ohrožení politikou Ruska. Číst dále
Občané ČR mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Francouzům, Angličanům, Američanům a Němcům. Z časové řady je patrné stálé postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům. Méně vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům a Arabům. Nejvíce předsudků však mají Češi stabilně vůči Romům. Číst dále
Vstřícnost české veřejnosti k cizím státním příslušníkům na našem území je podle časových řad STEM na historicky nejnižší úrovni. Téměř tříčtvrtinová většina občanů (73 %) nesouhlasí s právem na občanství pro každého člověka žijícího v České republice. Podobně vysoký podíl lidí (69 %) odmítá výrok, že každá etnická menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. Dvoutřetinová většina Čechů (67 %) považuje cizince za příliš velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory. Číst dále
Necelá polovina veřejnosti (46 %) se domnívá, že Rusko ohrožuje demokracii v naší zemi. Dvoutřetinová většina občanů (65 %) vidí v Rusku hrozbu do budoucnosti. Tento podíl se od loňského roku výrazně zvýšil (o 29 %). Důvodem byl konflikt na Ukrajině, který podle jednoznačné většiny dotázaných (80 %) ohrožuje mír v Evropě. Většina českých občanů (71 %) souhlasí s postojem našeho státu, který se postavil za udržení státní celistvosti Ukrajinské republiky. V účinnost sankcí EU vůči Rusku a možnosti zastavit tak konflikt na Ukrajině většina lidí (72 %) nevěří. Podobný podíl lidí (74 %) se však domnívá, že odvetné sankce Ruska vůči zemím EU poškodí české zemědělce.„
Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Číst dále
Občané ČR mají velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Aktuální výzkum potvrdil poněkud otevřenější vztah české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Méně vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům a Arabům. Nejvíce předsudků však mají Češi vůči Romům. Číst dále
Bezmála polovina občanů (46 %) je aktuálně spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Podíl spokojených je nepatrně nižší než před rokem. Dvě třetiny občanů (67 %) přiznaly, že cítí sounáležitost s Evropou, cítí se být Evropany a 38 % lidí by chtělo mít dvojí občanství – ČR i EU. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, pro vstup by hlasovala polovina obyvatel (49 %). Většina veřejnosti (74 %) si nemyslí, že naše republika je schopna hrát v EU aktivní roli. Číst dále
Dvě pětiny občanů (41 %) si myslí, že Evropská unie funguje demokraticky. Čtvrtina lidí (27 %) se domnívá, že EU funguje efektivně. Pětina populace (22 %) hodnotí rozhodování v EU jako dostatečně promyšlené a pružné. Alespoň orientační přehled o tom, co patří do kompetence národních vlád a co do pravomoci orgánů EU, má čtvrtina občanů ČR (24 %). U všech sledovaných otázek došlo v porovnání s průzkumem před rokem ke snížení podílu příznivých názorů. Číst dále
Zhruba každý druhý občan předpokládá, že se Evropské unii podaří udržet společnou měnu. Necelá čtvrtina lidí (24 %) aktuálně podporuje zavedení eura jako měny v České republice. Čtvrtina lidí (26 %) si myslí, že euro zůstane společnou měnou v členských státech, ale nejsou pro jeho zavedení u nás. Pro zavedení eura v ČR jsou častěji mladí lidé, vysokoškolsky vzdělaní, lidé orientovaní politicky vpravo a dobře materiálně zajištěni. Číst dále
Důvěra českých občanů v NATO je stabilně nad padesátiprocentní hranicí. V únoru Severoatlatnické alianci důvěřovalo 55 % lidí, od září 2013 došlo k mírnému zvýšení podílu lidí, kteří mají v NATO důvěru (o 4 procentní body). NATU důvěřují častěji voliči většiny parlamentních stran (s výjimkou příznivců KSČM), dále lidé politicky orientovaní napravo, studenti a zaměstnanci. Důvěra v NATO roste s vyšší úrovní vzdělání a s materiálním zajištěním domácností. Číst dále