STRACH Z UPRCHLÍKŮ – ODKUD SE VZAL A S ČÍM SOUVISÍ

Strach z uprchlíků je u nás veliký a prochází napříč celou společností. Bylo by ale velkou chybou vidět strach z uprchlíků izolovaně. Jde totiž především o strach z rozšíření islámu u nás, o strach z jeho fundamentalistického vyhrocení a propojení s terorismem a organizovaným zločinem. Dnes iracionální, emotivně zakotvený, nestrukturovaný strach z celého souboru těchto rizik oslabuje naše zakotvení v Evropské unii a zpochybňuje také výsledky polistopadového vývoje. Číst dále


Spokojenost lidí s členstvím v EU

Třípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení). Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z islámského fundamentalismu, situace na Blízkém východě a především z přílivu migrantů. Stabilními riziky jsou podle veřejnosti terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Květnový nárůst pocitu ohrožení politikou Ruska se v zářijovém průzkumu nepotvrdil. Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus jsou stabilně považovány za potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Oproti průzkumu STEM v roce 2011 výrazně posílil pocit ohrožení ze strany migrantů a z vývoje situace na Blízkém východě. Především však narostl pocit ohrožení politikou Ruska. Číst dále


Tolerance českých občanů k cizincům

Vstřícnost české veřejnosti k cizím státním příslušníkům na našem území je podle časových řad STEM na historicky nejnižší úrovni. Téměř tříčtvrtinová většina občanů (73 %) nesouhlasí s právem na občanství pro každého člověka žijícího v České republice. Podobně vysoký podíl lidí (69 %) odmítá výrok, že každá etnická menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. Dvoutřetinová většina Čechů (67 %) považuje cizince za příliš velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory. Číst dále


Vztah veřejnosti k Rusku a názory na konflikt na Ukrajině

Necelá polovina veřejnosti (46 %) se domnívá, že Rusko ohrožuje demokracii v naší zemi. Dvoutřetinová většina občanů (65 %) vidí v Rusku hrozbu do budoucnosti. Tento podíl se od loňského roku výrazně zvýšil (o 29 %). Důvodem byl konflikt na Ukrajině, který podle jednoznačné většiny dotázaných (80 %) ohrožuje mír v Evropě. Většina českých občanů (71 %) souhlasí s postojem našeho státu, který se postavil za udržení státní celistvosti Ukrajinské republiky. V účinnost sankcí EU vůči Rusku a možnosti zastavit tak konflikt na Ukrajině většina lidí (72 %) nevěří. Podobný podíl lidí (74 %) se však domnívá, že odvetné sankce Ruska vůči zemím EU poškodí české zemědělce.


Důvody nízké volební účasti ve volbách do EP

Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Nejnižší účast v historii českých eurovoleb měla za příčinu zřejmě nezájem lidí o Evropskou unii, doprovázený nepochopením toho, co nám EU přináší. Lidé k volbám do EP nepřišli také proto, že nerozumí tomu, co tato instituce řeší a mají málo informací o činnosti jimi zvolených zástupců v EP. Zhruba polovinu lidí, kteří k volebním urnám nepřišli, tvořili pravidelní nevoliči (nechodí k volbám do EP nebo k žádným volbám), další třetina se o své neúčasti rozhodla během posledního týdne či přímo v den voleb. Číst dále