Kategorie: My a svět

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Číst dále

Souhlas s členstvím v NATO je stále vysoký, i když mírně nižší než v roce 2015

Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Mladí lidé a integrace Evropy

Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru.

Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích.

Číst dále

Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Číst dále

Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Číst dále

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa (před brexitem, Nice, převratem v Turecku, násilnými činy v Německu)

Před Brexitem, útokem v Nice, převratem v Turecku a násilnými činy v Německu měli čeští občané nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místo je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko. Z mimoevropských zemí je nejlépe hodnocené Japonsko. Od průzkumu v prosinci 2015 nedošlo k zásadním změnám. Dále se mírně zhoršilo hodnocení Německa a Spojených států. Poněkud méně pozitivních známek pozorujeme ještě u Maďarska, Ruska a Ukrajiny. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Ukrajina, Čína, Rusko a Srbsko.

Číst dále

Hodnocení světových osobností – červen 2016

Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Číst dále

Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Číst dále

Ochota udělovat azyl uprchlíkům se v české veřejnosti snížila, přesto by stále většina lidí dala azyl uprchlíkům ze zemí, kde se válčí

Dvoutřetinová většina občanů ČR (65 %) souhlasí s tím, aby naše země poskytovala azyl uprchlíkům ze zemí, kde probíhá válečný konflikt. Zhruba polovina veřejnosti (52 %) souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z politických důvodů. Menšina občanů považuje za dostatečný důvod pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina populace (24 %) souhlasí s udělením azylu kvůli velmi špatné hospodářské situaci v zemi. Oproti výzkumu z roku 2005 se míra souhlasu s udělováním azylu ze zkoumaných důvodů ve všech případech výrazně snížila.

Číst dále