Vstřícnost českých občanů k cizím státním příslušníkům se snížila

Čtvrtina dotázaných občanů ČR (25 %) souhlasí s tím, aby každý člověk, který u nás žije, měl právo získat české občanství. Stejný podíl si myslí, že každá etnická skupina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. V porovnání s předchozími průzkumy jsou uvedené podíly významně nižší, před začátkem uprchlické krize (v roce 2014) byla míra souhlasu 33 %, resp. 46 %. Zároveň se zvyšuje podíl těch, kteří považují cizince s pobytem v ČR za příliš velké bezpečnostní riziko (z 60 % na 71 %). S názorem, že naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, souhlasí poněkud méně lidí než dříve (41…

Jaký je vztah občanů ČR k různým národům a etnikům?

Občané České republiky mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k  Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Z časové řady STEM je patrné pokračující postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů. Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM ve svých výzkumech dlouhodobě. Toleranci a vstřícnost k jednotlivým národům a etnikům, jejichž příslušníci žijí…

Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti…

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí,…

ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K ZÁPADOEVROPSKÝM ZEMÍM, PŘEDEVŠÍM K NĚMECKU

Čeští občané mají nejlepší vztah ke Slovensku (86 % mu udělilo známku jedna nebo dva). Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Rakousko (72 %), Holandsko (71 %), Švédsko, Francii a Velkou Británii (všichni 70 %). Oproti předchozímu výzkumu v roce 2013 se vztah českých občanů k většině západoevropských zemí zhoršil, nejzřetelněji v případě Německa. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Ukrajina (24 %), Čína (25 %), Rusko (30 %), Srbsko (31 %) a nově zařazené Turecko (15 %). Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního…

Politika vůči uprchlíkům

Nejčastější postoj naší veřejnosti k vládní politice kolem uprchlíků je možné shrnout následovně: „Politice naší vlády v tomto ohledu moc nerozumím, ale spíše s ní souhlasím. Kolem sebe slyším spíše kritiku vlády než její ocenění. U nás se lidé nemusí moc přetvařovat, a tak otevřeně říkám, že já sám bych uprchlíkům určitě nepomohl.“ (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na členství v NATO

Polovina české veřejnosti (50 %) považuje členství naší země v Evropské unii a Severoatlantické alianci za stejně důležité. Mezi těmi, kteří tyto instituce rozlišují, jasně převažují ti, kteří za důležitější považují členství v NATO (34 %), nad těmi, kteří preferují členství v EU (16 %). S členstvím naší republiky v NATO souhlasí více než dvoutřetinová většina českých občanů (69 %), nesouhlasí pětina (22 %) a desetina zvolila vyhýbavou odpověď (9 %). (Pokračování textu…)

STRACH Z UPRCHLÍKŮ – ODKUD SE VZAL A S ČÍM SOUVISÍ

Strach z uprchlíků je u nás veliký a prochází napříč celou společností. Bylo by ale velkou chybou vidět strach z uprchlíků izolovaně. Jde totiž především o strach z rozšíření islámu u nás, o strach z jeho fundamentalistického vyhrocení a propojení s terorismem a organizovaným zločinem. Dnes iracionální, emotivně zakotvený, nestrukturovaný strach z celého souboru těchto rizik oslabuje naše zakotvení v Evropské unii a zpochybňuje také výsledky polistopadového vývoje. (Pokračování textu…)

Spokojenost lidí s členstvím v EU

Třípětinová většina české veřejnosti (61 %) je nespokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, 38 % občanů by hlasovalo pro vstup, 62 % by pro vstup nehlasovalo. V dlouhodobé časové řadě STEM představují aktuální výsledky nejnižší hodnoty pozitivních postojů vůči unii. Dále třípětinová většina lidí (58 %) aktuálně reaguje na členství v Evropské unii negativními pocity (má značné obavy či cítí mírné znepokojení). (Pokračování textu…)