Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. Číst dále

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. V posledním roce se problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace, kteří se, jak naznačuje vývoj v posledním roce, rovněž ve zvýšeném počtu hodlají účastnit referenda o našem vstupu do Unie. Číst dále

Sílí přesvědčení, že nové členské státy NATO nemají v Alianci plnoprávné postavení

Navzdory tomu, že celkově větší podíl našich občanů vyjadřuje souhlas se začleněním ČR do Aliance, roste podíl osob, podle nichž nové země rovnoprávnými členy NATO nejsou. Lidí, kteří jsou přesvědčeni o podřadné roli nových členských zemí je již více než těch, kteří hájí názor, že všichni členové Aliance jsou si rovni. K posunu názorů na postavení nových členských zemí došlo prakticky u všech skupin veřejnosti. V současnosti se již téměř polovina lidí, kteří souhlasí s naším členstvím v NATO, smířila s tím, že nové členské země jsou v podřadném postavení. Číst dále