Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky týkající se evropské integrace českého státu a což odráží zřejmě jak „vládní roli“ ČSSD, tak i proměnu členské základny této strany. Číst dále

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále

Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. Číst dále

Jaký je vztah našich občanů k Evropské unii?

Poměr stoupenců a odpůrců našeho vstupu do Unie se v posledních čtyřech či pěti letech prakticky nemění. Odolává dokonce vnitropolitickým krizím a vlnám „blbé nálady“. Tábory vyhraněných příznivců integrace a jejich pevných protivníků netvoří více než 60% dospělé populace, ostatní lidé v okamžiku, kdy dostanou možnost vyjádřit o svém vztahu k Unii pochybnosti, volí tuto únikovou variantu odpovědi. V posledním roce se problém vstupu do EU se přece jen dostává více do popředí zájmu lidí a k této klíčové otázce budoucnosti ČR je ochotna se vyjádřit celá „politicky aktivní“ část veřejnosti. Aktivizují se však především odpůrci naší integrace, kteří se, jak naznačuje vývoj v posledním roce, rovněž ve zvýšeném počtu hodlají účastnit referenda o našem vstupu do Unie. Číst dále

Sílí přesvědčení, že nové členské státy NATO nemají v Alianci plnoprávné postavení

Navzdory tomu, že celkově větší podíl našich občanů vyjadřuje souhlas se začleněním ČR do Aliance, roste podíl osob, podle nichž nové země rovnoprávnými členy NATO nejsou. Lidí, kteří jsou přesvědčeni o podřadné roli nových členských zemí je již více než těch, kteří hájí názor, že všichni členové Aliance jsou si rovni. K posunu názorů na postavení nových členských zemí došlo prakticky u všech skupin veřejnosti. V současnosti se již téměř polovina lidí, kteří souhlasí s naším členstvím v NATO, smířila s tím, že nové členské země jsou v podřadném postavení. Číst dále