V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran

Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice…

Od členství v NATO si stále více lidí slibuje, že budeme mít profesionální armádu

Povinnost pro naše vojáky podílet se na společných akcích NATO berou prakticky všichni naši občané jako fakt. V ostatních možných důsledcích členství v NATO pro naši armádu se však již projevují rozdíly mezi stoupenci a odpůrci NATO. Zvláště výrazně odlišný názor mají lidé souhlasící a nesouhlasící s naším členstvím na hospodárnost v armádě a na to, zda budou na našem území rozmístěny jaderné zbraně. K vůbec nejnápadnější změně došlo od jara 1998 v názoru na to, zda se bude naše armáda profesionalizovat. Stoupenci členství v NATO vesměs tuto změnu přijímají jako změnu k lepšímu, jako způsob, jímž se…

Mezinárodní postavení ČR se podle mínění většiny občanů upevňuje

Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici.

NATO je podle mínění veřejnosti nejen zárukou bezpečnosti, ale i lidských práv

Úloha NATO v současném světě spočívá ve dvou oblastech. Severoatlantická aliance vystupuje jednak jako hlavní garant světové bezpečnosti, jednak jako instituce, která má za cíl bránit porušování základních lidských práv. V souladu s tím, jak se zvýšil podíl našich občanů, kteří souhlasí se začleněním našeho státu do NATO, mírně vzrostl i podíl lidí, které tyto role Severoatlantické alianci přisuzují. K posunu došlo zejména ve skupině lidí, kteří nesouhlasí s naším vstupem do Aliance. Ve větší míře než před rokem tito lidé připouštějí, že NATO zaujímá ve světě určité mocenské postavení. Nápadná je zejména změna jejich postoje k tomu, že…

Zahraniční politika ČR má trvalou, ale vlažnou podporu veřejnosti

Souhlas s celkovou koncepcí české zahraniční politiky se v průběhu let měnil nesrovnatelně méně než názor na domácí dění a že i v obdobích hlubokých otřesů na domácí scéně většina lidí zásady zahraniční politiky schvalovala. Vždy však zároveň platilo, že jen minimální podíl lidí se vyjadřoval k zahraniční politice ČR jednoznačně, dominovaly odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“. V názoru na zahraniční politiku se jasně odlišují stoupenci KSČM od demokratických stran, skupina lidí ve věku nad 60 let od mladší populace a lidé s vyšším vzděláním (maturita, VŠ) od osob se vzděláním základním. Míra souhlasu se zásadami české zahraniční…

Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v české ekonomice?

Výrazná většina lidí si od začlenění do NATO slibuje snazší vstup do Evropské unie (nebo se jej obává) a věří i v to, že jako členský stát NATO budeme atraktivnější zemí pro zahraniční investory. Posílilo se i očekávání příznivých vlivů na rozvoj ekonomiky. Naopak nadále zůstávají pro velkou část občanů strašákem velké výdaje na obranu a s tím spojená vysoká daňová zátěž pro obyvatelstvo. Strach z vysokých daní i pocit, že členství v NATO nám přinese nepřiměřeně vysoké výdaje na obranu, sdílí i většina lidí, kteří souhlasí s naším začleněním do Aliance.

Co se změní podle našich občanů po vstupu do NATO v politice českého státu?

Začlenění ČR by mělo podle mínění veřejnosti posílit naši příslušnost k euroatlantickému světu. Zhruba 70 % očekává posílení prestiže českého státu na mezinárodním poli a tři čtvrtiny lidí věří, že členský stát NATO bude mít snazší cestu do Evropské unie. Polovina lidí spojuje začlenění do NATO i s posílením politické stability. Se vstupem do NATO jsou však spojována i negativní očekávání : lidé se obávají především růstu napětí ve vztazích s Ruskem (téměř 70 %) a omezení možnosti českého státu se svobodně rozhodovat o vlastním osudu. Stoupenci a odpůrci vstupu do NATO se jasně odlišují v názoru na vliv…

Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky…

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat,…

Lidé se obávají, že rozšíření NATO zvýšilo napětí v Evropě

K negativním důsledkům rozšíření NATO je přičítán fakt, že integrace tří nových členských zemí pouze posunula hranice napětí, ale neodstranila jej, ba naopak: odpůrci rozšíření NATO tvrdí, že expanze Aliance směrem na východ napětí na evropském kontinentu vyostřuje. Podíl lidí, kteří s takovým tvrzením souhlasí, v porovnání s rokem 1999 mírně vzrostl a blíží se polovině. Ke zvýšení obav z nového dělení Evropy došlo v celém politickém spektru, nejvíce u stoupenců KDU-ČSL. (Pokračování textu…)