Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci. Číst dále


Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se objevuje zde Itálie. Číst dále


Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Číst dále


Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko. Číst dále


Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. Číst dále


Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku 1998 pozvolna, ale zřetelně zlepšují i naše vztahy k největšímu sousedovi – k Německu. Výrazně negativní názor mají Češi a Moravané na Rusko, Ukrajinu a na Čínu. Číst dále


Německo a naše hospodářství: významný partner, impuls, ale i hrozba

Německo je s výrazným odstupem považováno za našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera, ale jeho role je chápána českou veřejností rozporně. Zhruba třetina lidí na jedné straně vidí v Německu hrozbu, ale zároveň oceňuje našeho největšího souseda jako zemi, která může české ekonomice nejvíce pomoci. Skoro 30 % osob spatřuje v Německu pouze hospodářský kolos, který nás chce pohltit, naopak asi 20 % lidí se hrozby podmanění neobává a v partnerství s Německem vidí jednoznačně přínos pro naši republiku. Také role dalších zemí, poměrně často uváděných jako významných ekonomických partnerů (USA, Rusko) je vnímána nejednotně, v souladu s tím, jaký mají lidé vztah k naší zahraničněpolitické orientaci. Číst dále


V názoru na naši zahraniční politiku se jasně odlišují komunisté od demokratických stran

Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Vztah většiny české populace k zahraniční politice našeho státu by bylo možno charakterizovat třemi slovy: stabilní, souhlasný, vlažný. V názoru na zahraniční politiku se především jasně odlišují stoupenci KSČM od ostatní populace. Od roku 1998, kdy se ČSSD stala stranou vládní, se míra souhlasu s českou zahraniční politikou u jejích příznivců velmi přiblížila stoupencům ostatních demokratických stran. Navzdory tomu, že se však nezměnil celkový názor na naši zahraniční politiku, silně poklesl v porovnání s rokem 2000 podíl lidí, kteří hodnotí příznivě vývoj mezinárodní prestiže našeho státu. K poklesu došlo napříč celou populací. Číst dále


Od členství v NATO si stále více lidí slibuje, že budeme mít profesionální armádu

Povinnost pro naše vojáky podílet se na společných akcích NATO berou prakticky všichni naši občané jako fakt. V ostatních možných důsledcích členství v NATO pro naši armádu se však již projevují rozdíly mezi stoupenci a odpůrci NATO. Zvláště výrazně odlišný názor mají lidé souhlasící a nesouhlasící s naším členstvím na hospodárnost v armádě a na to, zda budou na našem území rozmístěny jaderné zbraně. K vůbec nejnápadnější změně došlo od jara 1998 v názoru na to, zda se bude naše armáda profesionalizovat. Stoupenci členství v NATO vesměs tuto změnu přijímají jako změnu k lepšímu, jako způsob, jímž se zvýší prestiž a připravenost AČR. Za poslední dva roky se však zvýšila míra očekávání této změny výrazně i u odpůrců členství v Alianci. Číst dále


Mezinárodní postavení ČR se podle mínění většiny občanů upevňuje

Zhruba dvě třetiny našich občanů se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná (65% v září 2000). Podle tří pětin lidí se mezinárodní postavení našeho státu dále posiluje. Podíl lidí, podle nichž se mezinárodní kredit českého státu posiluje, se v porovnání s podzimem loňského roku zvýšil více než o 10%. S mezinárodní orientací českého státu a s kroky naší diplomacie se ztotožňují především voliči pravicových stran, lidé mladší a vzdělanější. Odpůrci prozápadního kursu českého státu jsou trvale stoupenci KSČM a lidé hlásící se ke krajní levici. Číst dále