Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela…

Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve…

Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na…

Vojenského ohrožení našeho státu se občané nyní neobávají

Podíl lidí, kteří se bojí vojenského ohrožení českého státu (20 %), je nejnižší za šest let, kdy STEM tuto otázku pokládá. Válečného konfliktu se přirozeně více bojí ženy než muži (24 % proti 17 %), více lidé staří než mladší a spíše lidé s nižším vzděláním než ti, kteří absolvovali vysokou školu. K těmto rozdílům se přidružuje i politický aspekt. Lidé, kteří vstup České republiky do NATO odmítají, dávají najevo svým souhlasem s tím, že nás ohrožuje válečný konflikt, že Severoatlantická aliance nás před podobným nebezpečím nechrání nebo že nás do válečného nebezpečí dokonce s sebou může zavléci….

Slovensko je pro nás přítel, Německo silný partner

V dubnovém průzkumu STEM hodnotili občané, jak které země nejvíce naší republice pomáhají. Dvě země v pořadí sousedských a přátelských zemí dominují: Německo a Slovensko. V případě Německa jde spíše o konstatování, že jsou mocným a ekonomicky významným sousedem, který je přínosem, ale i hrozbou. Naopak Slovensko je zemí přátelskou, spojenou s námi silnými kulturními i osobními vztahy. Přátelské vztahy máme podle mínění početné skupiny lidí i k Polsku (mnohem méně již k Rakousku !) a ke Spojeným státům. Kulturní inspirací jsou pro naši republiku především Francouzi, dále také Slováci, Američané a – jako v jediném žebříčku – se…

Vojensky nás ohrožuje Rusko, ekonomickou hrozbou je podle občanů Německo

Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické nebo ekonomické. Symbolem prvního druhu nebezpečí pro naši zemi je pro nejpočetnější skupinu našich občanů Rusko, poměrně často je zmiňována také oblast Balkánu, představa touhy ovládnout nás ekonomicky a politicky je spojována nejčastěji s Německem, pro určitou část veřejnosti jsou takovou mocenskou hrozbou pro naši republiku Spojené státy. V názorech na mezinárodní ohrožení České republiky se liší zejména lidé s různou politickou orientací, ale také osoby s různou úrovní vzdělání a lidé různého stáří. Lidé odlišují zřetelně nebezpečí vojenské od hrozby nadvlády mocenské, ať už politické…

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko.

Po dvou letech v NATO: více prestiže pro ČR, ale plnohodnotným členem nejsme

Dva roky po přijetí do Severoatlantické aliance zhruba dvě třetiny lidí uznávají, že vstup naší republiky do NATO byl správným krokem a téměř stejný podíl dospělé populace se domnívá, že se přijetím za člena NATO zvýšila mezinárodní prestiž našeho státu, zároveň však sílí mezi českou veřejností pocit, že nejsme plnohodnotným, rovnocenným partnerem silnějších členských zemí Severoatlantické aliance. Již téměř čtvrtina lidí uznává, že naše mezinárodní prestiž po vstupu do Aliance vzrostla, ale zároveň pociťuje, že nejsme plnohodnotným členem NATO. (Pokračování textu…)

Vztahy našich občanů k Německu se zřetelně zlepšují

Již sedm let STEM pravidelně sleduje, jaký vztah mají naši občané k jiným zemím. Trvale dobré vztahy mají naši občané zejména k Francii a Velké Británii. Příznivě hodnotí naši občané i menší země západní Evropy. Stále dobré, i když až do roku 1999 se mírně horšící, je hodnocení USA, naopak vztahy k Rakousku se od roku 1999 poměrně citelně zhoršily. V celém sledovaném období se postupně vylepšuje mínění našich občanů na sousední země. Nejnápadnější je to v případě Slovenska, ale také Polsko a Maďarsko posuzujeme nyní příznivěji než před šesti lety. Významnou skutečností je, že se od roku…

Německo a naše hospodářství: významný partner, impuls, ale i hrozba

Německo je s výrazným odstupem považováno za našeho nejvýznamnějšího ekonomického partnera, ale jeho role je chápána českou veřejností rozporně. Zhruba třetina lidí na jedné straně vidí v Německu hrozbu, ale zároveň oceňuje našeho největšího souseda jako zemi, která může české ekonomice nejvíce pomoci. Skoro 30 % osob spatřuje v Německu pouze hospodářský kolos, který nás chce pohltit, naopak asi 20 % lidí se hrozby podmanění neobává a v partnerství s Německem vidí jednoznačně přínos pro naši republiku. Také role dalších zemí, poměrně často uváděných jako významných ekonomických partnerů (USA, Rusko) je vnímána nejednotně, v souladu s tím, jaký mají…