Omezení prodeje půdy a nemovitostí cizincům po vstupu do EU má výraznou podporu

Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější než prodej nemovitostí Číst dále


Podíl lidí, kteří by v referendu hlasovali proti našemu vstupu, vzrostl

Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však povážlivě v posledních měsících vyrovnává i v řadách příznivců vládní ČSSD. Číst dále


Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. Číst dále


Tolerance k menšinám pozvolna roste

V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. Číst dále


Od vstupu do EU si lidé slibují více šancí na atraktivní zaměstnání a upevnění pořádku

Začlenění do EU je nejčastěji spojováno s nadějí, že naši lidé budou mít větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a že se zvýší možnost studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekává zlepšení i v dalších oblastech (stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu). Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibuje zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích podle většiny lidí zlepšení po vstupu do Unie nenastane. Číst dále


Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat za přesvědčené stoupence našeho vstupu do Unie. Číst dále


Lidé se obávají, že po vstupu do EU porostou ceny

Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace odlišují především tím, že hodně z nich (pětina) necítí vůbec ohrožení. Lidé, kteří jsou proti vstupu do EU, se primárně obávají zhoršení v sociální oblasti (ceny, sociální jistoty, životní úroveň), zatímco obecnější ohrožení (přistěhovalci, kriminalita apod.) je tak bezprostředně netrápí. Číst dále


Naši občané jednoznačně očekávají, že vstup do EU nám přinese Evropu bez hranic

Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Poměrně značná část veřejnosti se změn po vstupu do EU obává: na otázku „Obáváte se Vy osobně, že náš vstup do Evropské unie přinese změny, na které si budete Vy sám(a) těžko zvykat?“ odpovědělo v březnu 2001 kladně 54 % občanů. Jako nejvýznamnější změnu lidé po vstupu do Evropské unie očekávají možnost volného pohybu osob – zdá se, že jde o skutečně jedinou nápadnou, pro veřejnost nezpochybnitelnou hodnotu, zatímco všechny ostatní změny, jako například v oblasti životní úrovně, suverenity státu, možnosti pro podnikání atd. jsou sporné a někteří lidé je považují za okrajové a jiní naopak za zcela zásadní. Je třeba připomenout, že březnový průzkum proběhl před výroky představitelů EU požadujícími několikaleté embargo na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech EU. Číst dále


Zastánci vstupu ČR do EU by v referendu bezpečně vyhráli

Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Výrazná většina občanů (zhruba tři čtvrtiny) souhlasí s tím, aby se o vstupu ČR do Evropské unie rozhodovalo v referendu. Ochota zúčastnit se tohoto referenda však již tak jednoznačná není. Lidí odmítajících účast není mnoho (do 10 %), ale zhruba třetina populace o své účasti pochybuje. Vysokou míru nejistoty prozrazují i odpovědi lidí na otázku, jak by v referendu o vstupu ČR do EU hlasovali. Pokud mají dotázaní možnost odpovídat „nevím“, pak podíl lidí, kteří volí tuto únikovou možnost, se pohybuje stabilně kolem 40 %. Graf ukazuje, že zastánci vstupu do EU jsou proti odpůrcům integrace ve velké přesile, podíl jednoznačných hlasů pro vstup do Evropské unie však nedosahuje 50 %. Číst dále


Naši občané si myslí, že jsme připraveni na vstup do EU jako Polsko či Maďarsko

Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Podle naší veřejnosti se v připravenosti na vstup do EU řadíme nyní „kousek za Maďarsko, ale kousek před Polsko“. V porovnání s loňským rokem je to mírné zlepšení. Velmi vyrovnaný je v současnosti i poměr lidí, kteří hodnotí připravenost našeho státu na vstup do EU jako horší než Polska i Maďarska, a těch, kteří nás řadí před oba tyto visegrádské partnery. Třicet procent populace řadí všechny tři uchazeče do jedné linie (a je třeba přiznat, že naprostá většina ostatních lidí používá mírnějších porovnání „o trochu lépe“, „o trochu hůře“). Z toho ovšem nepřímo vyplývá, že si rozhodně troufáme na „první vlnu“, a že tedy i odsunutí do skupiny pozdějších čekatelů považujeme za nespravedlivé. Číst dále