K našim sousedům máme blíž než po vzniku samostatného českého státu

Od roku 1994 se naše vztahy k sousedům zřetelně zlepšují. Platí to především o Polsku (podobně i o Maďarsku), Slovensku a zhruba od roku 1998 také o Německu, i když vztahy k našemu největšímu sousedu jsou stále poněkud horší než k Polsku a zvláště ke Slovensku. Vztahy k Rakousku byly v posledních dvou letech poznamenány střety kolem výstavby a spuštění jaderné elektrárny v Temelíně, nicméně lze je nadále charakterizovat jako dobré. Vztahy se Slovenskem se výrazně zlepšily zvláště poté, kdy Mečiarovu vládu vystřídal Dzurindův kabinet tvořený koalicí demokratických stran. Názory na Slovensko, Polsko (a také na Maďarsko) jsou prakticky…

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se…

Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci v EU

Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje…

Omezení prodeje půdy a nemovitostí cizincům po vstupu do EU má výraznou podporu

Naprostá většina našich občanů se domnívá, že na přechodnou dobu (5-7 let) po našem vstupu do Evropské unie by měl být omezen „výprodej českého majetku do cizích rukou“. Tři čtvrtiny lidí jsou pro přechodné omezení prodeje nemovitostí a ještě více, 80 % lidí, by omezilo výprodej zemědělské a lesní půdy. Hlasy pro omezení prodeje nemovitostí a půdy převažují ve všech skupinách populace, dokonce i v těch nejliberálnějších (stoupenci ODS, US, lidé ve věku do 29 let, absolventi vysokých škol, lidé, kteří by v referendu jednoznačně hlasovali pro vstup). Ve všech významných skupinách je žádost omezit prodej půdy silnější…

Podíl lidí, kteří by v referendu hlasovali proti našemu vstupu, vzrostl

Přesvědčených stoupenců do Unie v posledních měsících ubylo (na 40 %) a naopak nápadně vzrostl podíl lidí (nyní je proti vstupu 22 % populace), kteří by v referendu hlasovali proti našemu začlenění do Evropské unie. Podíl nerozhodných se přitom nemění a pohybuje se kolem 40 % populace. V současné době mají navrch nad obhájci vstupu ve věkové skupině nad 60 let (také mezi důchodci) a mezi lidmi se základním vzděláním – a samozřejmě mezi stoupenci KSČM, mezi nimiž jsou jasné hlasy pro vstup do Evropské unie v naprosté menšině. Poměr rozhodných hlasů pro vstup a proti němu se však…

Ekonomická a politická činnost uprchlíků vyvolává pochybnosti a nelibost

Skutečnost, že by děti uprchlíků, kteří by se natrvalo usídlili v obci, navštěvovaly školu, je přijímána jako samozřejmost. Alespoň 80 % lidí by přijalo bez problémů i to, že by se uprchlíci podíleli na společenském životě a že by v obci nebo v jejím blízkém okolí našli zaměstnání. Naproti tomu skoro 40 % občanů má výhrady k tomu, že by noví osídlenci začali podnikat a zaměstnávali by „domácí“, a polovina lidí má výhrady k zapojení imigrantů do politického života. Lidem ve vesnici by na životě uprchlíků mohla nejvíce vadit „kulturní odlišnost“ přistěhovalců, dále pak kriminalita a rušivé chování. …

Tolerance k menšinám pozvolna roste

V porovnání s průzkumy z let 1994 a 2000 lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti obecně. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům, obyvatelům západní Evropy, zřetelně se lepší vztahy k Němcům i k obyvatelům bývalé Jugoslávie i k Rusům. Výrazný odstup si většina lidí udržuje od Vietnamců a zejména od příslušníků národností, s nimiž jsou spojovány terorismus, válka a násilí (Čečenci, Afghánci), trvale špatný je vztah k Romům. V porovnání…

Od vstupu do EU si lidé slibují více šancí na atraktivní zaměstnání a upevnění pořádku

Začlenění do EU je nejčastěji spojováno s nadějí, že naši lidé budou mít větší možnost sehnat atraktivní zaměstnání a že se zvýší možnost studia mladých lidí v zahraničí. Většina lidí očekává zlepšení i v dalších oblastech (stav životního prostředí, upevnění práva a pořádku, zdokonalení státní správy a zlepšení činnosti úřadů, také větší finanční pomoc regionům či zvýšení možností exportu). Zhruba polovina lidí si od vstupu do Unie slibuje zvýšení životní úrovně. Naproti tomu v sociální sféře, v rozvoji kultury a v mezilidských vztazích podle většiny lidí zlepšení po vstupu do Unie nenastane.

Jen polovina lidí si myslí, že nás současní členové EU chtějí opravdu přijmout

Problém našeho začlenění do Evropské unie není výlučně na „naší straně hranic“. V některých zemích EU (např. v Německu, Francii) je dokonce většina lidí proti tomu, aby se EU rozrůstala o další země. Sotva se pak lze divit tomu, že i v naší veřejnosti velmi zesílil pocit, že se do Unie vlastně vnucujeme (dnes o tom pochybuje polovina občanů). Také mnohá opatření, která po vzoru EU přijímáme, jsou podle většiny lidí (tří pětin) účelově namířena proti nám nebo jsou přinejmenším zbytečná. Zvikláni nejednoznačnými výroky některých představitelů EU i členských zemí jsou dokonce i mnozí lidé, které lze považovat…

Lidé se obávají, že po vstupu do EU porostou ceny

Dominantní postavení v žebříčku „největších ohrožení pro sebe a svou domácnost po vstupu do EU“ má růst cen. V porovnání s rokem 2000 klesl podíl lidí, pro které je velkou hrozbou zhoršení příležitostí na trhu práce – v tom můžeme vidět i odezvu na uklidnění v České republice, kde se růst podílu nezaměstnaných zastavil a domácí trh začíná nabízet nové příležitosti. Strach z vysokých cen (které by se měly vyrovnat cenové úrovni obvyklé v zemích EU) provází nejen i lidi z majetkově dobrých poměrů. Lidé, kteří by v referendu hlasovali pro vstup do EU, se od odpůrců integrace…