Více než polovina lidí souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do Evropské unie

V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem.V referendu o vstupu České republiky do Evropské unie by na počátku listopadu hlasovalo pro vstup 64 % lidí, 36 % by bylo proti. Se začleněním naší země do NATO souhlasí 68 % občanů, proti je 32 % osob. Jestliže obě otázky zkombinujeme, zjistíme, že 56 % občanů můžeme označit za stoupence euroatlantické orientace ČR (jsou pro vstup do EU a souhlasí s členstvím v NATO), naproti tomu 24 % lidí s euroatlantickým směřováním ČR rozhodně nesouhlasí. Výrazně pro současný zahraniční kurs ČR jsou stoupenci ODS (80 % z nich souhlasí s členstvím v NATO i se vstupem do EU), opakem jsou příznivci KSČM, z nichž tři čtvrtiny euroatlantickou orientaci naší země odmítají. Voliči dvou nejsilnějších vládních stran, ČSSD a KDU-ČSL, se shodují svým profilem s populací jako celkem. Číst dále


Za nejdůležitější téma summitu NATO považují lidé určení postupu proti terorismu

Rozhodný boj proti světovému terorismu považují naši občané za nejvýznamnější téma pražského summitu zemí Severoatlantické aliance. Poměrně menší význam přikládají lidé dalšímu rozšiřování NATO (dokonce méně než otázkám vztahů Aliance s EU či Ruskem nebo vztahů uvnitř NATO). S pořádáním summitu v Praze souhlasí 40 % lidí. Odpůrci našeho členství v Alianci odmítají naši roli hostitelů summitu téměř jednoznačně, pochybnosti jsou však i mezi lidmi, kteří s naším vstupem do NATO souhlasí (s konáním summitu u nás souhlasí 56 % z nich). Číst dále


Obava ze zhoršení sociální situace je největším problémem před naším vstupem do EU

Výsledky zářijového výzkumu neukázaly výrazné zlepšení v postojích české veřejnosti ke vstupu naší republiky do Evropské unie. Stále je zde 42% občanů, kteří pociťují mírné znepokojení nebo dokonce značné obavy z EU. Oproti tomu 50% občanů očekává vstup do EU s nadějí nebo optimismem. Integrační proces je lhostejný zhruba desetině našich obyvatel. Jakou nejdůležitější změnu podle názoru veřejnosti přinese vstup do Evropské unie? Lidé, kteří vstup podporují, kladou důraz především na možnost volného pohybu osob a začlenění do vyspělé Evropy, zatímco odpůrci vstupu se nejčastěji obávají zhoršení sociální situace. Obava ze ztráty sociálních jistot za poslední rok významně zesílila, zvláště dramaticky mezi lidmi s negativním postojem ke vstupu. Číst dále


Postoje ke vstupu do EU dlouhodobě stabilní

Názory našich občanů na vstup České republiky do Evropské unie se z dlouhodobého pohledu nemění. Stoupenců vstupu je stále kolem 45 %, odpůrců méně než pětina. Ostatní lidé se nedokážou jednoznačně rozhodnout a jejich podíl neklesá. V referendu ke vstupu do EU by stoupenci vstupu zřejmě zvítězili s velkou převahou. Z lidí, kteří uvedli, že by se referenda zúčastnili, by se pro vstup vyslovilo skoro 80 %. Pro vstup jsou nadále zejména stoupenci pravice, proti voliči KSČM. Mezi voliči ČSSD mají příznivci vstupu jen mírnou převahu. Číst dále


Ve volbách šlo především o moc, říkají lidé

Volby byly hlavně bojem o moc – to je závěr, k němuž došla v době krátce po vyhlášení volebních výsledků třetina našich občanů. Dalších 15 % lidí volí jinou formulaci než přímé „boj o moc“, například „změna politického systému“ nebo „střetnutí levice a pravice“. Dohromady se tedy polovina voličů domnívá, že v letošních volbách nešlo ani tak o řešení nějakých věcných témat, ale že politické strany usilovaly především o to, jak získat co největší počet poslaneckých mandátů, a tudíž co největší podíl na řízení státu. Mnohem méně než jako mocenský zápas chápou lidé letošní parlamentní volby jako souboj o způsob řešení konkrétních problémů. Z celé řady jmenovaných věcných otázek vystupují do popředí tři: rozvoj ekonomiky (objevuje se vcelku rovnoměrně ve všech sociálních skupinách i mezi voliči všech politických stran), sociální jistoty (ty akcentují jako ústřední téma voleb zejména voliči levice, KSČM a ČSSD) a vstup do Evropské unie. Číst dále


Nejdůležitější úkol pro ČR: vstup do Evropské unie

Vstup do Evropské unie a mezinárodní otázky s tím související se staly v očích veřejnosti nejdůležitějším úkolem, který před ČR nyní stojí. Druhým velkým blokem otázek, které by naše země měla bezodkladně řešit, je stav ekonomiky, zahrnující jak dotažení ekonomické reformy, tak konkrétní problémy. Význam řešení problému nezaměstnanosti sice v porovnání s předvolebním obdobím poněkud ustoupil, ale stále zejména pro chudší občany je snížení počtu nezaměstnaných jedním z klíčových témat. Otázky evropské integrace i ekonomické reformy a prosperity odsunuly z popředí žebříčku nejdůležitějších problémů kriminalitu i korupci, i když také těmto otázkám lidé přikládají velkou důležitost (není-li to problém číslo 1, pak to bývá úkol číslo 2 nebo 3). Číst dále


K našim sousedům máme blíž než po vzniku samostatného českého státu

Od roku 1994 se naše vztahy k sousedům zřetelně zlepšují. Platí to především o Polsku (podobně i o Maďarsku), Slovensku a zhruba od roku 1998 také o Německu, i když vztahy k našemu největšímu sousedu jsou stále poněkud horší než k Polsku a zvláště ke Slovensku. Vztahy k Rakousku byly v posledních dvou letech poznamenány střety kolem výstavby a spuštění jaderné elektrárny v Temelíně, nicméně lze je nadále charakterizovat jako dobré. Vztahy se Slovenskem se výrazně zlepšily zvláště poté, kdy Mečiarovu vládu vystřídal Dzurindův kabinet tvořený koalicí demokratických stran. Názory na Slovensko, Polsko (a také na Maďarsko) jsou prakticky shodné ve všech sociodemografických skupinách populace i mezi stoupenci všech významných politických stran. Vztahy k Rakousku a zejména k Německu jsou naproti tomu dosti výrazně ovlivněny generačně (především lidé ve věku nad 60 let cítí k Německu odstup až odpor) a politicky (lidé levicově orientovaní považují Německo a v menší míře i Rakousko za součást bývalého „tábora imperialismu“). Číst dále


Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se ohrožení vstupu do EU v důsledku spuštění JE Temelín obává více než polovina). Číst dále


Jak velký je zájem našich občanů o dlouhodobější práci v EU

Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Jen necelá třetina dospělé české populace připouští, že by naši sousedé z patnáctky Evropské unie, Rakousko a Německo, mohli mít problémy s přílivem českých pracovníků po našem vstupu do EU. Tento názor je přijímán univerzálně, rozdíly mezi různými skupinami populace jsou zanedbatelné. Vlastní odchod nebo odchod svého rodinného partnera či jiného rodinného příslušníka do některého státu Evropské unie za dlouhodobějším zaměstnáním připouští zhruba polovina lidí. Nejčastěji je z těchto tří možností ovšem zmiňován odchod „jiného člena rodiny“, jímž může být například také syn nebo dcera apod. Základním faktorem, který v ochotě odejít za prací do zemí EU rozděluje populaci, je věk. Studenti a mladí lidé do třicítky cítí největší možnosti uplatnění. Mnohem slabším diferenciačním znakem je úroveň dosaženého vzdělání Číst dále