Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli…

Souhlas s členstvím v NATO je stále vysoký, i když mírně nižší než v roce 2015

Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 6. až 14. dubna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1033 respondentů. STEM se dlouhodobě věnuje sledování postojů české veřejnosti k Severoatlantické alianci. V období silně medializované uprchlické krize…

Mladí lidé a integrace Evropy

Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru. Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích. Na prvním místě…

Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu. Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky…

Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu. Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů. Následující tisková…

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa (před brexitem, Nice, převratem v Turecku, násilnými činy v Německu)

Před Brexitem, útokem v Nice, převratem v Turecku a násilnými činy v Německu měli čeští občané nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místo je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko. Z mimoevropských zemí je nejlépe hodnocené Japonsko. Od průzkumu v prosinci 2015 nedošlo k zásadním změnám. Dále se mírně zhoršilo hodnocení Německa a Spojených států. Poněkud méně pozitivních známek pozorujeme ještě u Maďarska, Ruska a Ukrajiny. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Ukrajina, Čína, Rusko a Srbsko. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13….

Hodnocení světových osobností – červen 2016

Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také…

Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se…

Evropská unie: krok vpřed, dva kroky vzad

Málo co nám nastavuje tak ostré zrcadlo jako vývoj našich názorů na evropskou integraci a postoje k našemu členství v Evropské unii. Udělejme si stručnou rekapitulaci. Využijme bohatého datového materiálu, který systematicky a dlouhodobě shromažďoval STEM v minulých dvaceti letech. Období do referenda V období několika málo let po Listopadu 89 se Čechy a Morava mohly chlubit výrazně prozápadní orientací, liberálním pohledem na tržní hospodářství a pozitivním očekáváním do budoucna. Vyniká to ve srovnání názorů a postojů obyvatel Česka, Polska, Maďarska a zejména Slovenska, které bylo od Česka výrazně odlišné. Veřejnost v té době ráda podlehla představě, že Česko je mezi středoevropskými zeměmi v nejvýhodnější pozici, může…

Ochota udělovat azyl uprchlíkům se v české veřejnosti snížila, přesto by stále většina lidí dala azyl uprchlíkům ze zemí, kde se válčí

Dvoutřetinová většina občanů ČR (65 %) souhlasí s tím, aby naše země poskytovala azyl uprchlíkům ze zemí, kde probíhá válečný konflikt. Zhruba polovina veřejnosti (52 %) souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z politických důvodů. Menšina občanů považuje za dostatečný důvod pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina populace (24 %) souhlasí s udělením azylu kvůli velmi špatné hospodářské situaci v zemi. Oproti výzkumu z roku 2005 se míra souhlasu s udělováním azylu ze zkoumaných důvodů ve všech případech výrazně snížila. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až…