Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Číst dále

Hodnocení světových osobností – červen 2018

Češi z vybraných osobností zahraniční politiky podobně pozitivně hodnotí britskou premiérku T. Mayovou, maďarského premiéra V. Orbána, bývalého slovenského premiéra R. Fica a francouzského prezidenta E. Macrona. Naopak nejvíce negativních hodnocení zjišťujeme u německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Číst dále

Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Číst dále

V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

Číst dále

Mění se postoje občanů k zaměstnávání cizinců u nás, veřejnost je méně často vidí jako konkurenci pro české zaměstnance

Tři pětiny Čechů (63 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Polovina občanů (49 %) si myslí, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti ale souhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Od roku 2016 se mění do té doby dlouhodobě stabilní pohled české veřejnosti na pracující cizince, nyní jsou vnímáni méně často jako ohrožení pro český pracovní trh.

Číst dále

„Jaký je stav a příčina občanské (ne)angažovanosti v zemích V4“

C:\Users\zacharova\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Outlook\MFCLFNP4\hlavicka (5).gif

Na základě zjištění mezinárodního průzkumu veřejného mínění v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku se ukazuje, že politická mentalita a vnímání reality je ve všech visegrádských zemích velmi podobné. Výzkum ukázal, že vnímání současné politické situace je převážně negativní, a to napříč visegrádským prostorem bez ohledu na aktuální dění a vývoj v jednotlivých zemích. Lidé pociťují frustraci a bezmoc ve vztahu k demokratickému vývoji a demokratickým institucím. Pocit rozčarování vede ke lhostejnosti a ztrátě zájmu o věci veřejné. Klesá ochota se ve veřejném prostoru angažovat.

Číst dále

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Číst dále

Souhlas s členstvím v NATO je stále vysoký, i když mírně nižší než v roce 2015

Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Mladí lidé a integrace Evropy

Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru.

Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích.

Číst dále