Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. Podle letošního dubnového průzkumu se zdá, že překonáváme šestiletý pokles spokojenosti a vracíme se k příznivému hodnocení EU od poloviny naší populace. Většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano“. Při tomto dotazu i v odpovědích na další otázky se ukazuje, že tábor rozhodných odpůrců Evropské unie čítá nějakých dvacet procent naší dospělé populace.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.

Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.

Mění se postoje občanů k zaměstnávání cizinců u nás, veřejnost je méně často vidí jako konkurenci pro české zaměstnance

Tři pětiny Čechů (63 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Polovina občanů (49 %) si myslí, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti ale souhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Od roku 2016 se mění do té doby dlouhodobě stabilní pohled české veřejnosti na pracující cizince, nyní jsou vnímáni méně často jako ohrožení pro český pracovní trh.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s měnícími se postoji české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi a aktuální situaci na pracovním trhu je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců v České republice.

Podle posledního průzkumu třípětinová většina občanů (63 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. V názoru na to, zda cizinci berou našim lidem práci, je veřejnost rozdělena na dvě téměř shodné skupiny. Více než polovina dotázaných (55 %) uznává, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Do výzkumu v roce 2015 byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Od průzkumu v březnu 2016 sledujeme postupné snižování podílu lidí, kteří označují počet pracujících cizinců u nás za příliš vysoký, a těch, kteří si myslí, že cizinci připravují Čechy o práci. Od roku 2015 jde tedy o významné změny (pokles o 17, resp. 21 procentních bodů). Naopak u názoru na to, zda cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil v některých profesích, následující graf ukazuje od roku 2017 zvyšování míry souhlasu (oproti roku 2016 rozdíl o 15 procentních bodů).

Z dlouhodobé perspektivy se tedy zdá, že v hodnocení pozice cizinců na českém pracovním trhu v českém veřejném mínění začínají převažovat odlišné postoje než v minulosti. Svou roli jistě hraje současná situace na českém trhu práce s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a stav české ekonomiky obecně (dobrý výkon ekonomiky znamená výraznou poptávku po pracovní síle).

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Je zajímavé, že ke změně došlo i v kombinaci postojů k pracujícím cizincům (viz následující graf), významně se od roku 2015 snížil podíl těch, kteří se domnívají, že cizinci připravují Čechy o práci a zároveň v nich nevidí řešení nedostatku pracovních sil (ze 46 % na 28 %). Naopak se zvýšil podíl lidí, kteří zastávají přesně opačný postoj (ze 14 % na 34 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 4/2018

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. Je ovšem důležité, že ve všech vzdělanostních skupinách od roku 2015 pozorujeme oslabení uvedených postojů, což ukazuje na to, že jde o všeobecnou proměnu, nikoliv pouze jev charakteristický pro část společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

V názoru na zaměstnávání cizinců jako řešení nedostatku pracovních sil nejsou rozdíly mezi vzdělanostními skupinami příliš výrazné. V následujícím grafu jsou rovněž patrné změny míry souhlasu s tímto výrokem, které probíhaly v jednotlivých vzdělanostních skupinách mírně odlišně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou příliš výrazné. Data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany o práci – 63 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně (ovšem i v jejich případě je to nižší podíl než v roce 2016).

V názorech na zaměstnávání cizinců se odlišují různé skupiny zaměstnanců. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší především mezi dělníky, naopak nižší u odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let (566 zaměstnanců)

Pokles míry souhlasu s uvedenými tvrzeními od roku 2015 se projevil ve všech zaměstnaneckých skupinách. Nejvýrazněji se snížil podíl souhlasu s výrokem „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“ mezi provozními pracovníky.

„Jaký je stav a příčina občanské (ne)angažovanosti v zemích V4“

$C:\Users\zacharova\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Outlook\MFCLFNP4\hlavicka (5).gif$

Na základě zjištění mezinárodního průzkumu veřejného mínění v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku se ukazuje, že politická mentalita a vnímání reality je ve všech visegrádských zemích velmi podobné. Výzkum ukázal, že vnímání současné politické situace je převážně negativní, a to napříč visegrádským prostorem bez ohledu na aktuální dění a vývoj v jednotlivých zemích. Lidé pociťují frustraci a bezmoc ve vztahu k demokratickému vývoji a demokratickým institucím. Pocit rozčarování vede ke lhostejnosti a ztrátě zájmu o věci veřejné. Klesá ochota se ve veřejném prostoru angažovat.

Celková nálada ve všech čtyřech zemích je značně kritická, většina obyvatel se domnívá, že se jejich společnosti neubírají správným směrem. Stejně tak pocit, že demokracie je křehká a že je třeba ji bránit, je velmi rozšířený. Výsledky jsou velmi podobné v Česku, na Slovensku, v Polsku i Maďarsku. Možná bychom očekávali větší rozdíly.

Výzkum také potvrdil převažující a dlouhodobou nízkou důvěru v politické strany, vládu a parlament ve všech zkoumaných zemích. Nejlépe jsou na tom představitelé lokálních institucí (hasiči, policie, radnice) a dokonce lépe jsou na tom také instituce Evropské unie a neziskové organizace. Česká populace je na rozdíl od ostatních zemí více kritická k institucím EU.

Kritiku politických stran považujeme za alarmující, protože politické strany jsou jedním z hlavních článků reprezentativní demokracie a důvěra v ně je proto zásadní.

Bohužel se ukazuje, že je velmi nízká také důvěra mezi lidmi, což je základní předpoklad pro další aktivní jednání v rámci veřejného prostoru.

Výzkumné údaje za všechny čtyři země ukazují značný stupeň pasivity obyvatelstva. Pokud se zkoumané populace veřejného dění zúčastní, volí spíše takové formy účasti, jako jsou petice, diskuse online nebo činnosti v rámci nejbližšího sousedského nebo zájmového okolí. Pozitivním signálem může být zjištění, že do budoucna mají lidé v plánu se angažovat více či alespoň na současné úrovni.

Aby se zvýšil zájem o věci veřejné a ochota se angažovat, je nezbytné, aby se lidé ve věcech veřejných lépe orientovali a rozuměli základním společenským problémům. Naléhavý je poznatek, že zejména mladí lidé se o politiku zajímají málo a jen velmi zřídka spojují svoji životní spokojenost s veřejným sektorem a politickým děním. Je pro ně typická lhostejnost k věcem veřejným a únik do soukromí. Považujeme proto za klíčové hledat cesty, jak lépe přibližovat a vysvětlovat principy i fungování demokracie a jak do tohoto úsilí zapojit zejména mladé lidi.

INFORMACE O VÝZKUMU:

Tato základní zjištění pocházejí z reprezentativního výzkumu veřejného mínění, který je součástí mezinárodního projektu „Posilování občanství v zemích V4“ podpořeného Mezinárodním visegrádským fondem. Společně jej realizují Institut STEM ve spolupráci s Instytut spraw publicznych (Varšava), Political Capital Institute (Budapešť) a Inštitút pre verejné otázky IVO (Bratislava). Sběr dat probíhal online metodou CAWI na reprezentativním vzorku populace ve věku 16-70 let v zemích V4. Velikost vzorku celkem n=2032 (ČR n=510, SR n=516, Polsko n=505, Maďarsko n=501). Sběr dat realizoval v srpnu 2017 Český národní panel (ČNP) ve spolupráci s národními panely na Slovensku a v Polsku a s IPSOS (Maďarsko).

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají stabilně nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místě je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Čína, Ukrajina, Rusko a Srbsko. Postoje k zemím, u kterých jsme sledovali zhoršení vztahu v důsledku uprchlické krize, se postupně vrací k původním hodnotám, což je zřejmé především v případě Německa. Jedinou výjimkou je vztah k Velké Británii, kde došlo ke slabému snížení podílu pozitivních známek.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1027 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě (včetně všech sousedních zemí) i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2017 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Čtvrtstoletí po rozdělení Československa můžeme konstatovat, že jednoznačně nejlepší mají Češi vztah ke Slovensku, což je dlouhodobě stabilní skutečnost (89 % dotázaných svůj vztah ke Slovensku oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko (78 % občanů udělilo jedničku nebo dvojku), dále Holandsko, Chorvatsko, Francii, Itálii, Švédsko a Dánsko (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku).

Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Velké Británii, Belgii, Maďarsku, Slovinsku, Polsku, Japonsku a Německu. Ke Spojeným státům má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva polovina občanů.

Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu k Číně, Ukrajině, Rusku a Srbsku.

V souvislosti s migrantskou krizí jsme v roce 2015 konstatovali významné snížení podílu příznivých známek u některých západoevropských zemí v porovnání s předchozími průzkumy. Ještě v roce 2016 dále oslabovalo pozitivní hodnocení u Německa a Francie. Na základě aktuálních výsledků můžeme sledovat téměř u všech zemí mírně vyšší podíl příznivých známek než v předchozím šetření v roce 2016. Zvláště zřejmý je tento posun v případě Německa, jehož aktuální hodnocení se již téměř blíží hodnotám před rokem 2015. Dále také výrazněji posílily pozitivní postoje k Maďarsku, Polsku a Spojeným státům.

Jedinou zemí v průzkumu, u které je podíl pozitivních známek mírně nižší než v roce 2016, je Velká Británie, v čemž se jistě promítají výsledky brexitu. Velká Británie tak klesla z předních pozic pomyslného žebříčku oblíbenosti zemí, přesto nemůžeme říci, že by tento vývoj znamenal dramatickou změnu postoje české veřejnosti k této zemi (podobnou např. změně vztahu k Německu, kterou jsme sledovali v roce 2015).

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2017/12, 1027 respondentů

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii, Spojeným státům a Rusku je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí (s výjimkou Ruska) v průzkumu 2015, nejvýraznější v případě Německa. Data z prosince 2017 jasně ukazují zlepšení postoje ve vztahu právě k Německu a také Spojeným státům. Podobný náznak je patrný také u Francie, kde propad v roce 2015 nebyl tak silný. Výsledky brexitu pravděpodobně mají vliv na stagnující postoj k Velké Británii. Vztah k Rusku je za posledních deset let poměrně stabilní a podíl jedniček a dvojek je výrazně nižší než u ostatních zemí zobrazených v grafu.

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017

Druhý vývojový graf sleduje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. V posledních více než deseti letech pozorujeme stabilně vysoce pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku. Po propadu hodnocení Polska a Maďarska v letech 2011 a 2012 dochází postupně znovu k zvyšování podílu příznivých známek.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2017)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2017

Souhlas s členstvím v NATO je stále vysoký, i když mírně nižší než v roce 2015

Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (71 %) souhlasí s členstvím naší země v Severoatlantické alianci. Míra souhlasu je nižší než v předchozím průzkumu v roce 2015. Pokles je však třeba vnímat jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám. Téměř dvě třetiny občanů (64 %) mají důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 6. až 14. dubna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1033 respondentů.

STEM se dlouhodobě věnuje sledování postojů české veřejnosti k Severoatlantické alianci. V období silně medializované uprchlické krize v Evropě jsme mohli sledovat změny v postojích nejen k Evropské unii, ale i k vojenské instituci NATO. Zatímco podpora EU se mezi českými občany snižovala, podpora NATO posilovala.

Jaké jsou aktuální postoje českých občanů k NATO?

Pevné zakotvení naší přináležitosti k NATO ukazuje téměř tříčtvrtinová většina souhlasných postojů českých občanů (71 %) s členstvím v této instituci. Necelá třetina populace (29 %) vyjadřuje nesouhlas s členstvím v NATO.

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“

Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let

Z časové řady STEM od vstupu České republiky do NATO je patrná trvale většinová podpora členství, která v roce 2001 přesáhla hranici 70 %. V následujících letech se míra souhlasu s členstvím v NATO poměrně stabilně držela právě u hranice 70 %. Výkyvem byl pouze rok 2009, kdy pod vlivem českého předsednictví Evropské unii posílily pro-evropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO. Zvýšené bezpečnostní napětí v Evropě a obavy z vlny migrantů se pravděpodobně promítly v roce 2015 do vyšší míry souhlasu s naším členstvím v NATO. Aktuální výzkum ukazuje návrat k hodnotám z dlouhodobého pohledu průměrným.

„Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?“

Pramen: STEM, Trendy 1998-2017 (z dat do r. 2002 včetně a 2015/9 byli vyloučeni lidé, kteří uvedli „nevím“)

S členstvím v NATO častěji souhlasí lidé mladší a vzdělanější. Ovšem i mezi občany staršími 60 let nebo lidmi se základním vzděláním je míra souhlasu s členstvím v NATO stále většinová, i když nižší než v ostatních věkových nebo vzdělanostních skupinách.

Srovnání výzkumů z let 2012, 2015 a 2017 shodně ukazuje růst souhlasu s členstvím v NATO ve všech věkových i vzdělanostních skupinách v roce 2015 a následný „návrat“ na předchozí hodnoty. Jedinou výjimkou jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, u kterých vysoká podpora členství NATO z roku 2015 zůstala zachována i v roce 2017.

Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle vzdělání

(podíl souhlasných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 2012-2017

Vývoj rozdílů v názoru na členství v NATO podle věku

(podíl souhlasných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 2012-2017

Mezi sympatizanty různých parlamentních politických stran je souhlas s členstvím v NATO většinový, jasnou výjimkou jsou pouze příznivci KSČM, mezi kterými mírně převažuje negativní postoj.

„Souhlasíte s členstvím České republiky v NATO?“

Podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 04/2017, 1033 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

V souvislosti s postoji české veřejnosti k NATO ústav STEM také deset let sleduje, zda mají lidé důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. V současné době NATO důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %). Z časové řady se vyděluje rok 2015, kdy oproti předchozím výzkumům došlo k výraznému oslabení důvěry v NATO a v jeho schopnost nás bránit. Atmosféra ve společnosti v důsledku uprchlické krize ovlivnila i tento postoj veřejnosti.

„Důvěřujete schopnostem NATO, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti naší země?“

Pramen: STEM, Trendy 2007–2017

Pokud zkombinujeme aktuální postoje občanů k členství v NATO a důvěru v jeho schopnost zajistit naši bezpečnost, zjišťujeme, že podíl těch, kteří souhlasí s členstvím v NATO a mají v něj důvěru, je dvojnásobný oproti podílu lidí s opačným postojem (43 % vs. 19 %). Významná je ovšem i skupina těch lidí, kteří sice s členstvím v Severoatlantické alianci souhlasí, ale nevěří tomu, že by tato organizace naši bezpečnost v případě ohrožení zajistila (27 %).

Mladí lidé a integrace Evropy

Reprezentativní výzkum mezi 3000 respondentů ve věku 15-24 let proběhl od 30. ledna do 13. února 2017. Financovala ho Bertelsmannova nadace a provedla agentura Kantar Public v šesti zemích: Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. V každé zemi bylo metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviews) dotázáno 500 respondentů na základě kvótního výběru.

Jak vlastně uvažují o integraci Evropy mladí lidé? V těchto dnech připomínáme 60 let od podpisu Římské smlouvy. Při této příležitosti budou zveřejňovány výsledky sociologického výzkumu, které ukazují, jak vlastně mladí vnímají budoucnost. Výzkum, který financovala nadace Bertelsmann Stiftung, proběhl v šesti zemích.

Na prvním místě přináší Evropská unie mladým mír a svobodu. Ukazuje to reprezentativní výzkum, který ve věkové kategorii 15-24 let proběhl v České republice, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku.

Jako pozitivní hodnotí členství v EU celkem 77% respondentů. Mezi zeměmi mají nejpozitivnější pohled na integraci Evropy mladí Němci (87%). Jako druzí v pořadí se umístili Maďaři (79%), potom Rakušané (77%), Poláci (76%) a Češi (73%). Nejméně nadšení projevují s malým rozdílem mladí Slováci (70%).

Pro mladé je největší výhodou evropské integrace uchovat mír mezi národy Evropy (78%), přičemž to platí především u Rakouska a Německa. Jako druhou výhodu uvádějí možnost usadit se a pracovat v jiné zemi EU (66%), což platí především pro Poláky (72%). A také možnost studovat v jiné zemi EU (62%), kde vedou Maďaři (65%). Vysoce se také hodnotí snaha EU zabránit změnám klimatu (60%), což platí především pro mladé Němce (70%). Neexistenci kontrol na hranicích Schengenu oceňuje nadpoloviční většina (53%), přičemž přesun prostředků z EU rozpočtu méně rozvinutým členským zemím vidí jako výhodu 45% všech dotázaných. Výrazně častěji přesuny EU financí považují za výhodu mladí Poláci (58%).

Mladí lidé jsou toho názoru, že jejich země má nejen v EU zůstat, ale také ji reformovat. Nejsilnější hlasy pro setrvání v EU a pro její reformu zaznívají od mladých z Německa (77%) a z Rakouska (71%), na opačném konci stojí Česká republika (60%).

Naopak největším problémem pro významnou většinu mladých je islámský fundamentalismus a terorismus (celkem 74%), přičemž největší obavy z terorismu mají mladí lidé v Polsku (83%), kde existuje také nejvíce obav z migrace (79%). Naopak například pro mladé Němce je sice terorismus také největší problém (64%), ale znečištění životního prostředí a klimatické změny v Německu vnímají mladí rovněž silně – a to nejvýrazněji ze sledovaných zemí (na úrovni 63%), podobně jako se znepokojením sledují růst nacionalismu a xenofobie (60%).

21. března 2017

Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované hodnocení Evropské unie z pohledu českých a německých občanů.

Respondentům v obou zemích bylo předloženo 15 výroků jako charakteristik Evropské unie. Měli z nich vybrat ty, které se na EU nejvíce hodí, přičemž mohli vybrat libovolný počet.

Evropská unie jako téma je zajímavá tím, že o ní Němci uvažují ve výraznějších odstínech: jejich výroky jsou silnější jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Češi vybírají méně příznivých, ale také méně záporných hodnocení, jakoby se drželi blíže průměru. V obou zemích platí, že ochota vybírat negativní odpovědi je spontánně silnější než pozitivní.

Češi nejvíce oceňují velkou ekonomickou sílu EU a EU jako záruku míru v Evropě, Němci k tomu také její nezbytnost pro konkurenci se světovými velmocemi.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Češi nejvíce kritizují Evropskou unii za zasahování do záležitostí členských zemí, Němci za její byrokracii. Obyvatelé obou zemí dále v podobné míře vytýkají EU její nehospodárnost, plýtvání penězi a dále také to, že je neprůhledná (i když, jak už bylo zmíněno, Němci tyto charakteristiky vybírají častěji než Češi).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V odpovědi na otázku, zda se různé oblasti mají řešit spíše na národní nebo evropské úrovni, preferují Němci mnohem častěji než Češi celoevropská řešení. Obě země se však shodnou na pořadí: na prvním místě uvádějí z hlediska evropských kooperací společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Němci navíc stejně intenzivně preferují společné řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V otázce uprchlické krize je základní rozložení odpovědí v obou zemích totožné. Částečnou nedůvěru k tomu, že Evropská unie najde řešení situace v Evropě, vyjadřuje nadpoloviční většina obyvatel v Německu i v České republice – častěji Němci než Češi, kteří se však příliš neliší od podílu v souboru obyvatel bývalého Východního Německa.

Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru ve správné reakce vlády právě na výzvy spojené s uprchlickou krizí, se v obou zemích objevuje shodná reakce. Alespoň částečnou důvěru vyjadřuje své vládě cca 70 % obyvatel v Německu i v České republice.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované vzájemným česko-německým vztahům.

V hodnocení vztahů mezi Českou republikou a Německem jsou Němci výrazně zdrženlivější, problematice vzájemných vztahů nevěnují takovou pozornost jako Češi. Vztahy mezi oběma zeměmi považují za dobré dvě pětiny Němců. Němci ze spolkových zemí na území někdejšího Východního Německa a obyvatelé Bavorska a Saska (tedy sousedních spolkových zemí) hodnotí vzájemné vztahy pozitivněji. Vzájemné vztahy za dobré považují čtyři pětiny Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

(Pohraničí ČR = obyvatelé okresů u hranice s Německem)

Při hodnocení vzájemných vztahů hraje především v Německu klíčovou roli samotný zájem o dění a vývoj v sousední zemi. Za dobré označují vztahy mezi oběma zeměmi tři pětiny Němců se zájmem o dění v českých zemích a takřka 90 % Čechů, kteří se zajímají o Německo.

Obdobně jako zájem o sousední zemi hraje v hodnocení vzájemných vztahů podstatnou roli vzájemný cestovní ruch a osobní znalost obyvatel sousední země. Němci, kteří několikrát navštívili Českou republiku, hodnotí vztahy jako dobré většinově. Ti, kteří mají mezi Čechy několik známých, je hodnotí jako dobré takřka ze 70 %. Cestování do Německa a osobní vztahy s Němci se pozitivně projevují v hodnocení vzájemných vztahů obou zemí i v případě Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Respondentům v obou zemích bylo předloženo devět výroků jako charakteristika druhé země. Měli z nich vybrat ty, které sousední zemi dobře vystihují, přičemž mohli vybrat libovolný počet výroků.

Z výsledků je na první pohled patrná odlišná výchozí pozice hodnocení obou zemí v Evropě. Zatímco Německo se v očích Čechů vykresluje jako významná a moderní země s vysokou životní úrovní, Česká republika je v očích Němců turisticky zajímavá a pohostinná země vhodná také k ekonomické spolupráci.

Přes odlišný přístup obou zemí v migrační politice je zajímavé, že Německo jako světu otevřenou zemi hodnotí jen čtvrtina Čechů, Českou republiku tak hodnotí pětina Němců.

Vysoká životní úroveň Německa je mezi charakteristikami suverénně na prvním místě, sousedům ji přisuzují především Češi z pohraničí. O modernosti země a především vlivu Německa nemá pochybnosti polovina Čechů nezávisle na vzdálenosti od hranice.

Charakteristiku „moderní země“ České republice připisují výrazně častěji obyvatelé východních spolkových zemí spíše než západních spolkových zemí, ani zde však nedosahuje dvou pětin výběru.

Pohostinnost připisují Čechům především obyvatelé východních spolkových zemí, pro které je Česká republika také zajímavou turistickou oblastí. Pohostinnost a především turistická zajímavost České republiky je výrazně méně označována obyvateli západních spolkových zemí.

Nejméně často vybírají Češi mezi charakteristikami Německa parametr turistické zajímavosti a především pohostinnosti. Platí to jak v případě celé populace, tak obyvatel příhraničních oblastí.

Vyhraněnou národní hrdost připisují Němci Čechům častěji než Češi Němcům, především Němci z východních spolkových zemí (více než polovina z nich).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa (před brexitem, Nice, převratem v Turecku, násilnými činy v Německu)

Před Brexitem, útokem v Nice, převratem v Turecku a násilnými činy v Německu měli čeští občané nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místo je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko. Z mimoevropských zemí je nejlépe hodnocené Japonsko. Od průzkumu v prosinci 2015 nedošlo k zásadním změnám. Dále se mírně zhoršilo hodnocení Německa a Spojených států. Poněkud méně pozitivních známek pozorujeme ještě u Maďarska, Ruska a Ukrajiny. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Ukrajina, Čína, Rusko a Srbsko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2016 proběhl těsně před hlasováním Velké Británie o členství v Evropské unii, tudíž bez znalosti výsledků brexitu.

Nejprve si shrneme aktuální výsledky. Nejvíce příznivých známek získalo jednoznačně Slovensko (85 % dotázaných jej oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko, Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko (cca
70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku). Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Dánsku, Itálii, Belgii, Japonsku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku. K Německu má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva necelá polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku, dále pak Rusku a Ukrajině. Nízký podíl pozitivních známek zjišťujeme i v hodnocení vztahu ke Spojeným státům, Srbsku a Číně.

Na konci roku 2015 jsme konstatovali významné snížení podílu příznivých známek
u některých zemí v porovnání s průzkumem z roku 2013. Šlo především o Německo, ale i další země Západní Evropy (Belgie, Dánsko, Švédsko, Holandsko, Francie a Velká Británie). Aktuální výsledky ukázaly další mírné oslabení pozitivního hodnocení v případě Německa a Francie. U ostatních uvedených zemí došlo k drobnému zlepšení, které však ještě neznamená návrat k hodnotám z roku 2013.

Pokračuje zlepšování vztahu českých občanů k Polsku, naopak zvýšení podílu pozitivních známek z prosince 2015 u Maďarska se nepotvrdilo.

K zemím, jejichž hodnocení se v porovnání s minulým průzkumem mírně zhoršilo, je třeba ještě doplnit Rusko.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Srovnání obliby zemí v letech 2013, 2015 a 2016

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Podíl známek 1 + 2 v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii a Spojeným státům je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí v průzkumu 2015, nejvýraznější v případě Německa. Pouze
u Velké Británie je podle dat červnového výzkumu patrný obrat k lepšímu hodnocení, je ovšem otázkou, jak se do vztahu českých občanů k Velké Británii promítnou výsledky brexitu.

Vývoj hodnocení vybraných zemí (1994-2016)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2016

Podrobnější analýza vývoje vztahu k Německu ukazuje zajímavé rozdíly ve vztahu ke vzdělání respondentů. Průzkum z konce roku 2015 ukázal pokles podílu pozitivních známek ve všech vzdělanostních skupinách, nejvýraznější však mezi vysokoškolsky vzdělanými, došlo tak ke shodě názorů na Německo v různých vzdělanostních skupinách. V aktuálních datech se ukazuje další zhoršování vztahu k Německu mezi lidmi s nižším vzděláním. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním se naopak podíl pozitivních hodnocení mírně zvyšuje a rozdíly v závislosti na vzdělání jsou tak opět patrnější, i když nikoliv tak výrazné jako v roce 2013.

Rozdíly v hodnocení Německa podle vzdělání (2013, 2015 a 2016)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12, 2016/6