Postoj české veřejnosti k většině zemí zůstává stabilní, pohoršil si Izrael s Palestinou

Postoje Čechů a Češek k ostatním zemím i zahraničním politikům a političkám zůstávají v polovině roku 2024 na podobných hodnotách, jako tomu bylo v šetření před rokem. Slovensko je stále nejlépe hodnocenou zemí, ovšem v podílu lidí, kteří k němu mají příznivý vztah, jej dohnalo Rakousko. Nový slovenský prezident Pellegrini má také zásadně nižší hodnocení od české veřejnosti než bývalá prezidentka Čaputová. Ta se stala nejlépe hodnocenou zahraniční političkou spolu s papežem Františkem. Nejhorší vztah lidé uvádějí k Rusku a také k jeho prezidentu Putinovi.
Při hodnocení zemí jako ve škole se průměrná známka nejvíce zhoršila Palestině (o 0,3) a Izraeli (o 0,2), mírné zhoršení je i ve vztahu k Ukrajině a Slovensku. Naproti tomu hodnocení USA, Ruska či evropských velmocí se téměř nemění. Mezi státníky se nejvíce změnilo hodnocení ukrajinského prezidenta Zelenského, který si pohoršil o osm procentních bodů.

V době výročí 25 let od vstupu ČR do NATO vyslovuje souhlas s členstvím v Severoatlantické alianci jasná většina občanů

Míra důvěry českých občanů v NATO je dlouhodobě mírně nadpoloviční. Souhlas se členstvím v NATO vyslovuje dokonce 70 % obyvatel ČR. Tato zjištění plynou z výzkumu z letošního ledna. Zároveň dále ukazujeme časový vývoj postojů k NATO, ze kterého „je patrné posílení míry souhlasu s členstvím v NATO v období krizí, v roce 2015 v případě migrační krize a v roce 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu,“ uvádí Jitka Uhrová z analytického ústavu STEM.

Češi nepolevují v podpoře uprchlíků z Ukrajiny

Češi ani po dvou letech války na Ukrajině nejsou většinově proti pobytu ukrajinských uprchlíků na našem území. Zároveň se však projevuje únava z vleklého konfliktu, protože převažují lidé, kteří by preferovali rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty některých ukrajinských území. Mírně odlišný je postoj mladých ve věku 18-29 let, kteří sice také většinově podporují rychlé ukončení konfliktu, ale je mezi nimi více těch, kteří by podporovali Ukrajinu až do znovuzískání ztracených území. Vyplývá to jednak z nových lednových dat výzkumného ústavu STEM a zároveň z dlouhodobého sledování trendů v této oblasti.

Podle české veřejnosti pracuje v ČR příliš mnoho cizinců, ohrožení pociťují nejčastěji nezaměstnaní

Podle aktuálního výzkumu STEM si 66 % Čechů a Češek myslí, že v ČR pracuje příliš mnoho cizinců. Tento názor však v posledních letech pomalu slábne, a naopak narůstá podíl osob, které považují zaměstnávání cizinců za jediné řešení nedostatku pracovní síly. Zaměstnávání cizinců může vyřešit nedostatek pracovníků ve vybraných profesích podle 54 % české veřejnosti. Na druhou stranu ale polovina Čechů a Češek stále zastává názor, že cizinci berou našim lidem práci. Kateřina Duspivová, senior analytička STEM, k tomu doplňuje: „Cizinci pracující v Česku stále vyvolávají mezi českou veřejností pocit ohrožení, přestože se míra nezaměstnanosti pohybuje v posledních letech kolem 2 %, a drží se tak na historickém minimu. Zároveň zde velká část cizinců vykonává méně kvalifikované práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce.“

Většině Čechů by nevadilo mít za souseda Vietnamce, život vedle ostatních národností z východu si však představit neumí

Češi mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům a cizincům pocházejícím z vyspělých zemí. Podle výzkumu STEM však v posledním desetiletí výrazně narostla i přijatelnost Vietnamců. Kateřina Duspivová, senior analytička STEM, k tomu doplňuje: „Zatímco v roce 2014 by nevadilo mít Vietnamce za souseda 40 % Čechů, v roce 2023 by tuto skutečnost sneslo dobře již 71 % českých obyvatel. Ukazuje se tak, že vietnamská komunita byla většinou české společnosti přijata.“ S postoji Čechů k cizincům zamíchal i konflikt na Ukrajině. Po napadení Ukrajiny ze strany Ruska jsou v očích Čechů Ukrajinci přijatelnějšími sousedy než Rusové – před konfliktem tomu však bylo naopak. Přijatelnost ostatních národností, zejména z východních zemí (typicky Arabů, Syřanů, Afghánců atp.) zůstává dlouhodobě na nízké úrovni.

Česká společnost je rozpolcená na tématu podpory ukrajinských uprchlíků. Vnímání Ruska jako hlavního viníka války neklesá.

Dvě třetiny české společnosti nadále považují za jednoznačného viníka války Rusko. Podpora Ukrajině ve válečném střetu je ale vlažná, většina veřejnosti by si přála, aby Česká republika usilovala o co nejrychlejší konec války, i kdyby to znamenalo, že Ukrajina ztratí některá Ruskem okupovaná území. Ukrajinští uprchlíci jsou pro českou veřejnost štěpivým tématem. Jejich další setrvávání u nás podporuje asi polovina veřejnosti (51 %), zatímco druhá polovina je proti. Podpora ukrajinských uprchlíků v čase příliš neklesá, ale vyostřují se postoje části těch, kteří jsou proti uprchlíkům.

Hodnocení vztahu občanů České republiky k vybraným zemím Evropy a světa během války na Ukrajině

Zeměmi, ke kterým mají Češi nejčastěji pozitivní vztah, byly v červnu 2023 Slovensko následované Švýcarskem (75 % respektive 69 % pozitivních hodnocení). Vliv války na Ukrajině, který v roce 2022 vedl ke zlepšení ve vnímání Ukrajiny, a naopak zhoršení u Ruska, oslabuje. Rusko je nadále vnímáno nejvíc negativně ze všech zemí zahrnutých do dotazování a výrazně negativněji než před válkou.

Česko je díky Evropě ve větším bezpečí.  Podle nových dat to vnímá i tuzemská veřejnost

Tento týden v pátek uplyne rok od ruského vpádu na Ukrajinu. Konsorcium České zájmy v EU oceňuje roli Evropské unie a Evropanů při pomoci Ukrajině. Zveřejňujeme také nová data z průzkumů STEM. Z nich vyplývá, že společnost zůstává v otázce konfliktu většinově na straně Západu a pomoci uprchlíkům.“V reakci na válku lidé víc vnímají bezpečnostní rozměr evropské spolupráce.