Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje

Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v Evropskou unii a Evropský parlament.

Dvě pětiny občanů (41 %) mají důvěru v Evropskou unii, třetina (34 %) v Evropský parlament. Nedůvěra tedy ve veřejném mínění převažuje a evropské instituce patří spolu s výkonnými a zákonodárnými politickými institucemi k institucím s nejnižší mírou důvěry veřejnosti. Pro srovnání Poslanecké sněmovně důvěřuje 35 % Čechů a Češek.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z dlouhodobých analýz STEM vyplývá, že většina občanů nemá na Evropskou unii silný názor a o téma se nezajímá. Lidí, kteří chtějí okamžité vystoupení z EU, nebo naopak jsou úplně spokojeni s EU, je v populaci velmi málo. Nedůvěra v evropské instituce silně závisí na nespokojenosti s polistopadovým vývojem v ČR nebo nedůvěrou v politické instituce obecně. Zároveň Češi cítí v posledních letech stabilně vyšší sounáležitost s Evropou (71 %) než v období 2011–2015.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Důvěra v EU a EP je samozřejmě úzce provázaná, více než polovina dotázaných (56 %) nedůvěřuje ani Evropské unii ani Evropskému parlamentu, naopak necelá třetina (31 %) má důvěru v obě instituce. Desetina občanů důvěřuje EU, ale nemá důvěru v EP.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti EU do roku 2009 dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Poté následoval pokles důvěryhodnosti EU s historickým minimem v roce 2016 (svou roli v tomto vývoji jistě sehrála tehdejší migrační krize). V následujících letech se již důvěra v EU pozvolna zvyšovala, stále však není na hodnotách zjištěných před rokem 2009.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podobně jako jiné postoje k tématům spjatým s Evropskou unií je i míra důvěry v EU podmíněna věkem a vzděláním respondentů. Evropské unii (a Evropskému parlamentu) častěji důvěřují mladší a vzdělanější lidé. Následující graf navíc ukazuje, že mezi mladšími lidmi v porovnání s rokem 2016 míra důvěry vzrostla výrazněji než mezi lidmi staršími 45 let.

Podíl důvěřujících Evropské unii podle věku (srovnání 2016 a 2019)

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2019/6

Podíl lidí, kteří mají důvěru v Evropskou unii nebo Evropský parlament, se také podle očekávání liší v závislosti na politických sympatiích respondentů. Vyšší podíl důvěřujících EU a EP je mezi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naopak mezi příznivci KSČM a SPD jednoznačně převažují negativní postoje.

Podíl důvěřujících Evropské unii a Evropskému parlamentu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v červnu 2019 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.

Výrazně nejpozitivnější mají Češi vztah ke Slovensku, 87 % dotázaných ohodnotilo svůj vztah k němu jedničkou nebo dvojkou při známkování jako ve škole. Na druhém místě je Rakousko, které pozitivně hodnotilo 78 % dotázaných. Další převážně pozitivně vnímané země jsou Chorvatsko, Nizozemsko, Itálie, Kanada a země severní Evropy (Švédsko, Norsko, Dánsko), kterým všem dalo pozitivní známku alespoň 70 % dotázaných.

Ve středu žebříčku sledovaných zemí se umisťuje Belgie, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Slovinsko (okolo 60 % dotázaných je vnímá pozitivně) následované Japonskem, Polskem a Německem (které pozitivně vnímá lehce nad 50 % dospělé populace).

Méně než polovina dotázaných má pozitivní vztah ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku a na úplně spodní straně žebříčku stojí Ukrajina, Turecko a Čína. Turecko letos dostalo méně negativních známek než před dvěma lety (zatímco v roce 2017 hodnotilo Turecko čtyřkami a pětkami 48 % dotázaných, letos to bylo jen 36 %). Na posledním místě v oblibě tak letos vystřídala Turecko Čína, kterou negativně vnímá 41 % Čechů.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte,

do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Vývoj v čase

Následující graf zachycuje vztah ke světovým velmocím v časovém srovnání. Zatímco mezi lety 2016 a 2017 narůstal podíl Čechů s pozitivním vztahem ke Spojeným státům, Francii i Německu, letos je tomu naopak. Spojené státy zaznamenaly největší propad v počtu jedniček a dvojek ze všech zkoumaných zemí oproti roku 2017. Propad můžeme dát do souvislosti s nástupem prezidenta Trumpa a s jeho kroky. Podobně propad popularity Francie lze vysvětlit turbulentním obdobím země spojeným s kroky prezidenta Macrona. Nižší je pokles obliby v případě Německa, kde se vnímání Čechů vrací na úroveň před migrační krizí. Snižující se oblíbenost Velké Británie může souviset s tématem Brexitu, které se aktuálně hojně diskutuje v médiích.

Vnímání Ruska je oproti ostatním velmocím výrazně méně pozitivní, ale na rozdíl od ostatních se vztahu Čechů k Rusku netýkají negativní trendy. Naopak vztah Čechů k Rusku je stabilní s mírně pozitivní tendencí.

Zatímco vztah k většině zemí není rozdílný u osob z různých sociálně-demografických skupin, v případě vztahu k USA je vidět výrazný rozdíl ve vnímání na základě věku. Mladší lidé vnímají Spojené státy pozitivněji než lidé starší (jedničku dalo USA 25 % lidí ve věku 18 až 29 let a naopak jen 12 % osob nad 60 let).

Vývoj hodnocení evropských a světových velmocí (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019

Druhý vývojový graf ukazuje vývoj vztahu českých občanů k sousedním zemím (již vynecháno Německo), resp. k zemím Visegrádské čtyřky. Výsledky ukazují stabilně pozitivní vztah Čechů k sousedním zemím, a to hlavně ke Slovensku a Rakousku.

Vývoj hodnocení zemí V4 a Rakouska (1994-2019)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah,

pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2019


Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Mezi sledovanými politiky byla zařazena i Therese May, která byla ještě v době sběru dat premiérkou Velké Británie (rezignovala 24. července 2019).

Neziskový ústav STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2019 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřil také na hodnocení zahraničních osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a papeže. Celkový přehled uvádí následující graf.

Výrazně nejpopulárnější ze sledovaných veřejných osobností je Zuzana Čaputová, na kterou má příznivý názor 71 % dotázaných (pouze 14 % ji vnímá negativně, 16 % dotázaných uvedlo, že ji nezná). Na druhém místě je papež František, na kterého se dívá pozitivně 63 % dotázaných. Pro srovnání, papeže Benedikta hodnotilo ve výzkumu v roce 2009 pozitivně 52 % dotázaných. Je tedy zřejmé, že ač jsou Češi málo nábožensky založený národ, většinový pohled na papeže není negativní.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

Představitelé západních velmocí a Ruska

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina můžeme sledovat v časové řadě již od roku 2008. V časovém srovnání je vidět, že vnímání Putina je velmi stabilní a pozitivní názor na něho má 36 % Čechů. Mírně oblíbenější je Putin u mužů než u žen a u starších občanů.

Angela Merkelová se těšila vysoké popularitě do roku 2013, poté její oblíbenost mezi Čechy prudce klesla vlivem migrační krize. Poslední rok ukazuje na mírný nárůst pozitivních postojů k Merkelové, stále ji však pozitivně vnímá jen 26 % Čechů a Angela Merkelová tak patří mezi nejméně oblíbené politiky ze sledovaného výběru.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2019

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Srovnání ukazuje, že názor na představitele Francie mají Češi dost stabilní: jak na Hollanda, tak na Macrona se dívá pozitivně dlouhodobě okolo 40 % občanů.

Názory na čerstvě bývalou premiérku Velké Británie Mayovou (která rezignovala ve funkci 24. 7., tedy po sběru dat v citovaném výzkumu) jsou negativnější než na jejího předchůdce Camerona. I tak ovšem jde o jednu z nejlépe hodnocených osobností zahraniční politiky ze sledovaného výběru, když na Mayovou má pozitivní názor 48 % Čechů.

Opačný je trend v případě čelních představitelů Spojených států amerických. Popularita Obamy sice v čase klesala ze 71 % k 54 % v roce 2016, přesto byla stále výrazně vyšší než oblíbenost současného prezidenta Trumpa. Na Trumpa má pozitivní názor pouze 25 % Čechů. Toto číslo je v čase relativně stabilní a také shodné bez ohledu na věk nebo pohlaví respondentů.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

Politici Slovenska a Maďarska: velká očekávání od Čaputové

Vztah Čechů k maďarskému premiérovi Orbánovi je v čase stabilní (pozitivně ho vnímá 42 % populace).

Pokud jde o slovenské politiky, v letošním výzkumu jsme již nesledovali popularitu Roberta Fica, která podle posledního zkoumání v roce 2018 výrazně klesla vlivem událostí po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. Letos nově ale byla do výzkumu zařazena Zuzana Čaputová. Očekávání jsou vysoká, jelikož dnes k ní má pozitivní postoj 71 % Čechů. Ještě pozitivnější vztah, než by odpovídalo průměru, mají k Čaputové lidé s vysokoškolským vzděláním (30 % z nich uvádí velmi pozitivní vztah, v ostatních vzdělanostních skupinách je podobně pozitivně naladěných 20 až 25 % dotázaných). Podporu má nová slovenská prezidentka podobnou u českých žen i mužů. Pro srovnání prezidenta Kisku vnímalo v roce 2017 pozitivně 67 % Čechů.

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Zuzany Čaputové
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Představitel Evropské unie je známější než dřív

Jedním z politiků, kteří se v Česku těší nejnižšímu počtu příznivců z postav sledovaných ve výzkumu STEM, je předseda Evropské komise (dnes těsně před koncem funkčního období) Jean-Claude Juncker. Pouze třetina z těch, kdo ho znají (a čtvrtina celé populace), se na něho dívá pozitivně. V minulých letech bylo jeho postavení výjimečné tím, že nejvíce lidí uvádělo, že ho nezná (37 % v roce 2018). Známost Junckera však letos podstatně vzrostla, zřejmě v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, se kterými se pojil zvýšený zájem o téma Evropské unie v médiích.

Hodnocení Jeana-Claudea Junckera v časové řadě STEM

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 20015-2019


Brexit nedopadne na Británii negativně, domnívají se Češi. Více se obávají případného odchodu ČR

Tisková zpráva STEM a Behavio Labs, 12.3.2019

Česká veřejnost se domnívá, že odchod z EU nemusí pro Brity dopadnout ani pozitivně, ani negativně. Pozitivní prognóza u nich dokonce mírně převažuje. Pesimističtěji vidí naopak případný odchod ČR. Ukázala to data z nové studie o našem vztahu k EU.

Mnoho komentátorů se domnívá, že odchod Velké Británie z EU může ovlivnit postoj české veřejnosti k evropskému společenství. Jak si stojí jejich domněnky v zrcadle veřejného mínění? Vystrašil české euroskeptiky Brexit, nebo je naopak posílil? A lze nalézt podobnosti mezi náladami v obou zemích?

Za prvé Češi nevidí Brexit černě. Na otázku, zda je odchod z EU pro Velkou Británii dobrá nebo špatná věc, odpovědělo 33 % respondentů „dobrá“, 23 % uvedlo „špatná“ a 18 % vybralo možnost „ani dobrá, ani špatná“. Zbylých 26 % neví či nemá na otázku názor. Postoje se liší výrazně podle toho, zda jde o zastánce nebo kritiky EU. Mezi silnými zastánci EU je 68 % těch, kteří se domnívají, že Brity odchod postihne negativně. Naopak z občanů kritických k EU se to domnívá jen 6 %.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Data jsou ukázkou z nové studie, kterou připravuje nezávislý ústav STEM spolu s průzkumnou agenturou Behavio Labs a odborným think-tankem Europeum. Studie se zaměřuje na emoce, nevýhody a výhody, které si Češi spojují s Evropou a EU. Na výzkum finančně přispěly nadace Friedrich Naumann Foundation, nadace BLÍŽKSOBĚ a několik českých filantropů.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Přesvědčení zastánci EU Kritici EU
Dobrá 6 % 32 %
Špatná 68 % 6 %
Ani dobrá, ani špatná 13 % 23 %
Neví 14 % 38 %

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Lab., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Mínění vázané k Brexitu se liší hlavně podle vzdělání a věku. Například do 40 let věku převládá pocit, že jde o špatnou věc pro Británii. Občané starší 40 let se domnívají, že Británie na odchodu spíše získá.

„Naši domácí odpůrci a zastánci EU si interpretují odchod Británie z Evropské unie dle svého předchozího hodnocení EU. Vliv Brexitu na jejich postoj k EU je velmi malý,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Navíc dění kolem Brexitu a obecně kolem EU sledují Češi mnohem povrchněji, než jak by se mohlo zdát z mediálního prostoru.“

Dopad možného odchodu ČR z Evropské unie hodnotí česká populace negativněji než dopad odchodu Velké Británie. Celkem 40 % respondentů odpovědělo, že odchod z EU by pro ČR byla věc špatná. Za negativní považují odchod ČR spíše mladší lidé s vysokoškolským vzděláním.

„Představte si, že z EU by vystoupila ČR. Byla by to pro ČR dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Dalším z důvodů, proč dění v Británii tolik neovlivňuje náladu v ČR, je fakt, že pro Čechy jsou důležitější pro spolupráci okolní země. Jen 35 % respondentů v průzkumu uvedlo, že Británie je důležitý spojenec ČR, oproti 62 % u Rakouska nebo 51 % u Německa. Překvapivě větší spolupráci s Británií požadují příznivci EU (54 % přesvědčených zastánců EU) a méně její odpůrci (17 % odpůrců považuje Británii za důležitého partnera).

V Británii i ČR roste podpora pro Evropskou unii

Češi a Britové zastávají do jisté míry podobné euroskeptické postoje. V Británii od referenda v roce 2016 počet příznivců EU narostl. V ČR roste obdobně, ale až v posledním půlroce. V Británii se v poslední době aktivizovali především mladí lidé. V zemi také hlavní téma migrace zastínily ekonomické otázky.

V obou zemích je postoj k Unii více negativní u lidí s vyšším věkem, nižším vzděláním a nižším příjmem domácnosti. V ČR a VB jsou spíše pro vystoupení z EU lidé, kteří se podle svých slov méně zajímají o politiku a kteří méně často chodí k parlamentním či evropským volbám.

Obě země se ale liší v tom, jaké politické strany zastupují euroskeptiky. Zatímco v ČR jsou méně pro EU voliči levice, v Británii jsou to naopak voliči Konzervativní strany.

Podle dat průzkumné agentury YouGov[1] v Británii zatím nenastal silný odpor k Brexitu. Více Britů se sice nyní domnívá, že rozhodnutí vystoupit z EU byla chyba, ale je to stále méně než polovina. Kolem 45 % Britů podporuje druhé referendum o podobě budoucích vztahů a zhruba 38 % je proti dalšímu plebiscitu. Britská veřejnost se zároveň domnívá, že dohoda, kterou vyjednala vláda premiérky Mayové, není pro Británii výhodná. Pro zastánce Brexitu je odchod z EU málo „důsledný“, zatímco pro odpůrce Brexitu neúměrně přeruší obchod a vztahy s EU.

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Jiří Boudal, Behavio, jiri.boudal@behaviolabs.com, 777804658

  1. Zdroje: Data YouGov: https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/oxmidrr5wh/EUFinalCall_Reweighted.pdf
    https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2018/09/12/how-public-feel-about-brexit-options
    
    https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/3fwsayvj02/PeoplesVote_181129_Brexit_w.pdf
    
    Analýza STEM 2.7.2018: https://www.stem.cz/podpora-naseho-clenstvi-v-evropske-unii-prosla-krizovym-obdobim-napric-socialnimi-skupinami-zustavaji-velke-rozdily/ 

Česká veřejnost má stále strach z uprchlíků

Většina veřejnosti (71 %) má strach z uprchlíků, kteří by se usadili v ČR. Ještě vyšší (86 %) je míra strachu z rozšíření islámu v souvislosti s příchodem migrantů. Zjištěné postoje české veřejnosti se neliší významně od názorů v době akutní uprchlické krize. Data však ukazují, že je oproti roku 2016 poněkud více těch, kteří vidí za poslední rok v situaci s uprchlíky zlepšení. Dvoutřetinová většina respondentů (67 %) považuje vládní politiku vůči uprchlíkům za správnou, ovšem „jen“ polovina (52 %) uvádí, že ji považuje za srozumitelnou.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů.
Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu se STEM zaměřil na postoje českých občanů k uprchlíkům a na hodnocení politiky české vlády vůči migrantům.

Strach z uprchlíků dnes mají více než dvě třetiny obyvatel (71 %). Větší ohrožení však lidé spojují s rozšířením islámu v naší zemi. Obává se ho více než osmdesát procent českých občanů (86 %).

Postoje české veřejnosti k uprchlíkům

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Srovnáme-li výsledky současného průzkumu s výzkumem STEM ze září 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, nevidíme výraznější změnu. Naznačuje to, že obavy z uprchlíků i obecněji z migrace ze Středního Východu nevyplývají z naléhavosti situace a hlubší zkušenosti, ale mají spíše emotivní charakter, zračí strach z neznámého, potenciálního rizika.

Strach z uprchlíků i strach z rozšíření islámu podle očekávání souvisí s věkem a s úrovní vzdělání: větší strach mají lidé starší 60 let (70 % má strach z uprchlíků, 90 % má strach z islámu) a lidé s nižším vzděláním. Rozdíly jsou zřetelné, nejsou však zásadní. Zvláště strach z rozšíření islámu je na vysoké úrovni napříč různými skupinami naší společnosti.

Srovnání strachu z uprchlíků a z islámu podle vzdělání
(součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Obavy z uprchlíků jsou podobné jako v roce 2015, přesto mezi lidmi oproti podzimu 2016 posílil pocit, že se situace s uprchlíky v Evropě zlepšuje. Stále však má tento názor menšinové zastoupení (31 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/9 a 2018/10

Z hodnocení politiky české vlády vůči uprchlíkům vyplývá, že dvoutřetinová většina občanů (67 %) ji považuje za správnou. V roce 2015 nebyl názor veřejnosti tak jednoznačný. Ovšem je třeba dodat, že stále téměř polovině občanů není politika vlády vůči uprchlíkům srozumitelná (v letech 2015 a 2016 byl tento podíl ještě významně vyšší).

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Jak spolu souvisí správnost a srozumitelnost vládní politiky vůči migrantům? Prokřížíme-li obě charakteristiky, dostaneme jednoduchou typologii: ukazuje, že podíl lidí, kteří vládě v řešení uprchlické krize rozumí a její postup pokládají za správný, převažuje nad lidmi s názorem opačným. Situace je odlišná od podzimu 2015, kdy spíše dominovali ti, kteří vládnímu postupu nerozuměli a neschvalovali ho.

Pramen: STEM, Trendy 2015/9 a 2018/10

Je zajímavé, že ocenění vládní politiky vůči uprchlíkům nezávisí významně na úrovni vzdělání, je ale rozdílné v různých věkových skupinách (18-29 let: 56 % pozitivních hodnocení, 30-44 let: 68 %, 45-59 let: 64 %, 60 a více let: 73 %). Přístup vlády k migrantské otázce považují většinou za správný nejen stoupenci vládních stran, ale také příznivci ODS, KSČM, Pirátů, KDU-ČSL, v nižší míře také STAN. Pouze mezi sympatizanty SPD mírně převažuje kritika vlády. Srozumitelnost vládní politiky vůči uprchlíkům oceňují především stoupenci hnutí ANO. V ostatních voličských skupinách již názor není tak jednoznačný.

Hodnocení vládní politiky vůči uprchlíkům podle politických sympatií

(údaje jsou pouze orientační, uveden součet podílů „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 1011 respondentů

Hodnocení vlády je jedna věc. Zajímavé je také zjistit, jak dalece aktivní jsou sami dotázaní. Výsledek je zcela jasný a vypovídá o setrvale odtažitém osobním postoji k uprchlíkům. Ochotu k pomoci uprchlíkům vyjadřuje v říjnovém průzkumu necelá čtvrtina občanů (23 %). Tento podíl je podobný jako v letech 2015 a 2016. Mírně vyšší je ochota pomoci uprchlíkům mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (34 %) a lidmi dobře finančně zajištěnými (35 %), dále také mezi těmi, kteří z uprchlíků nemají strach (41 %).

Pramen: STEM, Trendy 2015-2018

Zamyslíme-li se nad uvedenými daty, vyvstává otazník, do jaké míry je mínění veřejnosti schopno odlišit mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. Má důvěru v odpovědné posouzení uprchlického statutu od domácích a mezinárodních institucí? Proč zrovna naši občané vyjadřují velmi nízkou solidaritu s uprchlíky v mezinárodním srovnání? Lze tuto oblast projasnit a vysvětlit bezpečnostní rizika? Existují příklady dobré praxe a zvládnutí složitého migračního problému? To jsou jen některé otázky, na které by bylo dobré hledat odpovědi.

 


Hodnocení světových osobností – červen 2018

Češi z vybraných osobností zahraniční politiky podobně pozitivně hodnotí britskou premiérku T. Mayovou, maďarského premiéra V. Orbána, bývalého slovenského premiéra R. Fica a francouzského prezidenta E. Macrona. Naopak nejvíce negativních hodnocení zjišťujeme u německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 27. června 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1007 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2018 vedle hodnocení představitelů české parlamentní politiky zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí a předsedy Evropské komise. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/6, 1007 respondentů

Představitelé západních velmocí, Ruska a Číny

Téměř polovina české veřejnosti pozitivně hodnotí britskou premiérku Therese Mayovou a více než dvě pětiny francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Dvě pětiny občanů mají příznivý názor na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Necelá třetina lidí hodnotí pozitivně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Naopak čínský prezident Si Ťin-pching a především německá kancléřka Angela Merkelová jsou českou veřejností hodnoceni většinou negativně.

Z dlouhodobého pohledu na hodnocení V. Putina a A. Merkelové jsou patrné poměrně stabilní postoje vůči ruskému prezidentovi (i když data z posledních dvou průzkumů naznačují mírný nárůst jeho popularity) a jasný propad popularity německé kancléřky v roce 2015. Je zřejmé, že do hodnocení A. Merkelové se promítly její postoje v souvislosti s uprchlickou krizí v Evropě.

Hodnocení Angely Merkelové a Vladimíra Putina v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2018

V případě politiků Velké Británie, Francie a USA můžeme porovnat názory na současné vrcholné politiky daných zemí a jejich předchůdce ve funkcích. Zjišťujeme tak, že popularita bývalého a současného francouzského prezidenta se příliš neliší, Macrona pozitivně hodnotí jen mírně vyšší podíl lidí než Hollanda v roce 2016. Z porovnání popularity britského premiéra Camerona a současné premiéry Mayové je patrné mírně horší hodnocení současné premiérky, navíc podíl pozitivních názorů na její osobu klesá. Zcela odlišně česká veřejnost hodnotí amerického prezidenta Obamu a současného prezidenta Trumpa: v letech 2015 a 2016 měla více než polovina občanů příznivý názor na B. Obamu, naopak D. Trumpa pozitivně hodnotí jen necelá třetina populace.

Hodnocení politiků Velké Británie, Francie a USA v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Amerického prezidenta Trumpa hodnotí muži příznivěji než ženy (34 %, resp. 26 % pozitivních hodnocení), dále lidé ve věku 30 až 44 let (34 %) a stoupenci SPD a hnutí ANO.

V hodnocení ruského prezidenta Putina hraje významnou roli věk respondentů, mezi lidmi do 30 let jej pozitivně hodnotí 29 %, mezi lidmi staršími 60 let 47 %. Z další analýzy navíc vyplývá, že mezi mladými lidmi se postoj k Putinovi nemění, v ostatních věkových skupinách je v porovnání s rokem 2016 patrný mírný nárůst pozitivních postojů k ruskému prezidentovi, který tak zvýrazňuje rozdíl mezi nejmladší věkovou skupinou a ostatními skupinami. Také lidé s nižším vzděláním hodnotí Putina pozitivněji než lidé s vyšším vzděláním (základní: 53 %, vyučení: 41 %, středoškolské: 37 %, vysokoškolské: 33 %).

Srovnání hodnocení V. Putina podle věku v letech 2016, 2017 a 2018

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 2017/6, 2018/6

Politici Visegrádské čtyřky

Dlouhodobě pozitivně byl českými občany hodnocen Robert Fico. Ovšem v letošním průzkumu pozorujeme výrazný propad jeho popularity u české veřejnosti, ve kterém se jistě odrážejí události po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, které vedly až k demisi Ficovy vlády v březnu 2018. V hodnocení Fica je tedy česká veřejnost rozdělena (44 % pozitivních hodnocení, 44 % negativních).

Maďarský premiér Viktor Orbán je pozitivně hodnocen podobným podílem českých občanů (45 %), negativně však jen čtvrtinou populace (27 %), další čtvrtina dotázaných jej nezná a nehodnotí. Podíl pozitivních hodnocení V. Orbána je v průzkumech STEM stabilní.

STEM v loňském i letošním průzkumu ještě zjišťoval názor české veřejnosti na předsedu vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Polsku Jaroslawa Kaczynskiho. Pozitivně jej hodnotí více než čtvrtina populace (28 %), třetina negativně (34 %) a téměř dvě pětiny jej neznají (38 %).

Hodnocení Roberta Fica, Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczynskiho
v časové řadě STEM

(podíly hodnocení “velmi příznivý” +”spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Pro doplnění informací o proměně postoje české veřejnosti v hodnocení Roberta Fica budeme ještě ilustrovat, jak se jeho hodnocení zhoršilo v různých vzdělanostních skupinách (viz následující graf), s výjimkou lidí se základním vzděláním, kteří však tvoří pouze zhruba 10 % souboru dotázaných. V různých věkových skupinách došlo rovněž k významnému poklesu míry pozitivních hodnocení R. Fica.

Hodnocení R. Fica podle vzdělání v letech 2017 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2017/6, 2018/6

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí stále nezná (37 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (20 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). V porovnání s průzkumem z prosince 2015 se míra znalosti předsedy Evropské komise téměř nezměnila (2015: 41 %) a v podstatě stabilní je i rozložení pozitivních a negativních postojů, kdy mají negativní názory zhruba dvojnásobnou převahu.

 


Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. V dlouhodobém horizontu takovými událostmi bylo nejprve naše předsednictví EU, které výrazně ovlivnilo názory veřejnosti směrem k pozitivnímu vnímání EU, naopak na sebe navazující ekonomická krize (spojená s krizí Eurozóny) a následná migrační krize posunuly veřejné mínění k negativnímu hodnocení. Po jejich odeznění se opět vnímání postupně vylepšuje. Jak ukazují letošní mezinárodní výzkumy Eurobarometru[1], vnímání EU je pozitivnější napříč Evropou. Zároveň je v tomto srovnání česká veřejnost jednou z nejkritičtějších vůči EU (spolu s Chorvatskem a Itálií), což souvisí i s nízkým zájmem o problematiku nebo deklarovanou ochotou volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Z našich předchozích analýz[2] také jasně vyplývá, že je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování. Zatímco celkově členství v EU v roce 2018 kladně hodnotí polovina (50 %) dospělé populace ČR, s obecnou myšlenkou na evropskou spolupráci, tedy s pocitem sounáležitosti s Evropou, souhlasí téměř tři čtvrtiny (72 %). Co se ovšem v poslední době nemění, je podpora přijetí eura, která je od roku 2011 setrvale kolem 20 % (v roce 2018 to je 18 %), přičemž v roce 2006 přijetí eura podporovala polovina (54 %) české veřejnosti.

Všechny tyto obecnější úvahy se v poslední době slévají v diskusi o možném referendu o setrvání, či chcete-li o vystoupení z ČR z EU. Tato diskuse dostává zcela konkrétní rozměr v době, kdy se zákon o obecném referendu stal předmětem povolebního vyjednávání. Jsou to také právě dva roky od referenda ve Velké Británii. A konečně z analytického hlediska je otázka o referendu ústřední pro měření postojů veřejnosti, protože se v ní propojuje hodnotová a praktická rovina vnímání evropské integrace.

Otázku je možné formulovat různými způsoby, jak retrospektivně, tak projektivně do budoucna. Znění otázky STEM je obecné, srozumitelné a do značné míry nezávislé na konkrétních okolnostech. Není jejím smyslem predikovat výsledky případného referenda (taková otázka má smysl pouze v situaci, kdy je o konání referenda rozhodnuto), výsledky je třeba sledovat zejména v časové řadě nebo srovnání různých skupin populace.

Graf 1: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2018, reprezentativní výběr dospělé populace ČR, cca 1000 respondentů

Podíl těch, kteří by hlasovali znovu pro vstup do EU, se v roce 2011 snížil v kontextu ekonomické krize a s ní spojenou krizí Eurozóny (z 59 % na 49 %) a pokračuje na ni bezprostředně navazující migrační krizí. V letech 2015 a 2016 tak byla podpora Evropské unie v české veřejnosti vůbec nejnižší, jen 38 % občanů by hlasovalo pro vstup do Unie. Po odeznění obou událostí se podpora začala opět zvyšovat. V dubnu 2018 by vstup do EU podpořila více než polovina (53 %) veřejnosti, což odpovídá podpoře z počátku dekády (v roce 2010 to bylo 59 %; více viz Graf 1). Postoje k EU jsou u značné části veřejnosti mělké a ovlivňují je výrazně globální procesy, které neumíme efektivně předvídat. Mimochodem, situace v ČR je velmi podobná vývoji postojů ve Velké Británii v době před referendem.[3]

Kromě celkového pohledu v časovém vývoji je pro porozumění postojům veřejnosti klíčové vidět podporu v různých demografických, sociálních a postojových skupinách. Je obecně známo, že napříč Evropou má EU největší podporu mezi mladými lidmi, což platí také v České republice (Graf 2). Celkem 63 % z nich by vstup do EU podpořilo, je však důležité mít na paměti, že tato věková skupina tvoří necelou pětinu dospělé populace (navíc s tradičně podprůměrnou volební účastí). Naopak u osob 60 a více let (kterých je v dospělé populaci asi 28 %) je podpora jen 45 %. Jde také o věkovou skupinu, u které se podpora EU nevrátila na úroveň roku 2010.

Graf 2: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle věku (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Z hlediska vzdělanostní struktury (Graf 3) je nejnižší podpora mezi lidmi, kteří mají základní vzdělání nebo střední školu bez maturity (44 %). Tato skupina obyvatel mimo jiné nevyužívá nejčastěji zmiňované přínosy EU, jako jsou volné hranice pro cestování, možnost studia a práce v zahraničí, roaming. Některé přínosy pro ně pak zůstávají v rovině nesrozumitelné abstrakce (export, hospodářská politika, zahraniční investice). Z druhé strany v této skupině také více rezonují obavy o bezpečnost země a ztráty národní identity a suverenity.

Graf 3: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle dosaženého vzdělání (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

To platí také pro skupiny obyvatel podle sociální vrstvy, se kterou se identifikují (Graf 4). Tam je tento trend ještě silnější. Zatímco podpora ve vyšší střední vrstvě (kterou ale tvoří jen 8 % dospělé populace) je 74 %, v dolní vrstvě (6 % populace) je to jen čtvrtina (25 %). Nejpočetnější střední vrstva, do které se řadí šest z deseti Češek a Čechů, by hlasovala pro vstup do EU (58 % pro, 42 % proti). Nižší střední vrstva (čítající asi čtvrtinu dospělých) by vstup nepodpořila (41 % pro).

Graf 4: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle subjektivního společenského zařazení (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“
a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Jako určitý (byť ne zcela jednoznačný) indikátor občanské angažovanosti na základní úrovni jsme zvolili účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Graf 5: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017
(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Vidíme, že podpora vstupu do EU v hypoteticky opakovaném referendu je vyšší u účastníků voleb (57 %) než u těch, kteří se rozhodli svého volebního práva nevyužít (43 %). To je také podstatné pro předjímání případného výsledku referenda v budoucnu: větší podíl odpůrců EU je mezi těmi, kteří se ve veřejném dění běžně neangažují, a velký vliv by mělo, zda by je (hypotetická) kampaň dokázala k účasti aktivizovat.

Protože v nedávné minulosti ovlivňovaly postoje veřejnosti k Evropské unii krizové události spojené s Eurozónou a migrací, ukazujeme, jak obdobné postoje formují veřejné mínění nyní. V případě přijetí eura (které podporuje jen 18 % občanů; Graf 6) tvoří zastánci jeho přijetí v České republice jádro podporovatelů EU (90 % pro vstup). Ale i ti, kteří zavedení Eura spíš nepodporují (tři z deseti obyvatel), jsou častěji zastánci vstupu do EU (62 %), pokud by se o něm znovu hlasovalo. Mezi těmi, kteří jsou jednoznačně proti euru (necelá polovina populace), je podpora jen třetinová (34 %).

Graf 6: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle postoji k přijetí eura (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Obdobně je tomu i v případě obavy ze situace uprchlíků v Evropě. Mezi těmi, kterým situace dělá velké starosti (asi třetina dospělých v ČR), jsou zastánci EU v menšině (40 %). U ostatních, ať už jde o skupinu, kterým situace dělá menší starosti (polovina dospělých v ČR) nebo skoro žádné starosti (desetina), převažují podporovatelé (cca 60 %).

Z obou těchto ukazatelů je patrné, že obavy z uprchlíků nebo neochota přijmout euro nejsou samy o sobě hlavním motorem odmítání EU.

Graf 7: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle starosti se situací uprchlíků v Evropě (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

 

  1. http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf
  2. https://www.stem.cz/v-nazoru-na-nase-clenstvi-v-evropske-unii-je-ceska-verejnost-rozdelena-do-dvou-vyrovnanych-taboru/
  3. Zdroj: YouGov https://whatukthinks.org/eu/questions/if-there-was-a-referendum-on-britains-membership-of-the-eu-how-would-you-vote-2/?removed

Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Hlavními ohroženími pro naši zemi jsou podle názorů české veřejnosti islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus a příliv uprchlíků. Oproti roku 2015 se oslabil pocit ohrožení vývojem situace na Blízkém východě.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V dubnovém průzkumu STEM dotázaní občané hodnotili jedenáct vybraných nebezpečí, která by mohla ohrozit naši zemi. Svůj pocit ohrožení lidé vyjadřovali na devítibodové škále, kde jednička znamenala „žádné nebezpečí“ a devítka „velmi velké nebezpečí“. Výsledky můžeme porovnat s průzkumy v letech 2015 a 2011.

Pro nejvíce občanů je velkým nebezpečím islámský fundamentalismus. Maximální hodnotu na devítibodové škále mu přisoudila více než polovina občanů (53 %). Celkem jej za velké nebezpečí (odpovědi 7, 8, 9) považuje 81 % občanů. Tento podíl je mírně nižší než v roce 2015 (pouze však o 4 procentní body).

Dále jasná většina lidí považuje za vážné ohrožení pro naši zemi mezinárodní organizovaný zločin (77 %), terorismus (76 %) či příliv uprchlíků (71 %). Míra obav z přílivu uprchlíků se mezi lidmi mírně oslabila (o 5 procentních bodů). I když nejde u této oblasti o zásadní změnu, znamená to, že aktuálně poněkud více lidí za nebezpečí označuje organizovaný zločin nebo terorismus než příliv uprchlíků.

Další možnosti již jako velká nebezpečí pro naši zemi vidí nižší podíl občanů. Polovina populace (53 %) tak za vážné nebezpečí pro Českou republiku považuje vývoj situace na Blízkém východě. V porovnání s průzkumem z roku 2015 je ovšem uvedený podíl významně nižší (o 12 procentních bodů), což je nejvýraznější změna u zkoumaných oblastí. Necelá polovina veřejnosti dále vidí hrozbu ve změnách klimatu (45 %) nebo chudobě v rozvojových zemích (44 %).

Zhruba třetina občanů vnímá jako nebezpečí pro naši zemi politiku Ruska (37 %), USA (35 %) nebo politiku Číny (32 %). Podobný podíl lidí vidí ohrožení ze strany národnostních menšin v naší zemi (32 %). S výjimkou hodnocení politiky Číny došlo u uvedených ohrožení v porovnání s rokem 2015 ke snížení podílu těch, kteří je pociťují jako vážné nebezpečí. Politika Číny je hodnocena stabilně.

Změny v hodnocení nebezpečí pro naši zemi – březen 2011, září 2015 a duben 2018

(srovnání podílu odpovědí 7, 8 nebo 9 na škále 1-9,
kde 1=„žádné nebezpečí“, 9=„velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2011/3, 2015/9, 2018/4

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů

Obecně je možné říci, že islámský fundamentalismus, příliv uprchlíků, chudobu v rozvojových zemích a politiku USA jako bezpečnostní rizika pro naši zemi vnímají poněkud citlivěji lidé starší 60 let, nejde však o zásadní rozdíly.

V porovnání s rokem 2015 pozorujeme mezi mladšími lidmi (do 45 let věku) mírně výraznější pokles podílu těch, kteří považují příliv uprchlíků za vážné nebezpečí.

Změny v hodnocení přílivu uprchlíků jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4

V případě pocitu ohrožení politikou Ruska je nejcitlivější střední generace od 30 do 59 let. Je zajímavé, že od roku 2015 se nejvíce změnil postoj lidí starších 60 let, kteří dříve představovali skupinu pociťující ohrožení ze strany Ruska nejsilněji.

Změny v hodnocení politiky Ruska jako nebezpečí pro naši zemi
podle věku

(podíl odpovědí 7, 8 nebo 9 v % na škále 1-9, kde 1 = „žádné“, 9 = „velmi velké nebezpečí“)

Pramen: STEM, Trendy 2015/9, 2018/4


V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. Podle letošního dubnového průzkumu se zdá, že překonáváme šestiletý pokles spokojenosti a vracíme se k příznivému hodnocení EU od poloviny naší populace. Většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano“. Při tomto dotazu i v odpovědích na další otázky se ukazuje, že tábor rozhodných odpůrců Evropské unie čítá nějakých dvacet procent naší dospělé populace.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.

Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.