Ochota pomoci spojencům je konstantně vysoká, ruskou agresi vůči zemi NATO považuje za pravděpodobnou necelá polovina lidí

Říjnový průzkum analytického ústavu STEM ukazuje, že po dvou letech velmi mírně vzrostla ochota Čechů přijít na pomoc napadeným spojencům: vojenskou pomoc Polsku by podpořilo 84 % lidí, baltským státům 69 %. Výrazné jsou rozdíly podle vzdělání a politické orientace – voliči stran současné vlády jsou u obou otázek méně ochotní podpořit vyslání vojáků, u pomoci Pobaltí je souhlas nižší než 50 % pouze mezi voliči SPD (42 %). Intenzivními varováními před možnou ruskou agresí se zabývají přibližně dvě třetiny populace, pozorně je sleduje 29 % lidí. Možnost, že Rusko v nejbližších měsících provede agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobnou necelá polovina lidí (49 %). Informace o hrozbě častěji sledují muži, starší lidé, vysokoškoláci a voliči stran minulé vlády.
Češi se i přes odlišné postoje k cizincům shodují, že klíčem k začlenění jsou jazyk, práce a dodržování zákonů

Za nejdůležitější podmínky úspěšného začlenění cizinců do české společnosti považují Češi a Češky především dodržování zákonů (98 %), respektování místního způsobu života (97 %), schopnost domluvit se česky a legální zaměstnanecký poměr. Vyplývá to z šetření postojů české majority k cizincům, které STEM realizoval v rámci projektu Výzkum k podpoře strategického rozvoje integrační politiky v České republice podpořeného z Azylového, migračního a integračního fondu EU.
Společně tvoříme značku Česko

Jaké Česko bychom si přáli? A na čem by mohl stát jeho nový příběh? V uplynulém roce se analytický ústav STEM v rámci iniciativy „Dobré ráno, Česko!” věnoval současné i budoucí identitě České republiky. Ve spolupráci s Nadací BLÍŽKSOBĚ výzkumnice a výzkumníci STEM vytvořili participativní koncept, jehož cílem bylo hledání nového českého příběhu – takového, který by obstál v zahraničí, a zároveň byl autentický a uvěřitelný i doma. Do procesu byla zapojena také česká veřejnost. Zapojení lidí probíhalo offline formou osobních participativních setkání, tzv. občanských dialogů a online formou webové ankety.
Tři čtvrtiny Čechů a Češek považují svou práci za stresující, 6 % mělo v posledním roce zkušenost se švarcsystémem

Výzkumy STEM ukazují dvojí tvář českého trhu práce. Práce je důležitou součástí naší identity, zároveň se ale 76 % zaměstnaných osob cítí z práce minimálně občas vyčerpáno a 72 % považuje svou práci za stresující. Pětině české veřejnosti narušuje práce výraznějším způsobem soukromý život, dalších 30 % vnímá kolizi mezi pracovním a soukromým životem občas. V tomto kontextu patří mezi nejméně spokojené lidé v nejmladší věkové skupině (63 %). Třetina (31 %) zaměstnanců v práci využívá vlastní zařízení nebo vybavení. Podle 41 % zaměstnanců jim může zaměstnavatel udělovat pokuty nebo jiné finanční sankce za porušení předpisů nebo poškození vybavení. Zkušenost se švarcsystémem má 6 % osob, které pracovaly jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), přestože jejich práce naplňovala znaky zaměstnání. 9 % osob dostalo během posledních 12 měsíců podobnou nabídku. Kateřina Duspivová, analytička STEM, k tomu doplňuje: „Z našich dlouhodobých výzkumů víme, že motivace Čechů a Češek ne vždy pramení z vědomé snahy obcházet zákon – někdy to může být nevědomost, nejistota na trhu práce, snaha udržet si příjem i v obtížné životní situaci anebo tlak zaměstnavatele, který není jednoduché ustát. Měli bychom proto hledat cesty, jak systém nastavit tak, aby se švarcsystém ani neoficiální odměňování nevyplácelo ani jedné straně a lidé se kvůli němu nemuseli cítit ve stresu či nejistotě. Data z jiných zemí ukazují, že prospěch by z toho měli všichni – stát, ekonomika i společnost.“
Podpora pobytu ukrajinských uprchlíků mírně klesá, hodnocení české vojenské pomoci je ale vstřícnější

Červnový průzkum analytického ústavu STEM ukázal smíšený vývoj v postojích české veřejnosti k válce na Ukrajině. Zájem o konflikt mírně vzrostl a Češi o něco vstřícněji hodnotí vojenskou pomoc, kterou Ukrajině poskytuje Česká republika. Naopak podpora pro to, aby Česká republika nadále umožňovala pobyt ukrajinským uprchlíkům, mírně klesla na 53 %. Trvale největší podporu má rychlé ukončení konfliktu i za cenu ztráty části ukrajinského území, ačkoli se sílícími zprávami o ukrajinských úspěších mírně roste i podpora bojů s cílem znovuzískání ztracených území.
Češi se shodují, že USA oslabují NATO, a nejvíce se zajímají o konflikt na Ukrajině

Politika Spojených států amerických pod vedením Donalda Trumpa vede k oslabování obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Shoduje se na tom naprostá většina Čechů a Češek napříč společností. Z probíhajících světových konfliktů se největší pozornost české veřejnosti upírá k Ukrajině a k Íránu. Ukrajina je navíc silně politické téma. Data pocházejí z dubnového šetření analytického ústavu STEM v rámci série Trendy.
Tři čtvrtiny českých uživatelů internetu mají zkušenosti s umělou inteligencí. Nejvíce je pohání zvědavost a vnímají ji jako příležitost

Téměř tři čtvrtiny české dospělé populace využívající internet již mají zkušenosti s nástroji umělé inteligence, jako jsou ChatGPT, Claude nebo Copilot. Celkem 59 % lidí AI využívá pravidelně nebo občas. Využívání silně roste s klesajícím věkem a rostoucím vzděláním – zatímco mezi mladými do 29 let pracuje s AI pravidelně nebo občas 92 % z nich, ve skupině 60+ je to jen 35 %. Klíčovým motivem je přitom osobní zvědavost. Češi vnímají AI spíše jako příležitost než jako hrozbu, ale i tak se nejvíce obávají ztráty schopnosti rozlišit skutečný obsah od toho vygenerovaného umělou inteligencí nebo zneužití na kybernetické útoky. Data pocházejí z dubnového šetření analytického ústavu STEM v rámci série Trendy.
Vztah české veřejnosti k většině evropských zemí se mírně zlepšil. Rusko, Čína a Palestina si v hodnocení pohoršily

Postoje české veřejnosti k většině evropských zemích jsou podle únorového průzkumu STEM mírně pozitivnější než v roce 2025. K nejlépe hodnoceným zemím (Švýcarsko a Rakousko) se připojuje Itálie. Naopak u Číny, Palestiny, Ruska a Srbska zaznamenal průzkum STEM meziroční pokles sympatií. Je důležité zdůraznit, že průzkum proběhl ještě před začátkem útoku USA a Izraele na Írán.
Nejvyšší míru popularity mezi zahraničními představiteli si udržuje úřad papeže. Přestože v čele katolické církve došlo v minulém roce k obměně a papež Lev XIV. nastoupil po zesnulém Františkovi, u české veřejnosti se etabloval jako nejpozitivněji vnímaná osobnost celého žebříčku. Naopak nejhůře vnímaným zůstává ruský prezident Vladimir Putin.
Češi mají smíšené pocity: cizinci nám prý berou práci, na druhou stranu je v některých profesích potřebujeme

Podle aktuálního výzkumu STEM si 65 % Čechů a Češek myslí, že v České republice pracuje příliš mnoho cizinců. Zhruba polovina dospělé populace zároveň zastává názor, že cizinci berou našim lidem práci. Na druhou stranu se ale více než polovina české veřejnosti domnívá, že zaměstnávání cizinců je jediným řešením nedostatku pracovních sil v některých profesích. Zároveň v dlouhodobém horizontu pozorujeme mezi českou veřejností zmírňování odmítavých postojů vůči zaměstnávání cizinců. Kateřina Duspivová, senior analytička STEM, k tomu doplňuje: „Cizinci pracující v Česku stále vyvolávají mezi českou veřejností pocit ohrožení. Často si ale neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce. Pocit ohrožení je silnější u osob s nižší kvalifikací, kde mohou být cizinci vnímáni jako konkurence.“
Válka mění postoje české veřejnosti: Ukrajinci jsou nyní přijatelnějšími sousedy než Rusové

Podle průzkumu STEM se více než polovina Čechů a Češek domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Více než polovina Čechů a Češek (56 %) považuje cizince s pobytem v ČR za bezpečnostní riziko, nicméně tento postoj v posledních letech neposiluje. Postoje české veřejnosti k cizincům ale obecně závisí na konkrétních národnostech. „Češi a Češky mají tradičně pozitivní vztah ke Slovákům a občanům z ekonomicky vyspělých zemí. Náš výzkum ale ukazuje, že v posledním desetiletí výrazně vzrostla i akceptace Vietnamců,“ doplňuje Kateřina Duspivová, analytička STEM. Zatímco v roce 2005 by Vietnamce za souseda přijalo bez problémů 30 % Čechů, v lednu 2026 to bylo již 73 %. Postoje Čechů k cizincům ovlivnil i válečný konflikt na Ukrajině. Po ruské invazi se Ukrajinci v očích Čechů stali přijatelnějšími sousedy než Rusové, zatímco před válkou tomu bylo naopak. Přijetí jiných národností, zejména z východních zemí (např. Arabů, Syřanů či Afghánců), zůstává dlouhodobě na nízké úrovni.