Dopady války: Češi se bojí více zdražování a nedostatku plynu než uprchlické krize

Informace pro novináře, 2. srpna 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

Obyvatelé ČR se v souvislosti s válkou na Ukrajině nejvíce obávají zdražování, a to více nežli samotného vojenského ohrožení ČR. Vyšší ceny jsou nyní největším důvodem ke znepokojení u 33 procent obyvatel, dalších 27 procent je uvádí na druhém místě. Obavy z uprchlické krize nebo ohrožení občanských svobod v souvislosti s válkou jsou naopak relativně druhotné. 

Číst dále

RUSKÁ AGRESE PROTI UKRAJINĚ: analýza nálad české veřejnosti

Následující shrnutí analýz neziskového ústavu STEM se soustředí na srovnání nálad české společnosti ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu ve vývoji od konce března po polovinu června. Ukazuje tak posuny nálad za posledních deset týdnů zachycené ve třech výzkumných vlnách.

Z aktuálních dat je zřejmé, že ochota české veřejnosti pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace oslabuje, což souvisí s posilováním obav o vývoj ekonomické situace. Stabilní však zůstává důraz na zapojení Západu do řešení ruské agrese a odmítání proruského narativu o důvodech invaze na Ukrajinu.

Číst dále

Dezinformace ohrožují naši bezpečnost, myslí si Češi. Většina souhlasí s omezováním dezinformačních zdrojů

Informace pro novináře, 11. 5. 2022

76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.

Číst dále

Ruská agrese proti Ukrajině: analýza nálad české veřejnosti

Následující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.

Číst dále

Češi nevidí v evropské klimatické politice hrozbu zdražování. Obecně s návrhy řešení souhlasí, ale obávají se dopadů na průmysl

13. července 2021

Shrnutí:

  • Češi se více obávají o ekonomiku jako takovou, než o svoje vlastní náklady. Jen 32 % si myslí, že by snižování emisí mohlo ohrozit ekonomiku jejich domácnosti. 51 % se obává, by opatření mohla zhoršit ekonomickou situaci v zemi.
  • Lidé příliš neznají ani pojmy, které se s klimatickou diskusí běžně pojí, jako uhlíková neutralita nebo Zelená dohoda.
  • Na obecné úrovni opatření k přechodu na nízkoemisní ekonomiku občané podporují, při představení konkrétních návrhů však jejich podpora klesá. Opatření pro uhlíkovou neutralitu Česka do roku 2050 podporuje 83 % občanů.
  • Česká klimatická debata je od té evropské odpojena. Obecné snahy jako Zelená dohoda pro Evropu jsou vnímány pozitivně, veřejnost je však skeptická k tomu, zda tato řešení v globálním měřítku pomohou.
Číst dále

Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje

Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.

Číst dále

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa

Češi mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku a Rakousku (87 %, respektive 78 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy, Německo, Francie i Velké Británie. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.

Číst dále

Hodnocení světových osobností – červen 2019

Výrazně pozitivní postavou zahraniční politiky je podle zjištěných názorů české veřejnosti slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, na kterou má pozitivní názor 71 % Čechů. Názory Čechů na většinu dalších zahraničních státníků jsou stabilní. Více pozitivně než negativně se Češi dívají také na papeže Františka, maďarského premiéra Orbána a čerstvě bývalou britskou premiérku Therese May. Naopak nízká zůstává mezi Čechy popularita Angely Merkelové a Donalda Trumpa.

Číst dále