Tento týden v pátek uplyne rok od ruského vpádu na Ukrajinu. Konsorcium České zájmy v EU oceňuje roli Evropské unie a Evropanů při pomoci Ukrajině. Zveřejňujeme také nová data z průzkumů STEM. Z nich vyplývá, že společnost zůstává v otázce konfliktu většinově na straně Západu a pomoci uprchlíkům.
Číst dáleČeši mají velmi pozitivní vztah ke Slovensku, Švýcarsku a Rakousku (73 %, respektive 64 % pozitivních hodnocení). Nadpoloviční většina Čechů vnímá pozitivně i další země střední, jižní a severní Evropy. V časovém srovnání v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy a Německo. Stále jsou však mezi Čechy tyto země vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Válka na Ukrajině se na vnímání vybraných zahraničních států projevila, a to především významným propadem hodnocení Ruska. Napadená Ukrajina pak zpočátku konfliktu zaznamenala vzestup pozitivních hodnocení, současné hodnocení je však opět podobné předválečnému stavu.
Číst dáleInformace pro novináře, 2. srpna 2022
Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.
Obyvatelé ČR se v souvislosti s válkou na Ukrajině nejvíce obávají zdražování, a to více nežli samotného vojenského ohrožení ČR. Vyšší ceny jsou nyní největším důvodem ke znepokojení u 33 procent obyvatel, dalších 27 procent je uvádí na druhém místě. Obavy z uprchlické krize nebo ohrožení občanských svobod v souvislosti s válkou jsou naopak relativně druhotné.
Číst dáleNásledující shrnutí analýz neziskového ústavu STEM se soustředí na srovnání nálad české společnosti ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu ve vývoji od konce března po polovinu června. Ukazuje tak posuny nálad za posledních deset týdnů zachycené ve třech výzkumných vlnách.
Z aktuálních dat je zřejmé, že ochota české veřejnosti pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace oslabuje, což souvisí s posilováním obav o vývoj ekonomické situace. Stabilní však zůstává důraz na zapojení Západu do řešení ruské agrese a odmítání proruského narativu o důvodech invaze na Ukrajinu.
Číst dáleInformace pro novináře, 11. 5. 2022
76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.
Číst dáleNásledující analýza ústavu STEM se soustředí na klíčové důsledky ruské agrese na Ukrajině a jejich vnímání českou veřejností. Konflikt na Ukrajině přinesl zásadní změny v českém veřejném mínění, které se vztahují jak k postavení Ukrajiny a Ruska na mezinárodní scéně, tak k vnitřní dynamice spolupráce v rámci EU. Naléhavé otázky vyvolává situace lidí prchajících před válkou, kterých Česká republika přijala bezmála 300 tisíc. V neposlední řadě má konflikt významné dopady na oblast celosvětové energetiky a zdůrazňuje další, často dlouhodobé systémové problémy České republiky, jako je zdražování nebo obavy obyvatel o životní úroveň. Válka na Ukrajině také způsobila významné pohyby a změny na české dezinformační scéně.
Číst dáleShrnutí nové studie STEM ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a Friedrich Naumann Foundation for Freedom
13. července 2021
Shrnutí:
Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.
Číst dáleDůvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.
Číst dále