Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu. Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky…

Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu. Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů. Následující tisková…

Hodnocení vztahu českých občanů k vybraným zemím Evropy a světa (před brexitem, Nice, převratem v Turecku, násilnými činy v Německu)

Před Brexitem, útokem v Nice, převratem v Turecku a násilnými činy v Německu měli čeští občané nejlepší vztah ke Slovensku. Na druhém místo je Rakousko. Veřejnost výraznou většinou hodnotí pozitivně také Holandsko, Velkou Británii, Švédsko, Francii a Chorvatsko. Z mimoevropských zemí je nejlépe hodnocené Japonsko. Od průzkumu v prosinci 2015 nedošlo k zásadním změnám. Dále se mírně zhoršilo hodnocení Německa a Spojených států. Poněkud méně pozitivních známek pozorujeme ještě u Maďarska, Ruska a Ukrajiny. Nejhůře hodnocenými zeměmi jsou stále Turecko, Ukrajina, Čína, Rusko a Srbsko. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13….

Hodnocení světových osobností – červen 2016

  Mezi vybranými světovými osobnostmi je nejlépe hodnocen papež František. Čeští občané rovněž velmi pozitivně a stabilně oceňují slovenského premiéra R. Fica. Naopak převážně nepříznivé je hodnocení ruského prezidenta V. Putina a především německé kancléřky A. Merkelové. Předseda Evropské komise J.-C. Juncker je u českých občanů stále málo známou osobností. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v červnu 2016 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také…

Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se…

Evropská unie: krok vpřed, dva kroky vzad

Málo co nám nastavuje tak ostré zrcadlo jako vývoj našich názorů na evropskou integraci a postoje k našemu členství v Evropské unii. Udělejme si stručnou rekapitulaci. Využijme bohatého datového materiálu, který systematicky a dlouhodobě shromažďoval STEM v minulých dvaceti letech. Období do referenda V období několika málo let po Listopadu 89 se Čechy a Morava mohly chlubit výrazně prozápadní orientací, liberálním pohledem na tržní hospodářství a pozitivním očekáváním do budoucna. Vyniká to ve srovnání názorů a postojů obyvatel Česka, Polska, Maďarska a zejména Slovenska, které bylo od Česka výrazně odlišné. Veřejnost v té době ráda podlehla představě, že Česko je mezi středoevropskými zeměmi v nejvýhodnější pozici, může…

Ochota udělovat azyl uprchlíkům se v české veřejnosti snížila, přesto by stále většina lidí dala azyl uprchlíkům ze zemí, kde se válčí

Dvoutřetinová většina občanů ČR (65 %) souhlasí s tím, aby naše země poskytovala azyl uprchlíkům ze zemí, kde probíhá válečný konflikt. Zhruba polovina veřejnosti (52 %) souhlasí s udělením azylu kvůli pronásledování z politických důvodů. Menšina občanů považuje za dostatečný důvod pronásledování z náboženských (43 %) nebo národnostních důvodů (42 %). Pouze čtvrtina populace (24 %) souhlasí s udělením azylu kvůli velmi špatné hospodářské situaci v zemi. Oproti výzkumu z roku 2005 se míra souhlasu s udělováním azylu ze zkoumaných důvodů ve všech případech výrazně snížila. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až…

Vstřícnost českých občanů k cizím státním příslušníkům se snížila

Čtvrtina dotázaných občanů ČR (25 %) souhlasí s tím, aby každý člověk, který u nás žije, měl právo získat české občanství. Stejný podíl si myslí, že každá etnická skupina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. V porovnání s předchozími průzkumy jsou uvedené podíly významně nižší, před začátkem uprchlické krize (v roce 2014) byla míra souhlasu 33 %, resp. 46 %. Zároveň se zvyšuje podíl těch, kteří považují cizince s pobytem v ČR za příliš velké bezpečnostní riziko (z 60 % na 71 %). S názorem, že naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, souhlasí poněkud méně lidí než dříve (41…

Jaký je vztah občanů ČR k různým národům a etnikům?

Občané České republiky mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k  Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Z časové řady STEM je patrné pokračující postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů. Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM ve svých výzkumech dlouhodobě. Toleranci a vstřícnost k jednotlivým národům a etnikům, jejichž příslušníci žijí…

Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti…