Spory o změny ústavy a konání předčasných voleb oslabily důvěru občanů v některé instituce. Z nejvyšších ústavních institucí obstál prezident, naopak obě komory českého parlamentu ztratily důvěru, kterou přechodně získaly před pádem Topolánkovy vlády, v době českého předsednictví Evropské unii. Číst dále
Názory veřejnosti na policii, práci našich soudů a na míru korupce v naší zemi a boj proti ní se nemění a jsou poměrně skeptické. Necelá polovina lidí (45 %) důvěřuje policii, ještě méně osob (28 %) uznává práci soudů. Dvě třetiny lidí jsou přesvědčeny o tom, že míra korupce našich politiků a státních úředníků je vyšší než v západní Evropě a tři čtvrtiny občanů (76 %) mají za to, že v boji proti korupci nebylo u nás dosaženo žádného pokroku. Číst dále
Současným českým odborům projevuje důvěru 37 % občanů. Jedná se o nejnižší míru důvěry od roku 2003. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji odborům věří stoupenci ČSSD a KSČM, výrazně nižší je důvěra v odbory u příznivců ODS. Současným českým odborům projevuje důvěru 37 % občanů. Jedná se o nejnižší míru důvěry od roku 2003. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji odborům věří stoupenci ČSSD a KSČM, výrazně nižší je důvěra v odbory u příznivců ODS. Číst dále
S vnitropolitickou situaci je nyní spokojeno 22 % občanů, práci parlamentu v uplynulém měsíci považuje za dobrou bezmála třetina lidí (32 %) a práci vlády oceňují kladně téměř dvě pětiny lidí (37 %). Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (55 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Vláda i parlament jsou hodnoceny lépe než koncem loňského roku, příznivé hodnocení práce prezidenta se v březnu mírně snížilo (z únorových 59 % na současných 55 %). Číst dále
Prezident Václav Klaus je stabilně nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se po jistém výkyvu v první polovině roku 2008 vrátila k úrovni 70 %. Téměř polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (48 %) a Miloslavu Vlčkovi (45 %), a více než třetina lidí (37 %) důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Důvěryhodnost předsedy vlády a předsedy senátu oproti poslednímu šetření významně vzrostla, ve srovnání s říjnem loňského roku vzrostl i kredit předsedy poslanecké sněmovny. Číst dále
Dlouhodobě je veřejností nejlépe vnímána práce prezidenta republiky (59 % je s jeho prací v uplynulém měsíci spokojeno). Vnitropolitickou situaci hodnotí příznivě pětina občanů (21 %), s prací parlamentu je spokojena skoro třetina lidí (32 %) a s prací vlády téměř dvě pětiny lidí (38 %). Vyšší míru spokojenosti vyjadřují především pravicově orientovaní občané, sympatizanti ODS a lidé s dobrým materiálním zázemím. Nárůst spokojenosti se projevil u všech tří sledovaných ústavních institucí, přičemž nejvýrazněji stoupl podíl lidí spokojených s prací vlády (o devět procentních bodů). Pouze dvakrát od ledna 2007, kdy byla Topolánkova vláda jmenována, dosáhla její práce tak vysokého hodnocení veřejností. Číst dále
S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově orientovaní občané a lidé s dobrým materiálním zázemím. Dlouhodobě je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky. Pokles spokojenosti s jeho prací na konci loňského roku se ukázal být jednorázovou záležitostí a v současnosti se kladné hodnocení práce prezidenta dostalo opět na mírně nadpoloviční úroveň (56 %). S politickou situací v ČR je spokojeno 18 % lidí, s prací vlády necelá třetina občanů a s prací parlamentu čtvrtina lidí. Vyšší míru spokojenosti vyjadřují pravicově orientovaní občané a lidé s dobrým materiálním zázemím. Dlouhodobě je nejlépe hodnocena práce prezidenta republiky. Pokles spokojenosti s jeho prací na konci loňského roku se ukázal být jednorázovou záležitostí a v současnosti se kladné hodnocení práce prezidenta dostalo opět na mírně nadpoloviční úroveň (56 %). Číst dále
Na počátku listopadu byla s politickou situací spokojena, stejně jako v říjnu, necelá pětina lidí. Několik měsíců trvající pozvolný pokles se tak zastavil. Uplynulý měsíc přinesl nejvýraznější změny v hodnocení práce prezidenta republiky, kde došlo ve srovnání s předchozím ke snížení příznivého hodnocení o pět procentních bodů. Přesto zůstává práce prezidenta hodnocena výrazně lépe než činnost parlamentu a vlády. V říjnu pracoval prezident dobře podle názoru tří pěti občanů, vláda a parlament podle názoru čtvrtiny. Číst dále
Z šesti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. Číst dále
Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi. Číst dále