Důvěra občanů v soudy

Většina lidí důvěřuje Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. Důvěra v soudní instituce v posledních dvou letech kolísala v souvislosti s děním na politické scéně. Soudním institucím častěji důvěřují lidé spokojení s politickou situací, studenti, lidé vzdělanější, lépe materiálně zajištění a sympatizanti stran koalice. Menší důvěru projevují lidé nespokojení s politickou situací, lidé s nižším vzděláním, méně materiálně zajištění a příznivci stran opozice. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve finanční instituce

Důvěra v Českou národní banku od přelomu tisíciletí roste. ČNB se zařadila k nejdůvěryhodnějším institucím, věří jí nyní 77 % občanů. To je nejvíc od roku 1999, kdy STEM poprvé důvěru zjišťoval. Mezinárodnímu měnovému fondu v současnosti věří 55 % lidí. (Pokračování textu…)

Důvěra domácím i mezinárodním bezpečnostním institucím

Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra se už dva roky drží nad šedesáti procenty, ovšem v posledním roce mírně klesá na současných 62 %. Policii ČR důvěřuje více než polovina lidí (nyní 56 %), trend je však naopak lehce vzestupný. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie Interpol, které důvěřuje 75 % lidí. Nadpoloviční důvěru občanů (aktuálně 58 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. (Pokračování textu…)

Důvěra veřejnosti v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru rekordních 55 % občanů. Jedná se o nejvyšší míru důvěry od roku 2004. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. (Pokračování textu…)

Snížení objemu mezd státních zaměstnanců na rok 2011

Záměr vlády snížit v roce 2011 celkový objem mezd státních zaměstnanců o 10 % schvalují téměř dvě třetiny občanů (61 %). Poněkud častěji se lidé přiklánějí k tomu, aby se úspory dosáhlo snížením počtu pracovníků než snížením platů (57 % : 43 %). Pokud by se snižovaly platy, veřejnost by souhlasila zejména v případě pracovníků justice, zaměstnanců státní správy a vojáků. Nesouhlas se snižováním platů naopak jasně převažuje u pracovníků ve školství a zejména pracovníků ve zdravotnictví. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce

Poslanecká sněmovna i senát vstupují do volebního roku s nízkou, zhruba čtvrtinovou důvěrou občanů. Vzestup jejich kreditu v době českého předsednictví Evropské unii byl skutečně jen přechodný. Naproti tomu důvěra lidí v hlavu státu je trvale vysoká, prezidentovi věří tři čtvrtiny Čechů. (Pokračování textu…)

Důvěra v kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %. Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %.

Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Propad důvěry v nejvyšší soudní instituce, k němuž došlo v době, kdy Ústavní soud řešil případ předčasných parlamentních voleb, byl jen přechodný. Po několika měsících se důvěra ve všechny tři nejvyšší soudní instituce vrátila nad hranici 60 %. (Pokračování textu…)