Důvěřují Češi víc vysokým ústavním institucím, anebo jejich předsedům? Ve většině případů jsou důvěryhodnější předsedové. V případě parlamentních komor je to dáno rozprostřením mandátů mezi celé politické spektrum, v případě vlády je zpravidla v čele osobnost převyšující „vládní průměr“. V jiné pozici je hlava dosud poměrně vysoce respektovaného Ústavního soudu, kde předseda je „jedním z patnácti rovných“. Číst dále
Téměř dvě třetiny občanů si myslí, že vláda s odbory nejedná seriózně a věcně. Zároveň téměř stejný podíl populace má za to, že odbory nemají taková řešení, která umožní dosáhnout potřebných úspor bez snížení objemu mezd státních zaměstnanců. Zejména lidé pracující v dělnických profesích a také důchodci a nezaměstnaní častěji věří, že odbory potřebná řešení mají, a zároveň negativně hodnotí přístup vlády. Opačné názory zastávají především lidé s vysokoškolským vzděláním, podnikatelé a živnostníci. Číst dále
Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 %. Na druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje. Příznivěji roli odborů hodnotí zejména nezaměstnaní a důchodci a dále lidé pracující v dělnických profesích a zaměstnanci ve veřejném sektoru. Číst dále
Úřadu ombudsmana důvěřují bezmála čtyři pětiny Čechů. Vysoká je také důvěra v Českou obchodní inspekci, zhruba 70 %. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %. Číst dále
Většina lidí důvěřuje Ústavnímu soudu, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. Důvěra v soudní instituce v posledních dvou letech kolísala v souvislosti s děním na politické scéně. Soudním institucím častěji důvěřují lidé spokojení s politickou situací, studenti, lidé vzdělanější, lépe materiálně zajištění a sympatizanti stran koalice. Menší důvěru projevují lidé nespokojení s politickou situací, lidé s nižším vzděláním, méně materiálně zajištění a příznivci stran opozice. Číst dále
Důvěra v Českou národní banku od přelomu tisíciletí roste. ČNB se zařadila k nejdůvěryhodnějším institucím, věří jí nyní 77 % občanů. To je nejvíc od roku 1999, kdy STEM poprvé důvěru zjišťoval. Mezinárodnímu měnovému fondu v současnosti věří 55 % lidí. Číst dále
Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra se už dva roky drží nad šedesáti procenty, ovšem v posledním roce mírně klesá na současných 62 %. Policii ČR důvěřuje více než polovina lidí (nyní 56 %), trend je však naopak lehce vzestupný. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie Interpol, které důvěřuje 75 % lidí. Nadpoloviční důvěru občanů (aktuálně 58 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Číst dále
Po volbách do poslanecké sněmovny se důvěra české veřejnosti v nejvyšší ústavní instituce zvýšila. Nejvíce si polepšila poslanecká sněmovna, vyšší důvěru má i senát. Důvěra v prezidenta Klause je jedna z nejvyšších v jeho prezidentském působení. Číst dále
Odborům nyní projevuje důvěru rekordních 55 % občanů. Jedná se o nejvyšší míru důvěry od roku 2004. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. Číst dále
Záměr vlády snížit v roce 2011 celkový objem mezd státních zaměstnanců o 10 % schvalují téměř dvě třetiny občanů (61 %). Poněkud častěji se lidé přiklánějí k tomu, aby se úspory dosáhlo snížením počtu pracovníků než snížením platů (57 % : 43 %). Pokud by se snižovaly platy, veřejnost by souhlasila zejména v případě pracovníků justice, zaměstnanců státní správy a vojáků. Nesouhlas se snižováním platů naopak jasně převažuje u pracovníků ve školství a zejména pracovníků ve zdravotnictví. Číst dále