Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce

Poslanecká sněmovna i senát vstupují do volebního roku s nízkou, zhruba čtvrtinovou důvěrou občanů. Vzestup jejich kreditu v době českého předsednictví Evropské unii byl skutečně jen přechodný. Naproti tomu důvěra lidí v hlavu státu je trvale vysoká, prezidentovi věří tři čtvrtiny Čechů. (Pokračování textu…)

Důvěra v kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %. Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %.

Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Propad důvěry v nejvyšší soudní instituce, k němuž došlo v době, kdy Ústavní soud řešil případ předčasných parlamentních voleb, byl jen přechodný. Po několika měsících se důvěra ve všechny tři nejvyšší soudní instituce vrátila nad hranici 60 %. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ČR v kontrolní instituce

Ze tří aktuálně sledovaných kontrolních institucí – Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce ombudsmanovi (72 %) či České obchodní inspekci (68 %). Míra důvěry ve všechny tři sledované instituce od minulého měření poklesla, nejvýznamněji u NKÚ, kterému v současné době důvěřuje mírně nadpoloviční většina lidí. Hodnocení důvěryhodnosti kontrolních institucí je z hlediska sociodemografických ukazatelů vzácně univerzální, odlišnosti nalézáme jen podle stranických preferencí respondentů. (Pokračování textu…)