Důvěra v prezidenta republiky a hodnocení jeho jednání během koaliční krize

Důvěru v prezidenta republiky Václava Klause aktuálně projevuje přibližně polovina občanů (47 %), což je nejhorší výsledek od jeho nástupu na Pražský hrad. Každý druhý občan (50 %) souhlasí s názorem, že při nedávné vládní krizi uplatnil svůj vliv při vyjednávání koaličních stran ve prospěch co nejlepšího řešení. Na druhé straně téměř polovina (47 %) souhlasí s názorem, že nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil. Číst dále


Důvěra v nejvyšší kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují čtyři pětiny Čechů. Vysoká je také důvěra v Českou obchodní inspekci, která přesahuje 70 %. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ stále drží jen mírně nad hranicí 50 %. Číst dále


Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Ústavnímu soudu důvěřují tři pětiny občanů České republiky (61 %). Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu důvěřuje ještě vyšší podíl veřejnosti (65 %, resp. 64 %). Míra důvěry v uvedené tři soudní instituce je v dlouhodobé perspektivě stále relativně vysoká. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s vyšším vzdělanostním a materiálním statusem a lidé sympatizující s pravicovými politickými stranami. Číst dále


Názory občanů na činnost soudů

Práce soudů je občany hodnocena nepříznivě již od devadesátých let, jen asi čtvrtina lidí si myslí, že pracují dobře. V posledních letech se však na stejnou úroveň propadá i hodnocení toho, že soudy pracují nezaujatě. V názorech na soudy se udržuje výrazný rozdíl mezi stoupenci pravice a levice, ale i mezi příznivci stran vládní koalice jsou pozitivní hodnocení soudů v menšině. Číst dále


Úloha prezidenta republiky v našem politickém systému

Názor, že by bylo vhodné, aby měl náš politický systém silného prezidenta, začal stabilněji převládat od roku 2008, do té doby byla česká veřejnost vesměs rozdělena na dva vyrovnané tábory. Pro naprostou většinu lidí (87 %) je přitom dlouhodobě důležité, aby byl prezident důsledně nadstranický a stál zcela mimo politické strany. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině roku 2009 vrátila nad šedesátiprocentní úroveň, kde se drží i nadále (63 %). Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich čelné představitele

Důvěřují Češi víc vysokým ústavním institucím, anebo jejich předsedům? Ve většině případů jsou důvěryhodnější předsedové. V případě parlamentních komor je to dáno rozprostřením mandátů mezi celé politické spektrum, v případě vlády je zpravidla v čele osobnost převyšující „vládní průměr“. V jiné pozici je hlava dosud poměrně vysoce respektovaného Ústavního soudu, kde předseda je „jedním z patnácti rovných“. Číst dále


Jednání vlády s odbory o potřebných úsporách ve státním sektoru

Téměř dvě třetiny občanů si myslí, že vláda s odbory nejedná seriózně a věcně. Zároveň téměř stejný podíl populace má za to, že odbory nemají taková řešení, která umožní dosáhnout potřebných úspor bez snížení objemu mezd státních zaměstnanců. Zejména lidé pracující v dělnických profesích a také důchodci a nezaměstnaní častěji věří, že odbory potřebná řešení mají, a zároveň negativně hodnotí přístup vlády. Opačné názory zastávají především lidé s vysokoškolským vzděláním, podnikatelé a živnostníci. Číst dále


Potřebnost a užitečnost odborů v našem státě

Aktuální hodnocení významu odborů je poměrně vysoké. Celkem tři čtvrtiny občanů se domnívají, že odbory jsou v našem státě potřebné a užitečné, přičemž pevné přesvědčení o tom vyjadřuje 32 %. Na druhé straně čtvrtina lidí o potřebnosti a užitečnosti odborů v ČR více či méně pochybuje. Příznivěji roli odborů hodnotí zejména nezaměstnaní a důchodci a dále lidé pracující v dělnických profesích a zaměstnanci ve veřejném sektoru. Číst dále