Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Spokojenost s politickou situací se pohybuje od počátku loňského roku stále velmi nízko, v rozmezí 10-15 %. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Trvají zásadní rozdíly v názorech pravice a levice, zejména v hodnocení politické situace a práce vlády a parlamentu. Skoro polovina lidí (44 %) je nespokojena „se vším“ – situací, vládou, parlamentem i prezidentem. (Pokračování textu…)

Spokojenost občanů s politickou situací a s prací vlády, parlamentu a prezidenta

Přesto jen přibližně každý sedmý občan je spokojen s politickou situací a v naprosté většině jde o stoupence vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle necelé třetiny lidí, prezident podle dvou třetin občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se zřetelně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. Celkově však výsledky ukazují v porovnání s uplynulými měsíci na mírné zvýšení spokojenosti občanů.

Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich představitele

Poslanecké sněmovně věřilo v prosinci 2011 pouze 16 % lidí, nejméně za celou existenci samostatného českého státu. Naprosto stejně jsou na tom jako celek členové Nečasovy vlády. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová i předseda vlády Petr Nečas mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 40 % resp. 28 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 57 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem loňského prosince 51 % občanů. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce vlády, parlamentu a prezidenta a spokojenost s politickou situací

Spokojenost s politickou situací se pohybuje kolem 10 % a částečnou spokojenost s ní vyjadřují jen stoupenci vládních pravicových stran. Vláda i český parlament pracovaly v uplynulém měsíci „dobře“ podle pětiny lidí, prezident zhruba podle poloviny občanů. Vládu i parlament chválí takřka jen stoupenci pravice, v případě práce prezidenta je příznivé hodnocení širší, i když i zde se výrazně odlišuje názor stoupenců vládních pravicových stran a levicové opozice. (Pokračování textu…)

Důvěra občanům v naši policii a v soudy

Ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení důvěřuje 35 % lidí. Policii samotné důvěřuje zhruba polovina občanů (51 %), nezaujatosti soudů necelá třetina veřejnosti (30 %). Důvěra v dnešní policii od devadesátých let přes určité výkyvy postupně roste, důvěra v soudy se dlouhodobě příliš nemění, nicméně v posledních měsících zaznamenáváme pozastavení mírného poklesu. V soudy a policii důvěřují především příznivci ODS a TOP 09. Soudy v ČR odvádějí dobrou práci podle necelé třetiny obyvatel (29 %). (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů.

Názory občanů na to, čí zájmy odbory hájí

V době bezprostředně před stávkou v dopravě většina občanů (71 %) zastávala názor, že odbory v našem státě jsou potřebné a užitečné. Toto vnímání funkce odborů se přitom v naší veřejnosti udržuje už od poloviny 90. let. Mezi občany prakticky není pochyb o tom, že odbory hájí zájmy svých členů (tento názor sdílí 86 %), naprostá většina (79 %) se rovněž domnívá, že hájí zájmy státních zaměstnanců. O málo více než polovina (57 %) zastává názor, že se odbory staví za zájmy všech pracujících. Hájení zájmů rozvoje naší ekonomiky a zaměstnanců soukromých firem odborům přisuzuje méně než polovina občanů…

Problematika důvěry k současným odborům

V době bezprostředně před stávkou v dopravě odborům projevovalo důvěru 50 % občanů. Jedná se o nejvyšší míru důvěry od roku 1997. Jednoznačnou důvěru však projevuje desetina populace. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců ODS a TOP 09. Důvěru předsedovi ČMKOS J. Zavadilovi vyjadřovala necelá polovina (46 %) občanů. Mírná většina občanů (56 %) pochybuje o nadstranickosti odborů, častěji jsou to sympatizanti pravicových stran. (Pokračování textu…)

Důvěra v prezidenta republiky a hodnocení jeho jednání během koaliční krize

Důvěru v prezidenta republiky Václava Klause aktuálně projevuje přibližně polovina občanů (47 %), což je nejhorší výsledek od jeho nástupu na Pražský hrad. Každý druhý občan (50 %) souhlasí s názorem, že při nedávné vládní krizi uplatnil svůj vliv při vyjednávání koaličních stran ve prospěch co nejlepšího řešení. Na druhé straně téměř polovina (47 %) souhlasí s názorem, že nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve finanční instituce

České národní bance důvěřují více než tři čtvrtiny občanů České republiky (77 %). Polovina české veřejnosti vyslovuje důvěru Mezinárodnímu měnovému fondu (49 %). Zatímco důvěra v ČNB je v posledních letech stabilně vysoká, důvěra v MMF kolísá a v poslední době se spíše snižuje. (Pokračování textu…)