Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů.

Názory občanů na to, čí zájmy odbory hájí

V době bezprostředně před stávkou v dopravě většina občanů (71 %) zastávala názor, že odbory v našem státě jsou potřebné a užitečné. Toto vnímání funkce odborů se přitom v naší veřejnosti udržuje už od poloviny 90. let. Mezi občany prakticky není pochyb o tom, že odbory hájí zájmy svých členů (tento názor sdílí 86 %), naprostá většina (79 %) se rovněž domnívá, že hájí zájmy státních zaměstnanců. O málo více než polovina (57 %) zastává názor, že se odbory staví za zájmy všech pracujících. Hájení zájmů rozvoje naší ekonomiky a zaměstnanců soukromých firem odborům přisuzuje méně než polovina občanů…

Problematika důvěry k současným odborům

V době bezprostředně před stávkou v dopravě odborům projevovalo důvěru 50 % občanů. Jedná se o nejvyšší míru důvěry od roku 1997. Jednoznačnou důvěru však projevuje desetina populace. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců ODS a TOP 09. Důvěru předsedovi ČMKOS J. Zavadilovi vyjadřovala necelá polovina (46 %) občanů. Mírná většina občanů (56 %) pochybuje o nadstranickosti odborů, častěji jsou to sympatizanti pravicových stran. (Pokračování textu…)

Důvěra v prezidenta republiky a hodnocení jeho jednání během koaliční krize

Důvěru v prezidenta republiky Václava Klause aktuálně projevuje přibližně polovina občanů (47 %), což je nejhorší výsledek od jeho nástupu na Pražský hrad. Každý druhý občan (50 %) souhlasí s názorem, že při nedávné vládní krizi uplatnil svůj vliv při vyjednávání koaličních stran ve prospěch co nejlepšího řešení. Na druhé straně téměř polovina (47 %) souhlasí s názorem, že nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve finanční instituce

České národní bance důvěřují více než tři čtvrtiny občanů České republiky (77 %). Polovina české veřejnosti vyslovuje důvěru Mezinárodnímu měnovému fondu (49 %). Zatímco důvěra v ČNB je v posledních letech stabilně vysoká, důvěra v MMF kolísá a v poslední době se spíše snižuje. (Pokračování textu…)

Důvěra v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v bezpečnostní instituce se za poslední rok prakticky nezměnila. Vysokou důvěru (nad 60 %) má česká armáda, nadpoloviční důvěru si udržuje Policie ČR. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance a vysoko, okolo 75 %, se udržuje důvěra našich občanů v Interpol. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují čtyři pětiny Čechů. Vysoká je také důvěra v Českou obchodní inspekci, která přesahuje 70 %. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ stále drží jen mírně nad hranicí 50 %. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší soudní instituce

Ústavnímu soudu důvěřují tři pětiny občanů České republiky (61 %). Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu důvěřuje ještě vyšší podíl veřejnosti (65 %, resp. 64 %). Míra důvěry v uvedené tři soudní instituce je v dlouhodobé perspektivě stále relativně vysoká. Nejvyšším soudním institucím častěji důvěřují lidé s vyšším vzdělanostním a materiálním statusem a lidé sympatizující s pravicovými politickými stranami. (Pokračování textu…)

Názory občanů na činnost soudů

Práce soudů je občany hodnocena nepříznivě již od devadesátých let, jen asi čtvrtina lidí si myslí, že pracují dobře. V posledních letech se však na stejnou úroveň propadá i hodnocení toho, že soudy pracují nezaujatě. V názorech na soudy se udržuje výrazný rozdíl mezi stoupenci pravice a levice, ale i mezi příznivci stran vládní koalice jsou pozitivní hodnocení soudů v menšině. (Pokračování textu…)

Úloha prezidenta republiky v našem politickém systému

Názor, že by bylo vhodné, aby měl náš politický systém silného prezidenta, začal stabilněji převládat od roku 2008, do té doby byla česká veřejnost vesměs rozdělena na dva vyrovnané tábory. Pro naprostou většinu lidí (87 %) je přitom dlouhodobě důležité, aby byl prezident důsledně nadstranický a stál zcela mimo politické strany. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině roku 2009 vrátila nad šedesátiprocentní úroveň, kde se drží i nadále (63 %). (Pokračování textu…)