Církev z hlediska vnímání užitečnosti

Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce klesl na 36 % a podíl občanů, kteří jsou pro vrácení majetku církvím, na 29 %. Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ale ani názory věřících na restituce nejsou jednoznačné. Číst dále


Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. Číst dále


Důvěra v nejvyšší politické instituce

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 70 %). Nízkou, ale stabilní důvěru zhruba 30 % populace má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu i členy Nečasovy vlády dlouhodobě klesá. Sněmovně věří asi čtvrtina lidí a členům vlády jen 17 % občanů. Členům vlády věří v současnosti mnohem více stoupenci TOP 09 než příznivci ODS, což naznačuje, do jaké míry berou vládu „za svou“. Zajímavé je i to, že senátu věří více stoupenci pravicových stran než příznivci ČSSD, i když sociální demokracie má v senátu jasnou většinu. Číst dále


Důvěra ve finanční instituce

České národní bance důvěřují více než tři čtvrtiny občanů České republiky (78 %). Mezinárodnímu měnovému fondu vyslovuje důvěru méně než polovina české veřejnosti (44 %). Zatímco důvěra v ČNB se v posledních letech drží na stabilně vysoké úrovni, důvěra v MMF od roku 2010 oslabovala. Aktuální výzkum však naznačuje zastavení propadu důvěry v MMF. Číst dále


Důvěra Čechů v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 37 % občanů ČR, což znamená stabilizaci, ovšem na historicky nejnižší hodnotě. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 30 %, tedy nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. Číst dále


Důvěra v úřady státní správy

Místním úřadům i krajským úřadům lidé věří mnohem více než nejvyššímu článku státní správy, tedy vládě. Obecním úřadům věří dvě třetiny lidí, úřadům krajů tři pětiny občanů. Nejsilnější důvěru mají lidé ke svým úřadům v menších obcích, poněkud hůře jsou na tom úřady měst od 20 tisíc obyvatel. Krajské úřady na Moravě se v souhrnu těší větší důvěře než kraje v Čechách. Číst dále