Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Pravidelný průzkum STEM zaměřený na důvěryhodnost českých i mezinárodních institucí přináší rovněž informace o důvěře občanů v instituce „evropského a světového řádu“. Organizaci spojených národů důvěřuje mírně nadpoloviční většina českých občanů. Podobnou míru důvěryhodnosti má u české veřejnosti NATO. Evropské unii důvěřuje pouze necelá třetina dotázaných obyvatel České republiky. Důvěra v Evropský parlament je ještě mírně nižší. Obě uvedené evropské instituce v kontextu ostatních zkoumaných institucí patří k nejméně důvěryhodným.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Důvěra v OSN byla od roku 2005, kdy jsme tuto instituci zařadili do průzkumu, vysoká, kolem 70 %. Po snížení v roce 2011 se dále poměrně stabilně držela kolem 65 %. Ovšem v aktuálním průzkumu jsme zaznamenali patrné oslabení míry důvěry v OSN.

Důvěra českých občanů v NATO je v dlouhodobé perspektivě poměrně stabilní, kolem padesátiprocentní hranice.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, zatím posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala. Výjimkou bylo pouze krátkodobé zvýšení podílu důvěřujících v roce 2013. Aktuálně důvěra občanů v EU poklesla na dosud nejnižší hodnotu v časové řadě STEM.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii. I v případě Evropského parlamentu došlo po vzestupu na počátku roku 2009 k následnému postupnému poklesu na hodnotu 30 % v roce 2012. Po krátkodobém mírném zlepšení v roce 2013 se aktuálně důvěra v Evropský parlament znovu snížila až na historické minimum.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

Zaměřme se nyní podrobněji na důvěru v Evropskou unii. Mezi lidmi různého vzdělání a věku nejsou v míře důvěry v EU významné rozdíly. Podle politických preferencí mají nejčastěji důvěru v Evropskou unii příznivci TOP 09. Nadprůměrná je dále důvěra v EU mezi sympatizanty hnutí ANO a KDU-ČSL. Mezi stoupenci ODS se od roku 2015 nejvýrazněji snížila míra důvěry v unii. V ostatních politických táborech je snížení důvěryhodnosti EU méně výrazné (od 5 do 9 %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

 

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Aktuální pokles však není nikterak dramatický.

Důvěra veřejnosti v Senát podobně jako u vlády a sněmovny klesá z vysokých hodnot, které jsme u Senátu zjistili v předchozích průzkumech.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – vláda/ministři vlády,
poslanecká sněmovna, senát

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014. Je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS nemá v současné ministry důvěru. Mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina, při čemž je od loňského roku zvláště patrný propad míry důvěryhodnosti ve vládu u stoupenců KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu a Senát zjišťujeme u příznivců KDU-ČSL, naopak nejnižší u stoupenců KSČM. Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Míra důvěry v prezidenta republiky od nástupu Miloše Zemana do funkce kolísá mezi 50 a 60 %. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je tedy zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu).

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – PREZIDENT

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2003-2016

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %). Pro úplnost dodejme, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají častěji důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát než lidé s nižším vzděláním. V důvěryhodnosti vlády žádné rozdíly v závislosti na úrovni vzdělání nezjišťujeme.

Prezidentovi nejčastěji důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase: zatímco mezi stoupenci ČSSD se míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Velmi výrazná část české veřejnosti si přeje, aby se Miloš Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento požadavek zaznívá od více než dvou třetin obyvatel, přičemž jedna třetina názor vyslovuje velmi rozhodně.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Přání, aby se prezident Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran, nejčastěji vyslovují příznivci KSČM a ČSSD, nejméně často příznivci ODS a TOP 09. Z druhé strany si více než dvě pětiny občanů (44 %) myslí, že prezident Zeman do vnitropolitického dění v naší zemi zasahuje příliš. Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části politického spektra.

image002

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Jak si rozporné hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana vysvětlit? Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Prezident by v ideální představě měl plnit kontrolní role dovnitř politiky, ale vstupovat by do ní měl jen za závažných okolností, zato však rázně. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva.

V tomto zorném úhlu je potřeba vidět názor tří pětin našich občanů, kteří pokládají za vhodné, aby náš politický systém měl silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. To náš politický systém sice nemá, ale od dob TGM může být instituce prezidenta nadána velkým neformálním vlivem. Zdá se, že značná část našich obyvatel právě od prezidenta požaduje výrazný vůdčí styl.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Dvě třetiny našich obyvatel si funkci prezidenta ČR spojují s velkou vážností a úctou, jen pro jednu třetinu je stejná jako ostatní funkce. Tři pětiny lidí vnímají roli prezidenta jako především reprezentativní funkci, dvě pětiny jej v mysli zapojují do běžného dění a chápou ho jako službu pro občany. Zatímco spjatost prezidentské funkce s vážností a úctou je ve veřejném mínění dlouhodobě stabilním postojem, ve vnímání role prezidenta reprezentativita versus služba pro občany došlo k postupné proměně. Časová řada STEM naznačuje, že v době, kdy hlavou státu byl Václav Havel, vnímali lidé jasnou většinou prezidentskou funkci jako službu pro občany. Za Václava Klause se zastoupení obou názorů vyrovnalo, přesto stále převažovalo hodnocení funkce prezidenta jako služby občanům. Podle aktuálního výzkumu (a za prezidenta Miloše Zemana) již názor preferující reprezentativnost prezidentské funkce v mínění veřejnosti převažuje. Zvláště častý je tento postoj mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (71 %), občany pravicově orientovanými (74 %) a sympatizanty TOP 09 (83 %) a ODS (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2015

Zkombinujeme-li obě hlediska spjatá s hodnocením role prezidenta, dostaneme jednoduchou typologii:

  • TYP 1: Vážnost a úcta se pojí s reprezentativní „ceremoniální“ funkcí, takto prezidenta vidí 42 % obyvatel
  • TYP 2: Vážnost a úcta se pojí se službou pro občany. Prezident je váženým prvním představitelem výkonné moci pro 25 % obyvatel.
  • TYP 3: Reprezentativní funkce není spojována s vážností a úctou. Prezident je spíše „kladeč věnců“ pro 19 % obyvatel.
  • TYP 4: Pro poslední skupinu je prezident běžnou servisní ústavní funkcí. Vidí ho tak 14 % lidí.

Dominantní „ceremoniální“ typ se statisticky významně liší v různých vzdělanostních skupinách.

Zastoupení dominantního prezidentského typu uvnitř vzdělanostních skupin (%)

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Prezident Zeman se těší důvěře většiny našich obyvatel. V listopadu 2015 mu důvěru vyslovilo 54 % našich obyvatel, v prosinci 53 %. Přesto si rozšíření jeho vlivu v našem politickém životě nepřeje mírně nadpoloviční většina obyvatel (53 %). Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum. V listopadových datech jsme ukazovali, že prezident Zeman se sice těší většinové podpoře, ale znovu za prezidenta jej chtějí dvě pětiny obyvatelstva. Prosincový výzkum ukázal, že Miloš Zeman příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

V dlouhodobém časovém pohledu Miloš Zeman ve srovnání s ostatními prezidenty z hlediska zvyšování vážnosti úřadu prezidenta neobstojí příliš dobře. Dodejme, že i mezi lidmi, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují, není názor na zvýšení vážnosti úřadu prezidenta zcela jednoznačný (42 % z nich nesouhlasí s tím, že M. Zeman zvýšil vážnost svého úřadu).

Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (%)

Pramen: STEM, Trendy 2000–2015


SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Celkový přehled uvádí následující graf.

Hodnocení zahraničních osobností

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Papež František

Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor tři čtvrtiny občanů naší země. Toto hodnocení sdílejí v podobné míře různé sociodemografické skupiny obyvatel. Papež František byl takto pozitivně hodnocen rovněž v předchozím průzkumu v roce 2013. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).

Představitelé západních velmocí a Ruska

Dvoutřetinová většina dotázaných v prosincovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Kolem poloviny pozitivních hodnocení získali prezidenti Barack Obama a Francois Hollande. Převažující negativní hodnocení zjišťujeme v případě ruského prezidenta Vladimíra Putina a německé kancléřky Angely Merkelové. Sledujeme-li dynamiku vývoje popularity klíčových osobností, vidíme výrazný pokles u B. Obamy a zvláště u A. Merkelové a poměrně vyrovnanou pozici u V. Putina.

„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“

(Podíly hodnocení “Velmi příznivý” +”Spíše příznivý” v %)

Pramen: STEM, Trendy 2008-2015

Jak hodnotí klíčové osobnosti politiky různé skupiny našeho obyvatelstva? Ukazuje se například, že prezidenta Obamu hodnotí ženy o něco lépe než muži (57 %, resp. 52 % příznivých hodnocení). V případě ruské hlavy státu je tomu naopak a rozdíly jsou tu výraznější. Putina hodnotí kladně téměř polovina (46 %) mužů, mezi ženami je to jen necelá třetina (29 %).

V hodnocení amerického prezidenta jsou lidé starší 60 let rozděleni do dvou vyrovnaných táborů, v mladších věkových kategoriích příznivá hodnocení B. Obamy naopak převažují (18-29 let: 60 %, 30-44 let: 57 %, 45-59 let: 56 %, 60 a více let: 47 %).

V pohledu na oba státníky světových velmocí nejsou významné rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami, pouze vysokoškoláci jsou poněkud kritičtější k V. Putinovi než lidé s nižší úrovní vzdělání.

V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V předchozím průzkumu v říjnu 2013 byla Angela Merkelová hvězdou západní politiky. Dobře ji hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. Dnes patrně v návaznosti na uprchlickou krizi se její hodnocení dramaticky zhoršilo. Hodnocení různých vzdělanostních skupin se v současnosti příliš neliší, což znamená, že popularita německé kancléřky nejvíce oslabila právě u vzdělanějších skupin obyvatel.

Srovnání hodnocení A. Merkelové podle vzdělání v letech 2013 a 2015

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12

Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci KDU-ČSL a TOP 09.

Hodnocení B. Obamy, V. Putina a A. Merkelové podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Východní sousedé

Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. U politických osobností, které část veřejnosti nezná, se právě tato neznalost promítá do rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami. Obecně řečeno: ženy, lidé nižšího vzdělání a mladí do 30 let se o zahraniční politiky příliš nezajímají. Pro příklad, maďarského premiéra V. Orbána nezná 25 % mužů, ale 41 % žen, 47 % osob mladších 30 let a 44 % občanů se základním vzděláním.

V případě premiérů Slovenska a Maďarska jsou podíly pozitivních názorů poněkud vyšší
u osob starších 60 let. Kritičtější k osobě R. Fica a V. Orbána jsou naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé, i když rovněž mezi nimi pozitivní hodnocení na tyto politiky převažují.

Hodnocení V. Orbána podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Východoevropští premiéři mají podporu hlavně u stoupenců KSČM. Slovenského premiéra ovšem stejně jako sympatizanti KSČM oceňují také příznivci ČSSD a hnutí ANO.

Hodnocení Roberta Fica a Viktora Orbána podle stranických preferencí

(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)

Představitel Evropské unie

Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (41 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (16 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. Číst dále


Důvěra v ČNB a banky obecně

Česká národní banka patřila v posledních letech k nejdůvěryhodnějším institucím veřejného života u nás, důvěřovaly jí dlouhodobě zhruba tři čtvrtiny občanů. Po loňských listopadových opatřeních proti silné koruně však důvěra v naši centrální banku podstatně klesla a podle posledního šetření v lednu tohoto roku má kredit jen u poloviny Čechů. Ve srovnání s předchozími lety klesla i důvěra občanů v banky obecně. Finančním domům u nás důvěřuje, podobně jako centrální bance, 51 % lidí. Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance. Číst dále


Církev z hlediska vnímání užitečnosti

Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce klesl na 36 % a podíl občanů, kteří jsou pro vrácení majetku církvím, na 29 %. Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ale ani názory věřících na restituce nejsou jednoznačné. Číst dále


Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. Číst dále


Důvěra v nejvyšší politické instituce

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 70 %). Nízkou, ale stabilní důvěru zhruba 30 % populace má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu i členy Nečasovy vlády dlouhodobě klesá. Sněmovně věří asi čtvrtina lidí a členům vlády jen 17 % občanů. Členům vlády věří v současnosti mnohem více stoupenci TOP 09 než příznivci ODS, což naznačuje, do jaké míry berou vládu „za svou“. Zajímavé je i to, že senátu věří více stoupenci pravicových stran než příznivci ČSSD, i když sociální demokracie má v senátu jasnou většinu. Číst dále