Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

  Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry…

Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi, a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až…

SVĚTOVÉ OSOBNOSTI V ZRCADLE NAŠEHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů. Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí,…

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a banky obecně

Česká národní banka patřila v posledních letech k nejdůvěryhodnějším institucím veřejného života u nás, důvěřovaly jí dlouhodobě zhruba tři čtvrtiny občanů. Po loňských listopadových opatřeních proti silné koruně však důvěra v naši centrální banku podstatně klesla a podle posledního šetření v lednu tohoto roku má kredit jen u poloviny Čechů. Ve srovnání s předchozími lety klesla i důvěra občanů v banky obecně. Finančním domům u nás důvěřuje, podobně jako centrální bance, 51 % lidí. Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance.

Církev z hlediska vnímání užitečnosti

Podíl lidí považujících církve za užitečné instituce klesl na 36 % a podíl občanů, kteří jsou pro vrácení majetku církvím, na 29 %. Církve za užitečné instituce považují častěji lidé věřící v Boha a většina věřících je také pro navrácení církevního majetku, ale ani názory věřících na restituce nejsou jednoznačné. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší politické instituce

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 70 %). Nízkou, ale stabilní důvěru zhruba 30 % populace má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu i členy Nečasovy vlády dlouhodobě klesá. Sněmovně věří asi čtvrtina lidí a členům vlády jen 17 % občanů. Členům vlády věří v současnosti mnohem více stoupenci TOP 09 než příznivci ODS, což naznačuje, do jaké míry berou vládu „za svou“. Zajímavé je i to, že senátu věří více stoupenci pravicových stran než příznivci ČSSD, i když sociální demokracie má v senátu jasnou většinu.

Důvěra občanů v krajské a obecní/městské úřady

Dvoutřetinová většina české veřejnosti důvěřuje obecním či městským úřadům. Krajským úřadům důvěřují tři pětiny občanů. Míra důvěry v tyto úřady je poměrně stabilně na vysoké úrovni. Svému obecnímu či městskému úřadu významně častěji důvěřují lidé v menších obcích a městech (do 20 tisíc obyvatel). (Pokračování textu…)