Omezit pravomoci prezidenta by chtěli hlavně komunisté

Jedním z témat předvolební kampaně může být podle některých komentátorů ústavní postavení a způsob volby prezidenta. Prezidentovi důvěřují stabilně od roku 1998 zhruba tři pětiny lidí. Vliv prezidenta na život v ČR hodnotí 60 % lidí jako přiměřený, 11 % občanů si myslí, že prezident má vliv příliš velký a 29 % naopak soudí, že vliv prezidenta na dění v ČR je příliš malý. Tomu odpovídá i zjištění, že záměr omezit pravomoci hlavy státu podporuje menšina, necelé dvě pětiny lidí: Úmysl omezit rozsah pravomocí prezidenta souvisí s důvěrou v hlavu státu. Nejčastěji se proto k myšlence změnit ústavu a omezit prezidentské pravomoci hlásí stoupenci KSČM. Nejmenší podporu by takový záměr měl v řadách stoupenců stran, které tvoří čtyřkoalici. Číst dále


Parlament pracuje podle lidí hůře než vláda

Do roku 1997 se podíl lidí, kteří hodnotili práci parlamentu jako velmi dobrou nebo poměrně dobrou, pohyboval mezi 35-40 %, po krizi v roce 1997 se podíl příznivých hodnocení snížil na necelou čtvrtinu. V současnosti můžeme registrovat mírné zlepšení, přesto je parlament hodnocen stále výrazně hůře než vláda. Podrobnější analýza potvrzuje, že rozdílně hodnotí práci vlády a parlamentu voliči levice. Nápadné je to jak u stoupenců sociální demokracie, kteří zcela přirozeně (byť nikoli absolutně) hájí „svou“ vládu, tak i u příznivců KSČM, podle nichž jsou záměry vlády přece jen přijatelnější než závěry parlamentu, v němž má většinu středově a pravicově orientovaná opozice. Číst dále


Menšinovou vládu ČSSD nadále příznivě hodnotí zhruba dvě pětiny občanů

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry (říjen 1999 – 17 % občanů hodnotilo její práci kladně). V průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin. Stále však je to spokojenost vesměs částečná – pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 37 % „poměrně dobře“. Černobílé stranické hodnocení vlády se postupně oslabilo. Na jedné straně trochu úspěchu nebo alespoň snahy uznávají dnes i ti, kteří dříve vládu jednostranně odsuzovali (US, KSČM), na straně druhé nemá vláda příliš pevné zázemí ani u voličů ČSSD. Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry (říjen 1999 – 17 % občanů hodnotilo její práci kladně). V průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti se podíl lidí, podle nichž vláda pracuje dobře, stabilizoval na úrovni zhruba dvou pětin. Stále však je to spokojenost vesměs částečná – pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 37 % „poměrně dobře“. Černobílé stranické hodnocení vlády se postupně oslabilo. Na jedné straně trochu úspěchu nebo alespoň snahy uznávají dnes i ti, kteří dříve vládu jednostranně odsuzovali (US, KSČM), na straně druhé nemá vláda příliš pevné zázemí ani u voličů ČSSD. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele : dva roky bez větších změn

Důvěra v prezidenta, premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny, je již dva roky velmi stabilní. Také názor veřejnosti na předsedu Senátu Petra Pitharta se nemění. Prezidentu Havlovi důvěřuje zhruba polovina lidí, o několik procent méně lidí věří předsedovi Senátu Pithartovi, důvěra v premiéra Zemana a předsedu Poslanecké sněmovny Klause je zřetelně nižší, v současné době se pohybuje kolem 30 %. Čtvrtina lidí nedůvěřuje ani jednomu ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů a další čtvrtina pouze jedinému. To odráží ostré rozdělení české politické scény a malou vzájemnou toleranci. Nápadný antagonismus je zejména mezi občany, kteří důvěřují Zemanovi, a lidmi, kteří věří Klausovi – k oběma zároveň má důvěru pouze 9 % lidí. Číst dále


Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele se poněkud zvýšila

V porovnání s počátkem roku lze obecně říci, že prestiž nejvyšších ústavních činitelů se mírně upevnila. Důvěra v prezidenta Václava Havla se po přechodném poklesu na přelomu loňského a letošního roku opět vrátila nad hranici 50 %. Jen o málo menší důvěru než Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana od léta 1999 přes určité drobné výkyvy kolísají kolem 25 % a shodné je i to, že oba se opírají především o stoupence „své“ strany. Číst dále


Tři čtvrtiny lidí považují za správné, že byl u nás zřízen úřad ombudsmana

Zavedení úřadu nezávislého ochránce lidských práv mělo většinovou podporu obyvatelstva od doby, kdy se poprvé začalo o zřízení této instituce u nás uvažovat. Po schválení nové instituce parlamentem a obsazení postu ombudsmana bývalým ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem se podíl lidí, kteří považují zřízení instituce ochránce lidských práv za správný krok, ještě zvýšil, zhruba na tři čtvrtiny populace. Instituce nezávislého ochránce lidských práv, která je běžná v mnoha zemích Evropské unie, má podporu většiny lidí všech věkových skupin, různého stupně vzdělání i občanů z celého politického spektra. Číst dále


Zemanova vláda překonala loňskou krizi, ale nemá stále pevnou oporu v řadách ČSSD

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry. V říjnu 1999 pracovala dobře podle pouhých 17 % občanů, v průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti pracuje vláda dobře podle 41 % občanů. Je však třeba zdůraznit, že pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 40 % „poměrně dobře“. Podobně je však strukturován i tábor nespokojených – jen 10 % dotázaných kategoricky vládu odsoudilo stupněm „velmi špatně“. Číst dále