Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele…

Důvěra v prezidenta klesla, stále je však nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem

Důvěra v prezidenta Havla na konci roku 1998 mírně poklesla a od té doby se udržovala s mírnými výkyvy kolem 50 %. Průzkum z prosince 2000 naznačuje pokles na dosud nejnižší hodnotu (45 %), která je však stále podstatně vyšší než podíl důvěry premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Pokles důvěry v prezidenta je způsoben zejména sílícími výhradami stoupenců smluvně opozičních stran. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny a zvláště v premiéra v průběhu jeden a půl roku od voleb v červnu 1998 do konce roku 1999 výrazně klesala a minimum zaznamenala v období hnutí „Děkujeme, odejděte“. V jarních měsících…

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.