Důvěra v nejvyšší ústavní činitele se poněkud zvýšila

V porovnání s počátkem roku lze obecně říci, že prestiž nejvyšších ústavních činitelů se mírně upevnila. Důvěra v prezidenta Václava Havla se po přechodném poklesu na přelomu loňského a letošního roku opět vrátila nad hranici 50 %. Jen o málo menší důvěru než Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana od léta 1999 přes určité drobné výkyvy kolísají kolem 25 % a…

Tři čtvrtiny lidí považují za správné, že byl u nás zřízen úřad ombudsmana

Zavedení úřadu nezávislého ochránce lidských práv mělo většinovou podporu obyvatelstva od doby, kdy se poprvé začalo o zřízení této instituce u nás uvažovat. Po schválení nové instituce parlamentem a obsazení postu ombudsmana bývalým ministrem spravedlnosti Otakarem Motejlem se podíl lidí, kteří považují zřízení instituce ochránce lidských práv za správný krok, ještě zvýšil, zhruba na tři čtvrtiny populace. Instituce nezávislého ochránce lidských práv, která je běžná v mnoha zemích Evropské unie, má podporu většiny lidí všech věkových skupin, různého stupně vzdělání i občanů z celého politického spektra.

Zemanova vláda překonala loňskou krizi, ale nemá stále pevnou oporu v řadách ČSSD

Menšinová vláda sociální demokracie překonala období nejhlubší krize a nedůvěry. V říjnu 1999 pracovala dobře podle pouhých 17 % občanů, v průběhu roku 2000 se počet příznivých odpovědí zdvojnásobil a v současnosti pracuje vláda dobře podle 41 % občanů. Je však třeba zdůraznit, že pouhé 1 % lidí uvedlo variantu „velmi dobře“, 40 % „poměrně dobře“. Podobně je však strukturován i tábor nespokojených – jen 10 % dotázaných kategoricky vládu odsoudilo stupněm „velmi špatně“. (Pokračování textu…)

Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele…

Důvěra v prezidenta klesla, stále je však nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem

Důvěra v prezidenta Havla na konci roku 1998 mírně poklesla a od té doby se udržovala s mírnými výkyvy kolem 50 %. Průzkum z prosince 2000 naznačuje pokles na dosud nejnižší hodnotu (45 %), která je však stále podstatně vyšší než podíl důvěry premiéra a předsedy Poslanecké sněmovny. Pokles důvěry v prezidenta je způsoben zejména sílícími výhradami stoupenců smluvně opozičních stran. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny a zvláště v premiéra v průběhu jeden a půl roku od voleb v červnu 1998 do konce roku 1999 výrazně klesala a minimum zaznamenala v období hnutí „Děkujeme, odejděte“. V jarních měsících…

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.