Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Důvěra občanů ve čtyři nejvyšší ústavní činitele je v období posledního roku jedním z nejstabilnějších ukazatelů na domácí politické scéně. V posledních měsících, tak, jak se upevňuje pozice ODS, sílí i důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause. Nejvyšší podpoře ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů se nadále těší prezident Václav Havel a předseda Senátu Petr Pithart. Oběma důvěřuje zhruba polovina lidí, oba mají největší oporu mezi lidmi, kteří by v parlamentních volbách dali hlas Koalici. Premiér Zeman a předseda Poslanecké sněmovny Klaus mají důvěru především těch lidí, kteří „jejich“ stranu volí, naopak ostatní občané jim zpravidla nedůvěřují. I mezi důvěrou v tyto dva politiky je však rozdíl. Václav Klaus je příznivci ODS respektován téměř absolutně, kdežto Miloši Zemanovi nedůvěřuje více než třetina stoupenců ČSSD. Číst dále


Hodnocení Zemanovy vlády občany se zlepšuje

Hodnocení současné sociálně demokratické vlády veřejností se mírně zlepšuje. Vládě se nakonec podařilo překonat krizi důvěry, do které se dostala v průběhu roku 1999 a nyní je spokojeno s její prací 46 % občanů, přesto stále ještě více než polovina veřejnosti považuje práci vlády za špatnou. Pozitivní očekávání veřejnosti na počátku funkčního období vlády sociální demokracie tedy zůstala nenaplněna. V porovnání s českým parlamentem je práce vlády stále českou veřejností hodnocena lépe než práce parlamentu, kterou za dobrou považuje jen třetina občanů. Hodnocení obou institucí je úzce provázáno: polovina občanů hodnotí nepříznivě vládu i parlament, téměř třetina je naopak hodnotí příznivě. Jen necelá pětina veřejnosti hodnotí pozitivně pouze vládu, významně častěji jde o stoupence vládní ČSSD. Číst dále


Koho na Hrad? Občané prefererují Václava Fischera a Petra Pitharta

STEM nabídl občanům sedm osobností, o nichž se v souvislosti s volbou Havlova nástupce již mluvilo, a vyzval občany, aby je seřadili od prvního po sedmého podle toho, jak rádi by je viděli příštích pět let na Hradě. Za nejpřijatelnějšího kandidáta z vybrané sedmičky považují občané senátora Václava Fischera. Václav Fischer však dosud nikdy úmysl kandidovat na prezidenta veřejně nepotvrdil, a tak se vážným uchazečem stává předseda Senátu Petr Pithart. Oba tito politici se opírají o široký okruh příznivců z různých politických stran. Za vedoucí dvojicí je s odstupem na třetí pozici šéf ODS Václav Klaus, jehož podpora je soustředěna převážně v okruhu stoupenců ODS, zatímco druhého výrazného politického vůdce, premiéra ČSSD Miloše Zemana, odsunují až na šestou pozici duchovní Tomáš Halík a expředseda AV ČR Rudolf Zahradník. Naděje Halíka a zvláště pak Zahradníka by se zvýšily, jestliže by byli známi všem voličům – podobně jako jejich hlavní konkurenti. Malá známost mezi občany je nevýhodou i socioložky Jiřiny Šiklové, jejíž obliba u veřejnosti je však dosti nevýrazná. Číst dále


Církve považuje za užitečné instituce zhruba polovina občanů

Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha. Z lidí, kteří „osobně věří v Boha“, považuje 90 % církve za užitečné instituce a tři čtvrtiny z nich by jim vrátily majetek. Vrácení majetku církvím je ovšem i otázkou politickou. Pro vrácení majetku církvím jsou především pravicově orientovaní občané. Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha. Z lidí, kteří „osobně věří v Boha“, považuje 90 % církve za užitečné instituce a tři čtvrtiny z nich by jim vrátily majetek. Vrácení majetku církvím je ovšem i otázkou politickou. Pro vrácení majetku církvím jsou především pravicově orientovaní občané. Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha. Z lidí, kteří „osobně věří v Boha“, považuje 90 % církve za užitečné instituce a tři čtvrtiny z nich by jim vrátily majetek. Vrácení majetku církvím je ovšem i otázkou politickou. Pro vrácení majetku církvím jsou především pravicově orientovaní občané. Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha. Z lidí, kteří „osobně věří v Boha“, považuje 90 % církve za užitečné instituce a tři čtvrtiny z nich by jim vrátily majetek. Vrácení majetku církvím je ovšem i otázkou politickou. Pro vrácení majetku církvím jsou především pravicově orientovaní občané. Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha. Z lidí, kteří „osobně věří v Boha“, považuje 90 % církve za užitečné instituce a tři čtvrtiny z nich by jim vrátily majetek. Vrácení majetku církvím je ovšem i otázkou politickou. Pro vrácení majetku církvím jsou především pravicově orientovaní občané. Číst dále


Selhání techniky důvěru v armádu příliš nepoznamenalo

Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby. Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu. Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby. Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu. Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby. Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu. Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby. Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu. Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby. Armáda je jednou z mála institucí, které jsou téměř stejně hodnoceny ve všech skupinách populace. Důvěra v armádu není vůbec závislá na věku či vzdělání lidí a ani politická orientace nehraje rozhodující roli. Existuje však souvislost mezi důvěrou v armádu a názorem na naši zahraniční politiku. Lidé, kteří uznávají, že naše zahraniční politika je v zásadě správná, zpravidla vyslovují důvěru i české armádě, občané, podle nichž je zahraniční politika České republiky v podstatě špatná, nemají většinou důvěru ani v naši armádu. Číst dále


Většina lidí soudí, že prezident by se měl kriticky vyjadřovat k činnosti vlády a stran

Prezident by se podle mínění našich občanů neměl identifikovat se žádnou politickou stranou – měl by být důsledně nadstranický. To si přeje trvale zhruba 90 % lidí. Nadstranická pozice by prezidentovi měla mimo jiné umožnit, aby byl spravedlivým soudcem dění na politické scéně a aby se kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran. Lidí, kteří si přejí, aby prezident kriticky hodnotil dění na naší politické scéně, od posledního roku přibylo – nyní požadují prezidentův kritický přístup k činnosti vlády a stran téměř tři čtvrtiny občanů. Číst dále


Volit prezidenta přímo si přejí stabilně čtyři pětiny občanů

Prezidenta volí u nás obě komory parlamentu, přímá volba hlavy státu je však obvyklá v řadě západoevropských zemí. Je také podporována výraznou většinou našich občanů – pro volbu prezidenta přímým hlasováním voličů se stabilně vyslovuje zhruba 80 % lidí. Mezi různými sociodemografickými skupinami populace jsou v názoru na to, zda by i nás měl být prezident volen přímo, jen velmi malé rozdíly. Poněkud slabší podporu má přímá volba prezidenta mezi podnikateli a právě tak jsou v názoru na tuto otázku mírně váhavější lidé s vysokoškolským vzděláním. Nicméně i u těchto skupin hlas pro přímou volbu bezpečně převládá. Názor na způsob volby nejvyššího představitele státu nedělí ostře ani politické spektrum. I mezi stoupenci ODS, tedy strany, která nejčastěji argumentuje zásadou upevňovat principy parlamentní demokracie a nerozšiřovat prvky demokracie přímé, má hlas pro přímou volbu prezidenta bezpečně převahu. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Důvěra v prezidenta je již dva roky velmi stabilní a kolísá kolem 50 %. Zhruba stejně vysoká je důvěra veřejnosti v předsedu Senátu Petra Pitharta. Pro oba tyto politiky je typické, že důvěra v ně prochází značně vyrovnaně napříč celým demokratickým politickým spektrem. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a premiér Miloš Zeman si v posledním půl roce si poněkud polepšili v populaci jako celku a důvěřuje jim zhruba třetina lidí. Oba se však nadále opírají především o stoupence strany, kterou reprezentují. Pozice Miloše Zemana uvnitř ČSSD je přitom zřetelně labilnější než Václava Klause mezi příznivci ODS. Pětina lidí nedůvěřuje ani jednomu ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů a dalších téměř 30 % pouze jedinému. To odráží ostré rozdělení české politické scény a malou vzájemnou toleranci. Nápadný antagonismus je zejména mezi občany, kteří důvěřují Zemanovi, a lidmi, kteří věří Klausovi – k oběma zároveň má důvěru pouze 10 % lidí. Číst dále


Profesionalizace armády má zelenou

Důvěra v českou armádu v průběhu posledních dvou let vzrostla a pohybuje se kolem 60 % populace, což jsou hodnoty srovnatelné s počátkem 90. let. Důvěra v armádu je prakticky nezávislá na politické orientaci lidí či na vzdělání. Trochu jinak je to s názorem na profesionalizaci armády. Celkově je úmysl profesionalizovat AČR přijímán velmi vstřícně, souhlasí s ním zhruba čtyři pětiny lidí. Podrobnější sociodemografická analýza však ukazuje, že přece jen v populaci existuje skupina osob, která se na profesionalizaci dívá s nedůvěrou. Nejsilněji je tato skupina zastoupena mezi věkovou skupinou nad 60 let a mezi lidmi se silně levicovou politickou orientací. Číst dále