Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy.

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Premiér Vladimír Špidla byl na počátku září – krátce po povodních a před první vládní krizí – nejdůvěryhodnějším ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Věřilo mu plných 75 % lidí. Poměrně dobře byl hodnocen i nový šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (52 %), jehož hodnocení je však velmi opatrné – jde o politika zatím pro širší veřejnost dosti neznámého.

Vláda i parlament se po povodních těší mimořádné přízni občanů

Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US/DEU, která se v Poslanecké sněmovně opírá o velmi těsnou většinu, obstála podle veřejnosti v době povodní na výbornou. S tak příznivým hodnocením své práce nenastupovala do svého funkčního období dosud žádná z předchozích českých vlád.

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Důvěra občanů ve čtyři nejvyšší ústavní činitele je v období posledního roku jedním z nejstabilnějších ukazatelů na domácí politické scéně. V posledních měsících, tak, jak se upevňuje pozice ODS, sílí i důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause. Nejvyšší podpoře ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů se nadále těší prezident Václav Havel a předseda Senátu Petr Pithart.

Hodnocení Zemanovy vlády občany se zlepšuje

Hodnocení současné sociálně demokratické vlády veřejností se mírně zlepšuje. Vládě se nakonec podařilo překonat krizi důvěry, do které se dostala v průběhu roku 1999 a nyní je spokojeno s její prací 46 % občanů, přesto stále ještě více než polovina veřejnosti považuje práci vlády za špatnou. Pozitivní očekávání veřejnosti na počátku funkčního období vlády sociální demokracie tedy zůstala nenaplněna.

Koho na Hrad? Občané prefererují Václava Fischera a Petra Pitharta

STEM nabídl občanům sedm osobností, o nichž se v souvislosti s volbou Havlova nástupce již mluvilo, a vyzval občany, aby je seřadili od prvního po sedmého podle toho, jak rádi by je viděli příštích pět let na Hradě. Za nejpřijatelnějšího kandidáta z vybrané sedmičky považují občané senátora Václava Fischera.

Církve považuje za užitečné instituce zhruba polovina občanů

Církve považuje za prospěšné instituce zhruba polovina našich obyvatel. Stálý je i podíl lidí, kteří považují za správné, aby byl církvím vrácen majetek v takovém rozsahu, aby mohly vyvíjet svou činnost. Přesahuje mírně 40 %. S názory na církve souvisí víra v Boha.

Selhání techniky důvěru v armádu příliš nepoznamenalo

Důvěra občanů v českou armádu rostla od poloviny 90. let a maxima dosáhla v říjnu 2000, kdy se v Praze konalo jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Od tohoto zjevně krátkodobého vzestupu důvěra v českou armádu mírně klesá, stále se však udržuje nad 50 %. Nepoznamenaly ji výrazně ani četné technické i organizační chyby.