Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Nová vláda i její předseda získali přízeň veřejnosti během loňských srpnových povodní – v září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, se ale po jejich odeznění nemohla udržet. Proto od podzimu loňského roku podíl občanů důvěřujících V. Špidlovi klesal. V únorovém výzkumu premiérovi důvěřuje 45 % respondentů. V době, kdy předseda Poslanecké sněmovny začínal ve své funkci, mu důvěřovala více než polovina obyvatel. V posledním výzkumu se potvrdil trend poklesu v důvěru L. Zaorálka a důvěřují mu necelé dvě pětiny lidí. Předsedovi Senátu Petru Pithartovi vyslovuje důvěru necelá polovina obyvatel. Číst dále


Požadavek veřejnosti na přímou volbu prezidenta sílí

V pátek proběhne třetí pokus českého parlamentu zvolit nástupce Václava Havla. Pokud se nepodaří zvolit prezidenta, bude zřejmě nutné změnit českou ústavu ve prospěch přímé volby prezidenta. Taková změna by byla po vůli i české veřejnosti, která má již delší dobu jasný názor. Více jak 80 % Čechů se domnívá od roku 1998, že by u nás měl být prezident volen přímo, hlasováním všech občanů. Po předchozích neúspěšných dvou kolech prezidentské volby, se v únoru počet lidí preferujících přímou volbu prezidenta, zvýšil až k hranici 90 %. Číst dále


Hodnocení práce vlády a parlamentu veřejností se zhoršilo

Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a nastoupila do svého funkčního období se zcela mimořádnou podporou veřejnosti, která byla projevem ocenění jednání vlády v krizové situaci kolem povodní. Jednalo se o dočasný efekt. Již výsledky říjnového výzkumu totiž přinesly oslabení podpory vlády. Aktuální výsledky z únorového výzkumu srovnávají hodnocení Špidlovy vlády na úroveň hodnocení Zemany vlády těsně před skončením jejího funkčního období. Práci vlády tedy příznivě hodnotí jen necelé dvě pětiny občanů. Číst dále


Hodnocení práce soudů: náznak zlepšení

Aktuální průzkum naznačuje změnu v dosud velmi kritickém pohledu na činnost soudů. Přesvědčení o nezaujatosti soudů se sice zvýšilo jen skromně a téměř dvě třetiny občanů stále by za poctivost soudců nedaly ruku do ohně, ale prudce vzrostla spokojenost s prací soudů – ze čtvrtiny na 41 %. Ke zlepšení pohledu na práci soudů přitom došlo v celé populaci, v různých sociodemografických skupinách i mezi stoupenci různých politických stran. V hodnocení soudů není mezi příznivci různých stran příliš velký rozdíl – nejkritičtější jsou stoupenci KSČM, z nichž hodnotí pozitivně práci soudů 35 %, nejspokojenější stoupenci ODS, z nichž chválí činnost soudů polovina, rozdíly v hodnocení nestrannosti soudů jsou ještě menší.Aktuální průzkum naznačuje změnu v dosud velmi kritickém pohledu na činnost soudů. Přesvědčení o nezaujatosti soudů se sice zvýšilo jen skromně a téměř dvě třetiny občanů stále by za poctivost soudců nedaly ruku do ohně, ale prudce vzrostla spokojenost s prací soudů – ze čtvrtiny na 41 %. Ke zlepšení pohledu na práci soudů přitom došlo v celé populaci, v různých sociodemografických skupinách i mezi stoupenci různých politických stran. V hodnocení soudů není mezi příznivci různých stran příliš velký rozdíl – nejkritičtější jsou stoupenci KSČM, z nichž hodnotí pozitivně práci soudů 35 %, nejspokojenější stoupenci ODS, z nichž chválí činnost soudů polovina, rozdíly v hodnocení nestrannosti soudů jsou ještě menší. Číst dále


Poslanecká sněmovna nastupuje do svého čtyřletého mandátu s vysokým kreditem

Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. K nim lze přiřadit i úřad ombudsmana. Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají. Za zmínku stojí velká důvěra, kterou mají dosud lidé v nově sestavenou poslaneckou sněmovnu, senátu ani „třetinová“ obměna k příznivějšímu hodnocení veřejnosti nepomohla. Kredit armády a policie se postupně zvyšoval v průběhu druhé poloviny 90. let a výrazně jej posílil úspěšný postup při nepokojích namířených proti jednání MMF v Praze v roce 2000.Jedinečné nejvyšší instituce země (Nejvyšší kontrolní úřad, ČNB, Ústavní soud) se trvale těší vysoké důvěře a jejich hodnocení není téměř závislé na politické orientaci lidí. K nim lze přiřadit i úřad ombudsmana. Hodnocení centrálních politických institucí (prezident, poslanecká sněmovna, senát) je silně závislé na politické orientaci lidí, na komunální úrovni (místní úřady) se tyto rozdíly zcela stírají. Za zmínku stojí velká důvěra, kterou mají dosud lidé v nově sestavenou poslaneckou sněmovnu, senátu ani „třetinová“ obměna k příznivějšímu hodnocení veřejnosti nepomohla. Kredit armády a policie se postupně zvyšoval v průběhu druhé poloviny 90. let a výrazně jej posílil úspěšný postup při nepokojích namířených proti jednání MMF v Praze v roce 2000. Číst dále


Otakar Motejl má z kandidátů na prezidentský úřad zatím největší důvěru veřejnosti

Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Jestliže by volili prezidenta občané, měl by největší vyhlídky ombudsman Otakar Motejl. Dalším vážným uchazečem by byl předseda Senátu Petr Pithart, dále pak předseda ODS Václav Klaus. Václav Klaus se opírá v podstatě pouze o důvěru stoupenců ODS, oba jeho nejvážnější konkurenti mají spektrum podpory podstatně širší. Otakar Motejl je v čele pořadí u stoupenců ČSSD i KSČM (a u ODS a KDU-ČSL je druhý), Petr Pithart vede mezi stoupenci KDU-ČSL, druhý je u příznivců KSČM a třetí mezi sympatizanty ČSSD. Číst dále


Jak veřejné mínění hodnotí činnost vládních institucí a politických osobností během letních povodní

Veřejnost hodnotí vládu mimořádně příznivě a největší zásluhu na tom má pravděpodobně výkon vlády během srpnových povodní. Velmi příznivě hodnocení vlády se vztahuje i na instituce, které se na protipovodňových opatřeních přímo podílely. Mimořádně příznivě jsou hodnoceni hasiči, armáda, policie a humanitární organizace. Zdrženlivěji jsou hodnoceny krajské samosprávy a zejména vodohospodářské správy. Spokojenost respondentů s činností ministerstev obrany a vnitra se odráží i v příznivém hodnocení ministrů J. Tvrdíka a S. Grosse. Velmi dobře hodnoceným politikem je také premiér V. Špidla, který vystupoval velmi věrohodně v čele ústředního krizového štábu. Číst dále


Armáda a policie za povodní obstály a posílily svůj kredit u veřejnosti

Armáda ČR i policie za povodní podle mínění veřejnosti obstály a posílily svou důvěryhodnost. Platí to zejména o armádě, které na počátku září 2002 důvěřovalo skoro 80 % lidí. Historicky nejvyšší důvěru zaznamenala ale také policie, které vyslovilo důvěru 63 % občanů. Rozdíly v názorech na armádu a policii mezi různými sociodemografickými skupinami populace nejsou velké a poměrně nevýrazné jsou i rozdíly mezi voliči různých politických stran. Největší důvěru mají armáda a policie však u stoupenců vládní ČSSD, jejíž oba resortní ministři (Tvrdík a Gross) jsou nyní také nejoblíbenějšími politiky. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Premiér Vladimír Špidla byl na počátku září – krátce po povodních a před první vládní krizí – nejdůvěryhodnějším ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů. Věřilo mu plných 75 % lidí. Poměrně dobře byl hodnocen i nový šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (52 %), jehož hodnocení je však velmi opatrné – jde o politika zatím pro širší veřejnost dosti neznámého. Špidla i Zaorálek jsou oceňováni především voliči sociální demokracie. Důvěra v prezidenta Václava Havla a předsedu Senátu Petra Pitharta je poměrně stabilní a kolísá kolem 50 %. Největší důvěru v ně mají tradičně lidé, kteří ve volbách dali hlas Koalici. Číst dále


Vláda i parlament se po povodních těší mimořádné přízni občanů

Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US/DEU, která se v Poslanecké sněmovně opírá o velmi těsnou většinu, obstála podle veřejnosti v době povodní na výbornou. S tak příznivým hodnocením své práce nenastupovala do svého funkčního období dosud žádná z předchozích českých vlád. Vláda se na počátku září, tedy bezprostředně po povodních a před první vládní krizí, těšila především vysoké podpoře stoupenců ČSSD a Koalice, ale respektovala ji i většina voličů opozičních stran. Rovněž hodnocení parlamentu bylo na počátku září 2002 mimořádně příznivé. Více než polovina lidí jeho práci chválila – a to se dosud od roku 1993 nestalo. Číst dále