Důvěra v armádu a policii oslabila

Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Číst dále


Důvěra v ústavní činitele

Důvěra veřejnosti v nejvyšší ústavní činitele, prezidenta, premiéra, předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu, je jednou z oblastí politického prostoru, které společnost STEM dlouhodobě sleduje ve svých výzkumech. Podle zářijového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident Václav Klaus. Důvěřují mu dvě třetiny občanů. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Podle květnového výzkumu STEM se nejvyšší míře důvěry u české veřejnosti těší prezident V. Klaus. Podobnou míru důvěry má z ústavních činitelů již jen předseda Ústavního soudu P. Rychetský. V ostrém kontrastu vůči jejich postavení je důvěryhodnost představitelů výkonné a zákonodárné politické moci, premiéra V. Špidly, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka a předsedy Senátu P. Pitharta. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

S úspěchem Václava Klause v roli prezidenta kontrastuje vývoj důvěry v ostatní ústavní činitele. Mimořádně vysoká důvěra v premiéra Špidlu kolem povodní byla přechodná. Následující vývoj ukázal velmi výrazný propad důvěry v premiéra. I když se tento propad v posledním období přibrzdil, nadále, jak ukazují prosincová data, pokračuje. Číst dále


Nárůst důvěry v policii a armádu se zastavil

Od minulého roku důvěra české veřejnosti v policii a v armádu výrazně poklesla. Pokles důvěryhodnosti obou institucí je patrný zejména v porovnání s vysokým kreditem, kterému se obě instituce těšily v září 2002 po srpnových povodních a před zasedáním NATO. V současnosti podíl občanů důvěřujících naší policii nedosahuje 40%. Jednoznačně nejlépe je policie přijímána stoupenci ČSSD, naopak nejkritičtěji se k policii staví sympatizanti KSČM. České armádě stále důvěřuje více než polovina dotázaných bez ohledu na jejich politické přesvědčení. Číst dále


Kredit odborů klesá

Od roku 1997, kdy odborům důvěřovala polovina dotázaných občanů, se jejich kredit podle mínění veřejnosti postupně snižuje. Současným odborům důvěřují necelé dvě pětiny respondentů. Důvěra v odbory úzce souvisí s politickou orientací občanů. Nejvíce důvěřují odborům příznivci sociální demokracie a rovněž sympatizanti KSČM. Oproti roku 2002 nicméně došlo k citelnému poklesu podílu důvěřujících odborům právě mezi stoupenci KSČM a ČSSD. Číst dále


Mizí rozčarování a navrací se důvěra v ústavní činitele?

Nejvyšší důvěře mezi ústavními činiteli se netěší prezident, nýbrž nový předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Důvěřuje mu 65 % dotázaných. I předseda Ústavního soudu může počítat s důvěrou napříč sociodemografickými skupinami, v jeho případě s velmi vysokou podporou u respondentů se středovou či levicovou orientací, ale nemají vůči němu výhrady ani sympatizanti pravice. Značná důvěra Pavlu Rychetskému může souviset i s tím, že samotná instituce Ústavního soudu požívá u české veřejnosti značné důvěry. Číst dále


Stále více lidí si myslí, že vláda pracuje špatně

Nedlouho po svém nástupu se premiér těšil důvěře vskutku mimořádné, přízeň veřejnosti získal během srpnových povodní. V září 2002 premiérovi důvěřovaly tři čtvrtiny obyvatel. Důvěra premiérovi, vynesená do nebývalé výše mimořádnými okolnostmi, ale po jejich odeznění začala slábnout. Pokles podílu důvěřujících mohl být urychlen také neúspěchem vládních kandidátů v prezidentských volbách, případně neschopností premiéra pacifikovat vzdornou skupinu v sociální demokracii. Číst dále


Celková bilance V. Havla

Václav Havel si přes všechny situační výkyvy své popularity zachoval u občanů převahu pozitivních ocenění až do posledních měsíců svého působení na Hradě. S výjimkou krátkého období po povodních v roce 2002 byl nepřetržitě na čele žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů. Rovněž v průběžných hodnoceních kvality jeho výkonu prezidentského úřadu trvale převládalo přesvědčení, že si ve funkci prezidenta vede dobře. K pozitivním stránkám jeho působení v roli prezidenta vždy patřilo i uznání zásluh o zvýšení vážnosti prezidentského úřadu. Data z února 2003 naznačují, že s odstupem času se pozitivní obraz prezidenta Václava Havla spíše upevňuje. Číst dále