Evropské instituce

Více než dvě třetiny (71 %) našich občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Od míry tohoto souhlasu se odvíjí i názor na nejvýznamnější evropské instituce. Evropský soudní dvůr – stejně jako nejvyšší domácí soudní instituce – se těší vysoké důvěře Čechů (67 %), Evropská komise a Evropský parlament důvěře poněkud nižší, zhruba padesátiprocentní (51 % komise, 55 % parlament). Evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi věří zhruba třetina (34 %) lidí. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Ze čtyř aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR a předsedy Senátu – důvěřuje česká veřejnost výrazně nejvíce prezidentu Klausovi. Důvěra v tyto představitele je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavní institucí

Se současnou politickou situací je rok po volbách do PSP ČR spokojena více než čtvrtina veřejnosti (27 %). S tím, jak od konce loňského roku postupně ubývá nepokojených lidí se současnou politickou situací, se zároveň mírně zlepšuje hodnocení práce ústavních institucí. Tradičně je vnímána práce hlavy státu jako výrazně lepší (73 % kladných hodnocení) než práce vlády (38 %) nebo parlamentu (32 %). I po téměř půl roce, kdy zasedla vláda s důvěrou parlamentu, není s její prací spokojena zhruba polovina příznivců obou menších koaličních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. (Pokračování textu…)

Důvěra v ústavní instituce

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)

Důvěra lidí v nejvyšší soudní a kontrolní instituce

Důvěra lidí v nejvyšší soudní a kontrolní instituce je poměrně vysoká. Přibližně tři čtvrtiny občanů deklarují důvěru v Českou obchodní inspekci, ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Nejvyšší soud. Zhruba dvě třetiny občanů chovají důvěru k Ústavnímu soudu. Vyšší kredit mají zejména kontrolní instituce, zvláště Česká obchodní inspekce a ombudsman, jimž projevuje naprostou důvěru přibližně čtvrtina občanů. Názory na kontrolní instituce jsou také mnohem univerzálnější, v názorech na soudní instituce se lidé více diferencují podle věku, vzdělání a majetkového zajištění. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí

Skoro tři čtvrtě roku po volbách deklaruje spokojenost s politickou situací jen necelá pětina lidí (19 %). Prezident republiky pracoval v březnu 2007 dobře podle sedmi z deseti občanů (71 %), práci vlády hodnotila dobře třetina občanů (32 %) a činnost parlamentu čtvrtina lidí (25 %). (Pokračování textu…)