Druhá prezidentská volba

Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou osobnost, aby se mohla Václavu Klausovi v prezidentských volbách důstojně postavit. Václava Klause si jako prezidenta České republiky na dalších pět let přeje 66 % občanů. Čtyři měsíce před volbou prezidenta poslanci a senátory je karta s Klausovým protikandidátem stále nepopsaná a dvě třetiny lidí (68 %) ani nevěří, že opozice dokáže najít tak silnou…

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Z pěti aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR, předsedy Senátu a předsedy Ústavního soudu – důvěřují naši občané nejvíce prezidentu Klausovi a předsedovi Ústavního soudu Rychetskému. Důvěra v nejvyšší ústavní představitele se výrazně liší především mezi stoupenci různých politických stran. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavních institucí

Se současnou politickou situací je více než rok po volbách do PSP ČR spokojena méně než čtvrtina veřejnosti (24 %). Od konce loňského roku postupně ubývalo nespokojených lidí se současnou politickou situací, tento trend se však po prázdninách pozastavil. Současně stagnuje i hodnocení práce vlády a parlamentu. S činností vlády je spokojena třetina lidí (32 %) a s prací parlamentu 28 %. Zhoršilo se i hodnocení hlavy státu, přesto jej nadále hodnotí příznivě většina občanů ČR (65 %) (Pokračování textu…)

Hodnocení práce vlády a parlamentu

Se současnou politickou situací je více než rok po volbách do PSP ČR spokojena méně než čtvrtina veřejnosti (22 %). Od konce loňského roku postupně ubývalo nespokojených lidí se současnou politickou situací, tento trend se však po prázdninách zastavil a spokojenost dokonce mírně poklesla. Současně se i lehce zhoršilo hodnocení práce vlády a parlamentu. S činností vlády je spokojena přesně třetina lidí a s prací parlamentu 28 %. V současné době oceňuje úsilí vlády pouze většina přívrženců ODS, mezi příznivci obou menších koaličních stran převažuje nyní nespokojenost. (Pokračování textu…)

Důvěra institucím

Důvěra v politické strany je velmi nízká (28 % populace), církvi důvěřuje relativně větší část populace (37 %). V nevládní neziskové organizace má důvěru mírně více než polovina veřejnosti (55 %). Místní úřady, resp. úřady městských částí mají vysokou míru důvěryhodnosti – 72 % – a drží si ji již několik let. (Pokračování textu…)

Evropské instituce

Více než dvě třetiny (71 %) našich občanů souhlasí s tím, že jsme členy Evropské unie. Od míry tohoto souhlasu se odvíjí i názor na nejvýznamnější evropské instituce. Evropský soudní dvůr – stejně jako nejvyšší domácí soudní instituce – se těší vysoké důvěře Čechů (67 %), Evropská komise a Evropský parlament důvěře poněkud nižší, zhruba padesátiprocentní (51 % komise, 55 % parlament). Evropskému komisaři Vladimíru Špidlovi věří zhruba třetina (34 %) lidí. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Ze čtyř aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR a předsedy Senátu – důvěřuje česká veřejnost výrazně nejvíce prezidentu Klausovi. Důvěra v tyto představitele je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů. (Pokračování textu…)

Hodnocení práce nejvyšších ústavní institucí

Se současnou politickou situací je rok po volbách do PSP ČR spokojena více než čtvrtina veřejnosti (27 %). S tím, jak od konce loňského roku postupně ubývá nepokojených lidí se současnou politickou situací, se zároveň mírně zlepšuje hodnocení práce ústavních institucí. Tradičně je vnímána práce hlavy státu jako výrazně lepší (73 % kladných hodnocení) než práce vlády (38 %) nebo parlamentu (32 %). I po téměř půl roce, kdy zasedla vláda s důvěrou parlamentu, není s její prací spokojena zhruba polovina příznivců obou menších koaličních stran. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. (Pokračování textu…)

Důvěra v ústavní instituce

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)