Speciál analytického ústavu STEM ve Zprávě o stavu české demokracie 2023

Česká společnost vykazuje vysokou nespokojenost se směřováním věcí veřejných, ale není radikalizovaná, skládá se převážně ze spokojených domácností a z ekonomického hlediska hledí do budoucna spíše s opatrným optimismem. Je málo pravděpodobné, že by se nálady veřejnosti v této situaci mohly stát bezprostředním ohrožením demokracie u nás, nicméně tyto nálady mohou vést ke ztrátě zájmu o věci veřejné a k apatii.

Důvěra v armádu klesá, mezi mladými je však na vysokých číslech

Důvěra v armádu napříč populací postupně klesá už čtvrtý rok v řadě a v lednu letošního roku dosáhla 62 %, což je nejméně od roku 2008. Mezi mladými lidmi ve věku 18-29 let je však důvěra v armádu výrazně vyšší a 79 % této instituci věří. Velkou podporu má nadále členství v Severoatlantické alianci, do níž Česko vstoupilo před 25 lety. Souhlas se členstvím v NATO vyslovilo dokonce 70 % dotázaných. Tato zjištění plynou z výzkumu z letošního ledna, který výzkumný ústav STEM dělal v rámci dlouhodobého sledování názorových trendů v české populaci.

Důvěra v ústavní instituce

Z politických institucí má nejvíce občanů důvěru v Ústavní soud (59 %). S nástupem Petra Pavla do funkce se významně zvýšila důvěryhodnost prezidenta (aktuálně 52 %). Senátu důvěřuje 32 %, Poslanecké sněmovně 29 % a členům vlády 21 %. Míra důvěry českých občanů v instituce politické výkonné a zákonodárné moci (s výjimkou prezidenta) je tedy tradičně velmi nízká.

Hodnocení prezidenta

Většina veřejnosti v současné době vnímá prezidenta Petra Pavla jako důvěryhodného politika. V úvodu svého mandátu Pavel zvládá naplňovat společenskou poptávku po změně způsobů výkonu funkce prezidenta. Jeho hodnocení je v mnoha ohledech v kontrastu s hodnocením druhého prezidentského období Miloše Zemana. Veřejnost zejména oceňuje, že je Petr Pavel dobrým reprezentantem ČR v zahraničí a že přispěl k posílení vážnosti prezidentského úřadu.

Důvěra v instituce v červnu 2022

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %.

Co očekáváme od prezidenta?

Česká veřejnost chová k instituci svého prezidenta tradičně úctu a k jejímu nositeli váže značná očekávání. Přes negativně vnímaný vliv prezidenta Miloše Zemana se prezidentská instituce u podstatné většiny veřejnosti i na začátku roku 2022 těší velké vážnosti.Ve společnosti převládá očekávání, že prezident nebude aktivním politickým hráčem.

Kritické postoje k politické reprezentaci se odrážejí i v nízké míře důvěry v české ústavní činitele

Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %).

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce.

Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %).

Důvěra v ČNB dále roste, aktuálně posílila i důvěryhodnost MMF

Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) důvěřuje České národní bance. Od propadu v roce 2014 sledujeme postupné obnovování důvěry v centrální banku. Mezinárodnímu měnovému fondu důvěřuje téměř polovina občanů (49 %), což je více než v letech 2012 až 2018. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019.