Volební tendence české veřejnosti dva týdny před volbami do Evropského parlamentu

Kdyby se nyní konaly volby do Evropského parlamentu (EP), vyhrálo by je těsně hnutí ANO, které by získalo 23,1 procenta hlasů. Za ním by skončila koalice SPOLU, kterou by volilo 21,5 procenta voličů. Obě strany by získaly po šesti mandátech. Další strany a hnutí zastoupené v současné Sněmovně se drží s velkým odstupem za nimi. Do EP by se dostala ještě koalice STAČILO! se ziskem 8,1 procenta hlasů. U koalice Přísahy a Motoristé nyní není zřejmé, zda překoná pětiprocentní hranici. Co se týče volební účasti, tak 36 % lidí tvrdí, že určitě přijde k volbám a dalších 16 % říká, že spíše volit půjde. Nicméně je třeba brát v potaz, že deklarovaná ochota volit je vždy vyšší než reálná volební účast v samotných volbách. Volební model zpracoval analytický ústav STEM na rozsáhlém souboru 1623 dotázaných pro CNN Prima News.

20 let členství ČR v EU v postojích české veřejnosti

STEM od svého založení v roce 1991 pravidelně sledoval postoje českých obyvatel k Evropě a poté také k samotné Evropské unii. Při příležitosti výročí 20 let vstupu do EU se podívejme, jak se vztah občanů k členství v Unii vyvíjel.  

Podcast STEM Zákulisí sociologie: Kdyby bylo v letech 2016-2018 referendum, je možné, že by Česko z EU vystoupilo

Klára s Martinem tentokrát ve studiu přivítali kolegu ze STEM Martina Kratochvíla. Ten je jeden z hlavních autorů výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas. Vysvětluje, proč se EU pro českou společnost stala štěpivým tématem, a jakými změnami prošel za dvacet let členství náš vztah k ní. Dozvíte se taky, jak se liší šestice skupin podle postojů k ní, v čem se oproti zbytku společnosti odlišují mladší lidé, a co všechno pro nás EU v současnosti představuje. A taky, proč je podle Martina tak trochu jako pomelo.

Evropská unie se stala pro Čechy symbolem (ne)úspěchu ČR při globalizaci. Veřejnost se podle sympatií k EU dělí do šesti skupin

Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik. Dvě pětiny občanů jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou protiunijní a jedna pětina české společnosti má z EU smíšené dojmy. Zjištění vyplývají z průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas s názvem „Rozděleni Evropou“.

V bezpečnosti a ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z nových dat. Prorusky orientovaných lidí ve společnosti nepřibývá

Informace pro novináře, 21. listopadu 2022Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice. Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM.

Dopady války: Češi se bojí více zdražování a nedostatku plynu než uprchlické krize

Informace pro novináře, 2. srpna 2022 Analýza vznikla ve spolupráci s  konsorciem České zájmy v E U, které se věnuje českým prioritám v evropské politice. Obyvatelé ČR se v souvislosti s válkou na Ukrajině nejvíce obávají zdražování, a to více nežli samotného vojenského ohrožení ČR. Vyšší ceny jsou nyní největším důvodem ke znepokojení u 33 procent obyvatel, dalších 27 procent je uvádí na druhém místě.

Češi chtějí po českém předsednictví hlavně energetickou bezpečnost. Členství Ukrajiny v EU podle nich nespěchá

Informace pro novináře, 2. srpna 2022Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.Z pěti prioritních témat, které si pro období českého předsednictví v Radě Evropské unie vytyčila vláda Petra Fialy (ODS) je pro veřejnost jednoznačně nejdůležitější zajištění dodávek energií: řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel.

Česká veřejnost k tématům Konference o budoucnosti Evropy

Organizace STEM a Europeum se v projektu TAČR pro Úřad vlády (TIRDUVCR932) věnovaly analýze veřejného mínění v tematických oblastech, na které se zaměřila Konference o budoucnosti Evropy (KOBE). Analýza kombinovala několik metodologických postupů.Vzhledem k existujícím datům byl v projektu stručně představen kontext existujících evropských iniciativ, shrnuto, v jakém kontextu se o jednotlivých tématech hovořilo v ČR ve vztahu ke KOBE.

Postoj veřejnosti k předsednictví EU a k evropským tématům a prioritám

Necelý měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu zjišťoval STEM pro Úřad vlády ČR, jak se česká veřejnost staví k blížícímu se předsednictví ČR Radě EU a jaké má představy o dalších evropských tématech.Povědomí o předsednictví průběžně roste, na začátku února o něm mělo alespoň hrubou představu 58 % lidí. Důvěra ve schopnost vlády předsednictví zvládnout a využít spíše stagnuje.