Češi by z EU nyní nevystupovali, zůstávají však kritičtí k její podobě
Po loňských říjnových volbách opět přibylo v české veřejnosti těch, kteří nechtějí z Evropské unie vystupovat, i těch, kteří jsou s naším členstvím spokojeni. Lze odhadnout souvislost s průběhem závěrečné části předvolební kampaně a zejména s převážně umírněnými vyjádřeními zástupců hlavních politických sil. Přesto zůstává česká veřejnost k podobě a fungování Unie převážně kritická. Hlavní překážkou hospodářského rozvoje je pohledem Čechů těžkopádnost EU. Rovněž se nemění dlouhodobě nízká míra podpory přijetí eura jako české měny. Data pocházejí z velkého šetření, které v říjnu 2025 analytický ústav STEM provedl pro Zastoupení Evropské komise v ČR.
Postoj české veřejnosti ke konkurenceschopnosti Evropské unie
Za hlavní projev konkurenceschopnosti Evropské unie považuje česká veřejnost schopnost EU prosadit se vůči velmocem. Dalšími znaky jsou silné obchodní postavení na světovém trhu, ale i prosperita členských států EU. Veřejnost je většinově pro zavedení opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti unijního bloku. Za nejpotřebnější pro zvýšení konkurenceschopnosti pak lidé mají především odstranění byrokratických překážek na obchodním trhu. Ve společnosti panuje skepse, jestli je Evropská unie schopna opatření následně zavést do praxe. Z hlediska portfolia pro mezinárodní partnerství, které má v gesci v nové Evropské komisi český eurokomisař Jozef Síkela, spatřuje česká veřejnost přínos především pro české firmy, a to v možnosti investic a nových příležitostí. Citovaná data pocházejí z šetření, které v listopadu 2024 provedl analytický ústav STEM pro Úřad vlády ČR.
Ohlédnutí se za volbami do Evropského parlamentu: Zaostřeno na mladé
Analytický ústav STEM připravil analýzu chování mladých občanů ve věku 18-29 let během červnových voleb do Evropského parlamentu. Červnový výzkum zkoumá chování mladých voličů a prvovoličů, jejich motivace pro účast či neúčast ve volbách a důvody, proč se rozhodli podpořit konkrétní uskupení.
Složení nového Evropského parlamentu s sebou nese potvrzení nastaveného kurzu, zároveň ale dokládá celospolečenský konzervativní posun
Při celoevropské volební účasti 50,9 % si dvě středové frakce evropského parlamentu (EP), tedy středopravicová Evropská lidová strana (EPP) i levicové Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) s prozatímním (finální rozložení se potvrdí až na ustanovujícím zasedání Evropského parlamentu 16. července) ziskem 189 a 135 křesel udržely své pozice. Zelení a Obnova Evropy (Renew Europe) oslabily. Dle současného rozdělení stran do politických frakcí by Renew Europe měla v novém parlamentu o 23 mandátů méně, což pro ni bude znamenat pokles o více než čtvrtinu její volební síly. Zelení by pak ztratili 19 křesel a pravděpodobně se tak jejich vliv sníží téměř o třetinu vzhledem k jejich síle před volbami. Euroskeptická ECR a zejména krajně pravicová ID pak naopak svůj vliv posílí. Do hry ale značným způsobem vstoupí i nezařazená stranická uskupení, nováčci a váhaví europoslanci. Otevírá se tak prostor pro přestavbu pravicových frakcí.
Volební tendence české veřejnosti dva týdny před volbami do Evropského parlamentu
Kdyby se nyní konaly volby do Evropského parlamentu (EP), vyhrálo by je těsně hnutí ANO, které by získalo 23,1 procenta hlasů. Za ním by skončila koalice SPOLU, kterou by volilo 21,5 procenta voličů. Obě strany by získaly po šesti mandátech. Další strany a hnutí zastoupené v současné Sněmovně se drží s velkým odstupem za nimi. Do EP by se dostala ještě koalice STAČILO! se ziskem 8,1 procenta hlasů. U koalice Přísahy a Motoristé nyní není zřejmé, zda překoná pětiprocentní hranici. Co se týče volební účasti, tak 36 % lidí tvrdí, že určitě přijde k volbám a dalších 16 % říká, že spíše volit půjde. Nicméně je třeba brát v potaz, že deklarovaná ochota volit je vždy vyšší než reálná volební účast v samotných volbách. Volební model zpracoval analytický ústav STEM na rozsáhlém souboru 1623 dotázaných pro CNN Prima News.
20 let členství ČR v EU v postojích české veřejnosti
STEM od svého založení v roce 1991 pravidelně sledoval postoje českých obyvatel k Evropě a poté také k samotné Evropské unii. Při příležitosti výročí 20 let vstupu do EU se podívejme, jak se vztah občanů k členství v Unii vyvíjel.
Podcast STEM Zákulisí sociologie: Kdyby bylo v letech 2016-2018 referendum, je možné, že by Česko z EU vystoupilo
Klára s Martinem tentokrát ve studiu přivítali kolegu ze STEM Martina Kratochvíla. Ten je jeden z hlavních autorů výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas. Vysvětluje, proč se EU pro českou společnost stala štěpivým tématem, a jakými změnami prošel za dvacet let členství náš vztah k ní. Dozvíte se taky, jak se liší šestice skupin podle postojů k ní, v čem se oproti zbytku společnosti odlišují mladší lidé, a co všechno pro nás EU v současnosti představuje. A taky, proč je podle Martina tak trochu jako pomelo.
Evropská unie se stala pro Čechy symbolem (ne)úspěchu ČR při globalizaci. Veřejnost se podle sympatií k EU dělí do šesti skupin
Evropská unie se v posledních letech stala pro českou společnost štěpivým tématem. Stává se postupně symbolem toho, jak Česká republika uspěla či neuspěla v procesu globalizace. Jedním z hlavních zjištění průzkumu analytického ústavu STEM je, že se česká společnost nedělí jenom na dvě skupiny – protiunijní a prounijní – ale pozorujeme šest dílčích skupin podle míry podpory EU a jejích politik. Dvě pětiny občanů jsou s různou intenzitou prounijní. Další dvě pětiny jsou protiunijní a jedna pětina české společnosti má z EU smíšené dojmy. Zjištění vyplývají z průzkumu analytického ústavu STEM pro Český rozhlas s názvem „Rozděleni Evropou“.
Podcast STEM Zákulisí sociologie: Problém není, že si více než polovina lidí myslí, že kráčíme špatným směrem, ale že si to už myslí dlouho
V nové epizodě Zákulisí sociologie se Klára s Martinem opět dívají do budoucnosti. Za pomoci dat a expertízy kolegů z týmu řeší, jak se bude v následujících měsících vyvíjet společenská nálada, co na ni bude mít největší vliv a vrací se i ke své jarní předpovědi.
V bezpečnosti a ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z nových dat. Prorusky orientovaných lidí ve společnosti nepřibývá
Informace pro novináře, 21. listopadu 2022Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice. Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM.
