Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

Tisková zpráva ústavu STEM, 9.12.2020

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Číst dále

Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.

70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU

Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.

S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

Mírný pokles i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2020

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.

„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.

Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Více pravomocí k pandemii?

Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.

Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás

Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.

Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.

„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.

Ekonomická obnova zemí EU

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.
  2. https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/

O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi

Premiéři zemí EU nyní rozhodují o tom, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU příštích sedm let. Diskuze o rozpočtu bude zřejmě trvat celý rok 2020. A proto Ústav empirických výzkumů STEM zkoumá, jaké priority by volila česká veřejnost a jak vnímá evropské fondy. Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Dostáváme víc nebo míň? Nevíme.

„ Máte představu, kolik peněz podle Vás Česká republika v současné době platí do rozpočtu EU a kolik dostáváme zpět?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Představa o poměru plateb a příjmů ČR do a z rozpočtu EU je mlhavá. Necelá polovina občanů (45 %) jednoduše neví, a ani se neodváží odhadnout, kolik peněz ČR od EU dostává. Třináct procent si dokonce myslí, že dáváme více, než dostáváme. Osmnáct procent si myslí, že dáváme stejně, jako dostáváme.

Když se výzkum ptal na budoucí rozpočet, který se nyní vyjednává, bylo povědomí ještě nižší. Jen 7 % si myslí, že bude ČR dostávat více, než vloží. O tom, že i nadále bude ČR profitovat z EU rozpočtu, neví ani ta část populace, která se o Evropskou unii zajímá a důvěřuje jí.

Podle ministerstva financí ČR jsme v roce 2019 obdrželi z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedli do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako
v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM k tématu EU. „Přes tuto neznalost Češi věří, že peníze z EU jsou pro nás ekonomicky přínosné,“ dodává. „Nelze se příliš divit, že informačního vakua mohou snadno využívat různí demagogové či dezinformační kanály,“ komentuje Hořejš.

Fondy máme rádi, jsou pro nás přínosné.

V obecném pohledu jsou českou populací fondy EU vnímány jako ekonomicky přínosné (68 %), šestina populace souhlasí zcela rozhodně. Skupina odpůrců tvoří zhruba třetinu obyvatelstva.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Jak ukazuje následující graf, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie
U umírněných odpůrců to jsou dvě pětiny, u silných odpůrců jejich čtvrtina.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

(součet odpovědí určitě + spíše ano a určitě +spíše ne)

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Kdo rozhoduje? Nevíme

Ve veřejnosti převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhodujeme na úrovni ČR. Častěji si občané myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU (57 %) nežli v ČR samotné. A tedy, že ČR má příliš svázané ruce, na co peníze uplatní.

„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,“ komentuje výsledky výzkumu Hořejš. „Není divu. Například se mylně domnívají, že o přidělení dotace na konkrétní projekt se nerozhoduje v ČR. Nevyznají se v tom, kdo je odpovědný, a tak propadají celkové skepsi.“

Smysluplnost investic z EU fondů je hodnocena jako nízká (30 %). Přesto stále 60 % z těch, kteří je nehodnotí jako účelné (smysluplné), je hodnotí jako ekonomicky přínosné.

„Investujeme v České republice peníze z evropských fondů smysluplně?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019

Ti, kteří nějaký projekt financovaný z EU konkrétně znají, tak hodnotí fondy mnohem pozitivněji. Schopnost uvést nějaký projekt financovaný EU silně zvyšuje míru pozitivního hodnocení (z 22 % na 38 %).

Znalost projektů financovaných z EU je nízká

Více než polovina veřejnosti (52 %) si na projekt financovaný nebo spolufinancovaný Evropskou unií ve svém okolí nevzpomene. Na konkrétní projekt financovaný EU by si nejspíš vzpomněla necelá polovina populace (46 %), přičemž znalost úměrně klesá s hodnocením EU. Jistotu, že by některý z projektů uměli jmenovat, má jen 12 % občanů.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. Investice mají být uskutečněny především na úrovni lokální, globální užití stojí na pozadí zájmu.

„I přes četné cedulky máme tendenci zapomínat, co vzniká za peníze z evropského rozpočtu,“ komentuje výsledky Hořejš. „Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz,“ dodává.

„Peníze z fondů EU by se měly investovat především do:

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Prioritními oblastmi jsou „velké“ rozpočtové kapitoly

V rámci výzkumu jsme stanovili několik rozpočtových témat (oblastí), na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Výsledkem je žebříček priorit, které by podle české veřejnosti měly být finančně podpořeny.

Prioritní oblasti

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako 5 nejzásadnějších, patří:

  1. rozvoj celostátní dopravy – silnice, dálnice, železnice,
  2. ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší,
  3. sociální služby, péče o sociálně potřebné,
  4. podpora zemědělců a zemědělské výroby,
  5. podpora výzkumu a vývoje.

Investice do dopravy a zejména rozvoj celostátní dopravy, jako jsou silnice, dálnice a železnice, jsou vysoce podporovány napříč celou společností. Ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako boj proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, jsou méně podporovány lidmi, kteří jsou k EU kritičtí. Ti naopak více podporují zemědělství. Peníze na výzkum nejvíce vadí odpůrcům EU.

Pokud měla veřejnost vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší (20 %).

Podporované oblasti

Mezi témata, která mají podporu většiny společnosti (nad 60%), veřejnost nejčastěji zařazuje podporu společné ochraně hranic a evropské pohraniční stráži (Frontex), podporu boji proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, podporu firem v zavádění nových technologií a při modernizaci výroby a podporu studia a stáží v zahraničí (například Erasmus+).

„Česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu,“ říká Hořejš. „Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, tzv. Frontexu. Naopak k některým novinkám – jako je vojenská spolupráce – a především k řešení migrace se staví velmi skepticky,“ dodává.

Rozdíl podle vztahu k EU

Ti, kteří EU podporují, vyjadřují vyšší podporu vzdělání a vědě, modernizaci firem a ochraně klimatu, tedy obecně můžeme říci, že preferují investice do budoucna a integraci EU.

Ti, kteří EU kritizují, mají jasné ekonomické priority, které se nyní nebo v budoucnu projeví přímo v ČR. Proto kladou menší důraz na ochranu klimatu a životní prostředí.

A ti, kteří EU vůbec nepodporují, kladou významný důraz zejména na sociální oblast a okamžité čerpání výhod, investice do budoucnosti je moc nezajímají.

Kritické oblasti

Kritické oblasti, tedy ty, které by podle veřejnosti neměly být z EU financovány, jsou zejména oblasti jako vojenská spolupráce, například společné financování mírových misí v zahraničí a společný vývoj a nákup zbraní. Dalším málo podporovaným tématem je vesmírný program (například vysílání evropských družic a společný evropský vesmírný program), podpora rozvojové pomoci třetím zemím a migrace vnímaná jako řešení problémů spojených s příchodem cizinců do České republiky.

Veřejnost vnímá vojenskou spolupráci jako nadbytečnou z důvodu existence NATO. Vesmírný program není vnímán negativně, ale je v kontextu dalších dimenzí pro většinu obyvatel nejméně naléhavý. Témata rozvojové pomoci a migrace jsou dlouhodobě spojena se silnými emocemi a obavami.

„Ukážu Vám na kartě řadu oblastí, na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Označte prosím, do kterých by podle Vás peníze z Evropské unie jít MĚLY a do kterých NEMĚLY.“

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019

Jen málokdo sleduje dění v EU

81 % obyvatel ČR má alespoň minimální zájem o dění u nás nebo v zahraničí.

58 % dění sleduje pravidelněji.

41 % se zajímá o události spojené s EU, 23 % obecně o evropské fondy.

O rozpočet 2021-27 jeví zájem jen 7 % dotázaných, 2 % se pak deklarují aktivní zájem.

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019.

Otázka: „Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte? Jak se zajímáte o následující záležitosti? (O zahraniční politiku ČR/O Evropskou unii/ O využívání fondů EU); Zajímáte se o dění okolo přípravy tzv. evropského rozpočtu na roky 2021-27?“

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Kladné hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzděláním a mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými. Naopak nižší míra spokojenosti je příznačná pro občany se základním nebo učňovským vzděláním a pro osoby starší 60 let.

Souběžně existuje značná skepse k praktickým institucionálním opatřením Evropské unie. Téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/

O datech a metodologii:

Dlouhodobé časové řady STEM – TRENDY, říjen 2019. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338


Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů.

STEM již dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí jak mezinárodní dění, tak situaci na domácí politické scéně. Z listopadového průzkumu STEM vyplývá, že 56 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. Z valné většiny však jde o váhavější souhlas „spíše ano“, pouze 13 % všech respondentů uvedlo, že je „určitě“ spokojeno s členstvím naší země v EU. Tato otázka také ukazuje, že tábor těch, kdo jsou naopak rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 15 % české společnosti.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. Nynějších 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU nás vrací k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2019

Dlouhodobě se také ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé lépe materiálně a finančně zajištěni. Naopak nižší míra spokojenosti s členstvím v EU je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující dva grafy ilustrují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny těchto kategorií v čase. V posledních 10 letech byli s EU zdaleka nejspokojenější lidé mladší 29 let. Přetrvává také diferenciace podle vzdělání, kde spokojenost s EU výrazně roste s dosaženým vzděláním.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

Následující graf pak ukazuje, že hodnocení českého členství v EU je pozitivně provázané s uvedeným materiálním a finančním zajištění respondenta. Čím lepší životní situace respondenta, tím spíše bude kladně hodnotit členství v EU. Naopak 59 % z českých občanů, kteří se označili za špatně zajištěné nebo v zásadě chudé, je s členstvím v unii nespokojeno.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle uvedeného materiálního zajištění respondentů

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Takto položená a zkoumaná otázka zjišťuje celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii a směřuje k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li ale otázku na evropskou spolupráci obecněji a zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví přesně tři čtvrtiny českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU.

V kontrastu s konkrétním, kritickým vnímáním EU pak leží abstraktnější myšlenka „Evropy“, k níž se stabilně hlásí tři ze čtyř obyvatel ČR. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Evropská unie českým občanům připadá těžkopádná, málo efektivní, nesrozumitelná, a mnozí soudí, že se příliš zabývá banalitami.

Níže uvedený graf ukazuje, že téměř polovina české společnosti má stále za to, že české národní zájmy (bez bližšího upřesnění, co mají tyto zájmy představovat) jsou v rozporu se zájmy EU.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Následující graf shrnuje vnímání a hodnocení EU příznivci různých českých politických stran. Kvůli nízkému počtu příznivců menších parlamentních stran jsme pro tento graf spojili data z dvou průzkumů STEM – říjen a listopad 2019. Ze srovnání je patrné, že na jedné straně tu jsou odpůrci EU, nejvíce jich pak je mezi příznivci SPD a KSČM. Příznivci těchto dvou stran jsou také jediné dvě skupiny, u kterých počet těch, kdo věří v rozpor českých národních zájmů a zájmů EU, převyšuje počet těch, kdo jsou s EU spokojeni. Naopak výrazně spokojeni s EU jsou především příznivci menších stran (STAN, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů. Zajímavý je i velmi kladný postoj k EU mezi příznivci ODS, který je srovnatelný například s postoji příznivců Pirátů. Ač příznivci ANO vnímají EU veskrze pozitivně, celá polovina z nich má zároveň za to, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy EU.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, spojený soubor Trendy 10/2019, Trendy 11/2019.


Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament mírně posiluje, stále však většina veřejnosti těmto institucím nedůvěřuje

Důvěru v Evropskou unii mají dvě pětiny občanů (41 %), Evropskému parlamentu důvěřuje třetina lidí (34 %). Ačkoliv důvěra roste, patří mezi sledovanými institucemi mezi méně důvěryhodné. Zároveň 71 % občanů cítí sounáležitost s Evropu a cítí se Evropanem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v Evropskou unii a Evropský parlament.

Dvě pětiny občanů (41 %) mají důvěru v Evropskou unii, třetina (34 %) v Evropský parlament. Nedůvěra tedy ve veřejném mínění převažuje a evropské instituce patří spolu s výkonnými a zákonodárnými politickými institucemi k institucím s nejnižší mírou důvěry veřejnosti. Pro srovnání Poslanecké sněmovně důvěřuje 35 % Čechů a Češek.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z dlouhodobých analýz STEM vyplývá, že většina občanů nemá na Evropskou unii silný názor a o téma se nezajímá. Lidí, kteří chtějí okamžité vystoupení z EU, nebo naopak jsou úplně spokojeni s EU, je v populaci velmi málo. Nedůvěra v evropské instituce silně závisí na nespokojenosti s polistopadovým vývojem v ČR nebo nedůvěrou v politické instituce obecně. Zároveň Češi cítí v posledních letech stabilně vyšší sounáležitost s Evropou (71 %) než v období 2011–2015.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Důvěra v EU a EP je samozřejmě úzce provázaná, více než polovina dotázaných (56 %) nedůvěřuje ani Evropské unii ani Evropskému parlamentu, naopak necelá třetina (31 %) má důvěru v obě instituce. Desetina občanů důvěřuje EU, ale nemá důvěru v EP.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti EU do roku 2009 dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Poté následoval pokles důvěryhodnosti EU s historickým minimem v roce 2016 (svou roli v tomto vývoji jistě sehrála tehdejší migrační krize). V následujících letech se již důvěra v EU pozvolna zvyšovala, stále však není na hodnotách zjištěných před rokem 2009.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podobně jako jiné postoje k tématům spjatým s Evropskou unií je i míra důvěry v EU podmíněna věkem a vzděláním respondentů. Evropské unii (a Evropskému parlamentu) častěji důvěřují mladší a vzdělanější lidé. Následující graf navíc ukazuje, že mezi mladšími lidmi v porovnání s rokem 2016 míra důvěry vzrostla výrazněji než mezi lidmi staršími 45 let.

Podíl důvěřujících Evropské unii podle věku (srovnání 2016 a 2019)

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2019/6

Podíl lidí, kteří mají důvěru v Evropskou unii nebo Evropský parlament, se také podle očekávání liší v závislosti na politických sympatiích respondentů. Vyšší podíl důvěřujících EU a EP je mezi stoupenci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, naopak mezi příznivci KSČM a SPD jednoznačně převažují negativní postoje.

Podíl důvěřujících Evropské unii a Evropskému parlamentu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


STEM v médiích: Přemluv bábu, ale nepoučuj o EU

Přemluv Bábu. Ale nepoučuj, nemluv o volném pohybu a volání ze zahraničí a doufej, že Babiš nezanevře na EU

 

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 14.6.2019

Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Řeč nebude o přemlouvání kvůli volbě té či oné politické strany. V Česku se už zhruba rok a půl projevuje jiný trend: tuzemským zastáncům Evropské unie začal vadit pověstný český euroskepticismus a rozhodli se své spoluobčany přesvědčit, že pro Česko je členství v EU naprosto zásadní věcí. A že czexit by byl naprostá blbost. “EU se v době migrační krize stala v běžné diskusi v Česku v podstatě sprostým tématem a sprostým slovem,” říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM. Připomíná, že v roce 2016 členství v unii podporovala zhruba jen třetina lidí. Migrační krize ale skončila a ekonomice se daří, takže podpora unie vyskočila na současných 56 procent. Češi ale stále v rámci EU patří k těm vůbec nejskeptičtějším.

Unii teď sice lidé fandí o něco víc, ale ne z přesvědčení. Důvodem je hlavně to, že v médiích už tolik neslyší o nějaké krizi. “Ten vztah je mělký, nezakládá se na žádných hlubších postojích a může se velmi rychle změnit,” upozorňuje Buchtík. A dokládá to konkrétním číslem − až 70 procent Čechů na EU nemá vyhraněný názor, jsou schopni se přiklonit na tu či onu stranu. Jsou tedy cílovou skupinou jak pro okamurovce či klausovce, tak pro ty, kteří se bojí, že skepse a nezájem by Čechy jednou mohly zavést na stejnou cestu jako Brity.

Celý článek si můžete přečíst zde.