Vývoj názorů občanů na důchodový systém a jeho reformu

Většina lidí je přesvědčená, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (44 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (22 %). Zastánců mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (34 %). Časové srovnání naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém. Potřebu důchodové reformy častěji zdůrazňují lidé nespokojení s výší starobních důchodů. (Pokračování textu…)

Názory občanů na výši důchodů

Naprostá většina veřejnosti považuje dnešní výši starobních důchodů za nepřiměřeně nízkou (78 %). Lidé si myslí, že průměrný starobní důchod nestačí k pokrytí základních potřeb penzistů (69 %) a současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří (78 %). Názory závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na stranických preferencích občanů. Nejkritičtější postoje zaujímají příznivci KSČM a ČSSD, ale nespokojenost s důchody převládá, i když v menší míře, také mezi sympatizanty ostatních parlamentních stran. (Pokračování textu…)

Řešení hospodářské krize

Podle 70 % občanů se současná finanční krize projevuje u nás stejně jako v ostatních členských zemí EU. Dvě třetiny lidí by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země. Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí ve věku 30-44 let, od dobře majetkově zajištěných či od příznivců KDU-ČSL nebo ODS. (Pokračování textu…)

Očekávání vývoje ekonomické situace v ČR a vývoje finanční situace domácnosti

Většina (73 %) lidí se na budoucnost české ekonomiky v příštích měsících dívá pesimisticky, třetina (30 %) dokonce předvídá velmi nepříznivý vývoj. Opatrný optimismus vyjádřilo jen 8 % lidí, mezi nimiž mají vyšší zastoupení lidé mladší, vzdělanější a dobře materiálně zajištění. Oproti loňskému roku se dramaticky zvýšil počet lidí, kteří předvídají zhoršení ekonomiky v naší zemi (z 39 % na 73 %). Odhad vývoje finanční situace domácností je poněkud příznivější – polovina občanů se obává, že se v blízké budoucnosti zhorší, a 41 % doufá, že jejich finanční poměry se během příštích 12 měsíců nezmění.

Hodnocení vývoje ekonomické situace státu a finanční situace domácností

Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci…

Aktuální stav a vývoj hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (25 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 14 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Dvě třetiny občanů považují svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých. (Pokračování textu…)

Hodnocení vývoje osobních příjmů občanů v posledním roce

Zhruba polovina lidí zjišťuje, že po zaplacení všech daní má nyní stejný příjem jako před rokem. Z lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, přibližně třetina říká, že bere méně, a 13 % více než na jaře roku 2008. Převaha negativních hlasů (pokles příjmů v. jejich vzestup) je patrná téměř ve všech sociodemografických skupinách s výjimkou lidí velmi dobře materiálně situovaných nebo zařazujících se k vyšší střední vrstvě společnosti. (Pokračování textu…)

Jak české domácnosti v době hospodářské krize vycházejí se svým příjmem

Menší či větší potíže při hospodaření se svým současným příjmem mají dvě třetiny lidí. Do této skupiny patří zejména lidé s nižší úrovní vzdělání (74 % se základním vzděláním a 76 % vyučených), lidé pracující v dělnických profesích (78 %), důchodci (73 %) a nezaměstnaní (95 %). Skupiny, které deklarují obtíže při hospodaření s příjmy, se častěji přiklánějí k politické levici nebo politickému středu. Od roku 2001 se podíl lidí uvádějících obtíže při hospodaření se svým příjmem zvýšil o 6 procentních bodů (z 60 % v březnu 2001 na současných 66 %), za poslední rok však došlo k jeho…

Názory občanů na řešení hospodářské krize

Dvě třetiny občanů by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země. Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí s vysokoškolským vzděláním, od dobře majetkově zajištěných, od lidí politicky orientovaných napravo či od příznivců ODS. Řešit dopady současné krize udržením a tvorbou nových pracovních míst navrhují ve větší míře dále lidé, kteří pro naši zemi preferují tržní ekonomiku s minimálními zásahy státu nebo tržní ekonomiku, kde stát má…