Polovina občanů České republiky se v prosinci 2011 domnívala, že se situace u nás vyvíjí špatným směrem, pouze desetina byla mínění opačného. Podle zbylých 40 % vývoj „nesměřuje nikam“. Pesimistický pohled na vývoj situace se přitom dosud neprojevuje v případném poklesu zájmu lidí o politiku – o politické dění se zajímá stabilně přes 40 % lidí. Číst dále
Tempo růstu státního dluhu je podle tří čtvrtin občanů jedním z největších problémů naší země. V tom se názor veřejnosti za poslední rok vůbec nezměnil. Od loňského prosince příliš neubylo ani lidí, kteří s politikou úsporných opatření souhlasí (z 49 % na 44 %), zato se výrazně snížil podíl těch, kteří si myslí, že se Nečasově vládě podaří tempo růstu státního dluhu výrazně snížit (z 41 % na 22 %). Číst dále
Informace o vládní daňové reformě a zachování daňového zvýhodnění stravenek sleduje 30 % občanů se zájmem a dalších 40 % okrajově. Více než třetina lidí – 36 % – ví o tom, že vládní politickou stranou, která spolu s opozicí hlasovala za zachování stravenek, jsou Věci veřejné, 13 % toto hlasování přisuzuje TOP 09 a 7 % si myslí, že s opozicí hlasovala ODS. Ze stran vládní koalice se podle občanů nejvíce snažila prosadit, aby daňová reforma měla co nejmenší dopady na občany, strana Věci veřejné (31%), dále TOP 09 (16 %) a ODS (7 %). Číst dále
Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 39 % občanů ČR, v tom 8 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti nárůstu před půl rokem jde o návrat na dlouhodobou hladinu podílu osob, které nepříznivě hodnotí situaci své rodiny. Vyšší míra pocitu chudoby se však udržuje mezi lidmi s nižším vzděláním. Číst dále
Nadpoloviční většina obyvatel ČR (58 %) hodnotí současnou životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Aktuální průzkum potvrzuje mírné oslabování podílu pozitivních hodnocení v posledních letech. Na věc do domácnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun by se lidé častěji snažili našetřit nebo si vzali půjčku, než aby ji přímo zaplatili ze svých úspor. Číst dále
Podle vlastního vyjádření respondentů má v současnosti více než třetina rodin (37 %) finanční problémy. V porovnání s rokem 2010 se situace rodin v tomto ohledu nezhoršila ani nezlepšila. Naopak poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (46 %). Od loňského roku se tento podíl jen mírně snížil. Více než polovina dotázaných (55 %) uvádí, že jejich domácnost potřebuje pro své hospodaření vedlejší příjmy. Číst dále
Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než dnes – tvrdí to 58 % lidí, což je vůbec nejvíce od roku 1993. Jen o něco méně skepticky vidí lidé perspektivy životní úrovně své vlastní domácnosti. Ta se zhorší za příštích pět let podle 44 % osob, zlepší podle 15 %, zbylí neočekávají změnu. Číst dále
Prováděná a navrhovaná úsporná opatření, které prosazuje vláda, jsou správnou cestou k ozdravení financí podle necelé třetiny občanů. Asi třetina lidí by souhlasila se zvýšením daní, aby bylo více prostředků na sociální opatření. Zásadní reformy v sociální, zdravotní a daňové oblasti však považuje za potřebné provést v nejbližších třech až pěti letech přes 70 % lidí. Číst dále
Od roku 2008 se zvyšuje citlivost naší veřejnosti k otázkám nezaměstnanosti. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém. Na druhé straně mají lidé zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí a že určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že v důsledku dopadů hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými u nás v poslední době posiluje. Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát. Číst dále
O reformní program současné vlády se velice nebo dosti zajímá 41 % občanů, dalších 45 % se zajímá okrajově. Nejintenzivněji lidé sledují mediální informace o reformě zdravotnictví (66 % pozorně) a důchodového systému (58 %), nejméně jejich pozornost poutá reforma terciárního vzdělávání (31 %). Číst dále