Nadpoloviční většina obyvatel ČR (58 %) hodnotí současnou životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Aktuální průzkum potvrzuje mírné oslabování podílu pozitivních hodnocení v posledních letech. Na věc do domácnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun by se lidé častěji snažili našetřit nebo si vzali půjčku, než aby ji přímo zaplatili ze svých úspor. Číst dále
Podle vlastního vyjádření respondentů má v současnosti více než třetina rodin (37 %) finanční problémy. V porovnání s rokem 2010 se situace rodin v tomto ohledu nezhoršila ani nezlepšila. Naopak poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (46 %). Od loňského roku se tento podíl jen mírně snížil. Více než polovina dotázaných (55 %) uvádí, že jejich domácnost potřebuje pro své hospodaření vedlejší příjmy. Číst dále
Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než dnes – tvrdí to 58 % lidí, což je vůbec nejvíce od roku 1993. Jen o něco méně skepticky vidí lidé perspektivy životní úrovně své vlastní domácnosti. Ta se zhorší za příštích pět let podle 44 % osob, zlepší podle 15 %, zbylí neočekávají změnu. Číst dále
Prováděná a navrhovaná úsporná opatření, které prosazuje vláda, jsou správnou cestou k ozdravení financí podle necelé třetiny občanů. Asi třetina lidí by souhlasila se zvýšením daní, aby bylo více prostředků na sociální opatření. Zásadní reformy v sociální, zdravotní a daňové oblasti však považuje za potřebné provést v nejbližších třech až pěti letech přes 70 % lidí. Číst dále
Od roku 2008 se zvyšuje citlivost naší veřejnosti k otázkám nezaměstnanosti. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém. Na druhé straně mají lidé zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí a že určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že v důsledku dopadů hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými u nás v poslední době posiluje. Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát. Číst dále
O reformní program současné vlády se velice nebo dosti zajímá 41 % občanů, dalších 45 % se zajímá okrajově. Nejintenzivněji lidé sledují mediální informace o reformě zdravotnictví (66 % pozorně) a důchodového systému (58 %), nejméně jejich pozornost poutá reforma terciárního vzdělávání (31 %). Číst dále
Negativní ekonomická očekávání vývoje do příštího roku přetrvávají. Skoro dvě třetiny lidí (65 %) předpokládají zhoršení všeobecné ekonomické situace České republiky (zlepšení očekává 12 %) a 55 % osob čeká zhoršení finanční situace vlastní domácnosti (zlepšení 8 %). V porovnání s rokem 2009 se mírně utlumila skepse v hodnocení perspektiv české ekonomiky, vyhlídky na situaci domácností se nezměnily. Optimističtější jsou lidé se solidním materiálním zázemím a stoupenci ODS a TOP 09, ale i mezi nimi nepříznivá očekávání mírně převažují nad předpokladem růstu a zlepšení. Negativní ekonomická očekávání vývoje do příštího roku přetrvávají. Skoro dvě třetiny lidí (65 %) předpokládají zhoršení všeobecné ekonomické situace České republiky (zlepšení očekává 12 %) a 55 % osob čeká zhoršení finanční situace vlastní domácnosti (zlepšení 8 %). V porovnání s rokem 2009 se mírně utlumila skepse v hodnocení perspektiv české ekonomiky, vyhlídky na situaci domácností se nezměnily. Optimističtější jsou lidé se solidním materiálním zázemím a stoupenci ODS a TOP 09, ale i mezi nimi nepříznivá očekávání mírně převažují nad předpokladem růstu a zlepšení. Číst dále
Většina lidí stále hodnotí vývoj makroekonomické situace ČR jako zhoršení. Před dvěma lety hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 81 % lidí, nyní činí podíl negativních hodnocení 65 %. Kriticky se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – zhoršení deklaruje polovina populace (50 %), pro dvě pětiny lidí (42 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Na rozdíl od makroekonomického hodnocení se však tato čísla za poslední dva roky nezotavila. Číst dále
Čtvrtina (26 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 20 % rodin říká, že žije od „výplaty k výplatě“. Z dlouhodobé perspektivy přibývá lidí, kteří se svými příjmy nevycházejí, na úkor těch, kteří byli ještě v roce 2009 schopni běžné výdaje ufinancovat bez větších problémů. Číst dále
Svou rodinu za chudou v současné době označuje 44 % občanů ČR, což je oproti minulému roku mírný nárůst. Pokračuje tak zvyšování podílu osob, které negativně vnímají svou finanční situaci. Významně častěji jde o lidi s nižším vzděláním, nezaměstnané a důchodce. Číst dále