Kategorie: Ekonomika

Názory občanů na potřebnost reforem

Prováděná a navrhovaná úsporná opatření, které prosazuje vláda, jsou správnou cestou k ozdravení financí podle necelé třetiny občanů. Asi třetina lidí by souhlasila se zvýšením daní, aby bylo více prostředků na sociální opatření. Zásadní reformy v sociální, zdravotní a daňové oblasti však považuje za potřebné provést v nejbližších třech až pěti letech přes 70 % lidí. (Pokračování textu…)

Názory na širší společenské souvislosti nezaměstnanosti

Od roku 2008 se zvyšuje citlivost naší veřejnosti k otázkám nezaměstnanosti. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém. Na druhé straně mají lidé zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí a že určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že v důsledku dopadů hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými u nás v poslední době posiluje. Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát.

Očekávání vývoje ekonomické situace ČR a finanční situace domácnosti

Negativní ekonomická očekávání vývoje do příštího roku přetrvávají. Skoro dvě třetiny lidí (65 %) předpokládají zhoršení všeobecné ekonomické situace České republiky (zlepšení očekává 12 %) a 55 % osob čeká zhoršení finanční situace vlastní domácnosti (zlepšení 8 %). V porovnání s rokem 2009 se mírně utlumila skepse v hodnocení perspektiv české ekonomiky, vyhlídky na situaci domácností se nezměnily. Optimističtější jsou lidé se solidním materiálním zázemím a stoupenci ODS a TOP 09, ale i mezi nimi nepříznivá očekávání mírně převažují nad předpokladem růstu a zlepšení. Negativní ekonomická očekávání vývoje do příštího roku přetrvávají. Skoro dvě třetiny lidí (65 %) předpokládají…

Vývoj ekonomické situace státu a vývoj finanční situace domácností

Většina lidí stále hodnotí vývoj makroekonomické situace ČR jako zhoršení. Před dvěma lety hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 81 % lidí, nyní činí podíl negativních hodnocení 65 %. Kriticky se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – zhoršení deklaruje polovina populace (50 %), pro dvě pětiny lidí (42 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Na rozdíl od makroekonomického hodnocení se však tato čísla za poslední…

Hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (26 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 20 % rodin říká, že žije od „výplaty k výplatě“. Z dlouhodobé perspektivy přibývá lidí, kteří se svými příjmy nevycházejí, na úkor těch, kteří byli ještě v roce 2009 schopni běžné výdaje ufinancovat bez větších problémů. (Pokračování textu…)

Stav a vývoj pocitu chudoby v ČR

Svou rodinu za chudou v současné době označuje 44 % občanů ČR, což je oproti minulému roku mírný nárůst. Pokračuje tak zvyšování podílu osob, které negativně vnímají svou finanční situaci. Významně častěji jde o lidi s nižším vzděláním, nezaměstnané a důchodce. (Pokračování textu…)

Ekonomické chování českých domácností

Naprostá většina Čechů tvrdí, že ve svých domácnostech šetří, výdaje dopředu pečlivě zvažuje. Jen necelá pětina přiznává, že „utrácejí, dokud mají co“. Chování domácnosti se v porovnání s rokem 2009 (nástupem krize v evropských zemích) mírně posunulo, přibývá domácností, které plánují výdaje, šetří a nedopřávají si „nad poměry“. (Pokračování textu…)

Vývoj osobních příjmů občanů

Bezmála polovina lidí zjišťuje, že po zaplacení všech daní má nyní stejný příjem jako před rokem. Z lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, kromě důchodců, 45 % říká, že bere méně, a 11 % více než na jaře roku 2010. Převaha negativních hlasů (pokles příjmů vs. jejich vzestup) je patrná téměř ve všech sociodemografických skupinách s výjimkou lidí dobře materiálně situovaných. (Pokračování textu…)