Kategorie: Ekonomika

Směřování vývoje situace v ČR.

Polovina občanů České republiky se v prosinci 2011 domnívala, že se situace u nás vyvíjí špatným směrem, pouze desetina byla mínění opačného. Podle zbylých 40 % vývoj „nesměřuje nikam“. Pesimistický pohled na vývoj situace se přitom dosud neprojevuje v případném poklesu zájmu lidí o politiku – o politické dění se zajímá stabilně přes 40 % lidí. (Pokračování textu…)

Jak se vláda vyrovnává s růstem státního dluhu

Tempo růstu státního dluhu je podle tří čtvrtin občanů jedním z největších problémů naší země. V tom se názor veřejnosti za poslední rok vůbec nezměnil. Od loňského prosince příliš neubylo ani lidí, kteří s politikou úsporných opatření souhlasí (z 49 % na 44 %), zato se výrazně snížil podíl těch, kteří si myslí, že se Nečasově vládě podaří tempo růstu státního dluhu výrazně snížit (z 41 % na 22 %). (Pokračování textu…)

Vládní daňová reforma a stravenky

Informace o vládní daňové reformě a zachování daňového zvýhodnění stravenek sleduje 30 % občanů se zájmem a dalších 40 % okrajově. Více než třetina lidí – 36 % – ví o tom, že vládní politickou stranou, která spolu s opozicí hlasovala za zachování stravenek, jsou Věci veřejné, 13 % toto hlasování přisuzuje TOP 09 a 7 % si myslí, že s opozicí hlasovala ODS. Ze stran vládní koalice se podle občanů nejvíce snažila prosadit, aby daňová reforma měla co nejmenší dopady na občany, strana Věci veřejné (31%), dále TOP 09 (16 %) a ODS (7 %).

Rozšíření pocitu chudoby v ČR

Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 39 % občanů ČR, v tom 8 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti nárůstu před půl rokem jde o návrat na dlouhodobou hladinu podílu osob, které nepříznivě hodnotí situaci své rodiny. Vyšší míra pocitu chudoby se však udržuje mezi lidmi s nižším vzděláním. (Pokračování textu…)

Životní úroveň domácností

Nadpoloviční většina obyvatel ČR (58 %) hodnotí současnou životní úroveň své domácnosti jako dobrou. Aktuální průzkum potvrzuje mírné oslabování podílu pozitivních hodnocení v posledních letech. Na věc do domácnosti v hodnotě nad 50 tisíc korun by se lidé častěji snažili našetřit nebo si vzali půjčku, než aby ji přímo zaplatili ze svých úspor. (Pokračování textu…)

Finanční zajištění českých domácností

Podle vlastního vyjádření respondentů má v současnosti více než třetina rodin (37 %) finanční problémy. V porovnání s rokem 2010 se situace rodin v tomto ohledu nezhoršila ani nezlepšila. Naopak poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (46 %). Od loňského roku se tento podíl jen mírně snížil. Více než polovina dotázaných (55 %) uvádí, že jejich domácnost potřebuje pro své hospodaření vedlejší příjmy. (Pokračování textu…)

Očekávání občanů v budoucích pěti letech, pokud jde o vývoj hospodářské situace a životní úrovně

Za pět let bude hospodářská situace v naší zemi horší než dnes – tvrdí to 58 % lidí, což je vůbec nejvíce od roku 1993. Jen o něco méně skepticky vidí lidé perspektivy životní úrovně své vlastní domácnosti. Ta se zhorší za příštích pět let podle 44 % osob, zlepší podle 15 %, zbylí neočekávají změnu. (Pokračování textu…)

Názory občanů na potřebnost reforem

Prováděná a navrhovaná úsporná opatření, které prosazuje vláda, jsou správnou cestou k ozdravení financí podle necelé třetiny občanů. Asi třetina lidí by souhlasila se zvýšením daní, aby bylo více prostředků na sociální opatření. Zásadní reformy v sociální, zdravotní a daňové oblasti však považuje za potřebné provést v nejbližších třech až pěti letech přes 70 % lidí. (Pokračování textu…)

Názory na širší společenské souvislosti nezaměstnanosti

Od roku 2008 se zvyšuje citlivost naší veřejnosti k otázkám nezaměstnanosti. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém. Na druhé straně mají lidé zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí a že určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že v důsledku dopadů hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými u nás v poslední době posiluje. Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát.