Názor veřejnosti na elektrárnu Temelín

Čtyři pětiny obyvatel z okolí temelínské jaderné elektrárny hájí názor, že energii z elektrárny potřebujeme a dvě třetiny lidí z tohoto regionu se domnívají, že do budoucna bude nutné Temelín dostavět, abychom pokryli své energetické potřeby. Pro 71 procent obyvatel je provoz elektrárny bezpečný. Dvě třetiny lidí z okolí elektrárny zastávají názor, že se elektrárna chová vůči veřejnosti otevřeně. Tři pětiny obyvatel, kteří žijí v oblasti do 13 km od jaderné elektrárny, tj. v zóně havarijního plánování, považují existenci elektrárny za přínos pro svou obec. Číst dále


Rozvoj jaderné energetiky

Podíl lidí, kteří jsou pro další rozvoj jaderné energetiky u nás, vzrostl na 67 % a současně klesá podíl těch, podle nichž je produkce jaderných elektráren nahraditelná jinými zdroji energie (na 44 %). Tři čtvrtiny lidí (78 %) považují jadernou energetiku za perspektivní zdroj pro zajištění energetické soběstačnosti. Tomu odpovídá i rostoucí podpora dostavby Temelína i záměru zahájit přípravy nové kapacity u Dukovan. Číst dále


Názor občanů na problém nezaměstnanosti

Více než třetina lidí se domnívá, že většina nezaměstnaných skutečný zájem o práci nemá, a většina (58 %) lidí si myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je užitečná, protože lidé si pak váží práce. Naproti tomu stále zhruba 70 % občanů zastává názor, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Tento názor převažuje nejen mezi sympatizanty levicových stran a mezi zaměstnanci, ale sdílí ho i mírná většina stoupenců pravicových subjektů a také živnostníků a podnikatelů. Číst dále


Mzdy a podpory

Za průměrné zaměstnání by měl občan dostávat 25 500 korun hrubého měsíčně, minimální mzda by měla dosahovat téměř 14 000 korun a podpora v nezaměstnanosti by měla být asi 8800 korun. To jsou průměrné hodnoty z částek, které v říjnu 2012 uvedli občané v průzkumu STEM. Největší rozdíl mezi skutečností a názorem občanů je u minimální mzdy – o téměř 6000 korun. Číst dále


Pocit chudoby mezi občany ČR

Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 42 % občanů ČR, v tom 10 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti stejnému období minulého roku jde o nepatrný nárůst, který však nepřesáhl nejvyšší naměřené hodnoty v minulosti. Pocit chudoby zesílil zejména mezi občany se základním vzděláním a mezi mladými lidmi do 29 let. Číst dále


Finanční zajištění českých domácností

Svou domácnost za poměrně dobře finančně zajištěnou považuje 43 % obyvatel ČR. Podíl lidí spokojených s finanční zajištěností domácnosti v posledních dvou letech mírně oslabuje. Zhruba polovina občanů (53 %) uvádí, že pro hospodaření jejich domácnosti jsou velice důležité vedlejší příjmy. Častěji to říkají lidé, kteří svou domácnost nepovažují za dobře finančně zajištěnou. Číst dále


Podpora rozvoje jaderné energie

Tři z pěti českých obyvatel (62 %) jsou pro další rozvoj jaderné energetiky v České republice. Souběžně klesá podíl osob (nyní 48 %), podle nichž je možné produkci našich jaderných elektráren nahradit jinými zdroji. Míru podpory rozvoje jaderné energetiky posiluje zejména vědomí, že energetická závislost představuje bezpečnostní riziko. Tři čtvrtiny lidí (77 %) považuje jadernou energetiku za perspektivní zdroj pro zajištění energetické soběstačnosti. Číst dále


Důvěra v ČNB a v české banky

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (72 %) má důvěru v Českou národní banku. Poněkud nižší, stále však většinový podíl lidí (61 %) důvěřuje bankám v naší zemi. Stejný podíl lidí uvádí, že většinu finančních prostředků domácnosti má uloženou právě v bance. Má je tam i téměř polovina těch, kteří bankám u nás nedůvěřují. Číst dále


Finanční situace českých domácností

V uplynulém roce se třetina domácností (33 %) ocitla v obtížné finanční situaci. V porovnání s rokem 2010 došlo v tomto ohledu ke zlepšení. Mezi rodinami, v jejichž finančním hospodaření převažují půjčky, se však v problémech ocitla většina. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (48 %) a tento podíl se v posledních čtyřech letech téměř nemění. Číst dále