Úroveň ČR v rámci Evropy

Téměř polovina (45 %) občanů ČR hodnotí Českou republiku v rámci Evropské unie jako slabě se rozvíjející zemi, skoro všichni ostatní jako zemi průměrně se rozvíjející. Dosti skepticky hodnotí Češi i budoucnost své země. Dvě třetiny lidí si myslí, že Česko bude za deset let průměrnou evropskou zemí, podle 30 % budeme pod evropským průměrem. (Pokračování textu…)

Mzdy a podpory

Za průměrné zaměstnání by měl občan dostávat 25 500 korun hrubého měsíčně, minimální mzda by měla dosahovat téměř 14 000 korun a podpora v nezaměstnanosti by měla být asi 8800 korun. To jsou průměrné hodnoty z částek, které v říjnu 2012 uvedli občané v průzkumu STEM. Největší rozdíl mezi skutečností a názorem občanů je u minimální mzdy – o téměř 6000 korun. (Pokračování textu…)

Pocit chudoby mezi občany ČR

Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 42 % občanů ČR, v tom 10 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti stejnému období minulého roku jde o nepatrný nárůst, který však nepřesáhl nejvyšší naměřené hodnoty v minulosti. Pocit chudoby zesílil zejména mezi občany se základním vzděláním a mezi mladými lidmi do 29 let. (Pokračování textu…)

Finanční zajištění českých domácností

Svou domácnost za poměrně dobře finančně zajištěnou považuje 43 % obyvatel ČR. Podíl lidí spokojených s finanční zajištěností domácnosti v posledních dvou letech mírně oslabuje. Zhruba polovina občanů (53 %) uvádí, že pro hospodaření jejich domácnosti jsou velice důležité vedlejší příjmy. Častěji to říkají lidé, kteří svou domácnost nepovažují za dobře finančně zajištěnou. (Pokračování textu…)

Podpora rozvoje jaderné energie

Tři z pěti českých obyvatel (62 %) jsou pro další rozvoj jaderné energetiky v České republice. Souběžně klesá podíl osob (nyní 48 %), podle nichž je možné produkci našich jaderných elektráren nahradit jinými zdroji. Míru podpory rozvoje jaderné energetiky posiluje zejména vědomí, že energetická závislost představuje bezpečnostní riziko. Tři čtvrtiny lidí (77 %) považuje jadernou energetiku za perspektivní zdroj pro zajištění energetické soběstačnosti. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a v české banky

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (72 %) má důvěru v Českou národní banku. Poněkud nižší, stále však většinový podíl lidí (61 %) důvěřuje bankám v naší zemi. Stejný podíl lidí uvádí, že většinu finančních prostředků domácnosti má uloženou právě v bance. Má je tam i téměř polovina těch, kteří bankám u nás nedůvěřují. (Pokračování textu…)

Finanční situace českých domácností

V uplynulém roce se třetina domácností (33 %) ocitla v obtížné finanční situaci. V porovnání s rokem 2010 došlo v tomto ohledu ke zlepšení. Mezi rodinami, v jejichž finančním hospodaření převažují půjčky, se však v problémech ocitla většina. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření téměř polovina českých domácností (48 %) a tento podíl se v posledních čtyřech letech téměř nemění. (Pokračování textu…)

Názory občanů na rovné šance pro všechny

Více než čtyři pětiny české veřejnosti (82 %) nepovažují současný režim za společnost rovných šancí. Při hodnocení režimu téměř tříčtvrtinová většina (72 %) populace hledí spíše na životní úroveň než na svobodu a demokracii. Dvoutřetinová většina občanů (67 %) se domnívá, že moc mají v rukou politici a obyčejný člověk je v prosazení svého názoru bezmocný.

Názory občanů na příjmové nerovnosti ve společnosti

Řadu let výzkumy STEM ukazují, že téměř všichni naši občané pozorují narůstající rozdíly mezi lidmi. Zároveň však dvoutřetinová většina lidí (69 %) považuje za správné, aby skutečně schopní lidé měli mnoho peněz. Z druhé strany narůstá podíl lidí, podle nichž by se rozdíly v příjmech měly zmenšit.. Dvě třetiny naší veřejnosti požadují, aby vláda pomocí vyšších daní přerozdělovala příjmy těch, kteří jsou na tom dobře, ve prospěch těch, kteří na tom dobře nejsou. V porovnání s rokem 2010 se tyto názory nemění. (Pokračování textu…)

Směřování vývoje situace v ČR.

Polovina občanů České republiky se v prosinci 2011 domnívala, že se situace u nás vyvíjí špatným směrem, pouze desetina byla mínění opačného. Podle zbylých 40 % vývoj „nesměřuje nikam“. Pesimistický pohled na vývoj situace se přitom dosud neprojevuje v případném poklesu zájmu lidí o politiku – o politické dění se zajímá stabilně přes 40 % lidí. (Pokračování textu…)