Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček „v plusu“, téměř třetina má bilanci vyrovnanou a skoro pětina domácností je „v mínusu“. Z nabídky finančních investic lidé nejčastěji využívají penzijní připojištění (63 %), dále životní pojištění (53 %) a stavební spoření (51 %). Finanční závazky mají nejčastěji podobu úvěru na bydlení (21 %), dále spotřebitelského úvěru (17 %) nebo peněžní půjčky (17 %). Číst dále
Tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a stejný podíl lidí uvedl, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Mírně ubývá lidí (nyní 37 %), kteří se naopak domnívají, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. „
Více než dvě třetiny (71 %) lidí se domnívají, že stav české ekonomiky se za posledních 12 měsíců zhoršil, a skoro 60 % předpokládá další pokles v příštím roce. Zhoršení finanční situace vlastní domácnosti za poslední rok konstatuje polovina lidí (naprostá většina zbylých uvedla, že se situace nezměnila), další propad čeká 43 % lidí, zatímco zlepšení finanční situace domácnosti jen desetina. Podobně skepticky hodnotili Češi stav ekonomiky země a svého finančního zázemí již v letech 2009 a 2011, v pohledu do budoucna ukazuje aktuální průzkum mírný náznak optimismu. Číst dále
Nezaměstnanosti se obávají dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Tento podíl v posledních dvou letech nijak výrazně neklesá ani neroste. Obavy z nezaměstnanosti jsou častější u méně vzdělaných a kvalifikovaných lidí. Současný systém podpor a sociálních dávek nepovažují za dostatečně motivační k pracovní činnosti více než tři čtvrtiny dotázaných občanů České republiky. Číst dále
Naprostá většina Čechů tvrdí, že ve svých domácnostech šetří a výdaje dopředu pečlivě zvažuje. Jen necelá pětina přiznává, že „utrácejí, dokud mají co“, a sotva třetina si může dopřát věci, které jim zpříjemňují život. Průzkum potvrdil data z roku 2011, kdy se ukázalo, jak domácnosti zareagovaly na příznaky ekonomické krize – omezením výdajů. Domácností, které vycházejí velmi obtížně s příjmy a žijí od výplaty k výplatě, nepřibývá. Číst dále
Téměř tříčtvrtinová většina české populace (71 %) má důvěru v Českou národní banku. Celkově bankám v naší zemi důvěřuje třípětinová většina lidí (60 %). Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance. Číst dále
Téměř polovina dotázaných občanů (46 %) je z hlediska úspor a půjček „v plusu“, třetina (34 %) má bilanci vyrovnanou a pětina domácností (20 %) je „v mínusu“. Z nabídky finančních investic lidé nejčastěji využívají penzijní připojištění (62 %), dále stavební spoření (56 %) a životní pojištění (51 %). Naopak finanční závazky mají nejčastěji podobu úvěru na bydlení (23 %), dále spotřebitelského úvěru (19 %) nebo peněžní půjčky (17 %). Číst dále
V uplynulém roce se třetina domácností (32 %) ocitla v obtížné finanční situaci. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření zhruba polovina českých domácností (49 %). V obou případech jde o shodné podíly s rokem 2012. Za posledních pět let se poněkud zlepšila finanční situace starších lidí a zhoršila naopak u mladších. Lidí, kteří mají z ekonomického vývoje obavy nebo pocit nejistoty, dokonce od roku 2011 mírně ubývá (z 81 % na 73 %). Číst dále
Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na 62 %). Prezidentu Klausovi na sklonku jeho funkčního období důvěřuje 52 % občanů. Číst dále
Naprostá většina lidí žijících v okolí Dukovan (84 %) považuje provoz jaderné elektrárny Dukovany za bezpečný. Urychlené uzavření této jaderné elektrárny požaduje jen nepatrný podíl (4 %) lidí, tři pětiny obyvatel regionu jsou pro modernizaci elektrárny a další dlouhodobý provoz, zbylí pro kratší provoz (10-20 let). Velká většina (74 %) lidí z okolí elektrárny je pro to, aby použité palivo z našich jaderných elektráren bylo uloženo do meziskladů s možností opětovného využití. Číst dále