Elektronická evidence tržeb má stabilně většinovou podporu veřejnosti

Ve dnech 23. – 27. 11. 2017 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1059 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v listopadu 2017 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb rok po jejím zavedení. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015, 2016 a v květnu 2017.

Téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %) považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Po mírném poklesu v květnu letošního roku se uvedený podíl vrátil k hodnotě na počátku zavádění EET.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Téměř třípětinová většina občanů (59 %) se domnívá, že EET přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí. Tento podíl postupně stále stoupá (zvláště zřejmé je to v kategorii jednoznačného přesvědčení – odpověď „určitě ano“).

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje (přispívá)
k narovnání podnikatelského prostředí v ČR?“

Podobně se zvyšuje i přesvědčení, že zavedení EET přispívá k lepšímu výběru daní. Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) tedy aktuálně souhlasí s tímto pozitivním přínosu EET. Je důležité, že v čase posiluje především jednoznačné přesvědčení o tom, že EET přispívá k lepšímu výběru daní. Pozitivní postoj v této otázce vyslovuje i třípětinová většina lidí, kteří mají zkušenosti s hotovostními tržbami z podnikání.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje (přispívá)
ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Většina veřejnosti (74 %) si nemyslí, že kvůli zavedení EET musela ukončit činnost velká část podnikatelů. Pouze čtvrtina dotázaných (26 %) se domnívá, že kvůli EET musela skončit velká část podnikatelů.

„Myslíte si, že kvůli EET musela ukončit svou činnost velká část podnikatelů?“

Výsledky průzkumu ukazují snižování zájmu o informace ohledně EET a jeho fungování, téma již není tak aktuální a diskutované. Sžívání s EET se projevuje i na ukazateli informovanosti, stále více lidí má pocit, že mají dostatek informací.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“


POHLED VEŘEJNOSTI NA EKONOMICKOU BUDOUCNOST ZEMĚ JE PŘÍZNIVĚJŠÍ NEŽ V MINULOSTI

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (59 %) má obavy z ekonomického vývoje. V dlouhodobé časové řadě STEM jde o potvrzení trendu oslabování obav od roku 2014. Aktuální hodnota tedy patří k těm nejnižším dosud zjištěným (podobné hodnoty byly v polovině 90. let). Obavy z ekonomického vývoje jsou stále vyšší mezi lidmi staršími, méně vzdělanými a zaměstnanými v dělnických profesích. Při výhledu na budoucí rok z perspektivy české ekonomiky převažuje optimismus, pětina lidí (21 %) čeká přímo zlepšení, tři pětiny (59 %) očekávají neměnnou situaci. Pouze pětina občanů (19 %) předpokládá zhoršení ekonomické situace v zemi.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Současnou ekonomickou situaci v České republice hodnotí odborníci pozitivně, jako dobře fungující ekonomiku. Česká ekonomika je podle názoru analytiků tažena zejména příznivou spotřebou domácností, které profitují z vývoje na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti poklesla k nejnižším hodnotám za posledních 20 let.

Jak situaci vidí česká veřejnost? Jaká jsou očekávání občanů v oblasti ekonomického vývoje?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má mírně nadpoloviční většina občanů (59 %) obavy z budoucího ekonomického vývoje. Tento údaj je však třeba zařadit do kontextu dlouhodobého vývoje, kdy byly v letech 1997 až 2016 většinou obavy v populaci silnější.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Od ekonomické krize roku 2009 byly obavy z ekonomického vývoje v zemi mezi českými občany velmi silné, nad hranicí 70 %. Slábnout začaly s nástupem koaliční vlády Bohuslava Sobotky a současná míra obav z ekonomického vývoje je na úrovni poloviny 90. let.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou častější mezi ženami (62 %), lidmi s nižším vzděláním (se základním 61 %, vyučení 68 %), dále mezi lidmi staršími 60 let (65 %), resp. důchodci (67 %) a dělníky (71 %). Naopak v menšině jsou lidé obávající se ekonomické budoucnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými (44 %), studenty (43 %), podnikateli (46 %) a odbornými pracovníky (42 %).

Pokud se podíváme na rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami v loňském roce a letos, zjišťujeme, že míra obav z ekonomického vývoje podprůměrně oslabila mezi staršími lidmi (2016: 69 %, 2017: 65 %), vyučenými (viz graf) a dělníky (2016: 75 %, 2017: 71 %). Naopak nejvíce se snížily obavy mezi odbornými pracovníky (2016: 64 %, 2017: 42 %).

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou nejčastější mezi stoupenci KSČM, naopak nejméně časté mezi příznivci TOP 09.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Rozdíly podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Březnový výzkum zahrnoval rovněž otázku na perspektivy vývoje celkové ekonomické situace v naší zemi. Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců očekává třípětinová většina občanů (59 %), že se ekonomika nebude výrazně měnit. Pětina (21 %) čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl (19 %) naopak předpokládá zhoršení.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM ukazuje jednoznačně pesimistickou atmosféru ve společnosti v roce 2009, kdy jasná většina občanů (73 %) očekávala zhoršení ekonomické situace. Od roku 2001 se tento podíl snižoval, zásadní propad nastal s nástupem koaliční vlády premiéra Sobotky (od roku 2013 do roku 2014 snížení o 25 %). Zároveň kontinuálně narůstal podíl těch, kteří očekávají v nejbližší době neměnnou ekonomickou situaci, a s jistými výkyvy i podíl jednoznačných optimistů čekajících přímo zlepšení v této oblasti.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017


Obavy z nezaměstnanosti výrazně oslabily

Necelá polovina ekonomicky aktivních občanů (47 %) má obavy z nezaměstnanosti. Již od roku 2014 se míra obav ze ztráty místa snižovala, od loňského roku je však pokles výraznější. Uvedený podíl tak představuje jednu z nejnižších hodnot v dlouhodobé časové řadě STEM. Častěji se nezaměstnanosti obávají lidé s nižším vzděláním, dělníci a provozní pracovníci, mladí lidé. Dále jsou obavy ze ztráty místa častější u žen než mužů. Od loňského roku nejvýrazněji poklesla míra obav z nezaměstnanosti mezi úředníky.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v únoru klesla na 5,1 %. Bez práce bylo 380 200 lidí, což je nejméně od února 2008. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o více než jeden procentní bod, v únoru roku 2016 byla na 6,3 %. Údaje o poklesu nezaměstnanosti podle analytiků ukazují na přetrvávající výraznou poptávku po pracovní síle, za kterou je dobrý výkon ekonomiky. Nezaměstnanost přitom podle ekonomů bude klesat i nadále. Již nyní míra nezaměstnanosti v České republice dosahuje nejnižší úrovně v celé EU.

Jaký je v této situaci osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti necelá polovina lidí (47 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Březnový výzkum ovšem ukázal výraznější pokles podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Postoje občanů tedy reflektují pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti a české ekonomiky celkově. Aktuální data jsou tak na podobné úrovni jako v roce 1993, kdy STEM zaznamenal na počátku výzkumné řady TRENDY nejnižší míru obav z nezaměstnanosti.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (51 %) než muži (43 %), lidé se základním vzděláním (64 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (63 %) a provozní pracovníci (53 %), lidé mladší 30 let (52 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle pohlaví (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle zaměstnanecké pozice (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 547 respondentů-zaměstnanců

Zajímavé informace nabízí pohled na vývoj obav z nezaměstnanosti v různých sociodemografických skupinách (viz následující grafy). Celkově můžeme konstatovat, že míra obav z nezaměstnanosti se významně snižuje především mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Mezi vyučenými je pokles méně výrazný. Kolísání ve skupině lidí se základním vzděláním může být ovlivněno nízkým počtem těchto respondentů v souboru, přesto je patrné, že během posledních dvou let u nich obavy z nezaměstnanosti oslabily v nižší míře než v celku populace ekonomicky aktivních.

Při pohledu na různé zaměstnanecké skupiny je zřejmé, že od roku 2015 nejvýrazněji poklesl podíl lidí obávajících se o pracovní místo mezi odbornými pracovníky. Od loňského roku je pokles zvláště patrný mezi úředníky.

Mezi ženami a muži a lidmi různého věku došlo k obdobnému poklesu obav ze ztráty místa, čímž rozdíly mezi těmito skupinami zůstaly zachovány.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle zaměstnanecké pozice

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017


Téměř dvě třetiny veřejnosti považují zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření

Ve dnech 14. – 19. 12. 2016 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik CATI a CAWI. Dotázáno bylo 1004 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v prosinci 2016 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na totožné téma STEM uskutečnil v květnu 2016 a červnu 2015.

Téměř dvoutřetinová většina občanů považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Tento názor se i přes kritiku v médiích a ze strany opozice v čase nemění. Mezi stoupenci vládních koaličních stran ANO a ČSSD je podpora jednoznačná,
u příznivců KDU-ČSL mírně nadpoloviční. Mezi sympatizanty ODS, TOP 09 a STAN jsou zhruba dvě pětiny těch, kteří EET označují za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Posiluje očekávání, že díky zavedení elektronické evidence tržeb se obecně zlepší podnikatelské prostředí. Nyní narovnání podnikatelského prostředí čeká více než polovina občanů (55 %). Oproti květnu došlo ke zvýšení pozitivních názorů o sedm procentních bodů.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje
k narovnání podnikatelského prostředí v ČR?“

Názory se velmi liší v táborech politických stran. Jasná podpora je u příznivců ANO, k nim nejblíže mají sympatizanti ČSSD.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje
k narovnání podnikatelského prostředí v ČR?“

Pozn.: Údaje v grafu jsou vzhledem k počtu dotázaných v souboru u jednotlivých politických stran pouze orientační.

Dvoutřetinová většina občanů (66 %) nadále očekává, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně zlepší výběr daní od obchodníků a poskytovatelů služeb. Přes masivní publicitu kritických stanovisek zpochybňujících přínos EET pro vyšší výběr daní se většinové kladné očekávání v průběhu roku 2016 nezměnilo.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje
ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Zavedení EET zlepší výběr daní podle jasné většiny příznivců ANO, dále také KSČM a ČSSD.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje
ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Pozn.: Údaje v grafu jsou vzhledem k počtu dotázaných v souboru u jednotlivých politických stran pouze orientační.

Zdražování služeb v restauracích se zavedením EET podle většiny lidí nesouvisí a je pouze záminkou ke zdražování služeb v restauracích. Jediným a hlavním důvodem pro zdražování je pouze pro 10 % občanů.

„Myslíte si, že elektronická evidence tržeb je důvodem ke zdražování restauračních služeb?“

Diskusi vyvolával i systém kontroly vydávání účtenek. Výzkum ukázal, že více než polovina našich obyvatel si myslí, že by měl existovat způsob, jak jednoduše nahlásit nevydanou účtenku, případně ověřit skutečné zaevidování tržby.

„Má podle Vás existovat způsob, jak jednoduše nahlásit nevydanou účtenku, případně možnost ověřit skutečné zaevidování tržby?“

Způsob hlášení nevydané účtenky a možnost ověření evidence tržby nejvíce podporují stoupenci ANO a ČSSD, dále pak sympatizanti KSČM. Jinak odmítavý postoj příznivců pravice k EET je v tomto bodě méně výrazný a zdá se, že kontrola není vyhraněným politickým problémem.

„Má podle Vás existovat způsob, jak jednoduše nahlásit nevydanou účtenku, případně možnost ověřit skutečné zaevidování tržby?“

Pozn.: Údaje v grafu jsou vzhledem k počtu dotázaných v souboru u jednotlivých politických stran pouze orientační.

Komunikace o EET zasáhla veřejnost především obecně prostřednictvím zpravodajství. Zdá se, že účinná byla reklama především v televizi, slušně obstála i reklama na internetu.

„Zaznamenal(a) jste v médiích následující reklamní sdělení, informace k zavádění elektronické evidence tržeb?“

Veřejnost je spokojena se stavem informovanosti o EET a ani v časovém srovnání netrpí nedostatkem informací. Od května se mírně zvýšil podíl těch, kteří již o EET ví všechno, co potřebují. Důležitá je vysoká informovanost u vysokoškoláků a u lidí přijímajících hotovostní tržby.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“


Korupce je stále podle názoru veřejnosti palčivým problémem naší společnosti

Korupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Korupci považuje za jeden z největších problémů naší země jasná většina obyvatel: 87 %. V roce 2015 se sice oslabila intenzita vnímání korupce jako problému (česká veřejnost tehdy intenzivně prožívala problém migrační krize), v aktuálním průzkumu se však vracíme k hodnotám zjištěným v předchozích průzkumech, i když podíl kategorických odpovědí „určitě ano“ je stále ještě nižší než v letech 2011 a 2012.

„Považujete Vy osobně za jeden z největších problémů naší země korupci?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

Názor, že korupce je jedním z našich největších problémů, sdílejí v obdobné míře občané různého věku, pohlaví a vzdělání. Rovněž mezi stoupenci různých politických stran nejsou v této otázce zásadní rozdíly (KSČM: 91 % kladných odpovědí, ANO: 86 %, ČSSD: 86 %, KDU-ČSL: 80 %, ODS: 82 %, TOP 09: 78 %).

Závažnost problému korupce v očích veřejnosti dokresluje skutečnost, že pouze čtvrtina dotázaných se domnívá, že úplatkářství se týká jen malého počtu veřejných činitelů. Polovina občanů účast na korupci připisuje většině činitelů a čtvrtina se dokonce domnívá, že se korupce týká téměř všech veřejných činitelů. Z dlouhodobého pohledu časové řady od roku 1996 nejsou aktuální zjištění nijak výjimečná, kritické postoje veřejnosti jsou u této otázky poměrně stabilní.

„Jak rozšířené je podle Vás úplatkářství v naší zemi?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1996-2016

STEM do prosincového výzkumu stejně jako v roce 2015 zařadil otázky hodnotící postoj vlády Bohuslava Sobotky k řešení problému korupce. Srovnání průzkumů ukazuje, že se snížil (o 8 procentních bodů) podíl lidí, kteří se domnívají, že se současná vláda upřímně a poctivě snaží o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi. Aktuálně tedy třetina veřejnosti připisuje Sobotkově vládě upřímnou snahu problémy korupce řešit. V porovnání s vládou Petra Nečase je na tom ovšem Sobotkova vláda stále ještě relativně lépe (Nečasově vládě poctivou snahu šetřit korupci připisovala v prosinci 2012 čtvrtina populace).

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Česká veřejnost je stále velmi skeptická v hodnocení toho, jaký bude výsledek vládního snažení v boji proti korupci. Podobně jako v roce 2015 si tříčtvrtinová většina občanů nemyslí, že se Sobotkově vládě podaří míru korupce zásadně omezit.

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Zajímavé jsou rozdíly v názorech na současnou vládu ve vztahu k boji s korupcí mezi příznivci vládních stran. Mezi stoupenci ČSSD a KDU-ČSL jsou podíly pozitivních hodnocení vlády vyšší než u příznivců hnutí ANO (jejichž postojům se blíží postoje opoziční KSČM). Podle očekávání v otázce boje s korupcí mezi sympatizanty pravicových opozičních stran převažují negativní hodnocení současné vlády.

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky ve vztahu k problému korupce
podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce v poslední době zaznamenaly téměř dvě pětiny dotázaných.

Dlouhodobá časová řada odpovědí na tuto otázku ukazuje relativní stabilitu názorů v letech 2004 až 2011. V prosinci 2012 STEM zaznamenal nárůst pozitivních odpovědí, ve kterém můžeme identifikovat odraz medializované kauzy hejtmana a poslance Davida Ratha. Zvyšování optimismu veřejnosti pokračovalo ještě v roce 2013. V červnu 2014 podíl pozitivních odpovědí poklesl znovu na dvě pětiny a v dalších letech mírný pokles pokračoval.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Častěji pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registrují příznivci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD a pak také hnutí STAN. Mezi sympatizanty ANO a KSČM jsou dvě pětiny těch, kteří pokrok pozorují. Naopak mezi stoupenci SPD a ODS výrazně převažují negativní názory.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)


Podíl lidí, kteří požadují od státu zvýšení podpory v nezaměstnanosti, je ještě nižší než v minulých letech

Tříčtvrtinová většina veřejnosti (76 %) se dlouhodobě domnívá, že stát by při řešení nezaměstnanosti měl poskytovat jen minimální dávky, aby lidé byli nuceni najít si zaměstnání. Podobný podíl lidí (73 %) nesouhlasí s tím, že současná úroveň podpor a sociálních dávek pro nezaměstnané představuje dostatečnou motivaci hledat si práci. Dvoutřetinová většina občanů (69 %) si nemyslí, že by měl stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Již od počátku 90. let sleduje STEM názor veřejnosti na řešení nezaměstnanosti ze strany státu prostřednictvím sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Dlouhodobě se většina české veřejnosti přiklání k názoru, že naše vláda by měla poskytovat dávky na takové úrovni, která by nezaměstnané dostatečně motivovala hledat si práci, nikoliv poskytovat tak vysoké dávky, aby se příliš nesnížila životní úroveň nezaměstnaných.

„Čemu by podle Vás měla vláda dát v řešení nezaměstnanosti přednost?“ (%)

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1991-92, Trendy 1993-2016

Jsou ale podle názoru občanů aktuálně podpory a dávky pro nezaměstnané dostatečně motivující pro hledání zaměstnání? Podle tříčtvrtinové většiny dotázaných (73 %) současná výše podpor a dávek takovou motivaci nepředstavuje. Většina lidí (69 %) se dále domnívá, že by stát podporu v nezaměstnanosti zvyšovat neměl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z časové řady STEM vyplývá, že v letech 2004 až 2007 byl podíl lidí považujících dávky pro nezaměstnané za motivující zhruba na úrovni jedné čtvrtiny populace. V roce 2008 (kdy politiku řešení problému nezaměstnanosti určovala vláda Mirka Topolánka) se tento podíl poněkud zvýšil, na dvě pětiny. Na této úrovni se s jistými výkyvy pohyboval i v letech následujících. Od roku 2013 se však podíl názoru, že aktuální podpora a dávky dostatečně motivují nezaměstnané hledat si práci, snižuje a v současné době je na stejné úrovni jako zhruba před deseti lety.

„Motivuje podle Vás stávající úroveň podpor a sociálních dávek nezaměstnané,
aby si hledali zaměstnání?“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016

Míra souhlasu veřejnosti se zvýšením podpory v nezaměstnanosti byla v období od roku 2008 poměrně stabilní, podíl lidí, kteří by podporu zvýšili, se pohyboval těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. Aktuální data STEM ovšem ukazují významnější snížení podílu lidí požadujících zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Tento vývoj je tedy ve shodě s ostatními zjištěními STEM, která odrážejí vývoj na trhu zaměstnanosti a ukazují, že veřejnost méně palčivě vnímá problém nezaměstnanosti.

„Měl by stát zvýšit podporu v nezaměstnanosti?“
(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1999-2016

Názory, že podpora v nezaměstnanosti není dostatečně motivující a že by stát neměl zvyšovat podporu v nezaměstnanosti, častěji zastávají lidé starší, dále osoby s vysokoškolským vzděláním a odborní pracovníci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů (674 zaměstnanců)

Mezi lidmi, kteří se silně obávají nezaměstnanosti, je významně vyšší podíl těch, kteří by uvítali, aby stát zvýšil podporu v nezaměstnanosti. Oproti minulosti však ani mezi těmito lidmi nemá tento názor většinový podíl.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Veřejnost častěji než dříve považuje nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci

Jasná většina veřejnosti (70 %) se domnívá, že stát by měl zajistit práci těm, kteří chtějí pracovat. Třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní prvek, který vede lidi k úctě k práci. Nadpoloviční většina české veřejnosti (57 %) si myslí, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez opravdového zájmu o práci. Od minulého průzkumu v roce 2014 se výrazně zvýšil podíl lidí, kteří tento názor zastávají (o 18 procentních bodů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

V kontextu pozitivního vývoje zaměstnanosti u nás a snižujících se obav ekonomicky aktivních občanů z nezaměstnanosti je zajímavé se podívat na to, jak lidé aktuálně vidí nezaměstnané a přístup státu k této problematice.

Výrazná většina české veřejnosti (70 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Třetina respondentů je o tom pevně přesvědčena. Přibližně třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Podobný podíl lidí (57 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez zájmu o práci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

STEM sleduje názory lidí na nezaměstnanost a nezaměstnané už 23 let. Dlouhodobá časová řada ukazuje, že mínění o této problematice bylo v posledních letech relativně ustálené. Největší názorovou stabilitu vidíme v odpovědích na otázku, zda by stát měl povinně zajišťovat práci tomu, kdo o ni stojí. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, sdílela v roce 1993 výrazná většina lidí (kolem 80 %), postupně však, s nárůstem nezaměstnanosti, tento podíl klesal, do roku 2010 se držel nad 60% hranicí a v posledních letech spíše nepatrně pod ní.

Mínění, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, v české veřejnosti převažovalo na počátku existence samostatného českého státu a pak ještě v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Od roku 2009 se stalo menšinovým názorem (s podílem kolem 40 %). Aktuální průzkum ovšem ukazuje výraznou změnu a podobně jako v roce 1993 nyní ve veřejném mínění mírně převažuje názor, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci zájem nemá.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Názor, že většina nezaměstnaných nemá ve skutečnosti o práci zájem, zastávají poněkud častěji lidé starší 60 let (62 %), studenti (61 %) a důchodci (62 %), dále zaměstnanci na úřednických pozicích (61 %). Jak jsme již uvedli, míra souhlasu s tímto názorem je významně vyšší než v posledním průzkumu z května 2014, a to vyrovnaně v různých sociodemografických skupinách. Pouze mezi zaměstnanci v dělnických profesích nebyl růst tak výrazný jako u ostatních zaměstnanců (pouze o 7 procentních bodů).

O tom, že stát má povinnost každému zajistit práci, jsou méně často přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci v odborných profesích (i když i mezi nimi má mírnou většinu: 57 %, resp. 58 %). Naopak s tím, že nezaměstnanost vede k většímu ocenění práce a je tedy pozitivním jevem, souhlasí vysokoškolsky vzdělaní výrazně častěji než lidé se základním vzděláním a vyučení.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Názory na nezaměstnanost a nezaměstnané jsou také ovlivněny politickými postoji občanů, na jedné straně jsou levicově orientovaní lidé, kteří zdůrazňují povinnost státu zajistit práci a méně často považují nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci a nezaměstnanost za pozitivní jev, na druhé straně pravicově orientovaní občané s opačnými postoji.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


Obavy z nezaměstnanosti dále oslabují

Jen mírně nadpoloviční většina ekonomicky aktivních občanů (54 %) má obavy z nezaměstnanosti. Tříčtvrtinová většina lidí v produktivním věku by byla ochotna, pokud by hrozila ztráta zaměstnání, pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci (75 %) nebo pracovat i za nižší mzdu (72 %). Dvě pětiny lidí (41 %) by byly ochotny se přestěhovat za prací do jiného města či obce v jiném kraji. Oproti průzkumu z roku 2014 se výrazně snížila míra ochoty pracovat mimo svůj obor (o 14 procentních bodů), stále však jde o jasně většinový postoj.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v dubnu klesla na 5,7 % z březnových 6,1 %. Bez práce bylo 414 960 lidí, tedy nejméně od ledna 2009. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o celý procentní bod, v dubnu roku 2015 byla na 6,7 %. Česko má podle posledních statistik Eurostatu z března také nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jaký je v této situaci aktuální osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti mírně nadpoloviční většina lidí (54 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Od roku 2013, kdy míra obav z nezaměstnanosti dosáhla mezi lidmi v produktivním věku vrcholu, pozorujeme velmi pozvolné oslabování podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Pravděpodobně v souvislosti s posledními pozitivními zprávami z oblasti zaměstnanosti pozorujeme v aktuálním průzkumu významnější pokles míry obav ze ztráty zaměstnání. Aktuální data jsou tak na úrovni dat z doby před začátkem ekonomické krize v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (57 %) než muži (50 %), lidé s nižším vzděláním (viz následující graf), zaměstnanci v dělnických profesích (66 %) a provozní pracovníci (63 %), zaměstnanci pracující v soukromém sektoru (57 %) a lidé mladší 30 let (63 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V aktuálním průzkumu bylo 75 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 72 % z této skupiny by pracovalo i za nižší mzdu, 41 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Aktuální výsledky průzkumu naznačují měnící se přístup ke strategiím řešení ohrožení nezaměstnaností. Ochota pracovat za nižší mzdu se od roku 2013 postupně mírně snižuje. Ochota pracovat mimo svůj obor byla dlouhodobě velmi stabilní, v aktuálním průzkumu však pozorujeme výrazné oslabení (pokles o 14 procentních bodů). Ochota stěhovat se za prací zůstává podle květnového průzkumu na stejné úrovni jako v předchozích letech, mobilita pracovní síly je tedy stále stejná, relativně nízká.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Míra ochoty pracovat za nižší mzdu kvůli obavě ze ztráty zaměstnání je poměrně univerzální, neliší se v různých sociodemografických skupinách.

Ochota pracovat mimo svůj obor závisí na úrovni vzdělání, nejčastěji jsou ochotní pracovat mimo svou kvalifikaci lidé vyučení (81 %), naopak nejméně často lidé s vysokoškolským vzděláním (68 %).

Nejvýraznější rozdíly mezi různými skupinami jsou podle očekávání patrné v ochotě se za prací přestěhovat. Stěhování za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže (47 %) než pro ženy (36 %). Odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (57 % ekonomicky aktivních ve věku 18 až 29 let, 39 % ve věku 30 až 44 let, 34 % ve věku 45 až 59 let).

Lidé, kteří se obávají nezaměstnanosti, v porovnání s těmi, kteří strach z práce nemají, jsou sice odhodlanější pracovat mimo svůj obor či za nižší mzdu, ale jejich ochota či spíše schopnost hledat místo ve větší vzdálenosti od bydliště je omezená. Míra ochoty stěhovat se za prací je přibližně stejná u lidí, kteří z nezaměstnanosti obavy mají, i u těch, kteří se ztráty zaměstnání nebojí.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí nezaměstnanost

(populace bez důchodců, podle obav z nezaměstnanosti, podíly kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)


Dvě třetiny veřejnosti považují zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření

Ve dnech 9. – 13. 5. 2016 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory lidí na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik CATI a CAWI. Dotázáno bylo 1010 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Aktuální sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb.

Téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %) považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Mezi voliči vládních koaličních stran je podpora jednoznačná (především u stoupenců ANO a ČSSD), ale i mezi sympatizanty ODS a TOP 09 je třetinový podíl těch, kteří EET označují za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Dvě pětiny občanů vědí o elektronické evidenci tržeb, co potřebují. Více než třetina občanů se chce o evidenci tržeb dozvědět více.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“

Dvoutřetinová většina lidí (67 %) očekává, že elektronická evidence tržeb zlepší výběr daní od obchodníků a poskytovatelů služeb.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Pohled veřejnosti na daňovou morálku obchodníků se oproti loňskému roku mírně zlepšil. Téměř polovina veřejnosti nyní považuje daňovou morálku obchodníků, prodejců zboží a služeb v České republice za dobrou. Tento podíl je vyšší o 9 procentních bodů než v roce 2015. Stále však je v populaci polovina těch, kteří považují daňovou morálku obchodníků za špatnou.

„Zvážíte-li všechna pro a proti, řekl(a) byste, že daňová morálka obchodníků, prodejců zboží a služeb je dnes v ČR:“

Podle jasné většiny občanů (82 %) stát hledá cesty k vyššímu výběru daní od obchodníků a prodejců. Názor na to, zda stát hledá cesty k lepšímu výběru daní od obchodníků a prodejců, je univerzální, nezávisí na pohlaví, věku, vzdělání. Poněkud méně často se s pozitivním hodnocením státu setkáváme u sympatizantů KSČM, ODS a TOP 09, i když i mezi nimi podíl lidí domnívajících se, že se stát snaží dosáhnout vyššího výběru daní, jasně převažuje nad podílem lidí s opačným názorem.

„Hledá podle Vás stát cesty, jak dosáhnout vyššího výběru daní od obchodníků a prodejců
na našem trhu?“

Dvoutřetinová většina dotázaných občanů (67 %) tvrdí, že vyžaduje již dnes vždy nebo většinou při placení běžných nákupů účtenku. Lidé, kteří již dnes vyžadují účtenky, považují jasnou většinou EET za pozitivní opatření. Naopak mezi lidmi, kteří si v současném systému účtenky neberou, převažuje názor, že zavedení elektronických pokladen bude negativním opatřením.

U téměř tříčtvrtinové většiny dotázaných občanů (72 %) by slosovatelnost účtenky zvýšila motivaci požadovat při placení účtenku. Dokonce i mezi lidmi, kteří zatím uvádějí, že nebudou po zavedení elektronické evidence tržeb požadovat při placení běžných nákupů účtenku, je mírně nadpoloviční většina těch, kteří připouštějí, že možnost výhry by zvýšila jejich motivaci účtenku vyžadovat.

„Zvýšilo by Vaši motivaci požadovat při placení účtenku, pokud by byla tato účtenka slosovatelná o finanční nebo věcné výhry?“


Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

  • jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
  • „realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
  • „umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
  • a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016