NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A ENERGETICKÁ CHUDOBA V ČR

Ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR výzkum, který byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.

STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli.

Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 % dotázaných.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA.

Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.[1]

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“[2]

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti.

Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků[3] domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM).

Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

    1. Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-chudoba-v12.pdf
    1. Tamtéž, str. 5.
  1. http://www.urso.gov.sk/sites/default/files/Energeticka-chudoba-a-zranitelni-odberatelia-vEU_2016.pdf

Veřejnost hodnotí EET i Účtenkovou loterii většinou pozitivně

Ve dnech 9. – 14. 10. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb a účtenkovou loterii. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1041 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v říjnu 2018 na základě zadání Ministerstva financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a dále se zaměřil cíleně na účtenkovou loterii, která má za sebou rok fungování.

Elektronická evidence tržeb má stabilně většinovou podporu české veřejnosti. Aktuálně více než dvoutřetinová většina (68 %) považuje EET za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Stabilně vyšší podporu má EET mezi staršími lidmi (76 %). Závislost na věku je lineární. Dlužno však poznamenat, že i v nejmladší skupině EET příznivě hodnotí více než polovina dotázaných (59 %).

Při formulaci osobního postoje k EET pozorujeme, že hlasů pro EET je téměř dvojnásobně více než hlasů proti (46 % vs. 24 %), pozitivní hodnocení od loňského května mírně posílilo. Necelá třetina dotázaných (30 %) však stále nemá k EET jasný postoj nebo evidenci vůbec nerozumí.

„Které tvrzení nejvíce vystihuje Váš postoj k EET?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Část výzkumu byla zaměřena přímo na účtenkovou loterii, kterou Ministerstvo financí spustilo v říjnu 2017. Ukazuje se, že povědomí veřejnosti o účtenkové loterii je poměrně dobré. Třípětinová většina dotázaných občanů (59 %) uvádí, že ví celkem přesně, o co jde. Další téměř čtvrtina (23 %) o účtenkovce slyšela, ale nemá přesnější informace.

„Slyšel(a) jste o účtenkovce, účtenkové loterii?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Nikterak překvapivě se míra znalosti účtenkové loterie zvyšuje s úrovní vzdělání. Ovšem již u vyučených je podíl „informovaných“ nadpoloviční (56 %).

Pozitivní hodnocení samotné účtenkové loterie (podobně jako v roce 2017 ještě před zahájením loterie) výrazně převažují nad negativními (nyní 40 % vs. 18 %). Důležité však je, že více než dvě pětiny lidí (42 %) se stále vyhýbají vyslovení jednoznačného postoje.

„Vnímáte účtenkovou loterii jako:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Obecně si více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) myslí, že účtenková loterie přispívá k častějšímu vyžadování účtenek. Osobní motivaci kvůli loterii požadovat účtenku připouští necelá polovina dotázaných (44 %).

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Hlavním cílem loterie je dopad na odpovědné chování lidí. Výzkumná data nesou náznak toho, že dnes lidé vyžadují účtenku častěji – pozorujeme posílení za poslední rok o jednotky procentních bodů.

„Vyžadujete Vy osobně v současnosti při placení běžných nákupů
např. v potravinách, trafice či v restauraci účtenku?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Mezi mladými lidmi je podíl těch, kteří si účtenku berou, významně nižší (42 %), naopak u lidí starších 60 let je to o 30 procentních bodů více (72 %).

Pro naprostou většinu lidí je zcela samozřejmé, že v evropských zemích i na malý nákup obdrží zákazník stvrzenku jako doklad toho, že obchod proběhl řádným způsobem. Zdá se, že jde o obecný postoj, který svědčí o příznivém  klimatu stran účtenek do budoucna.

„V mnoha evropských zemích je zcela samozřejmé, že i na malý nákup dostanete stvrzenku, aby bylo jasné, že obchod proběhl řádným způsobem. Mělo by tomu tak být i u nás?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018


Mění se postoje občanů k zaměstnávání cizinců u nás, veřejnost je méně často vidí jako konkurenci pro české zaměstnance

Tři pětiny Čechů (63 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Polovina občanů (49 %) si myslí, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti ale souhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Od roku 2016 se mění do té doby dlouhodobě stabilní pohled české veřejnosti na pracující cizince, nyní jsou vnímáni méně často jako ohrožení pro český pracovní trh.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s měnícími se postoji české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi a aktuální situaci na pracovním trhu je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců v České republice.

Podle posledního průzkumu třípětinová většina občanů (63 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. V názoru na to, zda cizinci berou našim lidem práci, je veřejnost rozdělena na dvě téměř shodné skupiny. Více než polovina dotázaných (55 %) uznává, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Do výzkumu v roce 2015 byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Od průzkumu v březnu 2016 sledujeme postupné snižování podílu lidí, kteří označují počet pracujících cizinců u nás za příliš vysoký, a těch, kteří si myslí, že cizinci připravují Čechy o práci. Od roku 2015 jde tedy o významné změny (pokles o 17, resp. 21 procentních bodů). Naopak u názoru na to, zda cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil v některých profesích, následující graf ukazuje od roku 2017 zvyšování míry souhlasu (oproti roku 2016 rozdíl o 15 procentních bodů).

Z dlouhodobé perspektivy se tedy zdá, že v hodnocení pozice cizinců na českém pracovním trhu v českém veřejném mínění začínají převažovat odlišné postoje než v minulosti. Svou roli jistě hraje současná situace na českém trhu práce s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a stav české ekonomiky obecně (dobrý výkon ekonomiky znamená výraznou poptávku po pracovní síle).

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Je zajímavé, že ke změně došlo i v kombinaci postojů k pracujícím cizincům (viz následující graf), významně se od roku 2015 snížil podíl těch, kteří se domnívají, že cizinci připravují Čechy o práci a zároveň v nich nevidí řešení nedostatku pracovních sil (ze 46 % na 28 %). Naopak se zvýšil podíl lidí, kteří zastávají přesně opačný postoj (ze 14 % na 34 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 4/2018

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. Je ovšem důležité, že ve všech vzdělanostních skupinách od roku 2015 pozorujeme oslabení uvedených postojů, což ukazuje na to, že jde o všeobecnou proměnu, nikoliv pouze jev charakteristický pro část společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

V názoru na zaměstnávání cizinců jako řešení nedostatku pracovních sil nejsou rozdíly mezi vzdělanostními skupinami příliš výrazné. V následujícím grafu jsou rovněž patrné změny míry souhlasu s tímto výrokem, které probíhaly v jednotlivých vzdělanostních skupinách mírně odlišně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou příliš výrazné. Data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany o práci – 63 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně (ovšem i v jejich případě je to nižší podíl než v roce 2016).

V názorech na zaměstnávání cizinců se odlišují různé skupiny zaměstnanců. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší především mezi dělníky, naopak nižší u odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let (566 zaměstnanců)

Pokles míry souhlasu s uvedenými tvrzeními od roku 2015 se projevil ve všech zaměstnaneckých skupinách. Nejvýrazněji se snížil podíl souhlasu s výrokem „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“ mezi provozními pracovníky.


Hodnocení ČNB českou veřejností

Ve dnech 1. – 8. 2. 2018 STEM provedl pro Českou národní banku průzkum veřejného mínění, který se zaměřil na názory občanů na ČNB. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl na základě kvótního výběru zkoumán kombinací technik PAPI a CAPI. V osobních rozhovorech bylo dotázáno 1028 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání České národní banky, zjišťoval důvěru v ČNB mezi občany ČR a názory české veřejnosti na úkoly a poslání ČNB.

Z odpovědí na otázku věnovanou důvěře v Českou národní banku vyplývá, že nyní ČNB důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). Tato míra důvěry byla charakteristická i pro předchozí průzkumy ze začátku let 2012 a 2013. Po zavedení kurzového závazku na konci roku 2013 jsme v dalších průzkumech sledovali oslabení míry důvěry v ČNB k padesátiprocentní hranici. Aktuální data však ukazují, že již došlo k návratu míry důvěry v ČNB na úroveň před rokem 2014.

STEM, Trendy 2012-2015, STEM pro ČNB (1.-8.2.2018)

ČNB častěji důvěřují lidé s vyšším sociálním statusem, vysokoškolsky vzdělaní, z domácností finančně zajištěných, úředníci, odborní a řídící pracovníci. Ovšem i mezi lidmi s nižším statusem je míra důvěry v ČNB nadpoloviční.

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Z nabídnutých pěti typů činností, které ČNB vykonává, měli dotázaní lidé vybrat jednu činnost, která je pro ně nejdůležitější při hodnocení centrální banky. Ukázalo se, že veřejnost nemá jasně dominující kritérium pro toto hodnocení.

Nejvyšší podíl – třetina veřejnosti – klade důraz na udržování cenové stability (31 %). S mírným odstupem následuje hodnocení ČNB podle kurzu koruny (27 %) a pro čtvrtinu veřejnosti (24 %) je zásadní dozor ČNB nad stabilitou bank. Zhruba desetina občanů (13 %) považuje za nejdůležitější vydávání peněz a řízení peněžního oběhu.

Poslední dobou diskutované téma podmínek hypoték je nejdůležitější při hodnocení ČNB
u 5 % populace a není výrazněji klíčové ani v případě nižších věkových skupin.

„Které z činností ČNB považujete pro své hodnocení ČNB za nejdůležitější?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

S péčí ČNB o cenovou stabilitu, tedy hlavnímu úkolem banky, jsou celkově spokojeny čtyři pětiny veřejnosti (79 %), zcela přesvědčena je o tom desetina lidí.

„Jedním z hlavních úkolů ČNB je pečovat o cenovou stabilitu v ČR.
Řekl(a) byste, že se centrální bance v zásadě daří tento úkol naplňovat?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Lidé, kteří při hodnocení ČNB považují za nejdůležitější právě cenovou stabilitu, jsou s činností banky v této oblasti ještě spokojenější než populace jako celek (84 %). Jde ovšem stejně jako v případě celé populace o váhavější postoj („určitě ano“ opět desetina).

Třípětinová většina občanů (63 %) by podle vlastního vyjádření stála o více informací na téma úkolů, plánů a prognóz ČNB. Jasných zájemců je takřka pětina (17 %).

Zájem o informace z činnosti ČNB je podle očekávání vyšší mezi vzdělanějšími občany, lidmi středního věku a také mezi těmi, kteří mají v centrální banku důvěru.

„Chtěl(a) byste mít o úkolech, plánech a prognózách ČNB více informací?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018


PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON

Ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo zdravotnictví ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na protikuřácký zákon. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1033 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na přelomu března a dubna 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon obecně a na zákaz kouření ve stravovacích zařízeních konkrétně.

Protikuřácký zákon zakazuje kouřit v různých typech veřejných prostor. Pro dotazování bylo vybráno pět typů těchto prostor a testovali jsme, zda lidé souhlasí se zákazem kouřit právě v těchto prostorech. Ukázalo se, že jednoznačná většina zastává souhlasný postoj k zákazu kouřit v předložených typech prostorů či zařízení. Nejvíce jasno mají lidé v názoru na sportoviště, hřiště určená dětem či mladým lidem (dokonce 72 % odpovědí „určitě ano“).

V hodnocení stravovacích zařízení je sice míra souhlasu nižší než u ostatních prostor, ale přesto je stále velmi vysoká: 78 % zákaz kouření považuje za správný (56 % dokonce za „určitě“ správný).

„Zákon zakázal kouřit v různých typech prostor. Považujete za správný úplný zákaz kouření v následujících typech prostor?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinová většina lidí (61 %) je toho názoru, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Méně lidí však očekává, že zákon povede ke snížení počtu vykouřených cigaret (47 %). S odstupem je očekávání, že povede k celkovému snížení osob závislých na tabáku (31 %). Necelé dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že zákon pomůže snížit počet dětí a mladistvých závislých na tabáku.

„Vede podle Vás protikuřácký zákon ke:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Část průzkumu byla zaměřena přímo na zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Základní zjištění je, že zákaz nevadí dvoutřetinové většině občanů (68 %).

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání nekuřákům v jasné většině (87 %) zákaz kouření v restauracích nevadí a nevadí ani většině (62 %) občasných kuřáků. Slabší kuřáci jsou většinou proti tomuto zákazu, ovšem dvě pětiny z nich (41 %) jsou opačného názoru. Mezi silnějšími kuřáky je postoj jasný, jen necelé pětině (19 %) nevadí zákaz kouření v restauracích.

Zákaz kouření uvnitř restaurací nejméně vadí nejmladší generaci do 29 let (nevadí 75 % z nich). Zákaz kouření v restauraci vadí častěji těm, kteří chodí do restauračních zařízení několikrát týdně (43 % z nich), a těm, kteří preferují hospody (54 % z nich). Uváděná čísla nepotvrzují mediální obraz jednoznačné většiny nespokojených pravidelných návštěvníků hospod.

„Nejdiskutovanější částí protikuřáckého zákona je úplný zákaz kouření v restauracích, provozovnách stravovacích služeb. Vadí Vám osobně, že se uvnitř restaurací nesmí kouřit?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Třípětinovou většinu veřejnosti (60 %) zákaz kouření v restauracích neovlivňuje v návštěvnosti restauračních zařízení. U těch, kde určitý vliv je, vidíme vyrovnané rozdělení na dvě skupiny. Pětina (20 %) chodí častěji nebo začala do restaurací chodit, druhá pětina chodí naopak méně často či přestala chodit vůbec.

„Má zákaz kouření v restauracích vliv na Vaši návštěvnost restauračních zařízení?
Pokud ano, v jakém směru?“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Protikuřácký zákon jako celek je polovinou veřejnosti (53 %) vnímán jako pozitivní opatření. Za negativní opatření jej označuje pouze třetina (33 %), zhruba desetina (14 %) nemá jasný názor.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti zavedení protikuřáckého zákona,
bylo jeho zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Nekuřáci protikuřácký zákon samozřejmě hodnotí jasně pozitivně, pravidelní kuřáci naopak jasně negativně (i když čtvrtina slabších kuřáků připouští, že jde o pozitivní krok). Mezi občasnými kuřáky je více těch, kteří zákon považují za pozitivní opatření, než těch s negativním postojem.

Pokud mají lidé po roce fungování protikuřáckého zákona říci, jak se zákonem dál, je spektrum názorů na něj velmi rozmanité. Více než třetina lidí (36 %) by zákon nechala beze změny, desetina (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila. Naopak třetina dotázaných (32 %) by zákon zmírnila, pětina (18 %) zcela zrušila. Zdá se tedy, že protikuřácký zákon je živou otázkou, která však nevyvolává výraznou polarizaci a samozřejmě souvisí se samotným životním stylem občanů, tedy s jejich vlastním přístupem ke kouření.

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018

Podle očekávání jsou nekuřáci většinou pro zachování či dokonce zpřísnění protikuřáckého zákona (celkem 64 %), pro zmírnění tohoto zákona je mezi nimi čtvrtina (24 %). Občasní kuřáci jsou názorově rozděleni, dvě pětiny (37 %) by zákon zachovaly, dvě pětiny (39 %) zmírnily, téměř pětina (17 %) by jej zrušila úplně.

Pravidelní kuřáci jsou sice většinou pro zmírnění nebo zcela zrušení protikuřáckého zákona (především silní kuřáci), ovšem i mezi nimi je určitý podíl, především „lehčích“ kuřáků, kteří zákonu vyjadřují podporu (20 % z nich).

„Bude tomu rok, co začal platit protikuřácký zákon. Někteří trvají na jeho platnosti či žádají jeho zpřísnění, jiní žádají jeho zmírnění či zrušení. Vy osobně byste protikuřácký zákon:“

STEM pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, N = 1033 osob starších 18 let, 27.3.-2.4.2018


Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2018 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory občanů, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a daňovými povinnostmi, na fungování Finanční správy a finančních úřadů.

Mezi dotázanými lidmi (plátci daní se zkušeností s Finanční správou) má podle svého vyjádření přehled alespoň o svých daňových povinnostech nadpoloviční většina (58 %). Třetina připouští, že se v daních moc nevyzná a desetina se považuje za velmi málo informované o daňových povinnostech.

„Máte Vy osobně přehled o daňových povinnostech občanů České republiky?“

Nejčastější frekvence komunikace s Finanční správou výběrového souboru respondentů, tedy plátců daní, je jednou za rok (49 %). Častěji je v kontaktu jen malý podíl (9 %) dotázaných. Naopak více než dvě pětiny (42 %) respondentů přicházejí do kontaktu s FS jen nárazově, tedy méně často než jednou za rok.

„Jak často Vy osobně komunikujete s Finanční správou, finančním úřadem?“

Minimálně jednou měsíčně 1 %
Obvykle jednou za čtvrtletí 4 %
Obvykle jednou za pololetí 4 %
Obvykle jednou za rok 49 %
Méně často 42 %

Jasně nejčastějším způsobem komunikace s FS je osobní návštěva, dvoutřetinová většina (69 %) dotázaných uvedla, že při komunikaci s FS využívá osobních návštěv finančního úřadu. Třetina (36 %) využívá telefonický kontakt, pětina (18 %) komunikuje prostřednictvím e-mailu. Daňový portál či datová schránka je prostředkem komunikace s FS desetiny (12 %) respondentů výzkumu. Facebook využívá 1 %. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

„Jakým způsobem s Finanční správou, finančním úřadem Vy osobně komunikujete?“

Podíl souhlasných odpovědí v %

Poplatníkům jsme dále předložili pět možných očekávání od činnosti Finanční správy a požádali o výběr tří možností, které jsou podle jejich názoru nejdůležitější.

Poplatníci vidí jednoznačně jako hlavní náplň činnosti Finanční správy výběr a přehledné spravování daní (na prvním až třetím místě vybralo 71 % respondentů). Na prvním místě výběr a správu přitom uvedla téměř polovina (47 %) dotázaných, pouze čtvrtina (29 %) tuto oblast do svého výběru vůbec nezařadila.

Více jak polovina respondentů mezi nejdůležitější obsahy práce FS vybrala aktivně informovat občany včetně daňových úlev (59 %) a bojovat s daňovými úniky (57 %). Poněkud méně dotázaných očekává od FS metodické pokyny (48 %). Zájem o metodické pokyny je přitom výrazně vyšší mezi lidmi s maturitou či vysokoškolským vzděláním (vybralo 54 res. 57 % z nich). Očekávání „občanů si bude všímat co nejméně“ do výběru tří oblastí zařadila pětina (21 %) poplatníků, nejčastěji vrcholoví manažeři a profesionálové v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanci v manuálních profesích častěji než ostatní preferují boj s daňovými úniky.

„Co očekáváte od Finanční správy především?“

Při hodnocení pěti charakteristik finančního úřadu, pod který respondenti výběrového souboru patří, zjišťujeme převažující spokojenost ve všech položkách. Jednoznačnou spokojenost poplatníci nejčastěji vyjadřují s dostupností úřadu a vstřícností a odborností jeho zaměstnanců (cca 30 a více procent odpovědi „velmi spokojen/a“).

Vyšší podíl nespokojenosti je patrný pouze v případě času potřebného k vyřizování záležitostí na FÚ, vyjadřuje ji pětina (20 %) dotázaných (mezi respondenty mladšími 30 let je to ještě o něco více: 32 %).

„Ohodnoťte, prosím, do jaké míry jste v následujících oblastech spokojen(a) s fungováním finančního úřadu, pod který územně patříte?“

Jednou z cest, jak do budoucna zkrátit čas potřebný k vyřízení záležitostí na finančním úřadě, je postupná elektronizace. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že tříčtvrtinové většině dotázaných (73 %) by omezení papírové komunikace FS s daňovými poplatníky a její nahrazení elektronickými službami ve výhledu 10 let nevadilo.

„Vadilo by Vám osobně, kdyby Finanční správa postupně, ve výhledu příštích 10 let, omezila papírovou komunikaci s daňovými poplatníky a nahradila ji v co největší míře elektronickými službami?“


Hodnocení příjmů vlastní domácnosti je výrazně lepší než v minulosti

V datech z průzkumů STEM bylo od roku 2014 patrné zlepšování pohledu českých občanů na finanční situaci domácnosti. Aktuální průzkum potvrzuje výsledky z roku 2016. Dále se však zlepšuje hodnocení hospodaření vlastní domácnosti, podíl pozitivních odpovědí je aktuálně na historickém maximu v dlouhodobé časové řadě od roku 1990. Mírně nadpoloviční většina (53 %) občanů tedy uvádí, že vycházejí s příjmem domácnosti bez větších obtíží, přičemž nejčastější odpovědí je „vycházíme spíše snadno“ (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok a jak v současnosti vycházejí s příjmem domácnosti.

Z časové řady STEM je patrné, že podle veřejnosti se celková ekonomická situace v naší zemi podstatně zlepšila a v současnosti je spokojenost se stavem ekonomiky na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji.

Když se zaměříme na hodnocení finanční situace vlastní domácnosti za uplynulý rok, pozorujeme rovněž pozitivní postoje. U tří pětin dotázaných (60 %) zůstala situace domácnosti stejná jako před rokem, u čtvrtiny (24 %) se dokonce zlepšila. Jen necelá pětina lidí (16 %) považuje svou situaci za horší než vloni. Z grafu je zřejmá změna ve zpětném hodnocení finanční situace domácnosti v posledních pěti letech. Ještě v roce 2013 byl podíl odpovědí, že se situace domácnosti zhoršila, na úrovni poloviny dotázané populace.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady poněkud stabilnější než hodnocení celkové ekonomické situace země, ovšem i na této úrovni byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. V roce 2014 došlo k výraznému zlepšení hodnocení situace domácnosti, které v roce 2016 pokračovalo.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Ve shodě s uvedenými pozitivními údaji jsou rovněž odpovědi na otázku, jak v domácnosti dotázaných vycházejí s příjmem. Dvě pětiny dotázaných (41 %) uvádějí, že s příjmem domácnosti vycházejí „spíše snadno“. Třetina lidí (34 %) naopak uvádí, že vycházejí spíše s obtížemi. Krajní kategorie (velmi snadno/snadno a velmi obtížně/obtížně) jsou zastoupeny podobným podílem, zhruba jednou desetinou. V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2016 vidíme zlepšující se hodnocení příjmové situace českých domácností.

Je zajímavé, že ve zpětném subjektivním hodnocení finanční situace domácnosti od roku 2016 k výrazným změnám již nedošlo, ovšem v názoru na dostatečnost příjmu pozorujeme pozitivní tendenci.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

Z unikátní časové řady STEM od roku 1990 je zřejmé, že největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997–98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Od roku 2014 sledujeme zlepšování pohledu na příjmovou situaci domácnosti. Aktuální data ukazují zcela jednoznačné zvýšení podílu lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno (od roku 2013 celkem nárůst o 20 procentních bodů). Zároveň se snížil podíl těch, kteří mají s příjmy problémy. Současná situace je tedy zcela jedinečná a naprosto odlišná od výsledků v minulosti.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2018

Z podrobnějšího pohledu na data z let 2016 a 2018 vyplývá, že mladí lidé jsou v hodnocení příjmu domácnosti stabilní, naopak v ostatních věkových skupinách došlo ke zvýšení podílu pozitivních hodnocení, nejvíce je to patrné v kategorii 45 až 59 let (u starších lidí zase nejvýrazněji oslabil podíl odpovědí „velmi obtížně“ a „obtížně“).

Rovněž ve všech skupinách lidí s různým hodnocením celého majetku domácnosti pozorujeme navýšení podílu lidí, kteří s příjmem vycházejí snadno či spíše snadno. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že u lidí, kteří svůj majetek oceňují částkou do 500 tisíc korun, se významně snížil podíl těch, kteří s příjmem skutečně obtížně vycházejí.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle celkové hodnoty majetku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2


Ekonomická situace v ČR se podle veřejnosti podstatně zlepšila a je nejlepší od počátku 90. let

V datech z průzkumů STEM od roku 2014 zaznamenáváme zlepšující se hodnocení ekonomického situace naší republiky. Aktuální průzkum tento trend potvrzuje. Výrazně v posledních letech ubylo nespokojenosti s hospodářskou situací a v současnosti dosahujeme od počátku devadesátých let vůbec nejlepších výsledků.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

 

STEM již od počátku devadesátých let sleduje názory veřejnosti na českou ekonomiku. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj české ekonomiky v porovnání se situací před 12 měsíci. Více než třetina občanů (34 %) uvádí, že celková ekonomická situace naší země se za poslední rok zlepšila. Polovina veřejnosti (52 %) tuto situaci považuje za neměnnou. Názor, že česká ekonomika je na tom hůře než před rokem, je v populaci v menšině, což je zásadní rozdíl oproti roku 2013, kdy negativní pohled na ekonomiku jasně převládal. Data napovídají, že pozitivního obratu bylo dosaženo již roku 2016 a že v současné situaci dochází jen k dílčím posunům.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Prozkoumáme-li dlouhodobou časovou řadu STEM od roku 1993, vidíme v ní dvě krizová období, ve kterých dochází k výrazným propadům. Dramatická byla krize roku 1997, kdy se během jednoho roku podíl negativních hodnocení české ekonomiky mezi veřejností zvýšil
o 53 procentních bodů. Krize tehdy byla spíše vnitropolitická – vláda musela přiznat závažné chyby a zavést nepopulární úsporné balíčky. Krize roku 2008 měla příčiny v rostoucím napětí na domácí politické scéně, které vyústilo v pád vlády. Tato krize ale měla širší mezinárodní příčiny a souvisela se světovou finanční krizí a jejími dopady do naší ekonomiky.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

V současné době je spokojenost se stavem ekonomiky v ČR na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji. Graf ukazuje, jak rozporné bylo hodnocení ekonomické situace republiky v devadesátých letech, kdy se veřejnost dělila do zhruba tří stejně početných skupin: jedna viděla zlepšující se trend, druhá spíše úpadek a třetí stav setrvalý. Od roku 2016 však můžeme hovořit o období stability a prosperity, kdy negativních hodnocení výrazně ubylo.

V minulosti jsme byli svědky toho, že mladá a stará generace hodnotily ekonomickou situaci odlišně: mladší byli optimističtější, starší zdrženlivější. V současném období tyto různice nepozorujeme. Dá se tak říci, že hodnocení ekonomického vývoje vidí různé generace téměř shodně. Ukazuje to následující graf, který znázorňuje vývoj v pětiletých intervalech.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Omezíme-li se na současnou situaci, můžeme říci, že ohledně ekonomických úspěchů naší republiky v poslední době panuje značná shoda napříč všemi možnými sociálními skupinami. I jinak velmi odlišné názory příznivců různých politických stran jsou v náhledu na ekonomickou situaci naší země méně odlišné, než bychom možná předpokládali.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Podle příznivců politických stran

Pramen: STEM, Trendy 2/2018

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.


Elektronická evidence tržeb má stabilně většinovou podporu veřejnosti

Ve dnech 23. – 27. 11. 2017 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1059 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v listopadu 2017 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb rok po jejím zavedení. Výsledky tohoto průzkumu je možné porovnat s průzkumy, které na toto téma STEM uskutečnil v letech 2015, 2016 a v květnu 2017.

Téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %) považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Po mírném poklesu v květnu letošního roku se uvedený podíl vrátil k hodnotě na počátku zavádění EET.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Téměř třípětinová většina občanů (59 %) se domnívá, že EET přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí. Tento podíl postupně stále stoupá (zvláště zřejmé je to v kategorii jednoznačného přesvědčení – odpověď „určitě ano“).

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje (přispívá)
k narovnání podnikatelského prostředí v ČR?“

Podobně se zvyšuje i přesvědčení, že zavedení EET přispívá k lepšímu výběru daní. Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) tedy aktuálně souhlasí s tímto pozitivním přínosu EET. Je důležité, že v čase posiluje především jednoznačné přesvědčení o tom, že EET přispívá k lepšímu výběru daní. Pozitivní postoj v této otázce vyslovuje i třípětinová většina lidí, kteří mají zkušenosti s hotovostními tržbami z podnikání.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje (přispívá)
ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Většina veřejnosti (74 %) si nemyslí, že kvůli zavedení EET musela ukončit činnost velká část podnikatelů. Pouze čtvrtina dotázaných (26 %) se domnívá, že kvůli EET musela skončit velká část podnikatelů.

„Myslíte si, že kvůli EET musela ukončit svou činnost velká část podnikatelů?“

Výsledky průzkumu ukazují snižování zájmu o informace ohledně EET a jeho fungování, téma již není tak aktuální a diskutované. Sžívání s EET se projevuje i na ukazateli informovanosti, stále více lidí má pocit, že mají dostatek informací.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“


POHLED VEŘEJNOSTI NA EKONOMICKOU BUDOUCNOST ZEMĚ JE PŘÍZNIVĚJŠÍ NEŽ V MINULOSTI

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (59 %) má obavy z ekonomického vývoje. V dlouhodobé časové řadě STEM jde o potvrzení trendu oslabování obav od roku 2014. Aktuální hodnota tedy patří k těm nejnižším dosud zjištěným (podobné hodnoty byly v polovině 90. let). Obavy z ekonomického vývoje jsou stále vyšší mezi lidmi staršími, méně vzdělanými a zaměstnanými v dělnických profesích. Při výhledu na budoucí rok z perspektivy české ekonomiky převažuje optimismus, pětina lidí (21 %) čeká přímo zlepšení, tři pětiny (59 %) očekávají neměnnou situaci. Pouze pětina občanů (19 %) předpokládá zhoršení ekonomické situace v zemi.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Současnou ekonomickou situaci v České republice hodnotí odborníci pozitivně, jako dobře fungující ekonomiku. Česká ekonomika je podle názoru analytiků tažena zejména příznivou spotřebou domácností, které profitují z vývoje na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti poklesla k nejnižším hodnotám za posledních 20 let.

Jak situaci vidí česká veřejnost? Jaká jsou očekávání občanů v oblasti ekonomického vývoje?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má mírně nadpoloviční většina občanů (59 %) obavy z budoucího ekonomického vývoje. Tento údaj je však třeba zařadit do kontextu dlouhodobého vývoje, kdy byly v letech 1997 až 2016 většinou obavy v populaci silnější.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Od ekonomické krize roku 2009 byly obavy z ekonomického vývoje v zemi mezi českými občany velmi silné, nad hranicí 70 %. Slábnout začaly s nástupem koaliční vlády Bohuslava Sobotky a současná míra obav z ekonomického vývoje je na úrovni poloviny 90. let.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou častější mezi ženami (62 %), lidmi s nižším vzděláním (se základním 61 %, vyučení 68 %), dále mezi lidmi staršími 60 let (65 %), resp. důchodci (67 %) a dělníky (71 %). Naopak v menšině jsou lidé obávající se ekonomické budoucnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými (44 %), studenty (43 %), podnikateli (46 %) a odbornými pracovníky (42 %).

Pokud se podíváme na rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami v loňském roce a letos, zjišťujeme, že míra obav z ekonomického vývoje podprůměrně oslabila mezi staršími lidmi (2016: 69 %, 2017: 65 %), vyučenými (viz graf) a dělníky (2016: 75 %, 2017: 71 %). Naopak nejvíce se snížily obavy mezi odbornými pracovníky (2016: 64 %, 2017: 42 %).

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou nejčastější mezi stoupenci KSČM, naopak nejméně časté mezi příznivci TOP 09.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Rozdíly podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Březnový výzkum zahrnoval rovněž otázku na perspektivy vývoje celkové ekonomické situace v naší zemi. Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců očekává třípětinová většina občanů (59 %), že se ekonomika nebude výrazně měnit. Pětina (21 %) čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl (19 %) naopak předpokládá zhoršení.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM ukazuje jednoznačně pesimistickou atmosféru ve společnosti v roce 2009, kdy jasná většina občanů (73 %) očekávala zhoršení ekonomické situace. Od roku 2001 se tento podíl snižoval, zásadní propad nastal s nástupem koaliční vlády premiéra Sobotky (od roku 2013 do roku 2014 snížení o 25 %). Zároveň kontinuálně narůstal podíl těch, kteří očekávají v nejbližší době neměnnou ekonomickou situaci, a s jistými výkyvy i podíl jednoznačných optimistů čekajících přímo zlepšení v této oblasti.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017