Kategorie: Ekonomika

Kritéria hodnocení hospodářského vývoje ČR

Hodnocení hospodářského vývoje ČR vyvolává časté spory mezi našimi čelními politiky. Přikládají argumentům hodnocení hospodářského vývoje očekávaný význam také jejich voliči? Nedávný výzkum STEM proto zjišťoval názory veřejnosti na důležitost nejčastěji uváděných kritérií hodnocení hospodářského vývoje naší země. (Pokračování textu…)

Očekávání od dalšího ekonomického vývoje jsou spíše pesimistická

Z výsledků výzkumu vyplývá, že úvahy o dalším ekonomickém vývoji vyvolávají v lidech pocit nejistoty. Budoucího ekonomického vývoje se v současnosti obávají tři čtvrtiny veřejnosti. Z dlouhodobého perspektivy se zdá, že optimistická očekávání vzhledem k ekonomickému vývoji z konce devadesátých let pomalu ustupují a od počátku roku 2003 posiluje pesimistické naladění. (Pokračování textu…)

Životní úroveň domácností –další střípek do mozaiky spokojenosti

Časová řada ukazuje, že krize, do níž se společnost dostala v roce 1997, se projevila i v hodnocení životní úrovně domácností, i když méně výrazně než v hodnocení české ekonomiky či politické scény. Zcela opačný jev můžeme pozorovat nyní. Zlepšené hodnocení životní úrovně domácností zapadá do celkových pocitů, které dnes mezi obyvatelstvem České republiky převažují. Spokojenost se současnou situací, ať už ji měříme porovnáním s předlistopadovým režimem, hodnocením vývoje společnosti, práce vlády či spokojeností s politickou situací, pozvolna roste. Tato tendence se projevuje ve všech vrstvách populace, snad s výjimkou lidí, kteří trvale zaujímají k současnému vývoji negativní postoj….

Konflikty mezi zaměstnanci a vedením firem se nevyhrocují

Nepříznivý ekonomický vývoj v letech 1997-99 vedl k vyostření střetů mezi občany bohatými a chudými a lidmi zaměstnanými a těmi, kteří jsou bez práce. Od roku 2000 se tento trend opět otočil. Nadále však platí, že hlavní konflikty se odehrávají jednak mezi lidmi s demokratickým a nedemokratickým smýšlením a mezi vedením firem a zaměstnanci, zatímco vztahy mezi lidmi z venkova a měst a mezi dělníky a středními vrstvami lze hodnotit jako téměř bezproblémové. Méně vyhrocené než „firemní“ střety a spor stoupenců a odpůrců demokracie jsou i vztahy různých generací.

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace. V názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací. (Pokračování textu…)

Nezaměstnanost neklesá, ale lidé se s ní učí žít

Od přelomu let 1999 a 2000, kdy projevovalo obavy již více než 60 % lidí v ekonomicky aktivním věku, se strach z nezaměstnanosti se poněkud snížil. Můžeme to přičítat jako tomu, že opravené předpovědi již s dalším dramatickým růstem nezaměstnanosti nepočítají, tak adaptaci lidí na nové podmínky. Ztráty zaměstnání se obávají především stoupenci levicových stran a KDU-ČSL, což odpovídá sociodemografickému složení jejich voličstva. Trvá exkluzivní postavení lidí s vysokoškolským vzděláním na trhu práce, naopak se nesnižují se naopak obavy lidí s nižším vzděláním. Nejvíce se cítí ohroženi ztrátou práce lidé v nejmladším věku (do 30 let), naopak odpovědi lidí…

Obavy z vývoje ekonomiky ustupují

V celém období existence samostatného českého státu zachovávali lidé ve vztahu k ekonomickým perspektivám značnou ostražitost. Dokonce i v období zřetelného hospodářského vzestupu více než 50 % občanů mělo pocit nejistoty a obav z toho, jak se bude dále naše ekonomická situace vyvíjet. Tento podíl se prudce zvýšil v období politické krize v roce 1997 a s výjimkou přechodného „volebního optimismu“ v létě 1998 se udržoval kolem 80 %. Rok 2000 naznačuje změnu k lepšímu. Podíl lidí, kteří vyjadřují obavy z budoucnosti ekonomiky, klesl pod 70 %, což je nejnižší stav od roku 1997. K poklesu obav v porovnáním…

Názory veřejnosti na federalistické uspořádání EU

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2015vydáno dne 4. 11. 2015VĚTŠINA VEŘEJNOSTI NEPODPORUJE PROMĚNU EVROPSKÉ UNIE VE FEDERÁLNÍ INSTITUCIČtyřpětinová většina české veřejnosti (81 %) nepatří mezi stoupence proměny Evropské unie ve federalistické uspořádání členských zemí. Podobně jasná většina občanů (83 %) se nedomnívá, že jednou vznikne jakýsi evropský národ.Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18. až 28. září 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 925 respondentů.Vedle pravidelných otázek postihujících aktuální vztah českých občanů k Evropské unii byly do zářijového průzkumu STEM zařazeny rovněž otázky věnované…