Hodnocení vývoje ekonomické situace státu a finanční situace domácností

Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Číst dále


Aktuální stav a vývoj hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (25 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 14 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Dvě třetiny občanů považují svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých. Číst dále


Hodnocení vývoje osobních příjmů občanů v posledním roce

Zhruba polovina lidí zjišťuje, že po zaplacení všech daní má nyní stejný příjem jako před rokem. Z lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, přibližně třetina říká, že bere méně, a 13 % více než na jaře roku 2008. Převaha negativních hlasů (pokles příjmů v. jejich vzestup) je patrná téměř ve všech sociodemografických skupinách s výjimkou lidí velmi dobře materiálně situovaných nebo zařazujících se k vyšší střední vrstvě společnosti. Číst dále


Jak české domácnosti v době hospodářské krize vycházejí se svým příjmem

Menší či větší potíže při hospodaření se svým současným příjmem mají dvě třetiny lidí. Do této skupiny patří zejména lidé s nižší úrovní vzdělání (74 % se základním vzděláním a 76 % vyučených), lidé pracující v dělnických profesích (78 %), důchodci (73 %) a nezaměstnaní (95 %). Skupiny, které deklarují obtíže při hospodaření s příjmy, se častěji přiklánějí k politické levici nebo politickému středu. Od roku 2001 se podíl lidí uvádějících obtíže při hospodaření se svým příjmem zvýšil o 6 procentních bodů (z 60 % v březnu 2001 na současných 66 %), za poslední rok však došlo k jeho nepatrnému poklesu. Menší či větší potíže při hospodaření se svým současným příjmem mají dvě třetiny lidí. Do této skupiny patří zejména lidé s nižší úrovní vzdělání (74 % se základním vzděláním a 76 % vyučených), lidé pracující v dělnických profesích (78 %), důchodci (73 %) a nezaměstnaní (95 %). Skupiny, které deklarují obtíže při hospodaření s příjmy, se častěji přiklánějí k politické levici nebo politickému středu. Od roku 2001 se podíl lidí uvádějících obtíže při hospodaření se svým příjmem zvýšil o 6 procentních bodů (z 60 % v březnu 2001 na současných 66 %), za poslední rok však došlo k jeho nepatrnému poklesu. Menší či větší potíže při hospodaření se svým současným příjmem mají dvě třetiny lidí. Do této skupiny patří zejména lidé s nižší úrovní vzdělání (74 % se základním vzděláním a 76 % vyučených), lidé pracující v dělnických profesích (78 %), důchodci (73 %) a nezaměstnaní (95 %). Skupiny, které deklarují obtíže při hospodaření s příjmy, se častěji přiklánějí k politické levici nebo politickému středu. Od roku 2001 se podíl lidí uvádějících obtíže při hospodaření se svým příjmem zvýšil o 6 procentních bodů (z 60 % v březnu 2001 na současných 66 %), za poslední rok však došlo k jeho nepatrnému poklesu. Menší či větší potíže při hospodaření se svým současným příjmem mají dvě třetiny lidí. Do této skupiny patří zejména lidé s nižší úrovní vzdělání (74 % se základním vzděláním a 76 % vyučených), lidé pracující v dělnických profesích (78 %), důchodci (73 %) a nezaměstnaní (95 %). Skupiny, které deklarují obtíže při hospodaření s příjmy, se častěji přiklánějí k politické levici nebo politickému středu. Od roku 2001 se podíl lidí uvádějících obtíže při hospodaření se svým příjmem zvýšil o 6 procentních bodů (z 60 % v březnu 2001 na současných 66 %), za poslední rok však došlo k jeho nepatrnému poklesu. Číst dále


Názory občanů na řešení hospodářské krize

Dvě třetiny občanů by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země. Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí s vysokoškolským vzděláním, od dobře majetkově zajištěných, od lidí politicky orientovaných napravo či od příznivců ODS. Řešit dopady současné krize udržením a tvorbou nových pracovních míst navrhují ve větší míře dále lidé, kteří pro naši zemi preferují tržní ekonomiku s minimálními zásahy státu nebo tržní ekonomiku, kde stát má silné kontrolní pravomoci. Číst dále


Rozdíly v příjmech

Více než 60 % dospělých Čechů souhlasí s tím, že kdyby se všem výrazně zvýšily mzdy, lidem by to pomohlo a ekonomice by to neublížilo. Tento názor v čase sílí a zastávají ho nejčastěji lidé s nižším stupněm vzdělání, hůře majetkově zajištění a stoupenci levice. Existence rozdílů v příjmech mnoha lidem vadí. Téměř tři čtvrtiny lidí stabilně v posledních letech přiznávají, že myšlenka nivelizace příjmů jim není cizí. Rovnostářská stanoviska jsou nejbližší lidem vyučeným, starším 45 let, špatně zajištěným či chudým a stoupencům levicových politických stran. Se zmenšením rozdílů v příjmech však souhlasí i polovina lidí s vysokoškolským vzděláním a každý druhý příznivec pravicové ODS. Číst dále


Názory občanů na korupci v ČR

Názory na korupci v naší zemi se prakticky nemění. Korupce politiků je pro naprostou většinu Čechů stále vážným problémem naší země. Podle zhruba čtyř pětin lidí je většina státních úředníků podplatitelná a jen 28 % lidí si myslí, že při trestání korupce jsme v poslední době dosáhli jistých úspěchů. Více než dvě třetiny našich občanů se domnívají, že míra korupce politiků a státních úředníků je u nás větší než v západoevropských zemích. Číst dále


Společenské a ekonomické sebehodnocení českých rodin

Necelá třetina (29 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 15 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Více než polovina občanů považuje svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých. Číst dále


Jak české domácnosti hospodaří

Jen asi čtvrtina lidí přiznává, že v domácnosti nešetří, ještě méně lidí pak říká, že vydání neplánují a že „utrácejí, dokud to jde“. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let minulého století je vidět, že lidé odpovídají na tyto otázky pořád stejně. Přesto dluhy domácností pronikavě rostou. Zřejmě to souvisí s názorem, že „žít na dluh je normální“. Číst dále