Ekonomicky „rizikovou skupinou“ jsou podnikatelé, živnostníci a manuální profese

      

30. září 2020

Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Největší problémy mají dvě skupiny obyvatel: ti, kteří pracují v epidemií zasažených odvětvích jako je turismus, hotelnictví a gastronomie a/nebo lidé, kteří měli problémy již dříve. Nejčastěji jde o podnikatele a živnostníky, ale také dělnické profese.

„Novinkou covidové krize je, že mírně se zvyšující ekonomické potíže pociťují najednou dvě jinak heterogenní části společnosti. Na jedné straně lidé dlouhodobě ekonomicky slabší, méně aktivní a závislejší, které ohrožuje každý ekonomický propad. Ale i část populace aktivní a nezávislé, tedy drobní podnikatelé, živnostníci a svobodná povolání. Je to nejspíše dáno tím, že jarní vypnutí ekonomiky zasáhlo oproti krizi roku 2008 bezprostředně jak poptávkovou stranu ekonomiky (menší prodeje), tak i stranu nabídkovou (nižší výroba),“ komentuje Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.

Zdroj: STEM, Trendy 1990–2020; „Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Schopnost vyjít s příjmem se mírně zhoršuje

Přestože měli lidé možnost v uplynulých měsících akumulovat úspory a nenastala povinnost splácet odložené závazky, v některých domácnostech dochází nebo již došly úpory. Celková schopnost vyjít s příjmem se tak mírně zhoršuje. Další zhoršení patrně nastane s koncem úvěrového moratoria 31. října. Na růstu nezaměstnanosti (v lednu 3,1 %, v srpnu 3,8 %) se krize zatím výrazně neprojevila. Změny může přinést konec programu Antivirus, nebo ekonomické dopady druhé vlny pandemie.

„Zatím se nenaplňují skeptické scénáře některých analytiků z jara, české domácnosti jsou na tom stále poměrně dobře. Problémy se spíše prohlubují u těch, kteří na tom nebyli finančně dobře ani před epidemií. Samozřejmě uvidíme, jaké dopady budou mít případná podzimní omezení ekonomiky,“ popisuje Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.

Graf č. 2: Index finanční situace domácností

Celková nálada se v létě výrazněji nezhoršovala

Index finanční situace domácností oproti květnu 2020 klesl o další čtyři body. Z pohledu dlouhodobého vývoje je situace nicméně stále poměrně dobrá. Současný vnímaný pokles je v rámci jednoho kalendářního roku největší v novodobých dějinách naší země, na druhé straně značná část domácností dokázala během období růstu nashromáždit finanční prostředky nebo investovat, což jim v případě, že se potýkají s menším poklesem příjmů, umožní krizí projít bez větších problémů.

Kontakt pro média

Adéla Půrová

Head of Content Marketing

728 732 728

apurova@kpmg.cz

Metodika

Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM (www.stem.cz) od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil od 31. srpna do 13. září 2020.

Index finanční situace domácností

  • Index reflektuje subjektivní výpovědi o stavu domácností ve třech perspektivách: vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok, výhledy do příštího roku a obtíže, s jakými v současné době domácnosti s penězi vychází.
  • Proměnné byly zvolené na základě analýzy z více možností tak, aby reflektovaly pokud možno faktickou finanční situaci, nikoliv další dimenze, jako je politická situace, mediální diskurz, vliv emotivních událostí. Zůstáváme tedy v relevantním časovém horizontu.
  • Každá proměnná vstupující do indexu je pro každý rok přepočtena tak, aby nabývala teoretického rozsahu -100 až 100. Hypotetická hodnota 100 by byla pro proměnnou v případě, že by se všem velmi zlepšovala finanční situace, respektive by snadno vycházeli s příjmem. Při -100 jde o situaci opačnou. 0 je pak pomyslný rovnovážný bod, kdy v ideálnětypické situaci je poměr domácností rovnoměrně rozložený nebo reportují všechny domácnosti stejný stav nebo je polovina v každém z extrémů.
  • V tomto koncepčním přístupu vycházejícím z teoretických předpokladů má každá proměnná v indexu stejnou váhu.
  • Index je následně aritmeticky upraven tak, aby 0 byl výchozí stav za celou populaci při vzniku republiky (tj. 1993), ale zůstalo zachováno teoretické maximum na hladině 100. Rovnovážný bod má hodnotu 16, minimum je -68.

Váhy hodnot proměnných

Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci

Zůstala stejná       0
Velmi zlepšila       1
Trochu zlepšila    0,5
Trochu zhoršila   -0,5
Velmi zhoršila      -1

Myslíte si, že se finanční situace Vaší domácnosti za budoucích 12 měsíců

Velmi zlepší        1
Trochu zlepší      0,5
Zůstane stejná    0
Trochu zhorší     -0,5
Velmi zhorší       -1

Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?

Velmi obtížně        -1
Obtížně                 -1
Spíše obtížně       -0,75
Spíše snadno        0,75
Snadno                  1
Velmi snadno         1


Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 224 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Květnový průzkum srovnáváme s průzkumem v březnu, který byl proveden ve dnech 5. až 15. března 2020, tedy v začátku koronavirové krize, v době vyhlášení nouzového stavu a zavádění prvních opatření proti šíření COVID-19.

Nezaměstnanost v České republice se v květnu zvýšila na 3,6 %. Oproti dubnu jde o nárůst o 0,2 p.b. Úřad práce ČR evidoval k 31. květnu celkem 266 144 uchazečů o zaměstnání, což je o 12 104 více než v dubnu a zároveň o 65 469 osob více než před rokem ke stejnému datu. Celkem bylo v průběhu května nově zaevidováno na ÚP ČR 38 385 lidí. V evidenci přibývají hlavně lidé ze služeb.[1]

Jak se v této situaci změnil osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM mají obavy z nezaměstnanosti více než dvě pětiny lidí (45 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce). Oproti březnovému průzkumu jde o nárůst o 9 procentních bodů.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Zvláště nízká míra obav z nezaměstnanosti byla v průzkumech v říjnu 2018 a březnu 2020, kdy postoje občanů reflektovaly situaci na českém pracovním trhu a pozitivní vývoj české ekonomiky obecně.

Krize v souvislosti s šířením koronaviru však situaci významně proměnila. Přestože aktuální čísla míry nezaměstnanosti nezachycují výrazný posun, nálada mezi lidmi je odlišná, odráží výjimečnou situaci, která zasáhla nejen občany ČR, ale bude mít dopad (nejen) na ekonomiku v celém světě.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2020

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (47 %) než muži (42 %), lidé se základním vzděláním (55 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (58 %) a pak také výrazně častěji lidé, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou (74 %).

Ovšem je důležité porovnat, jak se v jednotlivých skupinách míra obav z nezaměstnanosti změnila od březnového průzkumu.

Ukazuje se, že u mužů a žen se míra obav zvýšila v podobném rozsahu.

V závislosti na vzdělání stojí stranou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří se nezaměstnanosti nyní obávají stejně (málo často) jako březnu, v ostatních skupinách se obavy zvýšily, především mezi vyučenými.

Mezi zaměstnanci se ztráty místa obávají častěji než v březnu především dělníci a úředníci.

U lidí ze špatně zajištěných domácností se míra obav z nezaměstnanosti zvýšila velmi výrazně. Tato skupina se tedy cítí být dopady krize silně ohrožena a obává se zhoršení své již nyní složité situace.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle pohlaví 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle vzdělání 2020/3 a 2020/5 (populace bez důchodců)

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zaměstnanecké pozice 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Srovnání rozdílů podle zajištění domácnosti 2020/3 a 2020/5

Pramen: STEM, 2020/3, 2020/5

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V květnovém průzkumu bylo 83 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 73 % by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 32 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2020, 827 respondentů (bez důchodců)

V porovnání s březnem se zvýšila pouze ochota pracovat za nižší mzdu. Mimo svůj obor je stále ochotna pracovat jasná většina ekonomicky aktivních. Ovšem ochota stěhovat se za prací jasně oslabila a mobilita pracovní síly je tak na historickém minimu v časové řadě STEM.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2020

  1. Viz tisková zpráva MPSV: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/05_06_2020_TZ_nezamestnanost_kveten.pdf/df8581de-34d9-1a32-c6eb-09f996876f4c

Otevírání hranic ČR se nedotkne všech obyvatel stejně, neboť značná část populace do zahraničí jezdí málo nebo vůbec

Právě probíhající otevírání státních hranic ČR pro soukromé cestování se nedotkne všech obyvatel stejně, jak ukazuje aktuální analýza neziskového ústavu STEM. Celá pětina (22 %) české společnosti do zahraničí nejezdí vůbec a dalších 29 % tak činí pouze jednou za dva roky či méně často. Do zahraničí nejméně jezdí lidé starší (60 a více let), lidé s nižším dosaženým vzděláním a lidé v horší materiální situaci. Mezi nejčastěji uváděné důvody pro zahraniční cesty patří rekreace u moře, turistika a památky, naopak jen velmi málo Čechů jezdí do zahraničí z pracovních či rodinných důvodů. Ukazuje se tak, že pro mnoho obyvatel ČR je cestování za hranice naší vlasti zbytným luxusem.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Od 16. března pak začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karanténa pro osoby vracející se z rizikových zemí.

Postupné otevírání státních hranic ČR je jedním z nejviditelnějších opatření, kterým vláda ČR reaguje na příznivý vývoj epidemie koronaviru COVID-19. Data z březnového, tedy předkrizového, šetření neziskového ústavu STEM ale naznačují, že možnost cestovat za hranice naší vlasti pravidelně využívá jen část naší společnosti.

Téměř polovina (49 %) českých obyvatel opustí hranice vlasti alespoň jednou za rok, dalších 29 % za hranice cestuje aspoň jednou za dva roky. Naopak celých 22 % českých občanů do zahraničí nejezdí vůbec, a tudíž se jich zavření hranic přímo dotklo méně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Analýza frekvence cestování v závislosti na věku daného obyvatele ČR poukazuje na provázanost mezi věkem a četností zahraničních cest. Zatímco z obyvatel věkové kategorie 60+ do zahraničí vůbec nejezdí téměř dvě pětiny (38 %), v nejmladší kategorii 18-29 let je pouze 13 % těch, kteří do zahraničí nejezdí vůbec. Naopak téměř dvě třetiny (65 %) českých obyvatel ve věku 18-29 let ČR opouští alespoň jednou za rok. Z českých obyvatel nad 60 let hranice ČR opustí aspoň jednou ročně rovných 30 %.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Dále platí, že lidé s vyšším dosaženým vzděláním cestují výrazně častěji. Zatímco dvě pětiny z obyvatel s vysokoškolským vzděláním do zahraničí cestují víckrát za rok, u obyvatel s maturitním vzděláním je to 28 % a u těch se vzděláním základním nebo vyučených pouze 17 %. Z občanů vyučených nebo se základním vzděláním do zahraničí vůbec nejezdí 32 % a mezi těmi, kteří mají maturitu, 17 % vůbec neopouští hranice republiky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Frekvence cest do zahraničí je také spojená s materiální situací, která je pro změnu silně provázaná s nejvyšším dosaženým vzděláním. Čím horší je materiální zajištění českých obyvatel, tím menší je frekvence jejich cest za hranice a tím spíše nebudou do zahraničí vůbec cestovat. Například mezi Čechy, kteří jsou špatně zajištěni nebo chudí, za hranice vůbec nejezdí 43 %. Oproti tomu mezi Čechy, kteří jsou zajištěni velmi dobře nebo solidně, vůbec necestuje pouze desetina.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 1008

Podíváme-li se na hlavní důvody k cestování do zahraničí mezi těmi obyvateli ČR, kteří do zahraničí cestují aspoň jednou ročně (tj. polovina populace), zjistíme, že rekreace u moře, turistika a příroda je nejčastěji uváděnými důvody. Poměrně častými důvody jsou také cesty za kulturou a památkami. Naopak vzácné jsou cesty z pracovních důvodů – pro celých 73 % české občanů, kteří do zahraničí jezdí aspoň jednou ročně, toto není důvod k výjezdu za hranice. Méně četné jsou také cesty za příbuznými či přáteli v zahraničí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2020, N = 488


Veřejnost stále kritická k výši starobních důchodů

Tříčtvrtinová většina občanů České republiky (74 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle dvoutřetinové většiny veřejnosti (66 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Dále převažuje názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem strávit důstojné stáří (71 %). Oproti poslednímu průzkumu na toto téma v roce 2017 je nyní více pozitivních názorů, stále však jsou v jasné menšině. Oproti minulosti ovšem již nejsou lidé důchodového věku tou skupinou, která je v daných otázkách nejkritičtěji naladěna.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

  • Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
  • 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
  • Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

  • Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
  • Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

V současné době se mluví o lidech důchodového věku především jako o skupině zvláště ohrožené nákazou koronavirem COVID-19. Na jedné straně se diskutuje pomoc ze strany státu, účinnost přijímaných opatření, na druhé straně je patrná vlna solidarity mezi lidmi, kdy například dobrovolníci nabízí pomoc starším lidem při vyřízení praktických věcí.

Březnový průzkum STEM ale nabízí data na obecnější rovině toho, jak česká veřejnost vnímá současnou úroveň důchodového zabezpečení. Stejně jako v minulosti je zřejmé, že veřejnost zastává v těchto otázkách většinou kritické postoje.

Převažuje tedy názor, že současný důchodový systém neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Dvoutřetinová většina lidí (66 %) se také domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. Tři čtvrtiny občanů (74 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené.

Názory na starobní důchody

Pramen: STEM, Trendy 2020/3, 1008 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. V letech 2009 a 2010 se hodnocení důchodového zabezpečení zlepšovalo, avšak nárůst spokojenosti skončil v roce 2011. Poté zaznamenáváme po několik let povlovný pokles. Aktuální průzkum, který se uskutečnil zhruba tři roky od minulého, naznačuje oslabení kritických postojů. Stále však platí, že lidí spokojených s úrovní důchodového zabezpečení je menšina.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2002-2020

Důležitým zjištěním je skutečnost, že lidé různého věku se významně neliší v uvedených názorech na důchodové zabezpečení. Ovšem z porovnání v čase je zřejmé, že od průzkumu v roce 2017 se výrazněji změnil postoj lidí starších.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020


Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


Martin Buchtík v rozhovoru pro Český rozhlas k výzkumu Česká společnost po 30 letech:

„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.

To, že mají různí lidé různé názory, je přirozené. Nebezpečný je moment, kdy se názorové skupiny začnou zapouzdřovat a přestávají mezi sebou komunikovat. Dokud se vede diskuse, byť i velmi bouřlivá, je to v pořádku.

Ale z poučování, nezájmu o dialog a zapouzdřování názorových skupin vzniká dojem rozdělené společnosti. Přitom spousta lidí nemá na všechny dimenze nepřeberně složitého společenského života úplně vyhraněný názor. Když se podívám do dat, žádné dvě strany zastávající zcela protichůdné názory v nich nevidím. Jsou to jednotky nebo desítky procent lidí, kteří jsou díky svým životním zkušenostem a sociálnímu ukotvení trochu jinak nastavení.

To se potom v nějakém zkratkovitém zjednodušení dobře využívá v politické komunikaci, která ráda ukazuje ty ostatní jako ty zlé. Čím míň se známe, tím víc to funguje.“

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spolecnost-nazory-postoje-tridy_1909240600_pek?_ga=2.82143702.1744529895.1569220819-1046475752.1554975670


Martin Buchtík v rozhovorech k projektu výzkumu Česká společnost po 30 letech od revoluce

„Výzkum neříká, že společnost je rozdělená, ale spíše rozvrstvená, rozmělněná, rozhodně není rozdělená binárně na dva tábory. To dělají právě binární volby, třeba druhé kolo prezidentské volby. Ale česká společnost je spíš společnost polotónů, je to společnost, která chce hledat kompromisy. V různých zkratkách, nejen mediálních, ale i jak promlouváme o různých věcech, se dostáváme k hodně radikálním zjednodušením, buď jedno, nebo druhé a nic uprostřed. Lidé se sami často identifikují někde uprostřed nebo na věci veřejné nemají názor, ale často se ukazují extrémy, protichůdné póly a pak trochu zaniká to, že velká část veřejnosti je v názorech někde uprostřed.

Česká společnost se velmi rozrůzňovala především v 90. letech, kdy se umělé sevření rovnostářstvím socialistického režimu najednou rozplynulo. Teď v posledních osmi, deseti letech nastává situace, kdy se třídy etablují, reprodukují z generace na generaci. To rozdělení některé lidi nutí k zamyšlení, jestli v této společnosti mají šanci a jestli jim společnost tuto šanci dává. Zejména to platí u mladých lidí.

Typologie rozdělení do tříd je východisko, na kterém budeme ukazovat, jak se lidé liší postojově, jaké mají sociální problémy, jaké vzdělanostní aspirace pro svoje děti, jak dokáží využít svůj potenciál, jak věří demokracii, jak věří lidem kolem sebe, jak jsou spokojení s vlastním životem, jak konzumují média a na mnoho dalších otázek. Chceme otevřít diskusi o tom, co společnost trápí a jak různá témata vnímá česká veřejnost.“

v https://plus.rozhlas.cz/ceskou-spolecnost-tvori-odstiny-sedi-neprekonatelne-prikopy-nevidim-rika-8077582

https://dvojka.rozhlas.cz/projekt-rozdeleni-svobodou-8077888

https://video.aktualne.cz/dvtv/miliony-cechu-jsou-v-ohrozeni-ukazal-vyzkum-rozdeleni-ale-ne/r~8542c0f2da2311e99b40ac1f6b220ee8/

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Odkaz na publikaci z výzkumu:

https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf


UNIKÁTNÍ VÝZKUM: ROZDĚLENI SVOBODOU

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.

Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo


NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A ENERGETICKÁ CHUDOBA V ČR

Ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR výzkum, který byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.

STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli.

Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 % dotázaných.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA.

Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.[1]

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“[2]

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti.

Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků[3] domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM).

Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

    1. Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-chudoba-v12.pdf
    1. Tamtéž, str. 5.
  1. http://www.urso.gov.sk/sites/default/files/Energeticka-chudoba-a-zranitelni-odberatelia-vEU_2016.pdf

Veřejnost hodnotí EET i Účtenkovou loterii většinou pozitivně

Ve dnech 9. – 14. 10. 2018 STEM provedl pro Ministerstvo financí ČR bleskový výzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb a účtenkovou loterii. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik PAPI a CAWI. Dotázáno bylo 1041 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v říjnu 2018 na základě zadání Ministerstva financí ČR, zjišťoval názory na elektronickou evidenci tržeb a dále se zaměřil cíleně na účtenkovou loterii, která má za sebou rok fungování.

Elektronická evidence tržeb má stabilně většinovou podporu české veřejnosti. Aktuálně více než dvoutřetinová většina (68 %) považuje EET za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Stabilně vyšší podporu má EET mezi staršími lidmi (76 %). Závislost na věku je lineární. Dlužno však poznamenat, že i v nejmladší skupině EET příznivě hodnotí více než polovina dotázaných (59 %).

Při formulaci osobního postoje k EET pozorujeme, že hlasů pro EET je téměř dvojnásobně více než hlasů proti (46 % vs. 24 %), pozitivní hodnocení od loňského května mírně posílilo. Necelá třetina dotázaných (30 %) však stále nemá k EET jasný postoj nebo evidenci vůbec nerozumí.

„Které tvrzení nejvíce vystihuje Váš postoj k EET?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Část výzkumu byla zaměřena přímo na účtenkovou loterii, kterou Ministerstvo financí spustilo v říjnu 2017. Ukazuje se, že povědomí veřejnosti o účtenkové loterii je poměrně dobré. Třípětinová většina dotázaných občanů (59 %) uvádí, že ví celkem přesně, o co jde. Další téměř čtvrtina (23 %) o účtenkovce slyšela, ale nemá přesnější informace.

„Slyšel(a) jste o účtenkovce, účtenkové loterii?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Nikterak překvapivě se míra znalosti účtenkové loterie zvyšuje s úrovní vzdělání. Ovšem již u vyučených je podíl „informovaných“ nadpoloviční (56 %).

Pozitivní hodnocení samotné účtenkové loterie (podobně jako v roce 2017 ještě před zahájením loterie) výrazně převažují nad negativními (nyní 40 % vs. 18 %). Důležité však je, že více než dvě pětiny lidí (42 %) se stále vyhýbají vyslovení jednoznačného postoje.

„Vnímáte účtenkovou loterii jako:“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2017-2018

Obecně si více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) myslí, že účtenková loterie přispívá k častějšímu vyžadování účtenek. Osobní motivaci kvůli loterii požadovat účtenku připouští necelá polovina dotázaných (44 %).

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018

Hlavním cílem loterie je dopad na odpovědné chování lidí. Výzkumná data nesou náznak toho, že dnes lidé vyžadují účtenku častěji – pozorujeme posílení za poslední rok o jednotky procentních bodů.

„Vyžadujete Vy osobně v současnosti při placení běžných nákupů
např. v potravinách, trafice či v restauraci účtenku?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, 2016-2018

Mezi mladými lidmi je podíl těch, kteří si účtenku berou, významně nižší (42 %), naopak u lidí starších 60 let je to o 30 procentních bodů více (72 %).

Pro naprostou většinu lidí je zcela samozřejmé, že v evropských zemích i na malý nákup obdrží zákazník stvrzenku jako doklad toho, že obchod proběhl řádným způsobem. Zdá se, že jde o obecný postoj, který svědčí o příznivém  klimatu stran účtenek do budoucna.

„V mnoha evropských zemích je zcela samozřejmé, že i na malý nákup dostanete stvrzenku, aby bylo jasné, že obchod proběhl řádným způsobem. Mělo by tomu tak být i u nás?“

STEM pro Ministerstvo financí ČR, N = 1041 osob starších 18 let, 9.-14.10.2018