Situace samoživitelů a samoživitelek v koronavirové krizi

Samoživitelé a samoživitelky jsou dlouhodobě skupinou ohroženější propadem životní úrovně. Finanční situace jejich domácnosti je často horší než v úplných rodinách a patří tak mezi skupiny významně ohrožené chudobou. Těžkosti s vycházením s příjmem pak ovlivňují další stránky života neúplných rodin. Dopady pandemie COVID-19 problematickou situaci ohrožených rodin samoživitelů a samoživitelek ještě vyostřují.

Číst dále

Ekonomicky „rizikovou skupinou“ jsou podnikatelé, živnostníci a manuální profese

30. září 2020

Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Číst dále

Oproti období před koronavirovou krizí byly obavy z nezaměstnanosti koncem května vyšší

Více než dvě pětiny ekonomicky aktivních občanů (45 %) měly koncem května obavy z nezaměstnanosti. Oproti průzkumu v březnu 2020 (36 %) jde o významný nárůst. Obavy z nezaměstnanosti posílily hlavně mezi lidmi méně vzdělanými, dělníky a úředníky a pak především u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako špatnou. V případě hrozby ztráty zaměstnání je většina ekonomicky aktivních ochotna pracovat mimo svou kvalifikaci či za nižší mzdu, ale jen třetina je ochotna se za prací přestěhovat.

Číst dále

Otevírání hranic ČR se nedotkne všech obyvatel stejně, neboť značná část populace do zahraničí jezdí málo nebo vůbec

Právě probíhající otevírání státních hranic ČR pro soukromé cestování se nedotkne všech obyvatel stejně, jak ukazuje aktuální analýza neziskového ústavu STEM. Celá pětina (22 %) české společnosti do zahraničí nejezdí vůbec a dalších 29 % tak činí pouze jednou za dva roky či méně často. Do zahraničí nejméně jezdí lidé starší (60 a více let), lidé s nižším dosaženým vzděláním a lidé v horší materiální situaci. Mezi nejčastěji uváděné důvody pro zahraniční cesty patří rekreace u moře, turistika a památky, naopak jen velmi málo Čechů jezdí do zahraničí z pracovních či rodinných důvodů. Ukazuje se tak, že pro mnoho obyvatel ČR je cestování za hranice naší vlasti zbytným luxusem.

Číst dále

Veřejnost stále kritická k výši starobních důchodů

Tříčtvrtinová většina občanů České republiky (74 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle dvoutřetinové většiny veřejnosti (66 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Dále převažuje názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem strávit důstojné stáří (71 %). Oproti poslednímu průzkumu na toto téma v roce 2017 je nyní více pozitivních názorů, stále však jsou v jasné menšině. Oproti minulosti ovšem již nejsou lidé důchodového věku tou skupinou, která je v daných otázkách nejkritičtěji naladěna.

Číst dále

Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


Martin Buchtík v rozhovoru pro Český rozhlas k výzkumu Česká společnost po 30 letech:

„Často děláme i po třiceti letech demokracie začátečnickou chybu: máme tendenci druhou stranu poučovat. A debatu zahajujeme často s tím, že chceme druhého přesvědčit o našem pohledu na věc, ale vůbec si nepřipouštíme, že by druhá strana mohla o něčem přesvědčit nás.

To, že mají různí lidé různé názory, je přirozené. Nebezpečný je moment, kdy se názorové skupiny začnou zapouzdřovat a přestávají mezi sebou komunikovat. Dokud se vede diskuse, byť i velmi bouřlivá, je to v pořádku.

Ale z poučování, nezájmu o dialog a zapouzdřování názorových skupin vzniká dojem rozdělené společnosti. Přitom spousta lidí nemá na všechny dimenze nepřeberně složitého společenského života úplně vyhraněný názor. Když se podívám do dat, žádné dvě strany zastávající zcela protichůdné názory v nich nevidím. Jsou to jednotky nebo desítky procent lidí, kteří jsou díky svým životním zkušenostem a sociálnímu ukotvení trochu jinak nastavení.

To se potom v nějakém zkratkovitém zjednodušení dobře využívá v politické komunikaci, která ráda ukazuje ty ostatní jako ty zlé. Čím míň se známe, tím víc to funguje.“

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/spolecnost-nazory-postoje-tridy_1909240600_pek?_ga=2.82143702.1744529895.1569220819-1046475752.1554975670


Martin Buchtík v rozhovorech k projektu výzkumu Česká společnost po 30 letech od revoluce

„Výzkum neříká, že společnost je rozdělená, ale spíše rozvrstvená, rozmělněná, rozhodně není rozdělená binárně na dva tábory. To dělají právě binární volby, třeba druhé kolo prezidentské volby. Ale česká společnost je spíš společnost polotónů, je to společnost, která chce hledat kompromisy. V různých zkratkách, nejen mediálních, ale i jak promlouváme o různých věcech, se dostáváme k hodně radikálním zjednodušením, buď jedno, nebo druhé a nic uprostřed. Lidé se sami často identifikují někde uprostřed nebo na věci veřejné nemají názor, ale často se ukazují extrémy, protichůdné póly a pak trochu zaniká to, že velká část veřejnosti je v názorech někde uprostřed.

Česká společnost se velmi rozrůzňovala především v 90. letech, kdy se umělé sevření rovnostářstvím socialistického režimu najednou rozplynulo. Teď v posledních osmi, deseti letech nastává situace, kdy se třídy etablují, reprodukují z generace na generaci. To rozdělení některé lidi nutí k zamyšlení, jestli v této společnosti mají šanci a jestli jim společnost tuto šanci dává. Zejména to platí u mladých lidí.

Typologie rozdělení do tříd je východisko, na kterém budeme ukazovat, jak se lidé liší postojově, jaké mají sociální problémy, jaké vzdělanostní aspirace pro svoje děti, jak dokáží využít svůj potenciál, jak věří demokracii, jak věří lidem kolem sebe, jak jsou spokojení s vlastním životem, jak konzumují média a na mnoho dalších otázek. Chceme otevřít diskusi o tom, co společnost trápí a jak různá témata vnímá česká veřejnost.“

v https://plus.rozhlas.cz/ceskou-spolecnost-tvori-odstiny-sedi-neprekonatelne-prikopy-nevidim-rika-8077582

https://dvojka.rozhlas.cz/projekt-rozdeleni-svobodou-8077888

https://video.aktualne.cz/dvtv/miliony-cechu-jsou-v-ohrozeni-ukazal-vyzkum-rozdeleni-ale-ne/r~8542c0f2da2311e99b40ac1f6b220ee8/

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Odkaz na publikaci z výzkumu:

https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf


UNIKÁTNÍ VÝZKUM: ROZDĚLENI SVOBODOU

Výzkum Česká společnost po třiceti letech pro Český rozhlas připravil tým sociologů: Daniel Prokop (PAQ), Martin Buchtík (STEM), Paulína Tabery (CVVM), Tomáš Dvořák (PAQ) a Matouš Pilnáček (CVVM).

Vyšli z prací britského akademika Mikea Savage, který navazoval na dílo sociologa Pierra Bourdieua. Jejich inspirací byl zejména Savageův projekt Great British Class Survey, na kterém spolupracoval s BBC.

Agentury MEDIAN a STEM/MARK položily v červnu 2019 dotazník o dvou stech otázkách 4039 respondentům z více než 1300 obcí a měst celého Česka. Výzkum probíhal kombinací online a osobního dotazování a je reprezentativní pro populaci 18 až 75 let z hlediska všech sociodemografických ukazatelů.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo