Názor na vyplácení dávek v nezaměstnanosti

Více než dvoutřetinová většina občanů ČR dlouhodobě zastává názor, že nezaměstnaní by měli dostávat jen tak nízké dávky, aby byli nuceni si aktivně hledat práci. Současná úroveň podpor a sociálních dávek však není podle nadpoloviční většiny veřejnosti (56 %) dostatečně motivující pro to, aby si nezaměstnaní práci hledali. Téměř dvoutřetinový podíl dotázaných (63 %) odmítá zvýšení podpory v nezaměstnanosti. (Pokračování textu…)

Názor občanů na nezaměstnanost v ČR

Více než třetina lidí se domnívá, že většina nezaměstnaných skutečný zájem o práci nemá, a většina (57 %) lidí si myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je užitečná, protože lidé si váží práce. Naproti tomu stále zhruba 70 % občanů zastává názor, že stát by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Kritičtí jsou k nezaměstnaným zejména podnikatelé a lidé, kteří se hlásí k pravicovým stranám. (Pokračování textu…)

Názor na diskriminaci na trhu práce

Výrazná většina občanů ČR (85 %) domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci některých skupin obyvatel. Podle veřejného mínění k diskriminaci v zaměstnání dochází nejčastěji kvůli věku, dále často také kvůli zdravotnímu stavu či zdravotnímu postižení, těhotenství či mateřství. (Pokračování textu…)

Názory na diskriminaci v ČR

Více než dvě třetiny veřejnosti (70 %) považují diskriminaci u nás za velký problém. Polovina občanů (51 %) se dále domnívá, že diskriminace u nás v posledních letech přibývá. Z porovnání s minulostí vyplývá, že podle veřejného mínění se situace v oblasti záměrného znevýhodňování některých skupin obyvatel zhoršuje. Za nejzávažnější typ diskriminace lidé zdaleka nejčastěji považují znevýhodňování podle věku (46 %). (Pokračování textu…)

Pochybnosti o demokratickém fungování EU

Jen menšina občanů (38 %) si myslí, že EU funguje demokraticky, ještě méně (25 %) je těch, podle nichž funguje efektivně. Alespoň orientační přehled o tom, co patří do kompetence národních vlád a co do pravomoci orgánů EU, má 30 % občanů ČR. Od loňska se tyto výsledky prakticky nezměnily. (Pokračování textu…)

Spokojenost Čechů s členstvím v EU

V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny dvě pětiny občanů (41 %), což je v porovnání s předchozími lety výrazně méně. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do EU, pro vstup by hlasovala necelá polovina obyvatel (43 %). Téměř tříčtvrtinová většina občanů se domnívá, že naše republika není schopna hrát v EU aktivní roli. (Pokračování textu…)

Pochybnosti o udržení eura

Zhruba dvě pětiny našich občanů (39 %) předpokládají, že Evropské unii se podaří udržet společnou měnu. V listopadu loňského roku v to věřila polovina (48 %). Názor, že by se EU měla přetvořit ve stát s federativním uspořádáním, sdílí jen každý čtvrtý občan ČR (25 %). (Pokračování textu…)

Sounáležitost s EU

Sounáležitost s Evropou pociťují zhruba dvě třetiny Čechů. Od doby našeho předsednictví EU se tento pocit mírně oslabuje. Od roku 2005 pozvolna klesá i podíl lidí, kteří by hypoteticky chtěli mít vedle českého občanství i občanství EU – v současnosti je jich 38 %. (Pokračování textu…)

Hodnocení volby do PSP ČR z pohledu voličů

Přibližně každý čtvrtý volič v dubnu 2012 nepovažoval svou volbu do sněmovny v roce 2010 za správnou. Častěji se to týká lidí, kteří před dvěma lety volili některou z koaličních stran, zvláště těch, kteří dali hlas Věcem veřejným. Naopak dosti přesvědčeni o správnosti své volby jsou voliči opozičních stran. (Pokračování textu…)

Důvody proč lidé volí určitou politickou stranu

Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy. Stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Celkově přibývá lidí, kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“, vysoký podíl těchto lidí „volí z nouze“ sociální demokracii, případně jako protestní hlas KSČM. (Pokračování textu…)