Stranické preference prosinec 2012

V prosinci poněkud ochladla volební atmosféra. O něco se zvýšil podíl lidí, kteří buď nevědí, komu dát svůj hlas, či váhají nad volební účastí. V této situaci žádná z velkých stran nezískává. ČSSD je první, ODS druhá, KSČM třetí. Přes pětiprocentní práh se s jistotou opět dostává KDU-ČSL. Neodehrává se nic překvapivého. (Pokračování textu…)

Směr vývoje v ČR

Spokojenost s politickou situací se v posledním roce pohybuje kolem hranice 10 %. To jsou hodnoty velmi nízké, nicméně již v minulosti zaznamenané. Zcela nevídané je však krajně negativní hodnocení celkového směřování situace v ČR: celkem 57 % lidí uvádí „nesprávným směrem“, pouhých 6 % „správným směrem“ a ostatní volí vyhýbavé, avšak sotva pozitivní „nesměřuje nikam“. (Pokračování textu…)

Spokojenost s politickou situací

Míra spokojenosti lidí se současnou politickou situací je podobně jako v minulých měsících velmi nízká (8 %), přetrvává výrazná nespokojenost (55 % odpovědí „určitě ne“). Jistá pozitivní očekávání odvozená od výsledku voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010, která sdíleli hlavně lidé mladší a s vyšším vzděláním, se nenaplnila. (Pokračování textu…)

Preference prezidentských kandidátů

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil koncem října a začátkem listopadu, tedy ještě před konečným termínem (6. 11.) pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta. Velká většina české veřejnosti vyjadřuje zájem zúčastnit se volby prezidenta republiky, postupem času se tento zájem mírně zvyšuje. Výzkum potvrdil favorizované postavení Jana Fischera, které od října ještě mírně posílilo. Otázky průzkumu STEM jsou dále zaměřeny na obecnou přijatelnost a volební potenciál kandidátů. Z výsledků vyplývá, že za favorizovaným Fischerem s odstupem následují Miloš Zeman a Jiří Dienstbier. Na „čtvrté“ místo se zařadil nově posuzovaný Tomio Okamura. Volební potenciál stranických kandidátů Přemysla Sobotky a…

Názory občanů na reformní politiku vlády

Zatímco krátce po nástupu Nečasovy vlády považovalo skoro 40 % občanů připravovaná opatření vlády za správnou cestu k ozdravení státních financí, nyní je to již pouze čtvrtina (24 %). Většina lidí (68 %) si však stále myslí, že v nejbližších třech až pěti letech jsou zásadní sociální, daňové a zdravotní reformy potřebné. Zřetelně ubylo také lidí (na 26 %), kteří by zvyšovali daně, aby bylo více prostředků na sociální opatření. (Pokračování textu…)

Kandidáti na prezidenta a média

Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63 % jim připisuje rozhodující nebo velmi silný vliv). Média podle názoru občanů věnují aktuálně z prezidentských kandidátů největší pozornost Janu Fischerovi (podle 57 % občanů mu věnují velkou pozornost) a Miloši Zemanovi (52 %). O vlivu výsledků výzkumů volitelnosti kandidátů na volebním rozhodování voličů je přesvědčena čtvrtina veřejnosti, podle 75 % občanů je vliv výzkumů jen částečný nebo prakticky žádný. Podle názorů občanů budou mít na rozhodování veřejnosti o volební účasti a výběru prezidentského kandidáta významný vliv média (63…

Spokojenost s naším členstvím v EU

V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny necelé dvě pětiny občanů (37 %), což představuje další pokles v porovnání s minulým výzkumem z dubna letošního roku. Oproti předchozímu období se také výrazně snížil podíl lidí přesvědčených, že se Evropská unie vyvíjí správným směrem. Zavedení eura jako české měny v současné době podporuje jen minimum občanů (17 %). Dvoutřetinová většina občanů ČR (67 %) však stále cítí sounáležitost s Evropou. (Pokračování textu…)

Popularita politiků

Svou pozici na první příčce upevnil Jiří Dienstbier, hned za ním se ocitl odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Složení první šestice politiků je stejné jako v květnu – patří do ní dále Miroslava Němcová, Bohuslav Sobotka, Michal Hašek a Marie Benešová. Někteří významní členové vlády – Petr Nečas, Jan Kubice a Miroslav Kalousek – zaznamenali zřetelný pokles na dosud nejnižší hodnoty svých příznivých hodnocení. (Pokračování textu…)

Důležitost krajských voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín krajských a senátních voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních dvou letech zvyšuje. Hodnocení důležitosti prezidentských voleb prochází oproti tomu letos jistým váháním Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za podobně důležité považují i volby do Poslanecké sněmovny, volby prezidenta republiky a krajské volby….

Obavy z nezaměstnanosti

Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí. Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledních dvou letech stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohrožení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje. (Pokračování textu…)