Setrvání současné vlády beze změn až do řádných voleb považuje za optimální pro ČR 16 % občanů, 19 % je pro to, aby se vyměnili někteří ministři, a 12 % by si přálo odchod zástupců strany LIDEM. Vznik nové vlády ze zástupců současných koaličních i opozičních stran preferuje 19 % a 34 % si přeje vypsání nových parlamentních voleb. Číst dále
Podle většiny veřejnosti koaliční vláda nenaplňuje své programové prohlášení ve smyslu vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Snahu odpovědně hospodařit uznává třetina lidí, další dva programové cíle pětina. Přesto je toto hodnocení lepší než před rokem. Ve zbytku volebního období by se podle mínění poloviny lidí měla vláda soustředit na odpovědné hospodaření se státními penězi, třetina by dala přednost boji s korupcí a pětina posílení právního státu. Číst dále
Oprávnění voliči, kteří nevědí, kterou stranu by volili, nebo by nevolili žádnou, jsou znechuceni politikou a chováním politiků a myslí si, že politici dbají jen na svůj osobní prospěch. Naprostá většina také uvádí, že politika u nás stále méně dbá na zájmy obyčejných lidí a že v politice mají hlavní slovo nikoli strany, ale velký byznys. Rovněž pocit, že svým hlasem ve volbách člověk těžko něco změní, je v této skupině většinově rozšířen. Naprostou lhostejnost k politice nicméně přiznává jen něco přes polovinu a volební neúčast ze zásady dvě pětiny z této skupiny. Číst dále
Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy, stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Tyto charakteristiky se v posledních letech nemění. Stále vysoký je podíl lidí (nyní 43 % z těch, kteří nějakou stranu pro příští volbu do sněmovny uvedli), kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“. Číst dále
Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. Číst dále
Závěrečná kapitola ohlédnutí za Václavem Klausem a jeho zápisy v archivu STEM je logicky bilanční. Všímá si především toho, co zůstává většinou skryto pod celkovou „popularitou“ nebo důvěrou, tedy hodnocení jednotlivých vlastností a schopností. A připomíná i souhrnné hodnocení, které českým politikům vystavili občané po dvaceti letech demokracie od listopadu 1989. K současnosti se celková bilance nevyjadřuje. Tu zhodnotí s potřebným odstupem až mnohem pozdější léta. Číst dále
Druhá část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje obraz, jakým veřejnost Václava Klause vnímala na jeho politické cestě. V první polovině devadesátých let veřejnost pokládala Václava Klause za jedinečného profesionála, který nejen má jasnou představu o směřování naší společnosti, ale také dostatek vůle a energie tuto cestu uskutečňovat. Celkem logicky se v průběhu jeho politické dráhy tato výjimečná pozice oslabovala, ale základní vzorec, jímž veřejnost definovala vlastnosti a schopnosti Václava Klause, zůstává nezměněn, ať již jde o klady či zápory. Číst dále
První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti v průběhu jeho dvacetiletého působení ve třech vrcholných státních funkcích. V kontextu proměn české politiky a ekonomiky můžeme pozorovat postupné oslabování důvěry v premiéra Klause jako nejviditelnějšího představitele reforem, výrazný odstup, který si veřejnost udržovala ke koncepci opoziční smlouvy, během níž byl Václav Klaus předsedou poslanecké sněmovny parlamentu, a konečně proměnu neoblíbeného stranického šéfa v obecně respektovaného prezidenta, jehož kredit oslabila až podpora nestabilní koaliční Nečasovy vlády a nakonec letošní amnestie. Číst dále
S celkovými výsledky prezidentských voleb je spokojena mírně nadpoloviční většina občanů (53 %). Největší část občanů – více než dvě pětiny (44 %) – označila prezidentské volby především jako souboj osobností. Téměř třetina veřejnosti (30 %) si myslí, že šlo hlavně o souboj levice a pravice, a nejmenší část – čtvrtina (26 %) – ve volbách viděla především rozhodování o dalším směřování naší země. Číst dále
Více než 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle dvou třetin občanů měly historicky první přímé volby prezidenta důstojný průběh, stejný podíl se domnívá, že většina se snažila volit odpovědně a bez předsudků. Poněkud kritičtější jsou k zavedení přímé volby i k odpovědné volbě občanů stoupenci ODS. Číst dále