Václav Klaus 1.část

První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti v průběhu jeho dvacetiletého působení ve třech vrcholných státních funkcích. V kontextu proměn české politiky a ekonomiky můžeme pozorovat postupné oslabování důvěry v premiéra Klause jako nejviditelnějšího představitele reforem, výrazný odstup, který si veřejnost udržovala ke koncepci opoziční smlouvy, během níž byl Václav Klaus předsedou poslanecké sněmovny parlamentu, a konečně proměnu neoblíbeného stranického šéfa v obecně respektovaného prezidenta, jehož kredit oslabila až podpora nestabilní koaliční Nečasovy vlády a nakonec letošní amnestie. (Pokračování textu…)

Hodnocení prezidentských voleb

S celkovými výsledky prezidentských voleb je spokojena mírně nadpoloviční většina občanů (53 %). Největší část občanů – více než dvě pětiny (44 %) – označila prezidentské volby především jako souboj osobností. Téměř třetina veřejnosti (30 %) si myslí, že šlo hlavně o souboj levice a pravice, a nejmenší část – čtvrtina (26 %) – ve volbách viděla především rozhodování o dalším směřování naší země. (Pokračování textu…)

Přímá volba prezidenta

Více než 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle dvou třetin občanů měly historicky první přímé volby prezidenta důstojný průběh, stejný podíl se domnívá, že většina se snažila volit odpovědně a bez předsudků. Poněkud kritičtější jsou k zavedení přímé volby i k odpovědné volbě občanů stoupenci ODS. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na současný režim

Od ledna 2012 se snížil podíl občanů, podle nichž je současný režim lepší než režim před listopadem 1989 (z 53 % na 46 %), zároveň přibylo lidí, kteří považují současný režim za horší (z 27 % na 32 %). Podobná názorová situace panovala v minulosti pouze v období let 1997-2000. Zatímco mezi občany s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištěnými a těmi, kteří se hlásí k levici, klesala preference současného režimu už v letech 2010-2011, poslední snížení jde hlavně na vrub lidí s vyšším vzděláním, lépe zajištěných a středově, příp. pravicově orientovaných.

Důchodová reforma

S názorem, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a důchodová reforma je nezbytná, souhlasí třípětinová většina občanů (61 %). Ovšem oproti roku 2010 pozorujeme jisté oslabení míry souhlasných odpovědí. Necelá polovina veřejnosti (46 %) považuje za jeden z hlavních úkolů vlády Petra Nečase zahájit zásadní důchodovou reformu. Jen pětina lidí (21 %) si však myslí, že vládní opatření v rámci důchodové reformy pomohou řešit budoucí problémy našeho důchodového systému. (Pokračování textu…)

Problém korupce

Za jeden z největších problémů naší země stále považuje téměř 90 % lidí korupci. Většina veřejnosti (76 %) si myslí, že vláda Petra Nečase se nesnaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Naprostá většina občanů (84 %) ani nevěří, že by se Nečasově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Přes skepsi ke snahám vlády však v posledním roce výrazně vzrostl podíl občanů, kteří registrují pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce – z 27 % na 43 %. (Pokračování textu…)

Státní dluh

Téměř tři čtvrtiny lidí považují růst státního dluhu za jeden z největších problémů země. Za poslední dva roky však ubylo lidí, kteří souhlasí s politikou úsporných opatření Nečasovy vlády (z 49 % na 41 %), a pouze dvě pětiny občanů věří, že se současné vládě podaří tempo růstu státního dluhu výrazně snížit. (Pokračování textu…)

Vysvědčení pro vládu

Jen zhruba čtvrtina občanů přiznává Nečasově vládě snahu řešit nejdůležitější problémy v naší zemi. Oproti roku 2010 je to významný pokles. Lépe hodnotí vládu lidé, kteří si myslí, že by měla při svém rozhodování brát především zřetel na to, jak budeme žít za pět, deset či více let. Průměrná školní známka, kterou občané hodnotí dosavadní činnost vlády, je lepší čtyřka. (Pokračování textu…)

Rozdělení Československa

Rozdělení Československa považuje za dobré rozhodnutí 37 % a za špatné 36 % občanů, 27 % neví. Pozitivní hodnocení vyjadřují častěji lidé mladší, s vyšším vzděláním a příznivci pravicových stran. Podstatná část těch, kteří dnes rozdělení federace vnímají negativně, patří mezi ty, kteří před 20 lety byli proti, ale dnes jsou s vytvořením samostatných států smířeni. (Pokračování textu…)

Preference prezidentských kandidátů prosinec 2012

Aktuální průzkum STEM se uskutečnil začátkem prosince, tedy po vyřazení J. Bobošíkové, T. Okamury a V. Dlouhého z prezidentské volby ministerstvem vnitra, ale ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o stížnostech těchto kandidátů na postup MV ČR. Výsledky prosincového výzkumu potvrzují Jana Fischera v postavení nejvíce preferovaného kandidáta, ovšem jeho náskok již není tak jednoznačný. Zlepšuje se pozice druhého v pořadí, Miloše Zemana, v nižší míře i třetího Jiřího Dienstbiera. Volební preference stranických kandidátů Přemysla Sobotky a Karla Schwarzenberga jsou vyrovnané (stejný podíl hlasů pro první kolo získal na začátku prosince i Tomio Okamura).