Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině. Číst dále
Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na flexibilitu vůči veřejnému mínění, sdílí 77 % občanů. Číst dále
Podíl lidí, kteří tvrdí, že si těžko vybírají politickou stranu, které by dali hlas, je stále vysoký (tři pětiny), i když se od loňského podzimu mírně snížil. Čtvrtina z těch, kteří v současnosti říkají, že si těžko vybírají stranu, dává v otázce, koho by volili, hlas ČSSD. Z jejích současných voličů tvoří takoví lidé polovinu. Stejně vysoký podíl „obtížně hledajících“ má v řadách svých stoupenců TOP 09. Číst dále
S názorem, že úspěch demokracie závisí hlavně na činnosti obyčejných lidí, souhlasí zhruba polovina občanů. Častěji jsou to ti, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací, fungováním demokracie a politických stran. „Rozvoj demokracie“ je podle téměř tří čtvrtin lidí především úkolem schopných politiků. Tento názor sdílí občané téměř univerzálně, méně jsou přesvědčeni jen ti, kteří na politiku rezignují. Číst dále
S fungováním demokracie je spokojena čtvrtina lidí a současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás podle třetiny obyvatel Česka. V obou otázkách patří současné podíly kladných odpovědí k historicky nejnižším. Nejspokojenější s fungováním demokracie a s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás, jsou stoupenci pravicových stran, dále jsou relativně spokojenější lidé s lepším materiálním zajištěním a vyšším vzděláním. Číst dále
Setrvání současné vlády beze změn až do řádných voleb považuje za optimální pro ČR 16 % občanů, 19 % je pro to, aby se vyměnili někteří ministři, a 12 % by si přálo odchod zástupců strany LIDEM. Vznik nové vlády ze zástupců současných koaličních i opozičních stran preferuje 19 % a 34 % si přeje vypsání nových parlamentních voleb. Číst dále
Podle většiny veřejnosti koaliční vláda nenaplňuje své programové prohlášení ve smyslu vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a vlády boje proti korupci. Snahu odpovědně hospodařit uznává třetina lidí, další dva programové cíle pětina. Přesto je toto hodnocení lepší než před rokem. Ve zbytku volebního období by se podle mínění poloviny lidí měla vláda soustředit na odpovědné hospodaření se státními penězi, třetina by dala přednost boji s korupcí a pětina posílení právního státu. Číst dále
Oprávnění voliči, kteří nevědí, kterou stranu by volili, nebo by nevolili žádnou, jsou znechuceni politikou a chováním politiků a myslí si, že politici dbají jen na svůj osobní prospěch. Naprostá většina také uvádí, že politika u nás stále méně dbá na zájmy obyčejných lidí a že v politice mají hlavní slovo nikoli strany, ale velký byznys. Rovněž pocit, že svým hlasem ve volbách člověk těžko něco změní, je v této skupině většinově rozšířen. Naprostou lhostejnost k politice nicméně přiznává jen něco přes polovinu a volební neúčast ze zásady dvě pětiny z této skupiny. Číst dále
Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy, stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Tyto charakteristiky se v posledních letech nemění. Stále vysoký je podíl lidí (nyní 43 % z těch, kteří nějakou stranu pro příští volbu do sněmovny uvedli), kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“. Číst dále
Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. Číst dále