Důvěra v armádu

Důvěra našich občanů v české bezpečnostní instituce od roku 2012 roste a v případě armády, státní i městské policie je na nejvyšších hodnotách od počátku časových řad STEM, tedy od poloviny 90. let. Armádě ČR důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, více než polovina dospělé populace věří i městské policii. Téměř stoprocentní je důvěra v Hasičský záchranný sbor.

Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň.

Volební neúčast

Měsíc před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny říká pětina lidí, že se těchto voleb nezúčastní. Nejčastější důvody pro to jsou, že není koho rozumného volit (28 %), nebo neznají žádného politika, kterému by důvěřovali (22 %), případně mají pocit, že svou účastí ve volbách stejně nic neovlivní (19 %).

Kdo se ještě nerozhodl

Pětina lidí odpovídá měsíc před volbami, že ještě neví, komu dá hlas. Polovina z nich volila v roce 2010, většinou strany, které vytvořily po těchto volbách vládní koalici (ODS, TOP 09, VV). Tomu odpovídá i skutečnost, že nerozhodnutí voliči se sami zařazují politicky nejčastěji do středu nebo spíše napravo od něj.

Motivy účasti v předčasných volbách

Nespokojenost s politickou situací je nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč jít v říjnu volit. Platí to zejména pro sympatizanty levicových stran a obecně pro lidi, podle nichž se situace u nás vyvíjí špatným směrem. Stoupenci pravice častěji uvádějí vůli podpořit politiku a program konkrétní strany a příznivci hnutí ANO uvádějí, že mají snahu hlavně přivést do politiky nové tváře.

Počet politických stran

Dvě pětiny občanů (42 %) by si přály, aby v parlamentu bylo po volbách zastoupeno přibližně tolik stran, kolik bylo dosud. Zhruba stejná část lidí (41 %) by chtěla, aby stran v parlamentu bylo méně. Tento podíl od roku 2010 výrazně vzrostl. Nejčastěji ho zastávají stoupenci KSČM, nevoliči a nerozhodní. TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/2013 VYDÁNO DNE 26. 9.

Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %).

Korupce

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že korupce politiků je vážným problémem naší země. Tento pocit se v posledních letech stupňuje, stejně tak přibývá i lidí, podle nichž je většina státních úředníků podplatitelná (na současných 85 %). Tři čtvrtiny lidí soudí, že úroveň korupce politiků a státních úředníků u nás překračuje míru obvyklou pro západoevropské země.

Volba prezidenta

Téměř 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle bezmála 90 % občanů by prezident měl být důsledně nadstranický. Aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi si přeje 60 % lidí. Přímou volbu schvalují častěji příznivci levicových stran. Především stoupenci SPOZ chtějí silného prezidenta, opačný názor zastávají zejména sympatizanti TOP 09.

Prezident Zeman

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění.