Důvody proč lidé volí určitou politickou stranu

Příznivci pravicových stran ODS a TOP 09 jako hlavní důvod své volby uvádějí nejčastěji strategii do budoucna a úsilí o reformy, stoupenci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem a zachovávat klid, řád, tradice. Tyto charakteristiky se v posledních letech nemění. Stále vysoký je podíl lidí (nyní 43 % z těch, kteří nějakou stranu pro příští volbu do sněmovny uvedli), kteří uvádějí jako důvod volby „je to jenom východisko z nouze“. (Pokračování textu…)

Prezidenti

Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. (Pokračování textu…)

Václav Klaus 3.část

Závěrečná kapitola ohlédnutí za Václavem Klausem a jeho zápisy v archivu STEM je logicky bilanční. Všímá si především toho, co zůstává většinou skryto pod celkovou „popularitou“ nebo důvěrou, tedy hodnocení jednotlivých vlastností a schopností. A připomíná i souhrnné hodnocení, které českým politikům vystavili občané po dvaceti letech demokracie od listopadu 1989. K současnosti se celková bilance nevyjadřuje. Tu zhodnotí s potřebným odstupem až mnohem pozdější léta. (Pokračování textu…)

Václav Klaus 2.část

Druhá část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje obraz, jakým veřejnost Václava Klause vnímala na jeho politické cestě. V první polovině devadesátých let veřejnost pokládala Václava Klause za jedinečného profesionála, který nejen má jasnou představu o směřování naší společnosti, ale také dostatek vůle a energie tuto cestu uskutečňovat. Celkem logicky se v průběhu jeho politické dráhy tato výjimečná pozice oslabovala, ale základní vzorec, jímž veřejnost definovala vlastnosti a schopnosti Václava Klause, zůstává nezměněn, ať již jde o klady či zápory. (Pokračování textu…)

Václav Klaus 1.část

První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti v průběhu jeho dvacetiletého působení ve třech vrcholných státních funkcích. V kontextu proměn české politiky a ekonomiky můžeme pozorovat postupné oslabování důvěry v premiéra Klause jako nejviditelnějšího představitele reforem, výrazný odstup, který si veřejnost udržovala ke koncepci opoziční smlouvy, během níž byl Václav Klaus předsedou poslanecké sněmovny parlamentu, a konečně proměnu neoblíbeného stranického šéfa v obecně respektovaného prezidenta, jehož kredit oslabila až podpora nestabilní koaliční Nečasovy vlády a nakonec letošní amnestie. (Pokračování textu…)

Hodnocení prezidentských voleb

S celkovými výsledky prezidentských voleb je spokojena mírně nadpoloviční většina občanů (53 %). Největší část občanů – více než dvě pětiny (44 %) – označila prezidentské volby především jako souboj osobností. Téměř třetina veřejnosti (30 %) si myslí, že šlo hlavně o souboj levice a pravice, a nejmenší část – čtvrtina (26 %) – ve volbách viděla především rozhodování o dalším směřování naší země. (Pokračování textu…)

Přímá volba prezidenta

Více než 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle dvou třetin občanů měly historicky první přímé volby prezidenta důstojný průběh, stejný podíl se domnívá, že většina se snažila volit odpovědně a bez předsudků. Poněkud kritičtější jsou k zavedení přímé volby i k odpovědné volbě občanů stoupenci ODS. (Pokračování textu…)

Názor veřejnosti na současný režim

Od ledna 2012 se snížil podíl občanů, podle nichž je současný režim lepší než režim před listopadem 1989 (z 53 % na 46 %), zároveň přibylo lidí, kteří považují současný režim za horší (z 27 % na 32 %). Podobná názorová situace panovala v minulosti pouze v období let 1997-2000. Zatímco mezi občany s nižším vzděláním, hůře materiálně zajištěnými a těmi, kteří se hlásí k levici, klesala preference současného režimu už v letech 2010-2011, poslední snížení jde hlavně na vrub lidí s vyšším vzděláním, lépe zajištěných a středově, příp. pravicově orientovaných.

Důchodová reforma

S názorem, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a důchodová reforma je nezbytná, souhlasí třípětinová většina občanů (61 %). Ovšem oproti roku 2010 pozorujeme jisté oslabení míry souhlasných odpovědí. Necelá polovina veřejnosti (46 %) považuje za jeden z hlavních úkolů vlády Petra Nečase zahájit zásadní důchodovou reformu. Jen pětina lidí (21 %) si však myslí, že vládní opatření v rámci důchodové reformy pomohou řešit budoucí problémy našeho důchodového systému. (Pokračování textu…)

Problém korupce

Za jeden z největších problémů naší země stále považuje téměř 90 % lidí korupci. Většina veřejnosti (76 %) si myslí, že vláda Petra Nečase se nesnaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Naprostá většina občanů (84 %) ani nevěří, že by se Nečasově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Přes skepsi ke snahám vlády však v posledním roce výrazně vzrostl podíl občanů, kteří registrují pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce – z 27 % na 43 %. (Pokračování textu…)