Kategorie: Domácí politika

Kdo se ještě nerozhodl

Pětina lidí odpovídá měsíc před volbami, že ještě neví, komu dá hlas. Polovina z nich volila v roce 2010, většinou strany, které vytvořily po těchto volbách vládní koalici (ODS, TOP 09, VV). Tomu odpovídá i skutečnost, že nerozhodnutí voliči se sami zařazují politicky nejčastěji do středu nebo spíše napravo od něj. Skoro třetina z nerozhodnutých říká, že se zatím ještě o volby nezajímali, asi pětina váhá mezi více stranami. Třetina z nerozhodnutých tvrdí, že půjde letos v říjnu volit, třetina váhá. Číst dále


Motivy účasti v předčasných volbách

Nespokojenost s politickou situací je nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč jít v říjnu volit. Platí to zejména pro sympatizanty levicových stran a obecně pro lidi, podle nichž se situace u nás vyvíjí špatným směrem. Stoupenci pravice častěji uvádějí vůli podpořit politiku a program konkrétní strany a příznivci hnutí ANO uvádějí, že mají snahu hlavně přivést do politiky nové tváře. Číst dále


Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k bývalé vládní koalici. Číst dále


Volba prezidenta

Téměř 80 % Čechů považuje zavedení přímé volby hlavy státu za správné rozhodnutí. Podle bezmála 90 % občanů by prezident měl být důsledně nadstranický. Aby měl náš politický systém silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi si přeje 60 % lidí. Přímou volbu schvalují častěji příznivci levicových stran. Především stoupenci SPOZ chtějí silného prezidenta, opačný názor zastávají zejména sympatizanti TOP 09. Číst dále


Korupce

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že korupce politiků je vážným problémem naší země. Tento pocit se v posledních letech stupňuje, stejně tak přibývá i lidí, podle nichž je většina státních úředníků podplatitelná (na současných 85 %). Tři čtvrtiny lidí soudí, že úroveň korupce politiků a státních úředníků u nás překračuje míru obvyklou pro západoevropské země. Výrazně však přibylo lidí (z 27 % na konci roku 2011 na současných 51 %), podle nichž bylo při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo v poslední době jistého pokroku. Číst dále


Prezident Zeman

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění. Téměř třetina lidí odpovídá na všechny čtyři otázky ve prospěch prezidenta a stejný je podíl jeho jednoznačných kritiků. Číst dále


Důvěra v prezidenta republiky

Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině. Číst dále


Nároky na programy politických stran

Naprostá většina lidí si myslí, že dobrá politická strana by měla mít jasně vymezený program a měla by na něm důsledně trvat. Přes 80 % lidí však také souhlasí s tím, že by dobrá politická strana měla být vždy schopna přizpůsobovat svůj program veřejnému mínění. Relativně nejméně silný (těsně přes 70 %) je tento názor mezi stoupenci pravice, osobami s vysokoškolským vzděláním a obecně mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s politickou situací, fungováním demokracie u nás a s činností stran jako garanta demokratické politiky. Kombinaci obou názorů, tedy jak požadavek na jasnost programu a trvání na něm, tak na flexibilitu vůči veřejnému mínění, sdílí 77 % občanů. Číst dále


Postoj občanů ve výběru politických stran

Podíl lidí, kteří tvrdí, že si těžko vybírají politickou stranu, které by dali hlas, je stále vysoký (tři pětiny), i když se od loňského podzimu mírně snížil. Čtvrtina z těch, kteří v současnosti říkají, že si těžko vybírají stranu, dává v otázce, koho by volili, hlas ČSSD. Z jejích současných voličů tvoří takoví lidé polovinu. Stejně vysoký podíl „obtížně hledajících“ má v řadách svých stoupenců TOP 09. Číst dále