Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále


Důležitost voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za důležité považují i volby do Parlamentu, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín „evropských“ voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních letech postupně snižuje. Číst dále


Rozhodování voličů o hlasování ve volbách

Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim přitáhnout na samém konci kampaně přelétavé a váhající voliče. Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim přitáhnout na samém konci kampaně přelétavé a váhající voliče. Číst dále


Důvody volby strany

Dva týdny před volbami byly hlavními důvody volby určité strany pro třicet procent voličů program a politika strany a pro téměř stejně velkou část šance provést potřebné změny, kterou podle nich tato strana má. Tuto šanci viděli hlavně stoupenci hnutí ANO. Početné stoupence ANO a TOP 09 oslovili také volební lídři těchto stran. Průzkum potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti. Číst dále


Volby očekávání

Co lidé očekávali od předčasných voleb? Skoro polovina z těch, kteří čtrnáct dní před volbami uváděli, že půjdou volit, chtěla celkově zlepšit fungování státu a řešit dlouhodobé problémy země. Méně často zmiňovali lidé sociální jistoty, životní úroveň či hospodářský růst. A jen necelých deset procent očekávalo od voleb, že se objeví nové tváře v politice. Číst dále


Důvěra v armádu

Důvěra našich občanů v české bezpečnostní instituce od roku 2012 roste a v případě armády, státní i městské policie je na nejvyšších hodnotách od počátku časových řad STEM, tedy od poloviny 90. let. Armádě ČR důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, více než polovina dospělé populace věří i městské policii. Téměř stoprocentní je důvěra v Hasičský záchranný sbor. Zahraniční bezpečnostní instituce, NATO a Interpol, si mírně pohoršily. Číst dále


Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Číst dále


Volební neúčast

Měsíc před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny říká pětina lidí, že se těchto voleb nezúčastní. Nejčastější důvody pro to jsou, že není koho rozumného volit (28 %), nebo neznají žádného politika, kterému by důvěřovali (22 %), případně mají pocit, že svou účastí ve volbách stejně nic neovlivní (19 %). Více než tři čtvrtiny (77 %) těch, kteří nechtějí jít letos k volbám, nebyli volit ani v roce 2010. Ti, kteří u minulých voleb v roce 2010 byli, volili často Věci veřejné a dále pak ODS či TOP 09, čili strany, které následně vytvořily vládní koalici. Nadprůměrně jsou mezi pravděpodobnými nevoliči zastoupeni lidé, kteří se názorově zařazují do politického středu. Číst dále


Kdo se ještě nerozhodl

Pětina lidí odpovídá měsíc před volbami, že ještě neví, komu dá hlas. Polovina z nich volila v roce 2010, většinou strany, které vytvořily po těchto volbách vládní koalici (ODS, TOP 09, VV). Tomu odpovídá i skutečnost, že nerozhodnutí voliči se sami zařazují politicky nejčastěji do středu nebo spíše napravo od něj. Skoro třetina z nerozhodnutých říká, že se zatím ještě o volby nezajímali, asi pětina váhá mezi více stranami. Třetina z nerozhodnutých tvrdí, že půjde letos v říjnu volit, třetina váhá. Číst dále


Motivy účasti v předčasných volbách

Nespokojenost s politickou situací je nejčastěji uváděným hlavním důvodem, proč jít v říjnu volit. Platí to zejména pro sympatizanty levicových stran a obecně pro lidi, podle nichž se situace u nás vyvíjí špatným směrem. Stoupenci pravice častěji uvádějí vůli podpořit politiku a program konkrétní strany a příznivci hnutí ANO uvádějí, že mají snahu hlavně přivést do politiky nové tváře. Číst dále