Důvěra občanů v prezidenta a premiéra

V začátku funkčního období koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL má premiér Bohuslav Sobotka důvěru nadpoloviční většiny občanů ČR (55 %). Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje poněkud méně lidí (45 %), ovšem v porovnání s lednovým průzkumem je důvěryhodnost prezidenta Zemana aktuálně vyšší o osm procentních bodů. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %).

Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly.

Důležitost voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za důležité považují i volby do Parlamentu, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín „evropských“ voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních letech postupně snižuje. (Pokračování textu…)

Rozhodování voličů o hlasování ve volbách

Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim…

Důvody volby strany

Dva týdny před volbami byly hlavními důvody volby určité strany pro třicet procent voličů program a politika strany a pro téměř stejně velkou část šance provést potřebné změny, kterou podle nich tato strana má. Tuto šanci viděli hlavně stoupenci hnutí ANO. Početné stoupence ANO a TOP 09 oslovili také volební lídři těchto stran. Průzkum potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti. (Pokračování textu…)

Volby očekávání

Co lidé očekávali od předčasných voleb? Skoro polovina z těch, kteří čtrnáct dní před volbami uváděli, že půjdou volit, chtěla celkově zlepšit fungování státu a řešit dlouhodobé problémy země. Méně často zmiňovali lidé sociální jistoty, životní úroveň či hospodářský růst. A jen necelých deset procent očekávalo od voleb, že se objeví nové tváře v politice. (Pokračování textu…)

Důvěra v armádu

Důvěra našich občanů v české bezpečnostní instituce od roku 2012 roste a v případě armády, státní i městské policie je na nejvyšších hodnotách od počátku časových řad STEM, tedy od poloviny 90. let. Armádě ČR důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, více než polovina dospělé populace věří i městské policii. Téměř stoprocentní je důvěra v Hasičský záchranný sbor. Zahraniční bezpečnostní instituce, NATO a Interpol, si mírně pohoršily. (Pokračování textu…)

Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu…

Volební neúčast

Měsíc před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny říká pětina lidí, že se těchto voleb nezúčastní. Nejčastější důvody pro to jsou, že není koho rozumného volit (28 %), nebo neznají žádného politika, kterému by důvěřovali (22 %), případně mají pocit, že svou účastí ve volbách stejně nic neovlivní (19 %). Více než tři čtvrtiny (77 %) těch, kteří nechtějí jít letos k volbám, nebyli volit ani v roce 2010. Ti, kteří u minulých voleb v roce 2010 byli, volili často Věci veřejné a dále pak ODS či TOP 09, čili strany, které následně vytvořily vládní koalici. Nadprůměrně jsou mezi pravděpodobnými…