Polovina dnešních stoupenců Čtyřkoalice jsou posily od roku 1998
Na české politické scéně nedochází v posledních měsících k dramatickým změnám v síle hlavních stran, mnoho lidí však již by dnes volilo jinou stranu než v roce 1998. Jádro Čtyřkoalice svou volbu nezměnilo. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran Čtyřkoalice či přímo Čtyřkoalici 87% osob.
Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost
Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích.
Demokracie má podle lidí u nás základy, ale příliš dobře nefunguje
Dvě třetiny lidí si myslí, že se v naší zemi již podařilo vybudovat základy demokracie, avšak spokojenost s jejím fungováním a s garancí, kterou pro demokratický vývoj současné politické strany, je mnohem nižší. O tom, že určitý základ demokracie u nás existuje, byla přesvědčena většina občanů již v roce 1993 a tento názor se výrazně nezměnil.
Současný a minulý režim: šance versus jistoty
V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody.
Poslední rok druhého tisíciletí: obavy pomalu ustupují
Na počátku nového roku se STEM pravidelně ptá voličů na jejich převažující pocity z uplynulých dvanácti měsíců. Vývoj pocitů od roku 1993 velmi citlivě odráží celospolečenskou situaci. Podíl spokojených lidí převážil po úspěšném rozdělení federace a trval až do počátku roku 1997.
Volba Cyrila Svobody otevírá možnost pro povolební dohodu
Průzkum hodnotí vybrané politiky stran čtyřkoalice, zejména ty, kteří připadají v úvahu jako potenciální uchazeči o společného volebního vůdce této formace. Příznivci ODS hodnotí nejznámější politiky US a KDU-ČSL poměrně vyrovnaně. Mnohem výraznější rozdíly jsou v hodnocení stoupenci sociální demokracie. Pro ně jsou jedinou přijatelnou alternativou uchazeči z řad KDU-ČSL, především pak skutečně nominovaný lídr Cyril Svoboda a poněkud méně Jan Kasal.
Situace v ČR: stojíme na rozcestí
V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu.
Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější
Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu.
Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie
Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD.
Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran
Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení.
