Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická…

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy…

S jakými pocity sledují lidé vývoj v ČR?

Od konce roku 1999 nastal v očekáváních lidí až neuvěřitelný obrat. Lidí, kteří očekávají příštích 12 měsíců s nadějí, je více než těch, kteří očekávají příští rok s obavami. Tak optimisticky se lidé u nás necítili od roku 1996. Na příznivých pocitech našich občanů se patrně podílejí dva faktory: příliv příznivých či alespoň neutrálních zpráv z ekonomiky i politiky a blížící se volby. Zprávy z ekonomiky nevypovídají sice o jednoznačném obratu a silné konjunktuře, ale v porovnání s předchozím obdobím jsou podstatně příznivější. Dobře jsou hodnoceny i poslední politické kroky české diplomacie a vlády. Jako pořadatelé jsme zvládli…

Stoupenci ČSSD se pevněji ztotožnili s polistopadovým režimem

Podle zářijových dat STEM současný režim považuje za lepší než předlistopadový 55% lidí, což je nejvíce od krize v roce 1997. Přírůstek lidí upřednostňujících současné poměry je současně provázen úbytkem stoupenců bývalého režimu, přičemž podíl osob, podle nichž obě období jsou asi tak stejná, se prakticky nemění. K nejvýraznější změně došlo právě u stoupenců vládní ČSSD: od rovnocenného hodnocení obou režimů k výrazné podpoře režimu současného. Příznivci ČSSD se nyní v pohledu na současný a předlistopadový režim již prakticky neliší od sympatizantů KDU-ČSL. V protikladu ke sbližování pozic stoupenců KDU-ČSL a ČSSD se nijak nezmenšil rozdíl v názorech…

Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace…

Mezi lidmi, kteří dnes nevědí, koho volit, je hodně předloňských voličů ČSSD

Čtyřkoalice jako celek má poměrně pevný okruh příznivců. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran čtyřkoalice či čtyřkoalici jako celek 77% osob. Nejstabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z roku 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nadále platí, že naprostá většina přesunů voličské přízně se odehrává uvnitř bloku pravicových a uvnitř bloku levicových stran. Přímých přestupů z jednoho bloku do druhého je málo (s…

Komunisté a ODS mají pevné a dobře informované stoupence

Výsledek voleb je vždy ovlivněn dvěma základními faktory: ochotou potenciálních stoupenců přijít k volbám a pevností rozhodnutí, že budou volit právě tu stranu, k níž se před volbami hlásí. Stoupenci KSČM a ODS mají ke svým stranám mnohem silnější vztah než příznivci ČSSD nebo Unie svobody. Věrnost a „spolehlivost“ stoupenců ODS a KSČM dokládá i druhý test, v němž STEM zjišťoval, do jaké míry se stoupenci jednotlivých stran zajímají o dění ve straně, kterou by volili. V tomto hodnocení se úplně na konec propadá KDU-ČSL, což odráží celkově malý zájem těchto lidí o politiku. Jejich vztah ke straně…

Tři čtvrtiny lidí by zrušily Senát, ale většina z nich tvrdí, že půjde do Senátu volit

Kolik lidí přijde k senátním volbám?

Měsíc před konáním prvního kola senátních voleb, již většina lidí seznámena s tím, zda u nich volby letos skutečně proběhnou. Čtvrtina lidí je však stále ve své odpovědi nerozhodných a asi desetina uvádí odpověď chybnou. K prvnímu kolu se podle vlastních slov chystá 60 % oprávněných voličů, avšak zkušenosti z minulých voleb nabádají ke značné opatrnosti. Od září pevných voličů ubylo a mírně se posílila skupina nevoličů. Lidí, kteří jsou skutečně pevně rozhodnuti, že půjdou volit, je (v obvodech, kde se volby opravdu konají) asi třetina. Jaká bude letos podpora účasti v senátních volbách od paralelně probíhajících voleb…

Koho budou lidé volit v prvním kole senátních voleb ?

Měsíc před zahájením senátních voleb je z lidí, kteří nevylučují, že se prvního kola zúčastní, rozhodnuto o své volbě v prvním kole 37 % lidí, ovšem jen 14 % to tvrdí s jistotou. Jsou to převážně voliči, kteří jsou zároveň pevně odhodláni se voleb zúčastnit. Zhruba polovina lidí dává přednost volbě osobnosti (bez ohledu na to, zda je nezávislým či stranickým kandidátem), druhá polovina sází na stranického uchazeče. Jestliže je však položena otázka, koho by nejspíše volili, přiklánějí se stoupenci hlavních politických stran zpravidla k uchazeči, kterého nominovala „jejich“ strana, tedy strana, které by dali hlas do Poslanecké sněmovny….