Situace v ČR: stojíme na rozcestí

V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. V roce 2000 příznivý obrat pokračoval, ale ne trvale – pozitivní trend skončil před podzimními volbami a od té doby poměr spokojených, podle nichž se situace vyvíjí správným směrem, a nespokojených, podle nichž vývoj míří směrem nesprávným, se udržuje zhruba v rovnováze. Největší podíl lidí, asi dvě pětiny, uvádí, že vývoj nesměřuje podle nich nikam. Otázka směřování vývoje společnosti je otázkou výsostně politickou. Číst dále

Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a osoby s vysokoškolským vzděláním spíše staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a osoby s vysokoškolským vzděláním spíše staví výše volby do Poslanecké sněmovny. Číst dále

Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Číst dále

Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran

Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení. Určité, byť nepříliš velké diference můžeme pozorovat mezi stoupenci různých politických stran – lidé, kteří by dali hlas čtyřkoalici, vystupují ostřeji proti tvrdé stranické disciplíně než stoupenci ODS, ČSSD i KSČM. Číst dále

Krajské a senátní volby nezvýšily zájem lidí o politiku

Podzimní volby se – na rozdíl od posledních voleb do Poslanecké sněmovny – nijak neprojevily v intenzitě zájmu lidí o politické dění. O politiku se podle vlastních slov zajímá „velmi mnoho“ nebo „středně“ necelá polovina lidí, přičemž ovšem podíl lidí se skutečně silným zájmem („velmi mnoho“) je nepatrný (v listopadu 2000 pouze 6%). Nadále platí, že nejvíce jsou vtaženi do politického dění stoupenci ODS a KSČM a nejslabší vztah k politice projevují příznivci KDU-ČSL. Volby do krajských zastupitelstev a do Senátu se svou nezřetelnou a nevýraznou kampaní nijak nepřispěly voličům ani v orientaci na české politické scéně. Politická scéna se jeví jako nepřehledná zejména lidem s nižším vzděláním a těm, kteří jí nevěnují velkou pozornost. Číst dále

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Číst dále

S jakými pocity sledují lidé vývoj v ČR?

Od konce roku 1999 nastal v očekáváních lidí až neuvěřitelný obrat. Lidí, kteří očekávají příštích 12 měsíců s nadějí, je více než těch, kteří očekávají příští rok s obavami. Tak optimisticky se lidé u nás necítili od roku 1996. Na příznivých pocitech našich občanů se patrně podílejí dva faktory: příliv příznivých či alespoň neutrálních zpráv z ekonomiky i politiky a blížící se volby. Zprávy z ekonomiky nevypovídají sice o jednoznačném obratu a silné konjunktuře, ale v porovnání s předchozím obdobím jsou podstatně příznivější. Dobře jsou hodnoceny i poslední politické kroky české diplomacie a vlády. Jako pořadatelé jsme zvládli zasedání MMF a Světové banky, vláda hájí „české zájmy“ proti Rakousku, pokračuje sbližování naší legislativy s Evropskou unií, vláda je personálně obměněna a její pád nehrozí. Číst dále

Stoupenci ČSSD se pevněji ztotožnili s polistopadovým režimem

Podle zářijových dat STEM současný režim považuje za lepší než předlistopadový 55% lidí, což je nejvíce od krize v roce 1997. Přírůstek lidí upřednostňujících současné poměry je současně provázen úbytkem stoupenců bývalého režimu, přičemž podíl osob, podle nichž obě období jsou asi tak stejná, se prakticky nemění. K nejvýraznější změně došlo právě u stoupenců vládní ČSSD: od rovnocenného hodnocení obou režimů k výrazné podpoře režimu současného. Příznivci ČSSD se nyní v pohledu na současný a předlistopadový režim již prakticky neliší od sympatizantů KDU-ČSL. V protikladu ke sbližování pozic stoupenců KDU-ČSL a ČSSD se nijak nezmenšil rozdíl v názorech stoupenců dvou nejsilnějších stran čtyřkoalice, Unie svobody a KDU-ČSL. Stoupenci US jsou ve svých názorech velmi blízcí ODS. Číst dále

Tři pětiny voličů v senátních volbách měly o svých favoritech vždycky jasno

Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena…Senát byl s rozpaky přijímán již v době svého vzniku a jeho vznik většina lidí považovala za zbytečnost či přímo omyl. Tři čtvrtiny lidí by v současnosti, stejně jako před dvěma lety, raději horní komoru parlamentu zrušily. Argumentem pro zrušení Senátu je hlavně jeho nadbytečnost, která je důsledkem slabého postavení vůči Poslanecké sněmovně. Většina lidí si proto také myslí, že ani výsledek letošních doplňovacích senátních voleb příliš toho na naší politické mapě nezmění. Lidé vzdělanější (zejména absolventi VŠ) a stoupenci ODS přikládají senátním volbám pro další vývoj domácí politické situace poněkud větší význam, nicméně i v těchto skupinách populace převažují hlasy, že horní komora parlamentu by měla být zrušena… Číst dále

Mezi lidmi, kteří dnes nevědí, koho volit, je hodně předloňských voličů ČSSD

Čtyřkoalice jako celek má poměrně pevný okruh příznivců. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran čtyřkoalice či čtyřkoalici jako celek 77% osob. Nejstabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z roku 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nadále platí, že naprostá většina přesunů voličské přízně se odehrává uvnitř bloku pravicových a uvnitř bloku levicových stran. Přímých přestupů z jednoho bloku do druhého je málo (s výjimkou odchodu části voličů ČSSD ke čtyřkoalici), více je lidí, kteří jeden z bloků opustí, aniž okamžitě (či vůbec) přejdou do druhého. Přestupní či také konečnou stanicí je skupina nerozhodnutých. Čtyřkoalice jako celek má poměrně pevný okruh příznivců. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran čtyřkoalice či čtyřkoalici jako celek 77% osob. Nejstabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z roku 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nadále platí, že naprostá většina přesunů voličské přízně se odehrává uvnitř bloku pravicových a uvnitř bloku levicových stran. Přímých přestupů z jednoho bloku do druhého je málo (s výjimkou odchodu části voličů ČSSD ke čtyřkoalici), více je lidí, kteří jeden z bloků opustí, aniž okamžitě (či vůbec) přejdou do druhého. Přestupní či také konečnou stanicí je skupina nerozhodnutých. Číst dále