Polovina dnešních stoupenců Čtyřkoalice jsou posily od roku 1998

Na české politické scéně nedochází v posledních měsících k dramatickým změnám v síle hlavních stran, mnoho lidí však již by dnes volilo jinou stranu než v roce 1998. Jádro Čtyřkoalice svou volbu nezměnilo. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran Čtyřkoalice či přímo Čtyřkoalici 87% osob. Ještě stabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z června 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nejvíce nových sil…

Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost

Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích. Viníkem je podle mínění lidí hlavně sama veřejnost: podle názoru tří čtvrtin lidí se veřejnost v běžném životě dosud nenaučila dostatečně uplatňovat základní demokratické principy. Našim vedoucím představitelům přiznávají respekt k dodržování základních demokratických principů dvě pětiny lidí a zhruba stejný podíl osob považuje současné politické strany za záruku dalšího demokratického vývoje.

Demokracie má podle lidí u nás základy, ale příliš dobře nefunguje

Dvě třetiny lidí si myslí, že se v naší zemi již podařilo vybudovat základy demokracie, avšak spokojenost s jejím fungováním a s garancí, kterou pro demokratický vývoj současné politické strany, je mnohem nižší. O tom, že určitý základ demokracie u nás existuje, byla přesvědčena většina občanů již v roce 1993 a tento názor se výrazně nezměnil. Demokratický kredit politických stran se výrazně zhoršil v roce 1999 a jen velmi pomalu se zlepšuje, spokojenost s fungováním demokracie se propadla již v období krize v roce 1997 a od té doby v podstatě stagnuje.

Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a…

Volba Cyrila Svobody otevírá možnost pro povolební dohodu

Průzkum hodnotí vybrané politiky stran čtyřkoalice, zejména ty, kteří připadají v úvahu jako potenciální uchazeči o společného volebního vůdce této formace. Příznivci ODS hodnotí nejznámější politiky US a KDU-ČSL poměrně vyrovnaně. Mnohem výraznější rozdíly jsou v hodnocení stoupenci sociální demokracie. Pro ně jsou jedinou přijatelnou alternativou uchazeči z řad KDU-ČSL, především pak skutečně nominovaný lídr Cyril Svoboda a poněkud méně Jan Kasal. Cyril Svoboda má pevnou pozici i mezi stoupenci čtyřkoalice. Postavení předáků Unie svobody je celkově slabší zejména zásluhou chladného vztahu kmenových stoupenců KDU-ČSL. (Pokračování textu…)

Poslední rok druhého tisíciletí: obavy pomalu ustupují

Na počátku nového roku se STEM pravidelně ptá voličů na jejich převažující pocity z uplynulých dvanácti měsíců. Vývoj pocitů od roku 1993 velmi citlivě odráží celospolečenskou situaci. Podíl spokojených lidí převážil po úspěšném rozdělení federace a trval až do počátku roku 1997. Období 1997-1999 charakterizuje převaha zklamaných, od roku 1998 se však trend začíná obracet a v současnosti je lidí spokojených a zklamaných z uplynulého roku zhruba stejně. (Pokračování textu…)

Situace v ČR: stojíme na rozcestí

V období menšinové Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. V roce 2000 příznivý obrat pokračoval, ale ne trvale – pozitivní trend skončil před podzimními volbami a od té doby poměr spokojených, podle nichž se situace vyvíjí správným směrem, a nespokojených, podle nichž vývoj míří směrem nesprávným, se udržuje zhruba v rovnováze. Největší podíl lidí, asi dvě pětiny, uvádí, že vývoj nesměřuje podle nich nikam. Otázka směřování vývoje společnosti je otázkou výsostně politickou.

Volby do Poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev jsou podle lidí nejdůležitější

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Stejný význam přisuzují občané také volbám komunálním. Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 17% dotázaných (viz graf na následující straně). Hierarchie důležitosti v různých sociodemografických skupinách zůstává zachována, i když celkové hodnocení významu voleb se posouvá. Zřetelný je jen větší důraz lidí z menších vesnic na komunální problematiku, zatímco lidé z velkých měst a…

Po volbách : spokojenější stoupenci pravice, rozladění v táboře sociální demokracie

Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí, se ustálil zhruba na pětině. Mění se však spokojenost stoupenců nejsilnějších politických stran a listopadové volby do krajských zastupitelstev a do třetiny senátních křesel se na těchto změnách zřetelně podílely. Pravice po podzimních volbách pookřála. Platí to jak o stoupencích ODS, tak čtyřkoalice. Jediným „velkým poraženým“ v podzimních volbách byla ČSSD. Projevilo se to jak na odlivu jejích nepevných stoupenců, tak i na zakolísání zbytku věrných. Jejich nespokojenost s politickými poměry vzrostla a rozladění se projevuje i směrem do vlastních stranických řad. Podíl lidí, kterým se současná politická scéna líbí,…

Lidé jsou pro to, aby se poslanci řídili svým svědomím i proti vůli stran

Naprostá většina lidí (85%) – stejně jako před třemi lety – zastává stanovisko, aby se poslanci řídili svým svědomím, a to i tehdy, jestliže by tím šli proti společné směrnici klubu či stranického ústředí. Názor, že poslanec by se měl řídit především svým svědomím, sdílí výrazná většina voličů bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení. Určité, byť nepříliš velké diference můžeme pozorovat mezi stoupenci různých politických stran – lidé, kteří by dali hlas čtyřkoalici, vystupují ostřeji proti tvrdé stranické disciplíně než stoupenci ODS, ČSSD i KSČM.