Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Zájem lidí o politiku v mezivolebním období spíše klesá. Mnohem výrazněji se však oslabuje vztah lidí k politickým stranám. Aktuální dění se projevuje v názorech stoupenců jednotlivých politických stran. Na jednom pólu jsou příznivci KSČM – pevně spojení se svou stranou, nyní však vcelku rezignující na veřejné dění. Pevný vztah k volené straně je typický také pro sympatizanty ODS, pro něž je však příznačný vysoký zájem o veřejný život. Nejmenší zájem o věci veřejné mají ze stoupenců nejsilnějších stran lidé, kteří se hlásí ke KDU-ČSL, kteří jsou ke své straně však poutáni poměrně pevnými, byť nepolitickými zájmy. Velmi slabé jsou zato vazby k volené straně u stoupenců ČSSD, US a „jádra“ čtyřkoalice. Zájem lidí o politiku v mezivolebním období spíše klesá. Mnohem výrazněji se však oslabuje vztah lidí k politickým stranám. Aktuální dění se projevuje v názorech stoupenců jednotlivých politických stran. Na jednom pólu jsou příznivci KSČM – pevně spojení se svou stranou, nyní však vcelku rezignující na veřejné dění. Pevný vztah k volené straně je typický také pro sympatizanty ODS, pro něž je však příznačný vysoký zájem o veřejný život. Nejmenší zájem o věci veřejné mají ze stoupenců nejsilnějších stran lidé, kteří se hlásí ke KDU-ČSL, kteří jsou ke své straně však poutáni poměrně pevnými, byť nepolitickými zájmy. Velmi slabé jsou zato vazby k volené straně u stoupenců ČSSD, US a „jádra“ čtyřkoalice. Číst dále


Střídání politických lídrů nevadí – spokojenost s politickou situací roste

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací se rapidně zhoršila v období první vážné vládní krize v roce 1997 a nejhlouběji se propadla při štěpení ODS (konec roku 1998) a ohrožení menšinové vlády pod tlakem opozičně smluvního partnera (konec roku 1999). Průzkum z dubna však naznačuje zřetelné zlepšení. Zároveň se také zvýšil – na 50 % – podíl lidí, kteří se domnívají, že současné politické strany zaručují u nás demokratickou politiku. Podrobnější analýza ukazuje, že spokojenost s politickou situací se zvýšila v celém politickém spektru, přece je však patrné, že více důvodů ke spokojenosti mají stoupenci stran, které spolu uzavřely opoziční smlouvu, zajišťující jim rozhodující podíl na rozhodování o dění ve státě. Proměna je zvláště nápadná u stoupenců vládní ČSSD. Číst dále


Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

Nejvážnější problémy lze zařadit do dvou oblastí. První je dodržování práva, druhou sociální sféra. K té první patří především dodržování zákonnosti a ochrana občanů před kriminalitou, ale také problém korupce a konečně i kontrola svobody trhu a podnikání. Druhou představuje zajišťování sociálních jistot. Problémovou oblastí je také zdravotnictví (což je ovšem pojem, který je nutno jasně odlišovat od zdravotní péče či zdravotního stavu občanů). Naproti tomu menší akcent přikládají lidé stavu životního prostředí a situaci v armádě. Zarážející je pak skutečnost, že 44 % lidí považuje vstup do EU za okrajovou záležitost (nebo vůbec ji nemá za problém) a pouze 20 % osob označuje tento gigantický úkol za problém „velmi vážný“. Číst dále


Tři čtvrtiny lidí se pyšní tím, že jsou občany České republiky

Více než tři čtvrtiny občanů říkají, že jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky. Výsledek je samozřejmě možno interpretovat různě. Sotva se podaří odhalit, do jaké míry jde o skutečnou hrdost a do jaké míry o autostylizaci, o daň společenské konvenci. Podrobnější analýza však ukazuje, že pocit hrdosti nad vlastní zemí je spojen s tím, do jaké míry jsou lidé schopni se ztotožnit s její současnou orientací, s vývojem u nás v posledních jedenácti letech. Z toho je vidět, že vedle „rodového“ pocitu sounáležitosti s vlastní zemí a národem se lidé hlásí ke své zemi především proto, že jsou přesvědčeni, mají být na co pyšní. Číst dále


Polovina dnešních stoupenců Čtyřkoalice jsou posily od roku 1998

Na české politické scéně nedochází v posledních měsících k dramatickým změnám v síle hlavních stran, mnoho lidí však již by dnes volilo jinou stranu než v roce 1998. Jádro Čtyřkoalice svou volbu nezměnilo. Z lidí, kteří v roce 1998 volili KDU-ČSL, US či DEU (ODA se voleb nezúčastnila), by dnes volilo některou z členských stran Čtyřkoalice či přímo Čtyřkoalici 87% osob. Ještě stabilnější voličskou základnu mají komunisté, kteří si uchovali prakticky celý tábor stoupenců z roku 1998, naopak téměř polovina voličů ČSSD z června 1998 by nyní dala hlas někomu jinému nebo by volit nešla. Nejvíce nových sil získala Čtyřkoalice z řad lidí, kteří v červnu 1998 nevolili (hlavně mladých lidí, z nichž mnozí budou volit poprvé). Plných 27 % svých současných stoupenců Čtyřkoalice však odčerpala od stran opoziční smlouvy. Číst dále


Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost

Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích. Viníkem je podle mínění lidí hlavně sama veřejnost: podle názoru tří čtvrtin lidí se veřejnost v běžném životě dosud nenaučila dostatečně uplatňovat základní demokratické principy. Našim vedoucím představitelům přiznávají respekt k dodržování základních demokratických principů dvě pětiny lidí a zhruba stejný podíl osob považuje současné politické strany za záruku dalšího demokratického vývoje. Číst dále


Demokracie má podle lidí u nás základy, ale příliš dobře nefunguje

Dvě třetiny lidí si myslí, že se v naší zemi již podařilo vybudovat základy demokracie, avšak spokojenost s jejím fungováním a s garancí, kterou pro demokratický vývoj současné politické strany, je mnohem nižší. O tom, že určitý základ demokracie u nás existuje, byla přesvědčena většina občanů již v roce 1993 a tento názor se výrazně nezměnil. Demokratický kredit politických stran se výrazně zhoršil v roce 1999 a jen velmi pomalu se zlepšuje, spokojenost s fungováním demokracie se propadla již v období krize v roce 1997 a od té doby v podstatě stagnuje. Číst dále


Současný a minulý režim: šance versus jistoty

V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. V lednu 2001 označilo v této otázce současný režim za lepší 54 % lidí, podle 20 % jsou oba stejné a 26 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží a že poskytuje více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání perspektiv pro příští generaci a možností využít svých schopností a být za ně oceněn. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a kvalita a dostupnost vzdělání a stejná je situace ve zdravotnictví a možnostech dovolat se práva soudní cestou. Naopak sociální jistoty, pořádek ve společnosti a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Číst dále


Volba Cyrila Svobody otevírá možnost pro povolební dohodu

Průzkum hodnotí vybrané politiky stran čtyřkoalice, zejména ty, kteří připadají v úvahu jako potenciální uchazeči o společného volebního vůdce této formace. Příznivci ODS hodnotí nejznámější politiky US a KDU-ČSL poměrně vyrovnaně. Mnohem výraznější rozdíly jsou v hodnocení stoupenci sociální demokracie. Pro ně jsou jedinou přijatelnou alternativou uchazeči z řad KDU-ČSL, především pak skutečně nominovaný lídr Cyril Svoboda a poněkud méně Jan Kasal. Cyril Svoboda má pevnou pozici i mezi stoupenci čtyřkoalice. Postavení předáků Unie svobody je celkově slabší zejména zásluhou chladného vztahu kmenových stoupenců KDU-ČSL. Číst dále


Poslední rok druhého tisíciletí: obavy pomalu ustupují

Na počátku nového roku se STEM pravidelně ptá voličů na jejich převažující pocity z uplynulých dvanácti měsíců. Vývoj pocitů od roku 1993 velmi citlivě odráží celospolečenskou situaci. Podíl spokojených lidí převážil po úspěšném rozdělení federace a trval až do počátku roku 1997. Období 1997-1999 charakterizuje převaha zklamaných, od roku 1998 se však trend začíná obracet a v současnosti je lidí spokojených a zklamaných z uplynulého roku zhruba stejně. Číst dále