Popularita politických osobností v říjnu 2016

Říjnový průzkum STEM se uskutečnil bezprostředně po krajských a senátních volbách. V porovnání s květnovým průzkumem nezjišťujeme u žádného politika či političky zařazených do zkoumání významnější zvýšení podílu pozitivních názorů. Právě naopak, u většiny osobností je patrné oslabení pozitivních hodnocení, nejvýraznější je v případě ministra vnitra M. Chovance. Nejlépe hodnoceným politikem je stále ministr financí A. Babiš. Na druhém místě je znovu ministr obrany M. Stropnický, těsně následován premiérem B. Sobotkou. Do popředí žebříčku se vrátil T. Okamura, je na místě čtvrtém.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

Výzkum popularity STEM se již od roku 1993 zaměřuje na předsedy či místopředsedy parlamentních politických stran a rovněž na všechny členy české vlády.

Poslední průzkum proběhl několik dní po krajských a senátních volbách ve specifické povolební situaci (ohlas událostí následujících po schůzce ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou a oslav výročí 28. října již neznamenal).

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš je i přes mírné oslabení pozitivních názorů stále nejpopulárnější osobností české politické scény. Druhé a třetí místo je dlouhodobě obsazeno premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem obrany Martinem Stropnickým. Jejich pořadí se ovšem mění, aktuálně je na druhé pozici ministr obrany, premiér je s minimálním odstupem třetí. U obou politiků došlo od května ke snížení podílu pozitivních názorů. Díky stabilnímu hodnocení se do popředí žebříčku popularity vrátil T. Okamura. Podobně jako v květnu je hodnocen i místopředseda vlády P. Bělobrádek, což pro něj znamená pátou pozici.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2016

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů

Přední pozice žebříčku popularity opustil ministr vnitra M. Chovanec. Trend zlepšování posledních měsíců tím pro něj skončil. Aktuální průzkum totiž přináší u ministra vnitra výrazně nižší podíl pozitivních názorů (pokles o 20 procentních bodů).

Srovnání s květnovým průzkumem dále ukazuje oslabení pozitivních hodnocení u většiny sledovaných osobností. U některých jde jen o slabší pokles, který představuje spíše návrat k hodnotám v předchozích měsících (např. v případě M. Marksové-Tominové, M. Jurečky, R. Pelikána, J. Hamáčka, R. Brabce). Jsou však i politici, jimž povolební situace přinesla výraznější oslabení popularity: kromě zmíněného M. Chovance jde rovněž o B. Sobotku, L. Zaorálka, S. Němečka, J. Mládka. Souvislost s výsledky krajských a senátních voleb, v nichž se ČSSD nepodařilo uspět podle představ její reprezentace, je zde zřejmá.

V míře znalosti nedošlo u členů vlády k žádným změnám. Více než třetina dotázaných stále nezná R. Brabce, K. Valachovou, K. Šlechtovou, R. Pelikána a D. Hermana (schůzka s dalajlámou a následující události proběhly až po skončení průzkumu).

Již jsme se zmínili o stabilním hodnocení T. Okamury, které je v situaci všeobecného poklesu pozitivních hodnocení poměrně výjimečné. Svůj podíl na tom měl relativní úspěch Strany přímé demokracie v krajských volbách.

Dalším politickým uskupením, které v nedávných volbách zaznamenalo úspěch, je KDU-ČSL, jejíž předseda P. Bělobrádek je dlouhodobě stabilně hodnocen a nyní se řadí mezi pět nejlépe hodnocených politiků.

Jediným politikem, u kterého se podíl pozitivních názorů od května zvýšil (nepatrně, jen o 1 procentní bod), je předseda hnutí Starostové a nezávislí P. Gazdík. Ve srovnání s poklesem ostatních proto pozorujeme jeho posun vzhůru žebříčkem z dvacátého na dvanácté místo.

Pokud se zaměříme na ostatní opoziční politiky, nepozorujeme zásadní změny. Předseda KSČM V. Filip a místopředseda P. Kováčik se v hodnocení vrátili na úroveň před květnovým průzkumem. Stejně je tomu v případě předsedy ODS P. Fialy a předsedy TOP 09 M. Kalouska. Předsedu hnutí Úsvit – Národní koalice M. Lidinského stále nezná více než třípětinová většina občanů, desetina jej hodnotí pozitivně.

Místopředsedové TOP 09 a ODS M. Ženíšek a A. Udženija jsou i po zhruba půl roce v místopředsednických funkcích stále málo známými osobnostmi, více než polovina dotázaných je nezná. Zhruba desetina lidí je stejně jako v předchozích průzkumech hodnotí příznivě.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (?)

Poř. Osobnost 2013 2014 2015 2016 2016
IX. X.* I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III. V. X. + X. ?
1 A. Babiš 40 47 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 60 58 2
2 M. Stropnický 54 55 57 55 52 51 50 56 51 51 43 4
3 B. Sobotka 45 47 56 56 51 56 63 54 58 56 56 50 53 42 3
4 T. Okamura 46 49 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 38 38 4
5 P. Bělobrádek 20 28 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 36 35 13
6 L. Zaorálek 41 43 40 35 39 41 40 38 38 40 41 43 33 10
7 M. Marksová 21 32 31 31 31 33 34 35 35 40 32 22
8 J. Faltýnek 31 31 34 33 32 35 29 35 29 31 33 32 33
9 M. Jurečka 24 24 24 31 33 31 33 32 32 31 35 31 25
10 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 38 31 27
11 K. Šlechtová 28 28 28 30 30 34 36 31 34
12 P. Gazdík 26 25 25 26 23 22 23 23 21 30 31 29
13 V. Filip 33 31 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 33 30 13
14 M. Chovanec 24 24 28 37 41 46 39 42 46 53 50 52 30 12
15 R. Pelikán 19 20 25 26 27 33 27 34
16 K. Valachová 24 24 25 28 26 36
17 J. Dienstbier 58 57 55 50 49 45 38 35 30 35 33 26 8
18 J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 31 24 37
19 R. Brabec 21 22 23 26 25 23 24 26 27 25 30 24 43
20 S. Němeček 20 25 33 28 26 26 27 28 28 33 23 29
21 J. Mládek 23 24 26 27 27 25 25 27 26 24 32 22 25
22 D. Herman 16 16 17 19 21 17 19 20 21 20 22 22 35
23 P. Fiala 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 24 21 22
24 P. Kováčik 26 21 22 24 21 19 19 19 18 20 25 20 32
25 M. Kalousek 14 16 14 16 14 15 13 13 14 14 13 15 12 3
26 M. Lidinský 10 13 10 63
27 M. Ženíšek 10 12 10 56
28 A. Udženija 7 10 9 63

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

* říjnové šetření 2013 bylo zaměřeno na hodnocení celostátních lídrů stran a hnutí, které kandidovaly v předčasných volbách do PSP ČR

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016


Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

 

Ve dnech bezprostředně po krajských volbách se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji za důležité považují shodně volby prezidenta a volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti). Poněkud méně důležité jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S výraznějším odstupem následují volby do krajských zastupitelstev. Nejméně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu (téměř třetina lidí jim udělila pouze 1 bod znamenající malou důležitost).

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů starších 18 let

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu. Nejvyšší byla v roce 2013 v prezidentských volbách, kdy lidé poprvé volili hlavu státu přímým hlasováním, dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013, poté následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Porovnání skutečné volební účasti s mírou důležitosti, kterou jim lidé podle průzkumu STEM přisuzují, ukazuje, že krajských voleb se pravděpodobně zúčastnili pouze ti, kteří tyto volby považují za velmi důležité. Podobně je tomu u voleb do Senátu a Evropského parlamentu. Naopak voleb do Poslanecké sněmovny a voleb prezidenta se účastní i část občanů, kteří jim nepřisuzují důležitost zásadní, ale jen průměrnou.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast
v %
Deklarovaná důležitost
v říjnu 2016 v %*
Volba prezidenta republiky (2013, 1./2. kolo) 61,3/59,1 50,6
Poslanecká sněmovna (2013) 59,5 45,5
Obecní zastupitelstva (2014) 44,5 50,6
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 34,6
Senát (2016, 1./2. kolo) 33,5/15,4 16,6
Evropský parlament (2014) 18,2 16,7

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body

Pokud se zaměříme na vývoj hodnocení důležitosti krajských voleb v dlouhodobé časové řadě STEM, je třeba zdůraznit, že od roku 2012, kdy se konaly minulé volby do krajských zastupitelstev, míra důležitosti těchto voleb ve veřejném mínění postupně oslabuje a neposílilo ji ani letošní konání krajských voleb spolu s předvolební kampaní a vyhlášením výsledků.

Celkově můžeme konstatovat, že od posledního průzkumu v říjnu 2014 se míra důležitosti mírně snížila u všech typů voleb, s výjimkou voleb prezidenta republiky.

Pokles u komunálních voleb můžeme interpretovat spíše jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám, vyšší průměrná hodnota v říjnu 2014 souvisí se skutečností, že právě v tomto měsíci se konaly volby do obecních zastupitelstev.

Ovšem v případě voleb do Evropského parlamentu pozorujeme dlouhodobý pokles míry důležitosti těchto voleb. U senátních voleb se v posledních dvou průzkumech nepotvrzuje předchozí růst subjektivně pociťované důležitosti voleb do horní komory parlamentu.

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016


Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Pramen: STEM, Trendy 2008/11, 2012/11, 2016/10 (bez obyvatel Prahy)

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.


Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků. Polovina (50 %) populace souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí. Tyto postoje se v posledních letech nemění.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

STEM se otázkám spojeným s hodnocením úrovně demokracie v naší zemi věnuje již od počátku 90. let.

Podle aktuálního průzkumu je se stavem demokracie v naší zemi spokojena více než třetina lidí (37 %). Podobný podíl občanů (38 %) si myslí, že současné politické strany zaručují demokratickou politiku.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme podobný trend. Období relativní spokojenosti s fungováním demokracie (kolem 50 %) i pozitivního hodnocení stran jakožto záruky demokracie u nás (až kolem 60 %) skončilo už v období první vážnější krize samostatného českého státu, tedy zhruba v letech 1996-98. Od té doby se datuje postupný pokles, který přerušuje poněkud větší optimismus pravidelně přicházející s nástupem nové politické reprezentace po parlamentních volbách (1998, 2002, 2006 a 2010). Vůbec nejnižší podíly kladných odpovědí jsme pozorovali od roku 2011 do předčasných voleb v roce 2013, a to v obou otázkách. S fungováním demokracie byla v našich výzkumech spokojena zhruba čtvrtina lidí a s tím, že současné strany jsou zárukou demokratické politiky, souhlasila třetina občanů.

Po volbách 2013 se míra spokojenosti s fungováním demokracie v průzkumu z dubna 2014 mění k lepšímu. Nejnovější výsledky však ukazují u zkoumaných otázek poněkud odlišný vývoj od posledního průzkumu: zatímco míra spokojenosti s fungováním demokracie se po loňském poklesu vrátila na úroveň roku 2014, názor na demokratické fungování politických stran zůstal na stejné úrovni jako vloni.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Pramen: STEM, Trendy 1992-2016

S fungováním demokracie jsou častěji spokojení lidé mladší (43 % pozitivních odpovědí) a osoby s vysokoškolským vzděláním (47 %), dále lidé pravicově orientovaní (45 %) a sympatizanti TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Silně kritičtí jsou k úrovni demokracie příznivci KSČM, v nižší míře rovněž stoupenci ODS. V hodnocení současných politických stran jsou pozitivnější lidé s vysokoškolským vzděláním (48 %). Mezi příznivci různých politických táborů se výrazně odlišují znovu především sympatizanti KSČM svým negativním hodnocením.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

V březnovém průzkumu se STEM dále věnoval názorům občanů na to, na čem závisí úspěch a rozvoj demokracie v naší zemi. Podle 69 % lidí je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků, polovina (50 %) osob souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Vliv profesionálních politiků a obyčejných lidí na kvalitu demokracie sleduje STEM od dubna 2013. Pohled na následující grafy ukazuje, že v postojích veřejnosti nedošlo k žádným výrazným změnám.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

S tím, že úspěch demokracie závisí především na občanech naší země, mírně častěji souhlasí muži (55 %) než ženy (46 %), dále lidé mladšího věku (18 až 29 let: 52 %, 30 až 44 let: 59 %, 45 až 59 let: 45 %, 60 a více let: 45 %).

Zajímavá je souvislost mezi obecnou spokojeností s demokracií u nás a názorem na zapojení občanů do rozvoje demokracie. Mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie, je významně vyšší podíl těch, kteří souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na obyčejných lidech.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


ANDREJ BABIŠ STÁLE NA ČELE ŽEBŘÍČKU POPULARITY

Andrej Babiš stále na čele žebříčku popularity

I přes mírné snížení podílu příznivých hodnocení zůstává i v prosinci ministr financí
A. Babiš nejlépe hodnoceným politikem. Dříve stabilně druhý premiér B. Sobotka se nyní
o druhé místo dělí s ministrem obrany M. Stropnickým, jehož hodnocení se oproti minulému výzkumu zlepšilo. Podobné zlepšení zjišťujeme také u ministra vnitra
M. Chovance. Zvýšení podílu příznivých názorů oproti zářijovému průzkumu pozorujeme ještě u T. Okamury, který se výrazně posunul vzhůru žebříčkem popularity. Žebříček popularity STEM opouští čestný předseda TOP 09 K. Schwarzenberg s třetinovou podporou veřejnosti.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Výzkum popularity STEM se již od roku 1993 zaměřuje na předsedy či místopředsedy parlamentních politických stran a rovněž na všechny členy české vlády.

Politikem, kterého příznivě hodnotí nejvyšší podíl občanů, je podle průzkumu STEM v prosinci stále předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, i když se u něho podíl příznivých názorů mírně snížil. Jedná se ovšem o změnu, která jeho vedoucí pozici neovlivňuje. Na druhém místě totožného hodnocení premiér Bohuslav Sobotka a ministr obrany Martin Stropnický. Jejich odstup od ministra financí je pouze pět procentních bodů. Zatímco u premiéra je hodnocení v letošním roce poměrně stabilní, u ministra obrany jde o významné posílení oproti předchozímu průzkumu. V podobné míře jako u Stropnického se také zlepšilo hodnocení ministra vnitra Milana Chovance. S výrazným odstupem za ním následuje na pátém místě ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v prosinci 2015

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Zlepšené hodnocení ministra obrany M. Stropnického a ministra vnitra M. Chovance jako představitelů silových ministerstev naznačuje nejen zvýšenou pozornost, kterou veřejnost v současné době v souvislosti s uprchlickou krizí těmto resortům věnuje, ale patrně oceňuje i vystupování těchto ministrů.

Vyšší podíl příznivých názorů oproti září, a tedy i posun vzhůru žebříčkem popularity, zaznamenal předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie T. Okamura- Aktuálně na něj mají příznivý názor necelé dvě pětiny občanů, což je výrazně méně než v době jeho nejvyšší popularity počátkem roku 2014.

Mírné oslabení podílu příznivých názorů v porovnání se zářijovým průzkumem pozorujeme naopak u místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace P. Bělobrádka, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu J. Dienstbiera a prvního místopředsedy hnutí ANO
J. Faltýnka. U dosud stabilně hodnoceného Pavla Bělobrádka teprve další průzkum ukáže, zda jde o jednorázový výkyv, nebo o počátek trvalejšího poklesu příznivých hodnocení. V případě
Jiřího Dienstbiera pokračuje propad pozitivních hodnocení, zahájený na jaře letošního roku.

Hodnocení dalších členů koaliční vlády je poměrně stálé, bez výraznějších změn. Kromě již uvedených ministrů jsou relativně dobře hodnoceni i ministr dopravy D. Ťok, ministryně práce a sociálních věcí M. Marksová a ministr zemědělství M. Jurečka.

Poměrně vysoký podíl lidí stále nezná nové členy vlády K. Šlechtovou, K. Valachovou a
R. Pelikána, ale také R. Brabce a D. Hermana, kteří jsou ovšem ve vládě od počátku jejího funkčního období.

Podobně jako při hodnocení politiků vládních stran nejsou ani u politiků opozice patrné zásadní změny (kromě již zmíněného T. Okamury). Stabilní podíl občanů (čtvrtina, resp. necelá pětina) hodnotí příznivě předsedu KSČM V. Filipa a místopředsedu P. Kováčika. Více než pětina občanů příznivě hodnotí předsedu ODS P. Fialu a místopředsedy J. Zahradila a
E. Tošenovského. Rovněž beze změn je postavení nového předsedy TOP 09 M. Kalouska s popularitou na úrovni 14 %. Předsedu poslaneckého klubu Úsvit – Národní koalice M. Černocha hodnotí příznivě zhruba desetina dotázaných, téměř polovina dotázaných jej nezná.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (?)

Poř. Osobnost 2013 2014 2015 2015
I. III. V. IX. X.* I. III. V. X. I. III. V. IX. XII.+ XII.?
1 A. Babiš 40 47 59 62 66 71 72 64 59 64 61 2
2 B. Sobotka 48 42 47 45 47 56 56 51 56 63 54 58 56 56 2
3 M. Stropnický 54 55 57 55 52 51 50 56 4
4 M. Chovanec 24 24 28 37 41 46 39 42 46 53 14
5 L. Zaorálek 46 39 42 41 43 40 35 39 41 40 38 38 40 12
6 T. Okamura 46 49 58 52 48 49 46 30 33 29 37 3
7 D. Ťok 30 24 31 34 36 31
8 P. Bělobrádek 20 28 31 35 36 39 40 38 39 39 35 15
9 M. Marksová 21 32 31 31 31 33 34 35 28
10 M. Jurečka 24 24 24 31 33 31 33 32 32 31
11 K. Schwarzenberg 45 49 40 37 34 37 37 39 32 31 31 30 29 31 2
12 K. Šlechtová 28 28 28 30 30 41
13 J. Dienstbier 66 58 58 57 55 50 49 45 38 35 30 7
14 J. Faltýnek 31 31 34 33 32 35 29 35 29 38
15 J. Hamáček 29 28 28 29 28 40
16 S. Němeček 20 25 33 28 26 26 27 28 33
17 R. Brabec 21 22 23 26 25 23 24 26 27 45
18 V. Filip 31 25 30 33 31 33 29 31 31 31 26 27 27 27 14
19 R. Pelikán 19 20 25 26 42
20 J. Mládek 23 24 26 27 27 25 25 27 26 33
21 K. Valachová 24 24 48
22 P. Gazdík 22 24 25 26 25 25 26 23 22 23 23 33
23 E. Tošenovský 24 24 26 24 21 21 21 23 35
24 J. Zahradil 20 22 19 21 17 20 24 22 30
25 P. Fiala 20 23 23 23 19 22 22 19 16 18 22 21 27
26 D. Herman 16 16 17 19 21 17 19 20 21 43
27 P. Kováčik 26 21 22 24 21 19 19 19 18 35
28 M. Kalousek 12 13 17 14 16 14 16 14 15 13 13 14 14 3
29 M. Černoch 7 8 10 13 47

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

* říjnové šetření 2013 bylo zaměřeno na hodnocení celostátních lídrů stran a hnutí, které kandidovaly v předčasných volbách do PSP ČR

Pramen: STEM, Trendy 2013-2015


Popularita politických osobností – květen 2015

Na konci května by se do Poslanecké sněmovny dostalo 6 stran. Hnutí ANO vede žebříček preferencí, ale ztrácí. Snižuje se tak jeho odstup od druhé ČSSD. Nadále je patrna aktivizace příznivců KSČM. Březnové posílení TOP 09 se v květnu nepotvrdilo. Pokračuje pokles u hnutí Úsvit. O něco posilují malé strany. Přesuny přízně se odehrávají především uvnitř vládní koalice: ta je stabilní a silná – získala by 139 mandátů. Číst dále


Hodnocení demokracie a některých změn po roce 1989

Mírně nadpoloviční většina občanů (54 %) se domnívá, že se v naší zemi podařilo vybudovat základy demokracie. Vyšší podíl lidí (63 %) považuje odbornou úroveň současných politických představitelů za lepší než u politiků minulého režimu. Navrácení majetku v restituci výrazná většina veřejnosti (74 %) označuje za správný krok. Naopak kupónovou privatizaci lidé hodnotí většinou negativně, pouze necelá pětina (18 %) ji považuje za správnou věc. Číst dále


Názory občanů na diskriminaci na trhu práce u nás

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství. Číst dále


Důvěra veřejnosti ve vrcholné představitele soudních a policejních institucí

Dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %) má důvěru v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tři pětiny občanů (60 %) důvěřují nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Mírně nadpoloviční většina veřejnosti má důvěru v policejního prezidenta Tomáše Tuhého (57 %), předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou (56 %) a ombudsmanku Annu Šabatovou (54 %).


Názory občanů na odbory

Dvoutřetinová většina veřejnosti si myslí, že odbory jsou u nás užitečné a potřebné. Důvěru v předsedu ČMKOS Josefa Středulu mají dvě pětiny občanů. Mezi občany téměř není pochyb o tom, že odbory hájí zájmy svých členů (tento názor sdílí 84 %), tři čtvrtiny lidí se rovněž domnívají, že hájí zájmy státních zaměstnanců. Jen asi polovina zastává názor, že se odbory staví za zájmy středních či nižších vrstev společnosti. Názor, že odbory hájí zájmy všech pracujících nebo rozvoje ekonomiky, zastává shodně 41 % občanů. Jen čtvrtina lidí (28 %) si odbory spojuje s hájením zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 20. října 2014. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1049 respondentů.

Otázku na užitečnost a potřebnost odborů pokládá STEM veřejnosti již téměř 20 let. Nejnovější výsledky ukazují, že odbory jsou užitečné podle dvou třetin občanů, pětina lidí je o jejich potřebnosti přesvědčena pevně.

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů

Dlouhodobá časová řada započatá v roce 1995 ukazuje poměrně stabilní názory české veřejnosti na potřebnost a užitečnost odborů. Podíl lidí, kteří odbory považují za potřebné a užitečné, poměrně výrazně klesl v loňském roce (ze 71 % v roce 2011 na 62 %), letošní výsledky ukazují, že pokles dále nepokračuje, nicméně aktuální podíl lidí, podle kterých jsou odbory v našem státě potřebné a užitečné setrvává na jedné z nejnižších naměřených hodnot.

Pramen: STEM, Trendy 1995 –2014

Potřebnost a užitečnost odborů vyzdvihují zejména levicově orientovaní lidé. Mezi pravicově zaměřenými je polovina těch, kteří odbory považují za potřebné a polovina těch, kteří jejich užitečnost nevidí.

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů

Rozdíly mezi názory sympatizantů různých stran jsou poměrně značné, logicky korespondují s názory podle politické orientace občanů. S potřebností odborů tedy souhlasí nejčastěji voliči ČSSD (73 %) a KSČM (69 %). Mezi příznivci pravicových stran TOP 09 či ODS mírně převažují názory, že odbory v našem státě potřebné a užitečné nejsou.

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů

Poznámka: Údaje za stoupence ODS, Úsvitu a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich počtu pouze orientační.

Poprvé v tomto výzkumu STEM zjišťoval důvěru v současného předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, Josefa Středulu. Důvěru mu vyjádřily dvě pětiny (39 %) dotázaných. Více než polovina lidí (55 %) Josefu Středulovi nedůvěřuje. Předsedovi ČMKOS důvěřují častěji lidé, podle nichž jsou odbory u nás užitečné (58 %). U lidí s opačným názorem Josef Středula kredit příliš nemá (13 %).

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů

Koho vlastně současné odbory zastupují, čí zájmy hájí? Výsledky výzkumu v tomto směru ukazují, že mezi občany téměř není pochyb o tom, že odbory hájí zájmy svých členů (tento názor sdílí 84 %). Tři čtvrtiny občanů se rovněž domnívají, že odbory hájí zájmy státních zaměstnanců. Nadpoloviční většina lidí (53 %) si myslí, že odbory hájí zájmy středních vrstev společnosti, o něco méně je těch, kteří připouštějí, že hájí zájmy nižších společenských vrstev (50 %). Názor, že odbory hájí zájmy všech pracujících nebo rozvoje naší ekonomiky, zastává shodně 41 % občanů. Necelé dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že odbory hájí zájmy zaměstnanců soukromých firem. Jen čtvrtina lidí (28 %) si s odbory spojuje hájení zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů.

 „Čí zájmy podle Vás současné odbory hájí? Hájí zájmy:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů

Názor, že odbory hájí zájmy zaměstnanců soukromých firem, zastává 43 % lidí zaměstnaných ve veřejném sektoru a 34 % zaměstnanců soukromého sektoru. Na druhou stranu, 65 % zaměstnanců ve veřejném a 76 % zaměstnanců v soukromém sektoru má za to, že se odbory staví za zájmy státních zaměstnanců.

Jisté rozdíly se ukazují podle stranických preferencí respondentů, nejvýrazněji v případě otázek, zda odbory hájí zájmy středních vrstev společnosti či rozvoje naší ekonomiky. Silně jsou o tom v obou případech přesvědčeni především voliči ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a Úsvitu, nejvíce o tom pochybují naproti tomu stoupenci TOP 09 nebo ODS. Podobně také v případě otázky, zda odbory hájí zájmy všech pracujících: příznivci ČSSD, KSČM a Úsvitu s tím souhlasí výrazně častěji než ti, kteří by ve volbách podpořili TOP 09 nebo KDU-ČSL.

Zřejmě nepřekvapí, že lidé, podle kterých jsou odbory u nás potřebné a užitečné, jsou mnohem častěji přesvědčeni o tom, že odbory hájí zájmy všech testovaných skupin. Ti, kteří zastávají opačný názor (tedy ten, že odbory u nás nejsou potřebné ani užitečné), si se zastánci odborů nejvíce protiřečí v otázce, že odbory hájí zájmy všech pracujících a rozvoje naší ekonomiky. Názorová shoda mezi těmito skupinami naopak panuje v případě otázky, zda odbory hájí zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů.

„Čí zájmy podle Vás současné odbory hájí? Hájí zájmy:“

Podle názoru na potřebnost a užitečnost odborů (podíl odpovědí „určitě ano + spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2014/10, 1049 respondentů