Kategorie: Domácí politika

ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918. Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918. Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.

Číst dále

Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Číst dále

Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

Číst dále

Názory na uspořádání vlády a povolební vyjednávání

Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).

Číst dále

Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Číst dále

Korupce je stále podle názoru veřejnosti palčivým problémem naší společnosti

Korupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Číst dále

Popularita politických osobností v říjnu 2016

Říjnový průzkum STEM se uskutečnil bezprostředně po krajských a senátních volbách. V porovnání s květnovým průzkumem nezjišťujeme u žádného politika či političky zařazených do zkoumání významnější zvýšení podílu pozitivních názorů. Právě naopak, u většiny osobností je patrné oslabení pozitivních hodnocení, nejvýraznější je v případě ministra vnitra M. Chovance. Nejlépe hodnoceným politikem je stále ministr financí A. Babiš. Na druhém místě je znovu ministr obrany M. Stropnický, těsně následován premiérem B. Sobotkou. Do popředí žebříčku se vrátil T. Okamura, je na místě čtvrtém.

Číst dále

Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Číst dále

Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Číst dále