Komunální volby 2014

Třípětinová většina občanů (60 %) předpokládá, že se zúčastní komunálních voleb, pětina s účastí váhá (21 %). Strategie volby při výběru kandidátů do zastupitelstev měst a obcí není jednoznačná. Polovina veřejnosti (52 %) bude volit osobnosti z jedné kandidátky konkrétní strany nebo sdružení. Téměř polovina lidí (48 %) naopak bude vybírat z kandidátek různých stran a sdružení. (Pokračování textu…)

Důvody pro volbu strany do Poslanecké sněmovny

Lidé v současnosti preferují některou z politických stran nejčastěji proto, že usiluje o změnu a reformy (91 %), nebo proto, že strana naslouchá občanům a zná jejich problémy (89 %). Dalšími důležitými motivy pro výběr jsou důvěryhodnost představitelů strany (85 %) a jasná strategie strany do budoucna (82 %). Naopak pouze jako východisko z nouze preferují některou z politických stran necelé dvě pětiny respondentů (37 %), což je nižší podíl než před rokem (2013: 43 %). (Pokračování textu…)

Spokojenost s politickou situací a názor na vývoj společnosti

Podíl lidí, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací, je aktuálně 36 %. To je nejvíce za posledních osm let, podobné hodnoty jsme naměřili v předvolebních měsících v roce 2006. Dvě pětiny občanů si myslí, že se naše společnost vyvíjí správným směrem. Jedná se o výrazný nárůst po propadu, který začal v roce 2012 a v průběhu celého minulého roku se prohluboval. (Pokračování textu…)

Názory na cizince v ČR a jejich zaměstnávání – březen 2014

Tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a přibližně stejný podíl lidí uvedl, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Ve srovnání s loňským rokem však mírně přibylo lidí, podle kterých jsou v některých profesích cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. (Pokračování textu…)

Ekonomická situace a očekávání občanů – březen 2014

Téměř polovina občanů (46 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem, dvě pětiny lidí (42 %) si myslí, že se stav české ekonomiky zhoršil. Ve výhledu na příští rok čeká opět téměř polovina občanů (45 %) neměnnou situaci, třetina (32 %) předpokládá zhoršení a čtvrtina (23 %) naopak zlepšení ekonomické situace. Zhoršení finanční situace vlastní domácnosti za poslední rok konstatovala třetina lidí (34 %), polovina uvedla, že se situace nezměnila (53 %) a desetina označila vlastní finanční situaci za lepší. Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce….

Důvěra občanů v prezidenta a premiéra

V začátku funkčního období koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL má premiér Bohuslav Sobotka důvěru nadpoloviční většiny občanů ČR (55 %). Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje poněkud méně lidí (45 %), ovšem v porovnání s lednovým průzkumem je důvěryhodnost prezidenta Zemana aktuálně vyšší o osm procentních bodů. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %).

Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly.

Důležitost voleb

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Lidé však za důležité považují i volby do Parlamentu, volby prezidenta republiky a krajské volby. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu. Jelikož se blíží termín „evropských“ voleb, stojí za pozornost, že důležitost těchto voleb se podle veřejnosti v posledních letech postupně snižuje. (Pokračování textu…)

Rozhodování voličů o hlasování ve volbách

Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, že se zúčastní voleb, až v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, že „pevné“ politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim…