Nejstarší generace a stoupenci KSČM hájí předlistopadový režim

Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. Od počátku roku 2000 jich opět začalo vytrvale ubývat. V současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu dospělé populace. Více než 40 % z nich by volilo KSČM, necelých 20 % ČSSD a desetinu obhájců předlistopadového režimu tvoří lidé, kteří by rozhodně nešli volit. Zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejně. Na straně současného režimu jsou jednoznačně voliči pravicových stran. Mnohem vyrovnanější je poměr stoupenců současného a minulého režimu mezi…

Jak hodnotí veřejnost nejznámější představitele Unie svobody

V květnovém průzkumu STEM hodnotila veřejnost čtyři veřejnosti poměrně známé představitele Unie svobody. Nejpříznivější mínění má česká populace o dvou z této čtveřice – o Vladimíru Mlynářovi a o Haně Marvanové, byť ji čtvrtina občanů nezná. Současný předseda US (který však již na předsednický post neaspiruje) Karel Kühnl si v posledních měsících v očích veřejnosti dosti pohoršil a mínění o posledním z uvedené čtveřice politiků, Ivanu Pilipovi, je výrazně negativní již od roku 1998. (Pokračování textu…)

Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i…

Předlistopadový režim obhajuje stále asi čtvrtina lidí

Je současný režim lepší než ten, který zde byl před rokem 1989 ? Dlouhá časová řada od roku 1992 je nápadná především tím, že stabilně zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejné. Poměr stoupenců současného a minulého režimu se však v historii samostatného českého státu výrazně měnil. Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. V loňském roce jich opět začalo mírně, ale vytrvale ubývat, a v současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu populace. Bezmála polovina z…

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucí nadějí

Od překonání kritického bodu na konci roku 1999 lidí, kteří se ztotožňují se současným vývojem společnosti, přibývá. V roce 2000 i nyní, v první třetině roku 2001, příznivý obrat pokračoval, byť s menšími výkyvy (krize v ČT). Trend je příznivý a optimistický, nelze však přehlédnout skutečnost, že velmi početná část populace (plných 40 % !) se jen velmi těžko rozhoduje mezi „spíše správným“ a „spíše nesprávným“ směrem vývoje naší společnosti, neboť se v podstatě domnívá, že „situace v ČR nesměřuje nikam“. Otázka na směřování vývoje společnosti má výrazně politický podtext. Lidé nehodnotí situaci či společnost zdaleka jen podle…

Největším nebezpečím pro naši zemi jsou organizovaný zločin a terorismus

Hrozba mezinárodního zločinu, nadnárodních mafií a teroristických útoků figuruje na čele žebříčku nejvážnějších hrozeb pro naši zemi ve všech sociodemografických skupinách. Jinak obecně platí, že lidé starší, s nižším vzděláním, ekonomicky hůře situovaní, s levicovými politickými názory se obávají všech druhů nebezpečí více než občané s opačnými charakteristikami. Jedinou výjimkou je ohrožení mocenským zvratem v zemích bývalého Sovětského svazu, který je naopak vážnou hrozbou pro všechny, kteří si přejí náš návrat do euroatlantické civilizace. (Pokračování textu…)

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Zájem lidí o politiku v mezivolebním období spíše klesá. Mnohem výrazněji se však oslabuje vztah lidí k politickým stranám. Aktuální dění se projevuje v názorech stoupenců jednotlivých politických stran. Na jednom pólu jsou příznivci KSČM – pevně spojení se svou stranou, nyní však vcelku rezignující na veřejné dění. Pevný vztah k volené straně je typický také pro sympatizanty ODS, pro něž je však příznačný vysoký zájem o veřejný život. Nejmenší zájem o věci veřejné mají ze stoupenců nejsilnějších stran lidé, kteří se hlásí ke KDU-ČSL, kteří jsou ke své straně však poutáni poměrně pevnými, byť nepolitickými zájmy. Velmi…

Střídání politických lídrů nevadí – spokojenost s politickou situací roste

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací se rapidně zhoršila v období první vážné vládní krize v roce 1997 a nejhlouběji se propadla při štěpení ODS (konec roku 1998) a ohrožení menšinové vlády pod tlakem opozičně smluvního partnera (konec roku 1999). Průzkum z dubna však naznačuje zřetelné zlepšení. Zároveň se také zvýšil – na 50 % – podíl lidí, kteří se domnívají, že současné politické strany zaručují u nás demokratickou politiku. Podrobnější analýza ukazuje, že spokojenost s politickou situací se zvýšila v celém politickém spektru, přece je však patrné, že více důvodů ke spokojenosti mají stoupenci stran, které spolu uzavřely…

Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

Nejvážnější problémy lze zařadit do dvou oblastí. První je dodržování práva, druhou sociální sféra. K té první patří především dodržování zákonnosti a ochrana občanů před kriminalitou, ale také problém korupce a konečně i kontrola svobody trhu a podnikání. Druhou představuje zajišťování sociálních jistot. Problémovou oblastí je také zdravotnictví (což je ovšem pojem, který je nutno jasně odlišovat od zdravotní péče či zdravotního stavu občanů). Naproti tomu menší akcent přikládají lidé stavu životního prostředí a situaci v armádě. Zarážející je pak skutečnost, že 44 % lidí považuje vstup do EU za okrajovou záležitost (nebo vůbec ji nemá za problém) a…

Tři čtvrtiny lidí se pyšní tím, že jsou občany České republiky

Více než tři čtvrtiny občanů říkají, že jsou pyšní na to, že jsou občany České republiky. Výsledek je samozřejmě možno interpretovat různě. Sotva se podaří odhalit, do jaké míry jde o skutečnou hrdost a do jaké míry o autostylizaci, o daň společenské konvenci. Podrobnější analýza však ukazuje, že pocit hrdosti nad vlastní zemí je spojen s tím, do jaké míry jsou lidé schopni se ztotožnit s její současnou orientací, s vývojem u nás v posledních jedenácti letech. Z toho je vidět, že vedle „rodového“ pocitu sounáležitosti s vlastní zemí a národem se lidé hlásí ke své zemi především proto,…