S politickou situací je spokojena stále zhruba čtvrtina lidí

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací je velmi citlivým barometrem nálad obyvatelstva. Na křivce zaznamenávající podíl lidí, kteří s politickou situací vyjadřovali spokojenost, můžeme odečíst jak dlouhodobé trendy (pokles spokojenosti po volbách v roce 1996, kulminující v období „balíčků“, podobný propad v průběhu roku 1999, pozvolný vzestup v loňském a letošním roce), tak i reakce na okamžité a přechodné podněty (povodně v roce 1997, které přehlušily politické spory, aféra kolem České televize na přelomu let 2000 a 2001). Současné období by bylo možné charakterizovat jako uklidnění. Míra spokojenosti s domácí politickou situací se od jara stabilizovala na úrovni kolem 25 %, proložená křivka však naznačuje, že by i nadále mohl pokračovat trend růstu, který začal v roce 1999. Číst dále

Současný a minulý režim: šance a svobody versus jistoty a klid

V současné době (duben a shodně červen 2001) označilo v této otázce současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % jsou oba stejné a 24 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží, v tom, že umožňuje cestování po světě a že poskytuje obecně více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání možností využít svých schopností. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a nevalnou, vyrovnanou bilanci má dostupnost práva. Naopak sociální jistoty, poctivost a morálka jsou podle výrazné většiny občanů nyní horší, než byly před rokem 1989. Současný režim je hodnocen poněkud hůře i z hlediska volného času, napětí a stresu. To však není hodnocení režimu, ale do značné míry změn, které přináší civilizace. Číst dále

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucím optimismem

Hodnocení vývoje společnosti českou veřejností sleduje STEM na několika úrovních. Hodnocení perspektiv příští generace se v průběhu let mění pozvolna, odráží celkový názor na polistopadový vývoj. Zato v hodnocení aktuální politické situace i směřování společnosti jsou změny mnohem dynamičtější. Základní trendy jsou však shodné. V období Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. Současné hodnocení vývoje české společnosti je nejpříznivější od roku 1996. Stále ovšem vedle čtvrtiny nespokojených více než třetina lidí dává najevo rozpačitost (společnost podle nich nesměřuje nikam). Číst dále

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá. Důležitost, kterou lidé přikládají dění na politické scéně, se promítá do jejich ochoty účastnit se voleb a souvisí také s tím, jak pevný vztah mají lidé ke straně, kterou by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny chtěli dát hlas. Také podíl lidí, kteří k volené straně mají velmi silný nebo poměrně silný vztah, v dlouhodobém pohledu mírně klesá, i když základní schéma se nemění. Na jednom pólu jsou KSČM a ODS s vysokým podílem oddaných stoupenců, na druhém ČSSD a US se slabým voličským jádrem. Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá. Důležitost, kterou lidé přikládají dění na politické scéně, se promítá do jejich ochoty účastnit se voleb a souvisí také s tím, jak pevný vztah mají lidé ke straně, kterou by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny chtěli dát hlas. Také podíl lidí, kteří k volené straně mají velmi silný nebo poměrně silný vztah, v dlouhodobém pohledu mírně klesá, i když základní schéma se nemění. Na jednom pólu jsou KSČM a ODS s vysokým podílem oddaných stoupenců, na druhém ČSSD a US se slabým voličským jádrem. Číst dále

Nejstarší generace a stoupenci KSČM hájí předlistopadový režim

Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. Od počátku roku 2000 jich opět začalo vytrvale ubývat. V současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu dospělé populace. Více než 40 % z nich by volilo KSČM, necelých 20 % ČSSD a desetinu obhájců předlistopadového režimu tvoří lidé, kteří by rozhodně nešli volit. Zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejně. Na straně současného režimu jsou jednoznačně voliči pravicových stran. Mnohem vyrovnanější je poměr stoupenců současného a minulého režimu mezi stoupenci KDU-ČSL a ČSSD. Rozhodnými zastánci předlistopadových poměrů jsou příznivci KSČM – z nich dává přednost současnému režimu pouhá desetina. Číst dále

Jak hodnotí veřejnost nejznámější představitele Unie svobody

V květnovém průzkumu STEM hodnotila veřejnost čtyři veřejnosti poměrně známé představitele Unie svobody. Nejpříznivější mínění má česká populace o dvou z této čtveřice – o Vladimíru Mlynářovi a o Haně Marvanové, byť ji čtvrtina občanů nezná. Současný předseda US (který však již na předsednický post neaspiruje) Karel Kühnl si v posledních měsících v očích veřejnosti dosti pohoršil a mínění o posledním z uvedené čtveřice politiků, Ivanu Pilipovi, je výrazně negativní již od roku 1998. Číst dále

Tolerance našich občanů k příslušníkům menšin se pozvolna zvyšuje

Obecně lze říci, že tolerance veřejnosti k členům menšin se mírně, ale zřetelně zvyšuje. Toto zvýšení není specificky omezeno na příslušníky jen některých menšin, zdá se, že odráží rostoucí hladinu tolerance ve společnosti. Za jednoznačně bezproblémový lze označit vztah ke Slovákům a obyvatelům západní Evropy (Francouzi, Angličané). Zřetelně se lepší vztahy k Němcům, pro polovinu lidí zcela nekonfliktní. Zhruba na stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským a kazašským Čechům a k Židům. Výrazný odstup až odpor má většina lidí k Rusům a zejména k Vietnamcům a k Romům. V porovnání s rokem 1994 se však i vztah k Romům a Vietnamcům alespoň u části populace zlepšil. Číst dále

Předlistopadový režim obhajuje stále asi čtvrtina lidí

Je současný režim lepší než ten, který zde byl před rokem 1989 ? Dlouhá časová řada od roku 1992 je nápadná především tím, že stabilně zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejné. Poměr stoupenců současného a minulého režimu se však v historii samostatného českého státu výrazně měnil. Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. V loňském roce jich opět začalo mírně, ale vytrvale ubývat, a v současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu populace. Bezmála polovina z nich by volila KSČM. Číst dále

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucí nadějí

Od překonání kritického bodu na konci roku 1999 lidí, kteří se ztotožňují se současným vývojem společnosti, přibývá. V roce 2000 i nyní, v první třetině roku 2001, příznivý obrat pokračoval, byť s menšími výkyvy (krize v ČT). Trend je příznivý a optimistický, nelze však přehlédnout skutečnost, že velmi početná část populace (plných 40 % !) se jen velmi těžko rozhoduje mezi „spíše správným“ a „spíše nesprávným“ směrem vývoje naší společnosti, neboť se v podstatě domnívá, že „situace v ČR nesměřuje nikam“. Otázka na směřování vývoje společnosti má výrazně politický podtext. Lidé nehodnotí situaci či společnost zdaleka jen podle objektivních ekonomických či sociálních kritérií, ale jsou ovlivňováni také svými politickými sympatiemi. Číst dále

Největším nebezpečím pro naši zemi jsou organizovaný zločin a terorismus

Hrozba mezinárodního zločinu, nadnárodních mafií a teroristických útoků figuruje na čele žebříčku nejvážnějších hrozeb pro naši zemi ve všech sociodemografických skupinách. Jinak obecně platí, že lidé starší, s nižším vzděláním, ekonomicky hůře situovaní, s levicovými politickými názory se obávají všech druhů nebezpečí více než občané s opačnými charakteristikami. Jedinou výjimkou je ohrožení mocenským zvratem v zemích bývalého Sovětského svazu, který je naopak vážnou hrozbou pro všechny, kteří si přejí náš návrat do euroatlantické civilizace. Číst dále