Dvě třetiny voličů z roku 1998 nezměnily za více než tři roky své politické sympatie

Volební chování více než dvou třetin lidí se od posledních parlamentních voleb nezměnilo. Jestliže byli ze souboru dotázaných vyloučeni lidé, kteří neměli v roce 1998 volební právo (anebo si nedokázali vzpomenout, koho volili), pak 61 % lidí by v současných volbách volilo stejnou stranu jako v červnu 1998 a 8 % lidí, kteří v červnu 1998 nevolili, by nevolili žádnou stranu ani nyní. Necelá třetina občanů, kteří měli před třemi lety volební právo, by se zachovala dnes jinak než v červnu 1998. Někteří z nich v červnu 1998 volili a nyní by hlasovali pro jinou stranu, jiní před třemi…

Mladí lidé a podnikatelé mají rádi změny a dovedou se s nimi vypořádat

V zářijovém průzkumu položil STEM občanům také otázku, kterou zjišťoval jejich vztah ke změnám a tedy nepřímo i jejich přizpůsobivost v situacích, kdy k náhlým změnám dochází. Více než 60 % lidí uvedlo, že změny jim nevadí či je dokonce vyhledávají, naopak 11 % osob přiznalo, že jim změny vadí a snaží se jim vyhnout. (Pokračování textu…)

Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Pozice nejsilnějších politických stran na ose levice – pravice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL. Na pravici jsou dva subjekty, jejichž voličstvo i programy se tak silně překrývají, až to přímo evokuje otázku „proč dvě“ – ODS a Unie svobody. ODS se staví ještě více vpravo, cestu k ní nacházejí spíše lidé s vyšším majetkovým statusem, lepším společenským postavením,…

KDU-ČSL zůstává jedinou výrazně ženskou stranou

O jediné z parlamentních stran, o KDU-ČSL, lze říci, že je výrazně „ženskou“ stranou. Ženy tvoří zhruba dvě třetiny stoupenců KDU-ČSL. U ostatních stran je podíl mužských a ženských příznivců vcelku vyrovnaný. Typická „mužská“ strana v parlamentu po propadu republikánů zastoupena není. Věkově nejmladší stoupence má Unie svobody a jí se velmi blíží skupina lidí, kteří jako volenou stranu spontánně jmenují čtyřkoalici. Rovnoměrněji se o celou věkovou skupinu do 45 let (a vlastně až do 60 let) opírá ODS, věkové profily stoupenců vládní ČSSD a KDU-ČSL se blíží populaci. Nejstarší voličskou základnu má jednoznačně KSČM, která dominuje ve…

Polovinu dnešních stoupenců Čtyřkoalice tvoří posily od roku 1998

Nejpevnější voličské jádro má KSČM. Ztratila pouhých 6 % stoupenců z roku 1998. Naproti tomu z lidí, kteří před třemi lety hlasovali pro ČSSD, více než třetina svou přízeň změnila a dala by hlas některému jinému subjektu. Naopak nejvíce nových sil získala Čtyřkoalice – plnou polovinu jejích současných stoupenců tvoří posily. Nejvíce jich pochází z řad lidí, kteří v červnu 1998 nevolili (hlavně mladých lidí, z nichž mnozí budou volit poprvé). Plných 20 % svých současných příznivců odčerpala Čtyřkoalice od stran opoziční smlouvy. (Pokračování textu…)

S politickou situací je spokojena stále zhruba čtvrtina lidí

Spokojenost veřejnosti s domácí politickou situací je velmi citlivým barometrem nálad obyvatelstva. Na křivce zaznamenávající podíl lidí, kteří s politickou situací vyjadřovali spokojenost, můžeme odečíst jak dlouhodobé trendy (pokles spokojenosti po volbách v roce 1996, kulminující v období „balíčků“, podobný propad v průběhu roku 1999, pozvolný vzestup v loňském a letošním roce), tak i reakce na okamžité a přechodné podněty (povodně v roce 1997, které přehlušily politické spory, aféra kolem České televize na přelomu let 2000 a 2001). Současné období by bylo možné charakterizovat jako uklidnění. Míra spokojenosti s domácí politickou situací se od jara stabilizovala na úrovni kolem…

Současný a minulý režim: šance a svobody versus jistoty a klid

V současné době (duben a shodně červen 2001) označilo v této otázce současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % jsou oba stejné a 24 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží, v tom, že umožňuje cestování po světě a že poskytuje obecně více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání možností využít svých schopností. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a nevalnou, vyrovnanou bilanci má dostupnost práva. Naopak sociální jistoty,…

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucím optimismem

Hodnocení vývoje společnosti českou veřejností sleduje STEM na několika úrovních. Hodnocení perspektiv příští generace se v průběhu let mění pozvolna, odráží celkový názor na polistopadový vývoj. Zato v hodnocení aktuální politické situace i směřování společnosti jsou změny mnohem dynamičtější. Základní trendy jsou však shodné. V období Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. Současné hodnocení vývoje české společnosti je nejpříznivější od roku 1996. Stále ovšem vedle čtvrtiny nespokojených více než třetina lidí dává najevo rozpačitost (společnost podle nich…

Vztah voličů ke stranám slábne – jen ODS a KSČM mají věrné stoupence

Často se říká, že naše společnost je „přepolitizovaná“, ale jen o málo více než 50 % lidí souhlasí s tím, že je důležité, co se děje na české politické scéně. Podíl těchto „politicky aktivních“ lidí v posledních letech klesá. Důležitost, kterou lidé přikládají dění na politické scéně, se promítá do jejich ochoty účastnit se voleb a souvisí také s tím, jak pevný vztah mají lidé ke straně, kterou by v příštích volbách do Poslanecké sněmovny chtěli dát hlas. Také podíl lidí, kteří k volené straně mají velmi silný nebo poměrně silný vztah, v dlouhodobém pohledu mírně klesá, i…