Televize, rozhlas, tisk – a mítinky

Klíčový význam přikládají voliči tomu, co se dozví prostřednictvím televize, tisku, z rozhlasových diskusí. Značný význam si pro volební rozhodování podržují také předvolební mítinky a jiné akce v rámci kampaně, i když – a naznačují to i odpovědi na jiné otázky – jejich význam v porovnání s minulými volbami poněkud klesá.

Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj.

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují.

Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles.

Kdo s kým po volbách?

Pro voliče KSČM je jednoznačně nejpřijatelnějším partnerem sociální demokracie, s níž by vytvořilo vládní spojenectví skoro 60 % stoupenců KSČM. Druhou možností je koalice se Stranou za životní jistoty (šestina stoupenců KSČM). Naprostá většina zbylých přívrženců KSČM by do žádné koalice nevstupovala anebo se nedokázala rozhodnout.

Existuje šance pro malé strany?

O podobě zákona pro volby do Poslanecké sněmovny se hodně dlouho diskutovalo, ale postavení malých stran se spory „velkých“ zdánlivě skoro netýkaly. Vstupní práh pro jednotlivou stranu k zisku mandátů v dolní komoře parlamentu – 5 % – zpochybněn Ústavním soudem nebyl a nebyl tedy důvod jej ani měnit. A přece přijali zákonodárci změnu, která může život malých stran významně ovlivnit.

Polovina lidí má z vývoje po listopadu 1989 smíšené pocity

Naprostá většina lidí, téměř 90 %, si myslí, že po listopadu 1989 došlo k „zásadní změně“, bilance polistopadového vývoje však vyvolává nejčastěji smíšené pocity. Nespokojených lidí je poněkud více než spokojených, v porovnání s rokem 2000 se však poměr obou skupin téměř vyrovnal. Spokojenost s celkovým vývojem po listopadu 1989 převažuje mezi pravicově orientovanými lidmi, zejména mezi stoupenci ODS.

Komunistům a KDU-ČSL zůstalo pevné voličské jádro

Z dlouhodobého pohledu je zřejmé, že vztah lidí k politickým stranám se po posledních volbách mírně oslabil a v posledních zhruba dvou letech stagnuje. Mezi věrností příznivců parlamentních stran jsou však výrazné rozdíly. Nejpevnější stoupence má KSČM. Z pohledu stranických preferencí má tedy „svých deset procent jistých“. Velmi disciplinované příznivce měla i ODS.