Kategorie: Domácí politika

Lidé považují za důležité problémy životní úrovně a morálky

Pořadí „nejzávažnějších problémů k řešení“ uvádějí stabilně kriminalita a zdravotnictví. Postavení těchto dvou oblastí je ovšem trochu exkluzivní – obě se bezprostředně dotýkají života lidí a mimořádný důraz na ně je proto samozřejmý. V popředí žebříčku se hned za těmito dvěma oblastmi objevují dvě skupiny problémů. První z nich spojuje motiv životní úrovně a sociálních jistot, pro druhou skupinu jsou základními tématy morálka, poctivost, odpovědnost, právo. V porovnání s rokem 1999 se poněkud oslabil důraz na problém nezaměstnanosti, naproti tomu trvá silný požadavek na řešení problémů životní úrovně a důchodového zabezpečení. Do sféry morálky patří nejen korupce a morálka v obecném smyslu, ale také nepoctivé zisky z privatizace a odpovědnost politiků vůči voličům. K této oblasti můžeme přiřadit i sílící požadavek po zlepšení práce soudů. Veřejnost citlivěji než před dvěma roky registruje potřebu zabývat se případy rasismu, tento jev je vnímán silněji než speciální „problém Rómů“. Malou důležitost přisuzují naši občané stále problému vstupu do EU. Číst dále


Demokracie v České republice: zpráva z počátku třetího tisíciletí

Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u nás není krize. Většina lidí si také myslí, že situace nevyžaduje ani vypsání nových parlamentních voleb. Tato společnost má podle mínění dvou třetin osob pevně zakotvené demokratické základy a zaručuje v dostatečné míře občanské svobody. Zároveň však pouhých 15 % lidí je spokojeno s vnitropolitickou situací a výrazně klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu, tedy v nejvyššího garanta zákonů demokratického státu. Trvá nespokojenost s chováním politických stran a velmi kriticky hodnotí lidé činnost politiků, jejich morálku, nepřiměřená privilegia, „chování vyšší kasty“.Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u nás není krize. Většina lidí si také myslí, že situace nevyžaduje ani vypsání nových parlamentních voleb. Tato společnost má podle mínění dvou třetin osob pevně zakotvené demokratické základy a zaručuje v dostatečné míře občanské svobody. Zároveň však pouhých 15 % lidí je spokojeno s vnitropolitickou situací a výrazně klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu, tedy v nejvyššího garanta zákonů demokratického státu. Trvá nespokojenost s chováním politických stran a velmi kriticky hodnotí lidé činnost politiků, jejich morálku, nepřiměřená privilegia, „chování vyšší kasty“.


Současný režim hájí i mnoho lidí, kteří nejsou spokojeni s vnitropolitickou situací

V celém období existence samostatného českého státu u nás žije zhruba pětina lidí, kteří hodnotí současný a předlistopadový režim jako stejné. Podíl občanů, kteří s polistopadovým vývojem zásadně nesouhlasí a považují minulý režim za lepší než současný, přibývalo až do přelomu let 1997/1998 (až na 35 %) a až do poloviny roku 2000 jich bylo více než 30 %. Od počátku roku 2000 jich však opět začalo ubývat a v současné době tvoří asi čtvrtinu dospělé populace. Současný režim považuje za lepší než předlistopadový plná polovina lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou vnitropolitickou situací. Z celé populace 37 % občanů soudí, že obrat v roce 1989 byl správný, ale „nedělá se to dobře“. To ukazuje, jak velký je „potenciál nápravy“ na současné demokratické scéně. Číst dále


Polovina našich občanů vzhlíží k příštím 12 měsícům s obavami

Téměř polovina lidí letos v říjnu, krátce po teroristických útocích v USA a v době odvetných úderů, uvedla, že příští rok očekává s obavami, dalších téměř třicet procent lidí pociťuje ve výhledu na příštích 12 měsíců nejistotu a pouze 23 % dotázaných vzhlíží k následujícímu roku s nadějemi. Skepse a obavy našich občanů mají však nyní jinou příčinu než ekonomické těžkosti či rozladění z vnitropolitické situace, jak tomu bylo v letech 1997-1999. Důvodem k obavám je hrozba teroristických útoků, světového konfliktu, zatažení naší země do války. Nejméně obav z budoucnosti projevují jako tradičně lidé ve věku do 30 let (zejména studenti) a obecně lidé dobře situovaní, iniciativní a energičtí (například podnikatelé), osoby s vyšším vzděláním (maturitou nebo vysokou školou) a občané, kteří se řadí svou politickou orientací k pravici, tedy především stoupenci ODS. Téměř polovina lidí letos v říjnu, krátce po teroristických útocích v USA a v době odvetných úderů, uvedla, že příští rok očekává s obavami, dalších téměř třicet procent lidí pociťuje ve výhledu na příštích 12 měsíců nejistotu a pouze 23 % dotázaných vzhlíží k následujícímu roku s nadějemi. Skepse a obavy našich občanů mají však nyní jinou příčinu než ekonomické těžkosti či rozladění z vnitropolitické situace, jak tomu bylo v letech 1997-1999. Důvodem k obavám je hrozba teroristických útoků, světového konfliktu, zatažení naší země do války. Nejméně obav z budoucnosti projevují jako tradičně lidé ve věku do 30 let (zejména studenti) a obecně lidé dobře situovaní, iniciativní a energičtí (například podnikatelé), osoby s vyšším vzděláním (maturitou nebo vysokou školou) a občané, kteří se řadí svou politickou orientací k pravici, tedy především stoupenci ODS. Číst dále


Dvě třetiny voličů z roku 1998 nezměnily za více než tři roky své politické sympatie

Volební chování více než dvou třetin lidí se od posledních parlamentních voleb nezměnilo. Jestliže byli ze souboru dotázaných vyloučeni lidé, kteří neměli v roce 1998 volební právo (anebo si nedokázali vzpomenout, koho volili), pak 61 % lidí by v současných volbách volilo stejnou stranu jako v červnu 1998 a 8 % lidí, kteří v červnu 1998 nevolili, by nevolili žádnou stranu ani nyní. Necelá třetina občanů, kteří měli před třemi lety volební právo, by se zachovala dnes jinak než v červnu 1998. Někteří z nich v červnu 1998 volili a nyní by hlasovali pro jinou stranu, jiní před třemi lety volili a nyní by nevolili, další naopak v červnu 1998 nevolili, ale nyní by některé straně hlas dali. Do této skupiny je započítáno i zhruba 10 % občanů, kteří v současnosti nevědí, koho by volili. Číst dále


Mladí lidé a podnikatelé mají rádi změny a dovedou se s nimi vypořádat

V zářijovém průzkumu položil STEM občanům také otázku, kterou zjišťoval jejich vztah ke změnám a tedy nepřímo i jejich přizpůsobivost v situacích, kdy k náhlým změnám dochází. Více než 60 % lidí uvedlo, že změny jim nevadí či je dokonce vyhledávají, naopak 11 % osob přiznalo, že jim změny vadí a snaží se jim vyhnout. Číst dále


Pozice hlavních stran na škále pravice – levice se nemění

Pozice nejsilnějších politických stran na ose levice – pravice jsou pevně vykolíkovány a ani otřesy na domácí politické scéně s nimi nic neudělaly. Celá škála pravice – levice je totiž velmi rovnoměrně vyplněna. Razantní levici uspokojuje KSČM, k umírněné se hlásí sociální demokracie, typicky středovou (i když její vůdci rádi říkají středopravou) stranou je KDU-ČSL. Na pravici jsou dva subjekty, jejichž voličstvo i programy se tak silně překrývají, až to přímo evokuje otázku „proč dvě“ – ODS a Unie svobody. ODS se staví ještě více vpravo, cestu k ní nacházejí spíše lidé s vyšším majetkovým statusem, lepším společenským postavením, zatímco Unie svobody přitahuje spíše mladší, radikálnější, přímočařejší vrstvy (studenty apod.). Číst dále


KDU-ČSL zůstává jedinou výrazně ženskou stranou

O jediné z parlamentních stran, o KDU-ČSL, lze říci, že je výrazně „ženskou“ stranou. Ženy tvoří zhruba dvě třetiny stoupenců KDU-ČSL. U ostatních stran je podíl mužských a ženských příznivců vcelku vyrovnaný. Typická „mužská“ strana v parlamentu po propadu republikánů zastoupena není. Věkově nejmladší stoupence má Unie svobody a jí se velmi blíží skupina lidí, kteří jako volenou stranu spontánně jmenují čtyřkoalici. Rovnoměrněji se o celou věkovou skupinu do 45 let (a vlastně až do 60 let) opírá ODS, věkové profily stoupenců vládní ČSSD a KDU-ČSL se blíží populaci. Nejstarší voličskou základnu má jednoznačně KSČM, která dominuje ve věkové skupině nad 60 let (z této skupiny by zhruba třetina lidí volila komunisty). Číst dále


Polovinu dnešních stoupenců Čtyřkoalice tvoří posily od roku 1998

Nejpevnější voličské jádro má KSČM. Ztratila pouhých 6 % stoupenců z roku 1998. Naproti tomu z lidí, kteří před třemi lety hlasovali pro ČSSD, více než třetina svou přízeň změnila a dala by hlas některému jinému subjektu. Naopak nejvíce nových sil získala Čtyřkoalice – plnou polovinu jejích současných stoupenců tvoří posily. Nejvíce jich pochází z řad lidí, kteří v červnu 1998 nevolili (hlavně mladých lidí, z nichž mnozí budou volit poprvé). Plných 20 % svých současných příznivců odčerpala Čtyřkoalice od stran opoziční smlouvy. Číst dále