S uplynulým rokem jsou Češi osobně spokojení

Uplynulý rok 2001 byl pro život dvou pětin obyvatel příjemný, spojují jej s pocity spokojenosti. „Unavených“ je jedna čtvrtina. Téměř třetina lidí v ČR je z loňského roku „zklamána“. Pokračuje trend, který započal v roce 1998. Mezi obyvateli ČR je stále více lidí, kteří jsou spokojeni s průběhem uplynulého roku, a to na úkor lidí „zklamaných“. Lidé, kteří hodnotí minulý rok na osobní úrovni pozitivně, mají tendenci hodnotit s větším optimismem i celkový vývoj ve společnosti. Platí i opačný vztah. „Zklamaní“ jsou častěji lidé s nižším socioekonomickým statusem. Jsou to lidé se základním vzděláním, lidé starší 60 let a…

Téměř dvě třetiny současných stoupenců KSČM byly v minulosti členy KSČ

STEM již od roku 1994 pokládá lidem otázku, zda někdy v minulosti byli členy KSČ. V porovnání s druhou polovinou 90. let podíl lidí bývalých členů komunistické strany mírně klesá, což odráží postupnou generační výměnu v populaci. Téměř polovina z bývalých členů KSČ by dala hlas straně, která na předlistopadovou komunistickou stranou navazuje. Čtvrtina z bývalých členů KSČ by volila v současnosti sociální demokracii, asi desetina ODS a desetina některou ze stran tvořících Čtyřkoalici. Z lidí, kteří jsou dnes stoupenci KSČM, bylo v předlistopadové komunistické straně 63 %. Bývalí členové KSČ patří k politicky aktivní části populace: 62…

Spokojenost s politickou situací se jen pomalu zvyšuje

Letošní lednový výzkum tedy potvrdil velmi pozvolný trend zvyšování spokojenosti, který začal od počátku roku 2000. Se současnou politikou je dnes spokojena téměř třetina dotázaných občanů. Vyšší podíl lidí spokojených s politickou situací byl pouze v období před krizovým rokem 1997. S politickou situací jsou výrazně častěji spokojeni stoupenci vládní ČSSD a jejího opozičního partnera ODS. Pro příznivce ODS je charakteristická dlouhodobá spokojenost s politikou. Naopak postoje stoupenců ČSSD se výrazně proměnily až po vzniku sociálně demokratické vlády. Tradičně pevní jsou ve svém názoru příznivci KSČM, kteří stabilně na politickém dění neshledávají vůbec nic dobrého. S tím, jak lidé…

Co vadí lidem na současných politicích ? Privilegia, špatná morálka, nezájem o voliče

V celé historii samostatného českého státu (od r.1993) jsou v porovnání s reprezentanty minulého režimu hodnoceni současní politici nejlépe z hlediska svých odborných schopností, výrazně hůře vyznívá porovnání morálních kvalit, a vůbec nejhůře dopadá pro současné politiky hodnocení přiměřenosti výsad a privilegií. Shodný je u všech křivek také trend – pozvolný sestup, urychlený zvláště v roce 1997, se od počátku roku 1998 vcelku zastavil, s výjimkou hodnocení odborných schopností však na hodnotách výrazně nižších než 50 %. To neznamená, že podle většiny lidí jsou současní politici horší než předlistopadoví – údaj uvádí pouze podíl lidí, kteří hodnotí současné politiky…

V naší veřejnosti sílí názor, že s korupcí má smysl bojovat

Podle mínění občanů je korupce u nás značně rozšířena a většina úředníků, politiků a veřejných činitelů je úplatných. Poměrně početná část občanů je hluboce přesvědčena o tom, že korupce je trvalým zlořádem a někteří dokonce soudí, že nemá smysl proti ní vůbec bojovat. Před dvěma lety vyslovila tento názor více než třetina lidí, v současnosti se jejich podíl mírně snížil. Ubylo zejména občanů, kteří jsou o bezmocnosti vůči korupci přesvědčeni bezvýhradně. Oslabil se i pocit rezignace na to, že část státního majetku byla zprivatizována nepoctivě. Celkově je ovšem názor, že s korupcí se příliš nedá dělat, podstatně rozšířenější. Pouze…

Jak je u nás rozšířená korupce?

Třetina občanů přiznává, že se na korupci podílela. Mezi různými sociodemografickými skupinami (podle vzdělání, věku apod.) jsou poměrně malé rozdíly, extrémně malou „aktivní zkušenost“ s korupcí mají studenti, nejsilnější naopak podnikatelé. Zhruba 80 % lidí je přesvědčeno, že většina našich politiků nejedná nezištně a morálně. Celkově se přes tato hrozivá čísla však pohled na korupci v porovnání s minulými lety mírně zlepšil. Podíl osob, které doznaly úplatek, je nižší, než byl zjištěn v roce 1999. Dokonce i o morálce politiků a zkorumpovanosti veřejných činitelů mají lidé nyní trochu lepší mínění než v předchozích letech. Ubylo především lidí,…

Lidé považují za důležité problémy životní úrovně a morálky

Pořadí „nejzávažnějších problémů k řešení“ uvádějí stabilně kriminalita a zdravotnictví. Postavení těchto dvou oblastí je ovšem trochu exkluzivní – obě se bezprostředně dotýkají života lidí a mimořádný důraz na ně je proto samozřejmý. V popředí žebříčku se hned za těmito dvěma oblastmi objevují dvě skupiny problémů. První z nich spojuje motiv životní úrovně a sociálních jistot, pro druhou skupinu jsou základními tématy morálka, poctivost, odpovědnost, právo. V porovnání s rokem 1999 se poněkud oslabil důraz na problém nezaměstnanosti, naproti tomu trvá silný požadavek na řešení problémů životní úrovně a důchodového zabezpečení. Do sféry morálky patří nejen korupce a…

Demokracie v České republice: zpráva z počátku třetího tisíciletí

Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u nás není krize. Většina lidí si také myslí, že situace nevyžaduje ani vypsání nových parlamentních voleb. Tato společnost má podle mínění dvou třetin osob pevně zakotvené demokratické základy a zaručuje v dostatečné míře občanské svobody. Zároveň však pouhých 15 % lidí je spokojeno s vnitropolitickou situací a výrazně klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu, tedy v nejvyššího garanta zákonů demokratického státu. Trvá nespokojenost s chováním politických stran a velmi kriticky hodnotí lidé činnost politiků, jejich morálku, nepřiměřená privilegia, „chování vyšší kasty“.Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u…

Současný režim hájí i mnoho lidí, kteří nejsou spokojeni s vnitropolitickou situací

V celém období existence samostatného českého státu u nás žije zhruba pětina lidí, kteří hodnotí současný a předlistopadový režim jako stejné. Podíl občanů, kteří s polistopadovým vývojem zásadně nesouhlasí a považují minulý režim za lepší než současný, přibývalo až do přelomu let 1997/1998 (až na 35 %) a až do poloviny roku 2000 jich bylo více než 30 %. Od počátku roku 2000 jich však opět začalo ubývat a v současné době tvoří asi čtvrtinu dospělé populace. Současný režim považuje za lepší než předlistopadový plná polovina lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou vnitropolitickou situací. Z celé populace 37…

Polovina našich občanů vzhlíží k příštím 12 měsícům s obavami

Téměř polovina lidí letos v říjnu, krátce po teroristických útocích v USA a v době odvetných úderů, uvedla, že příští rok očekává s obavami, dalších téměř třicet procent lidí pociťuje ve výhledu na příštích 12 měsíců nejistotu a pouze 23 % dotázaných vzhlíží k následujícímu roku s nadějemi. Skepse a obavy našich občanů mají však nyní jinou příčinu než ekonomické těžkosti či rozladění z vnitropolitické situace, jak tomu bylo v letech 1997-1999. Důvodem k obavám je hrozba teroristických útoků, světového konfliktu, zatažení naší země do války. Nejméně obav z budoucnosti projevují jako tradičně lidé ve věku do 30…