Kategorie: Domácí politika

Mezi stoupenci Koalice je mnohem víc bývalých voličů KDU-ČSL než voličů US a DEU

KSČM z voličů z roku 1998 neztratila téměř nikoho a zřetelně se posílila o přeběhlíky z řad dřívějších voličů ČSSD (dnes tvoří osminu příznivců KSČM) i z lidí, kteří před čtyřmi lety k volbám nešli anebo neměli volební právo. Velmi pevnou voličskou podporu mají také ODS a KDU-ČSL. Jejich řady opustila asi pětina voličů z roku 1998 (v případě KDU-ČSL se tím míní, že by „věrní“ dnes volili Koalici). Hůře jsou na tom sociální demokraté, kterým odešla skoro třetina voličů z roku 1998, i když tyto ztráty jsou kompenzovány novými potenciálními voliči zejména z řad lidí, kteří před čtyřmi roky nevolili. Nejzajímavější je patrně složení stoupenců současné Koalice. Jen polovina lidí, kteří v roce 1998 volili US nebo DEU, by dnes hlasovala pro Koalici. Plná pětina přešla k podpoře ODS, poměrně dost je i nerozhodnutých a váhajících. Mezi současnými příznivci Koalice je tak mnohem víc „kmenových“ voličů KDU-ČSL (36 %) než lidí, kteří volili Unii svobody nebo DEU (pouhých 15 %). Číst dále


Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj. ke KDU-ČSL, nikoli o vztah ke Koalici – k ní jako celku mohou mít vztah mnohem vlažnější. Velmi vlažný vztah k volené straně naproti tomu stále projevují stoupenci Unie svobody i ti, kteří jmenovali jako volenou stranu přímo Koalici. Nepevným vztahem k volené straně se dlouhodobě vyznačovali také sympatizanti vládní ČSSD. Ti se – na rozdíl od příznivců Koalice – však před volbami pevněji přimykají ke své straně a zvyšují tak její vyhlídky na dobrý volební výsledek. Číst dále


Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují. Pevným politickým přesvědčením jsou vybaveni a energicky jsou připraveni řešit politické spory zejména stoupenci těch stran, které se nacházejí na okrajích politického spektra, tedy sympatizanti ODS a KSČM, mírnějším postupům dávají spíše přednost voliči stran bližších politickému středu. Výrazně nejslabší mají ovšem politické přesvědčení lidé, kteří jsou nerozhodní a váhají, komu dají v červnových volbách svůj hlas. Číst dále


Většina lidí tvrdí, že se podrobně seznámí s programem strany, které dá hlas

Zhruba osmdesátiprocentní většina lidí tvrdí, že si podrobně přečte program strany, které nakonec dá ve volbách hlas. Je to sice o několik procent méně, než jsme zjišťovali před volbami v letech 1996 a 1998, přesto je to však číslo velmi vysoké a do určité míry zřejmě nadsazené. Část dotázaných míní „podrobným přečtením“ třeba to, že si přečte jen několik hlavních hesel, zestručněnou formu programu, anebo se někteří lidé prostě pouze stylizují do role pozorných a odpovědných voličů. Tři pětiny dotázaných uvedly, že se seznámí i s programy dalších stran. V porovnání s minulými lety se mírně snížil podíl lidí, kteří se hodlají zúčastnit politických mítinků a jiných akcí volené strany. V současné době slibuje účast na některé předvolební akci volené strany 43 % osob, účast na akci nějaké další strany předpokládá necelá pětina voličů. Mimořádně aktivní jsou v účasti na předvolebních mítincích a shromážděních stoupenci KSČM, kteří také této formě oslovení voličů přikládají větší význam než stoupenci jiných velkých politických stran. Číst dále


Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles. Nejvíce důvodů ke spokojenosti se současným stavem politické scény mají zcela logicky obhájci vládních křesel, stoupenci ČSSD, opozice touží po změně. Nezvykle se propadla i spokojenost sympatizantů ODS, což signalizuje konec opozičněsmluvního hájení a přechod k „ostré“ volební kampani. Krajní nespokojenost stoupenců KSČM má původ v celkovém odmítnutí vývoje v posledních 12 letech. Zcela průměrně spokojeni jsou lidé váhající o své červnové volbě, zároveň však tito lidé přiznávají, jak málo se v politice orientují. Číst dále


Kdo s kým po volbách?

Pro voliče KSČM je jednoznačně nejpřijatelnějším partnerem sociální demokracie, s níž by vytvořilo vládní spojenectví skoro 60 % stoupenců KSČM. Druhou možností je koalice se Stranou za životní jistoty (šestina stoupenců KSČM). Naprostá většina zbylých přívrženců KSČM by do žádné koalice nevstupovala anebo se nedokázala rozhodnout. Ze sympatizantů ČSSD by čtvrtina uvítala koalici jen s KDU-ČSL, desetina jmenovala Koalici jako celek, další 4 % Unii svobody. Plných 13 % stoupenců ČSSD by neváhalo podepsat pakt s komunisty. Desetina voličů sociální demokracie je pro koalici s ODS, desetina neví či jmenovali některou z menších stran. Pro ODS je hlavním partnerem Koalice. Ale ani stoupenci Klausovy strany nejmenují Koalici jednotně – 18 % uvedlo Koalici jako celek, 15 % Unii svobody, 10 % KDU-ČSL a 2 % DEU. Dalších 9 % by volilo spojenectví s bývalým členem Čtyřkoalice, s ODA. Pro spolupráci na vládě se sociální demokracií je „recipročních“ 13 % stoupenců ODS. Ostatní nevědí, nechtěli by tvořit koalici či uvedli některou z menších neparlamentních stran. Číst dále


Existuje šance pro malé strany?

O podobě zákona pro volby do Poslanecké sněmovny se hodně dlouho diskutovalo, ale postavení malých stran se spory „velkých“ zdánlivě skoro netýkaly. Vstupní práh pro jednotlivou stranu k zisku mandátů v dolní komoře parlamentu – 5 % – zpochybněn Ústavním soudem nebyl a nebyl tedy důvod jej ani měnit. A přece přijali zákonodárci změnu, která může život malých stran významně ovlivnit. A může, i když to na první pohled tak nevypadá, poznamenat i výsledky letošních voleb. Číst dále


Polovina lidí má z vývoje po listopadu 1989 smíšené pocity

Naprostá většina lidí, téměř 90 %, si myslí, že po listopadu 1989 došlo k „zásadní změně“, bilance polistopadového vývoje však vyvolává nejčastěji smíšené pocity. Nespokojených lidí je poněkud více než spokojených, v porovnání s rokem 2000 se však poměr obou skupin téměř vyrovnal. Spokojenost s celkovým vývojem po listopadu 1989 převažuje mezi pravicově orientovanými lidmi, zejména mezi stoupenci ODS. Smíšené pocity jsou typické pro příznivce sociální demokracie, ale také Čtyřkoalice. Velmi nespokojeni jsou s vývojem po roce 1989 především voliči KSČM a také lidé, kteří by volit nešli. Naprostá většina lidí, téměř 90 %, si myslí, že po listopadu 1989 došlo k „zásadní změně“, bilance polistopadového vývoje však vyvolává nejčastěji smíšené pocity. Nespokojených lidí je poněkud více než spokojených, v porovnání s rokem 2000 se však poměr obou skupin téměř vyrovnal. Spokojenost s celkovým vývojem po listopadu 1989 převažuje mezi pravicově orientovanými lidmi, zejména mezi stoupenci ODS. Smíšené pocity jsou typické pro příznivce sociální demokracie, ale také Čtyřkoalice. Velmi nespokojeni jsou s vývojem po roce 1989 především voliči KSČM a také lidé, kteří by volit nešli. Číst dále


Komunistům a KDU-ČSL zůstalo pevné voličské jádro

Z dlouhodobého pohledu je zřejmé, že vztah lidí k politickým stranám se po posledních volbách mírně oslabil a v posledních zhruba dvou letech stagnuje. Mezi věrností příznivců parlamentních stran jsou však výrazné rozdíly. Nejpevnější stoupence má KSČM. Z pohledu stranických preferencí má tedy „svých deset procent jistých“. Velmi disciplinované příznivce měla i ODS. Nyní se jejich vztah k volené straně poněkud oslabil, což může souviset s novými hlasy z rozpadající se Čtyřkoalice i s celkovým neklidem na pravé straně politického spektra. Třetí stranou s tradičně věrnými stoupenci je KDU-ČSL. Ve zcela opačné situaci je Unie svobody. Neměla pevné voličské jádro nikdy v minulosti a ani pět procent zbylých příznivců nemůže považovat za jistý zisk. Číst dále