Programy, osobnosti, zkušenosti

Největší význam mají pro rozhodování voličů volební programy a politické zaměření strany, tedy stanoviska a principy, které strana hájí (obě tyto možnosti uvedlo jako „rozhodující“ a „značnou“ zhruba 80 % dotázaných). S nevelkým odstupem následují zkušenosti s předchozím působením strany a osobnosti, které stranu reprezentují (v obou případech cca 70 % hodnocení „rozhodující nebo značný význam“). Mnohem méně se dají lidé ovlivnit volební kampaní a většinou jen podružnou roli hrají rady přátel, partnera apod. (jen pro 3 resp. 4 % voličů jsou tyto věci při volbě rozhodující). Porovnáme-li současný průzkum s lety 1996 a 1998, vidíme pouze nepodstatné změny. Poměrně málo se liší i stoupenci hlavních politických stran. Strany, které kladou větší důraz na ideové principy (ODS, KSČM), staví více na programu a ideových zásadách, váhající a nerozhodnutí občané se dají trochu více ovlivnit aférami a skandály. Číst dále

Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování programových zásad a brzké rozhodnutí o volené straně jsou obvyklejší u stran, které mají silné voličské jádro a široký okruh kmenových stoupenců, tedy zejména pro ODS a KSČM. „Na poslední chvíli“ a často spíše podle rozhovorů se známými a přáteli volí nejvíce lidé, kteří nemají vyhraněnou přízeň k žádné straně. Číst dále

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší. Na pestrost politické scény a potřebnost malých, neparlamentních stran, které by umožnily každému občanovi, aby ve volbách našel „tu svou“, poukazují především stoupenci Koalice (dokonce mnohem výrazněji než lidé nerozhodnutí). Naopak lidé, kteří se hlásí k ideologicky vyhraněným politickým stranám (ODS, KSČM) se spíše domnívají, že dostatečný prostor pro názory voličů poskytuje jednoduchá politická scéna, na níž dominují dvě nebo tři strany. Číst dále

Mezi stoupenci Koalice je mnohem víc bývalých voličů KDU-ČSL než voličů US a DEU

KSČM z voličů z roku 1998 neztratila téměř nikoho a zřetelně se posílila o přeběhlíky z řad dřívějších voličů ČSSD (dnes tvoří osminu příznivců KSČM) i z lidí, kteří před čtyřmi lety k volbám nešli anebo neměli volební právo. Velmi pevnou voličskou podporu mají také ODS a KDU-ČSL. Jejich řady opustila asi pětina voličů z roku 1998 (v případě KDU-ČSL se tím míní, že by „věrní“ dnes volili Koalici). Hůře jsou na tom sociální demokraté, kterým odešla skoro třetina voličů z roku 1998, i když tyto ztráty jsou kompenzovány novými potenciálními voliči zejména z řad lidí, kteří před čtyřmi roky nevolili. Nejzajímavější je patrně složení stoupenců současné Koalice. Jen polovina lidí, kteří v roce 1998 volili US nebo DEU, by dnes hlasovala pro Koalici. Plná pětina přešla k podpoře ODS, poměrně dost je i nerozhodnutých a váhajících. Mezi současnými příznivci Koalice je tak mnohem víc „kmenových“ voličů KDU-ČSL (36 %) než lidí, kteří volili Unii svobody nebo DEU (pouhých 15 %). Číst dále

Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj. ke KDU-ČSL, nikoli o vztah ke Koalici – k ní jako celku mohou mít vztah mnohem vlažnější. Velmi vlažný vztah k volené straně naproti tomu stále projevují stoupenci Unie svobody i ti, kteří jmenovali jako volenou stranu přímo Koalici. Nepevným vztahem k volené straně se dlouhodobě vyznačovali také sympatizanti vládní ČSSD. Ti se – na rozdíl od příznivců Koalice – však před volbami pevněji přimykají ke své straně a zvyšují tak její vyhlídky na dobrý volební výsledek. Číst dále

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují. Pevným politickým přesvědčením jsou vybaveni a energicky jsou připraveni řešit politické spory zejména stoupenci těch stran, které se nacházejí na okrajích politického spektra, tedy sympatizanti ODS a KSČM, mírnějším postupům dávají spíše přednost voliči stran bližších politickému středu. Výrazně nejslabší mají ovšem politické přesvědčení lidé, kteří jsou nerozhodní a váhají, komu dají v červnových volbách svůj hlas. Číst dále

Většina lidí tvrdí, že se podrobně seznámí s programem strany, které dá hlas

Zhruba osmdesátiprocentní většina lidí tvrdí, že si podrobně přečte program strany, které nakonec dá ve volbách hlas. Je to sice o několik procent méně, než jsme zjišťovali před volbami v letech 1996 a 1998, přesto je to však číslo velmi vysoké a do určité míry zřejmě nadsazené. Část dotázaných míní „podrobným přečtením“ třeba to, že si přečte jen několik hlavních hesel, zestručněnou formu programu, anebo se někteří lidé prostě pouze stylizují do role pozorných a odpovědných voličů. Tři pětiny dotázaných uvedly, že se seznámí i s programy dalších stran. V porovnání s minulými lety se mírně snížil podíl lidí, kteří se hodlají zúčastnit politických mítinků a jiných akcí volené strany. V současné době slibuje účast na některé předvolební akci volené strany 43 % osob, účast na akci nějaké další strany předpokládá necelá pětina voličů. Mimořádně aktivní jsou v účasti na předvolebních mítincích a shromážděních stoupenci KSČM, kteří také této formě oslovení voličů přikládají větší význam než stoupenci jiných velkých politických stran. Číst dále

Politická situace: oživení před volbami

Před volbami se lidé začínají více zajímat o politické dění a začínají se v něm lépe orientovat. Lepší znalost politické scény nemusí ovšem vést k vyšší spokojenosti s ní – vzájemné střety a odklon od řešení skutečných problémů mohou u občanů vést k rozčarování. Nepřekvapí proto, že v hodnocení spokojenosti s aktuální situací registrujeme spíše pokles. Nejvíce důvodů ke spokojenosti se současným stavem politické scény mají zcela logicky obhájci vládních křesel, stoupenci ČSSD, opozice touží po změně. Nezvykle se propadla i spokojenost sympatizantů ODS, což signalizuje konec opozičněsmluvního hájení a přechod k „ostré“ volební kampani. Krajní nespokojenost stoupenců KSČM má původ v celkovém odmítnutí vývoje v posledních 12 letech. Zcela průměrně spokojeni jsou lidé váhající o své červnové volbě, zároveň však tito lidé přiznávají, jak málo se v politice orientují. Číst dále

Kdo s kým po volbách?

Pro voliče KSČM je jednoznačně nejpřijatelnějším partnerem sociální demokracie, s níž by vytvořilo vládní spojenectví skoro 60 % stoupenců KSČM. Druhou možností je koalice se Stranou za životní jistoty (šestina stoupenců KSČM). Naprostá většina zbylých přívrženců KSČM by do žádné koalice nevstupovala anebo se nedokázala rozhodnout. Ze sympatizantů ČSSD by čtvrtina uvítala koalici jen s KDU-ČSL, desetina jmenovala Koalici jako celek, další 4 % Unii svobody. Plných 13 % stoupenců ČSSD by neváhalo podepsat pakt s komunisty. Desetina voličů sociální demokracie je pro koalici s ODS, desetina neví či jmenovali některou z menších stran. Pro ODS je hlavním partnerem Koalice. Ale ani stoupenci Klausovy strany nejmenují Koalici jednotně – 18 % uvedlo Koalici jako celek, 15 % Unii svobody, 10 % KDU-ČSL a 2 % DEU. Dalších 9 % by volilo spojenectví s bývalým členem Čtyřkoalice, s ODA. Pro spolupráci na vládě se sociální demokracií je „recipročních“ 13 % stoupenců ODS. Ostatní nevědí, nechtěli by tvořit koalici či uvedli některou z menších neparlamentních stran. Číst dále

Existuje šance pro malé strany?

O podobě zákona pro volby do Poslanecké sněmovny se hodně dlouho diskutovalo, ale postavení malých stran se spory „velkých“ zdánlivě skoro netýkaly. Vstupní práh pro jednotlivou stranu k zisku mandátů v dolní komoře parlamentu – 5 % – zpochybněn Ústavním soudem nebyl a nebyl tedy důvod jej ani měnit. A přece přijali zákonodárci změnu, která může život malých stran významně ovlivnit. A může, i když to na první pohled tak nevypadá, poznamenat i výsledky letošních voleb. Číst dále