Před volbami byli nejaktivnější voliči KSČM a ODS

V porovnání s rokem 1998 se letos lidé zřetelně méně účastnili předvolebních shromáždění, ale zhruba stejně důkladně studovali volební programy stran. Voliči KSČM nejčastěji navštěvovali mítinky nebo předvolební schůze a podle vlastních slov i nejdůkladněji studovali volební program aspoň jedné strany. Druhou velmi aktivní skupinou byli – opět v souladu s tím, co před volbami uváděli – voliči ODS. Výrazně nižší účast na předvolebních akcích a menší zájem o volební programy kandidujících stran přiznávali voliči ČSSD, Koalice a neparlamentních uskupení. Lidé, kteří nakonec volit nešli, se účastnili předvolebního dění zcela logicky nejméně (i když i z nich se desetina přišla podívat na nějaký mítink a stejný podíl z nich podle vlastního vyjádření i detailně pročetl nejméně jeden stranický program). Číst dále

Nejlepší volební kampaň: jednoznačně ČSSD

Letošní přehlídka umění volebních štábů měla jednoznačného premianta: sociální demokracii. Její kampaň působila uceleně, výrazně, oslovila okruh lidí, kteří dávali najevo své alespoň částečné sympatie k ČSSD. Kampaň Lidového domu ocenili i „méně straničtí“ stoupenci ostatních stran, v hodnocení voličů Koalice ČSSD dokonce zvítězila. Za nejlepší ji také považují „neutrálové“ – nevoliči a lidé, kteří volili některou z menších stran. Ostatní hlavní aspiranti na poslanecké mandáty se svou kampaní neuspěli. Porovnáme-li podíly „nejlepších kampaní“ s volebním ziskem stejné strany, nejvíce se propadlo hodnocení volební kampaně Koalice. Důvodem může být i to, že byla „dvojcestná“, a že některým kmenovým stoupencům KDU-ČSL nebo US se tato formálně společná a zároveň nekonzistentní kampaň nelíbila. Číst dále

Letošní parlamentní volby zájem lidí o politiku nezvýšily

Necelá polovina lidí se podle vlastního vyjádření o politiku zajímá aspoň „středně“, jen malá část (stabilně je to kolem 6-7 %) „velmi mnoho“. Z dlouhodobého pohledu je vidět, že letošní předvolební kampaň a boj o poslanecké mandáty – na rozdíl od předvolebního období před čtyřmi lety – příliš zájem o politiku nezvýšily. Výsledkem byla mimo jiné i nízká volební účast, která se v porovnání s volbami v roce 1998 propadla o plných 16 % (ze 74 na 58 %). Nejintenzivněji prožívali volební období lidé, kteří dali hlas ODS. V celém předchozím období se však stabilně o politiku nejvíce zajímali lidé, kteří se hlásili ke KSČM. Můžeme z toho soudit, že hlas dalo ODS skutečně převážně pevné, o politiku se silně zajímající voličské jádro této strany, zatímco vlažných stoupenců získala ODS poměrně málo. Číst dále

Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva bilancují volby i příslušníci různých sociálních skupin. Za debakl považují letošní volební skóre podnikatelé a studenti, naopak důchodci dávají najevo, že tento výsledek voleb jim vcelku vyhovuje. Číst dále

Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996 směrem k levici) je však třeba opět dát do souvislosti s celkovou strukturou populace. Také ta se totiž v letošních volbách nápadně posunula, a to také směrem k levici. Profily hlavních stran na pravolevé škále se přitom prakticky nezměnily, spíše se v předvolební konfrontaci vyostřily, změnil se však poměr sil hlavních stran – sociální demokracie získala ve volbách výraznou převahu nad ODS a také podíl komunistů dosáhl za poslední dva roky svého maxima. Uvidíme, zda jde o přechodný efekt voleb a volební kampaně, anebo o jev trvalejší. Číst dále

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala, ale jen proto, že ji považují za přijatelnější, než jsou strany ostatní. Až do konce předvolebního období získávala hlasy sociální demokracie. Mimořádně velký podíl hlasů přitáhla v posledním měsíci i v posledním týdnu. Hodně z lidí, kteří se rozhodovali až na poslední chvíli, hlasoval také pro malé neparlamentní strany (skoro třetina). Malé strany mohou být přijatelnou volbou pro lidi, kteří se příliš o politiku nezajímají, ale i pro zklamané příznivce větších stran. Velmi malý podíl volných hlasů získaly na svou stranu v poslední fázi předvolebního boje KSČM a ODS (jen kolem 10 %). To potvrzuje, že tyto strany těžily ze svého pevného voličského jádra, ale nedokáží oslovit další voliče. Číst dále

Televize, rozhlas, tisk – a mítinky

Klíčový význam přikládají voliči tomu, co se dozví prostřednictvím televize, tisku, z rozhlasových diskusí. Značný význam si pro volební rozhodování podržují také předvolební mítinky a jiné akce v rámci kampaně, i když – a naznačují to i odpovědi na jiné otázky – jejich význam v porovnání s minulými volbami poněkud klesá. Naproti tomu by politické strany zřejmě mohly uspořit na výdajích za billboardy i letáky adresované do schránek – těm voliči velkou váhu nepřisuzují. Mezi názory stoupenců nejsilnějších stran jsou jen zcela minimální rozdíly. Mírně se odlišují jen stoupenci KSČM větším důrazem na předvolební mítinky a nerozhodnutí celkově menším zájmem o všechny nejčastěji uvažované formy (TV, tisk, rozhlas, mítinky). Číst dále

Programy, osobnosti, zkušenosti

Největší význam mají pro rozhodování voličů volební programy a politické zaměření strany, tedy stanoviska a principy, které strana hájí (obě tyto možnosti uvedlo jako „rozhodující“ a „značnou“ zhruba 80 % dotázaných). S nevelkým odstupem následují zkušenosti s předchozím působením strany a osobnosti, které stranu reprezentují (v obou případech cca 70 % hodnocení „rozhodující nebo značný význam“). Mnohem méně se dají lidé ovlivnit volební kampaní a většinou jen podružnou roli hrají rady přátel, partnera apod. (jen pro 3 resp. 4 % voličů jsou tyto věci při volbě rozhodující). Porovnáme-li současný průzkum s lety 1996 a 1998, vidíme pouze nepodstatné změny. Poměrně málo se liší i stoupenci hlavních politických stran. Strany, které kladou větší důraz na ideové principy (ODS, KSČM), staví více na programu a ideových zásadách, váhající a nerozhodnutí občané se dají trochu více ovlivnit aférami a skandály. Číst dále

Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování programových zásad a brzké rozhodnutí o volené straně jsou obvyklejší u stran, které mají silné voličské jádro a široký okruh kmenových stoupenců, tedy zejména pro ODS a KSČM. „Na poslední chvíli“ a často spíše podle rozhovorů se známými a přáteli volí nejvíce lidé, kteří nemají vyhraněnou přízeň k žádné straně. Číst dále

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší. Na pestrost politické scény a potřebnost malých, neparlamentních stran, které by umožnily každému občanovi, aby ve volbách našel „tu svou“, poukazují především stoupenci Koalice (dokonce mnohem výrazněji než lidé nerozhodnutí). Naopak lidé, kteří se hlásí k ideologicky vyhraněným politickým stranám (ODS, KSČM) se spíše domnívají, že dostatečný prostor pro názory voličů poskytuje jednoduchá politická scéna, na níž dominují dvě nebo tři strany. Číst dále