Přesuny voličské přízně

Analýza přesunů voličské přízně na české politické scéně rok po volbách do Poslanecké sněmovny ukazuje: 1. rozpad voličské podpory ČSSD, která má nejslabší zázemí „věrných“ voličů; 2. rozpad volebního seskupení Koalice, přičemž jednoznačnou většinu hlasů voličů Koalice získává KDU-ČSL; 3. zisky ODS a KSČM, které jsou založeny na stabilitě voličské přízně jejich stoupenců a na úspěšném oslovování zklamaných voličů ČSSD. Potenciál volných hlasů nyní nabízejí ČSSD a Koalice. Číst dále


Co považují naši občané za skutečný problém České republiky?

K nejzávažnějším problémům lidé řadí problémy právního prostředí v naší zemi (problém dodržování zákonnosti, ochranu občanů před kriminalitou a problém korupce). Druhou skupinu problémů tvoří zajišťování sociálních jistot spolu s problematickou situací ve zdravotnictví. K relativně méně závažným problémům patří otázky ekonomické: nízký export našich výrobků a kontrola svobody trhu a podnikání; dále rovněž problém stavu životního prostředí. Do skupiny méně závažných problémů patří také vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Media a popularita prezidentských kandidátů

Žebříčky popularity politiků, publikované výzkumy veřejného mínění, odrážejí vždy dva aspekty – kvalitu hodnocení daného politika a míru jeho známosti mezi občany. Vazba mezi těmito dvěma hledisky není ovšem jednoznačná. K tomu, aby se politik stal oblíbeným, je zapotřebí, aby byl mezi lidmi dostatečně známým. U opačných hodnocení to ale neplatí, i méně viditelná osobnost může mít, a velmi často také má, pověst nepopulárního politika. Stejně tak nelze usuzovat, že čím se politik stává viditelnějším, tím jeho popularita stoupá. Známých a málo oblíbených politiků měla naše polistopadová historie celou řadu. Číst dále


Radnice je podle lidí důležitější než parlament

Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny.Dvě třetiny lidí se domnívají, že volby do Poslanecké sněmovny jsou důležité (hodnotí je 4 nebo 5 body na pětibodové škále, kde 1=malá a 5=velká důležitost). Ještě větší význam však lidé přisuzují volbám do místních zastupitelstev (téměř 80 % bodů 4 nebo 5). Volby do krajských zastupitelstev jsou „o stupeň níže“ (polovina hodnocení 4 nebo 5 body) a za zcela nevýznamné považují lidé volby do Senátu. Těm přiřadilo 4 nebo 5 bodů důležitosti jen 22 % dotázaných. Lidé z menších měst dávají větší důraz na volby komunální, obyvatelstvo velkoměst staví výše volby do Poslanecké sněmovny. Číst dále


Má boj s korupcí vůbec smysl?

Pouze třetina občanů se domnívá, že úroveň korupce lze v naší zemi značně snížit nebo úplně odstranit. Polovina soudí, že korupci lze nejvýš trochu omezit a 14 % si myslí, že se s korupcí nedá dělat vůbec nic. Velmi skeptické jsou také názory na úplatnost veřejných činitelů. Jen čtvrtina lidí věří, že jen málo z nich se uplácet nedá, ostatní jsou přesvědčeni, že v korupci jsou namočeni všichni nebo aspoň většina z nich. V názorech na korupci se neliší příliš lidé různé politické orientace či z různých skupin populace. Ani třináct let cesty k demokracii na představě o korupci jako nezbytné součásti našeho života prostě nic nezměnilo.Pouze třetina občanů se domnívá, že úroveň korupce lze v naší zemi značně snížit nebo úplně odstranit. Polovina soudí, že korupci lze nejvýš trochu omezit a 14 % si myslí, že se s korupcí nedá dělat vůbec nic. Velmi skeptické jsou také názory na úplatnost veřejných činitelů. Jen čtvrtina lidí věří, že jen málo z nich se uplácet nedá, ostatní jsou přesvědčeni, že v korupci jsou namočeni všichni nebo aspoň většina z nich. V názorech na korupci se neliší příliš lidé různé politické orientace či z různých skupin populace. Ani třináct let cesty k demokracii na představě o korupci jako nezbytné součásti našeho života prostě nic nezměnilo. Číst dále


Pomoc postiženým záplavami byla účinná, ale nebude zřejmě dlouhodobá

Naprostá většina lidí (90 %) se domnívá, že postiženým záplavami se od obyvatel z ostatních částí republiky dostalo účinné pomoci. Jen třetina občanů je však přesvědčena, že i za půl roku budou ještě lidé ochotni obětovat ve prospěch postižených povodněmi část svých příjmů či přijmout pokles životní úrovně. Dvě pětiny lidí jsou ochotny platit vyšší daně, aby byly pokryty škody způsobené povodněmi. Větší ochotu projevují lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Číst dále


Volili lidé opravdu stranu, která odpovídá jejich názorům?

Lidí, kteří ve volbách vhodili lístek s označením strany, která odpovídá plně jejich názorům a zájmům, byla pouhá třetina. Dvě pětiny voličů daly hlas straně „svým názorům blízké“ a zbylých skoro 30 % volilo to nejlepší, co výběr nabízel, přestože ani tato strana se jim příliš nelíbila. Nejvíce hlasů pro „nejpřijatelnější variantu z nevalné nabídky“ přicházelo od voličů, kteří se rozhodovali až v posledních dnech před volbami. Největší podíl pevných, zcela přesvědčených a s myšlenkami strany identifikovaných voličů má tradičně KSČM. Na opačném pólu je Koalice, s níž se plně ztotožnila jen pětina jejích voličů (zřejmě jde o kmenové jádro KDU-ČSL), naopak dvě pětiny hlasů pro Koalici byly hlasy pro nejpřijatelnější z nabízených a nikoli zcela vyhovujících možností. Také většina z lidí, kteří dali hlas malým stranám, volila tyto strany spíše z bezradnosti než z hlubokého přesvědčení, že právě tato strana dokonale splňuje jejich představy. Číst dále


Sociální jistoty, ekonomika, evropská integrace – hlavní témata voleb

Žebříček důležitosti témat letošní volební kampaně potvrzuje, jak významnými tématy byly otázky sociálních jistot, ekonomického rozvoje i jeho odvrácené stránky (korupce státních úředníků) a jak vzrostl význam integrace naší země do Evropské unie. Každá skupina voličů akcentovala ty stránky života společnosti, které ji přirozeně nejvíce v každodenním životě zajímají. Pro voliče ODS byly ústředním tématem daně, vstup do Evropské unie a rozvoj ekonomiky, pro stoupence stran Koalice evropská integrace (ale i sociální jistoty), pro voliče ČSSD a KSČM sociální jistoty. Voliči KSČM jsou specifičtí i tím, že přece jen poněkud větší důraz dávají na naše (negativně vnímané) vztahy s Německem a naopak je nezajímá (opět negativně vnímaný) vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Nejpilněji kroužkovali vybrané kandidáty voliči ODS a Koalice

V novém volebním zákoně se změnila pravidla pro přidělování preferenčních hlasů. Lidé mohli zakroužkovat sice již jen dva kandidáty, zato se těmto politikům snížila hranice, která je posunuje na kandidátce vpřed. – nemuseli už získat 10 % z preferenčních hlasů odevzdaných pro danou stranu, ale pouze 7 %. Výsledky letošních voleb ukázaly, že tato změna byla významná. Voliči využívali preferenčních hlasů mnohem více než v minulosti (39 % proti 25 % před čtyřmi lety). Nejčastěji kroužkovali vybrané kandidáty lidé, kteří volili ODS a Koalici. Z výsledků voleb můžeme soudit, že práva označovat vybrané kandidáty využívali především stoupenci KDU-ČSL (zejména z voličského jádra této strany), kteří tak v řadě případů eliminovali kandidáty Unie svobody z „postupových“ míst. Číst dále