Hodnocení výsledku voleb: levice spokojena, pravice rozčarována

S volbami je spokojena polovina populace. Naprostou spokojenost – v souladu s tím, jak interpretují jejich výsledek média a mnozí komentátoři – vyjadřují stoupenci krajní levice a voliči KSČM. Ve velké většině hodnotí jako úspěch výsledek voleb i lidé, kteří volili sociální demokracii. Naproti tomu zklamání je patrné u voličů Koalice a zvláště pak u voličů ODS a u občanů, kteří se zařazují na politické škále jasně k pravici. Spíše negativní pocity mají z výsledku voleb lidé, kteří volili neparlamentní strany, průměru se blíží hodnocení občanů, kteří nevyužili svého práva a volit letos nešli. V souladu s rozložením voličstva…

Volit nešli opět především mladí lidé

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 1996 a 1998 se potvrdilo, že menší voličskou disciplínou se vyznačují hlavně mladí lidé, osoby s nižším vzděláním a lidé, kteří sami sebe řadí k politickému středu či „kousek napravo od středu“, tedy do pomyslného těžiště politické orientace české společnosti. Na tomto základním schématu se nic podstatného nezměnilo ani v roce 2002, kdy byla volební účast o více než 15 % nižší než v předchozích volbách. Na první pohled se zdá, že se výrazně změnila orientace nevoličů na škále pravice – levice. Tuto změnu (posun v porovnání s lety 1998 a 1996…

Více než pětina lidí se rozhodla až v posledním týdnu před volbami

Polovina voličů (nebo přesněji – těch, kteří šli skutečně volit) se o svém hlasu v letošních volbách do Poslanecké sněmovny definitivně rozhodla řádově v posledním měsíci, téměř čtvrtina dokonce až v posledním týdnu před otevřením volebních místností. Dlouho před volbami mají jasno spíše lidé, kteří se trvale zajímají o politiku, a že tito „dávno rozhodnutí“ lidé volí stranu, která je v souladu s jejich názory a zájmy. Naopak mezi lidmi, kteří se rozhodují až těsně před volbami, se mnohem častěji objevuje „volba nejmenšího zla“ – tito voliči neodevzdávají hlas pro určitou stranu proto, že by jim plně vyhovovala,…

Televize, rozhlas, tisk – a mítinky

Klíčový význam přikládají voliči tomu, co se dozví prostřednictvím televize, tisku, z rozhlasových diskusí. Značný význam si pro volební rozhodování podržují také předvolební mítinky a jiné akce v rámci kampaně, i když – a naznačují to i odpovědi na jiné otázky – jejich význam v porovnání s minulými volbami poněkud klesá. Naproti tomu by politické strany zřejmě mohly uspořit na výdajích za billboardy i letáky adresované do schránek – těm voliči velkou váhu nepřisuzují. Mezi názory stoupenců nejsilnějších stran jsou jen zcela minimální rozdíly. Mírně se odlišují jen stoupenci KSČM větším důrazem na předvolební mítinky a nerozhodnutí celkově menším…

Programy, osobnosti, zkušenosti

Největší význam mají pro rozhodování voličů volební programy a politické zaměření strany, tedy stanoviska a principy, které strana hájí (obě tyto možnosti uvedlo jako „rozhodující“ a „značnou“ zhruba 80 % dotázaných). S nevelkým odstupem následují zkušenosti s předchozím působením strany a osobnosti, které stranu reprezentují (v obou případech cca 70 % hodnocení „rozhodující nebo značný význam“). Mnohem méně se dají lidé ovlivnit volební kampaní a většinou jen podružnou roli hrají rady přátel, partnera apod. (jen pro 3 resp. 4 % voličů jsou tyto věci při volbě rozhodující). Porovnáme-li současný průzkum s lety 1996 a 1998, vidíme pouze nepodstatné…

Dvě pětiny voličů se rozhodují až v posledních dnech

Necelé tři pětiny lidí mají o své volbě jasno „už dávno předem“. Dlouho dopředu jsou rozhodnuti zejména lidé, kteří jsou také pevně rozhodnuti, že se voleb zúčastní. Většina lidí (přes 60 %) se rozhoduje spíše na základě znalostí záměrů a činnosti stran než pocitem a pověstí, jakou strany mají. Ještě výrazněji převažuje rozhodování podle vyjádření politiků a programových principů nad tím, co voliči pochytí z rozhovorů se svými přáteli a známými. Také rozumové, věcné rozhodování je příznačné hlavně pro lidi, kteří jsou jednoznačně odhodláni jít k volbám, než pro ty, kteří svou účast zatím zvažují. Racionální zvažování…

Jsou potřebné menší politické strany?

Populace se štěpí na dvě téměř zcela stejně početné poloviny. Jedni tvrdí, že politická scéna by se měla radikálně zjednodušit a že by se o přízeň voličů mohly ucházet klidně jen dvě či tři velké strany, druzí poukazují na to, že tak úzké spektrum nedává lidem možnost dostatečně si vybrat a že rozmanitosti názorů voličů odpovídá politická scéna daleko pestřejší. Na pestrost politické scény a potřebnost malých, neparlamentních stran, které by umožnily každému občanovi, aby ve volbách našel „tu svou“, poukazují především stoupenci Koalice (dokonce mnohem výrazněji než lidé nerozhodnutí). Naopak lidé, kteří se hlásí k ideologicky vyhraněným politickým…

Mezi stoupenci Koalice je mnohem víc bývalých voličů KDU-ČSL než voličů US a DEU

KSČM z voličů z roku 1998 neztratila téměř nikoho a zřetelně se posílila o přeběhlíky z řad dřívějších voličů ČSSD (dnes tvoří osminu příznivců KSČM) i z lidí, kteří před čtyřmi lety k volbám nešli anebo neměli volební právo. Velmi pevnou voličskou podporu mají také ODS a KDU-ČSL. Jejich řady opustila asi pětina voličů z roku 1998 (v případě KDU-ČSL se tím míní, že by „věrní“ dnes volili Koalici). Hůře jsou na tom sociální demokraté, kterým odešla skoro třetina voličů z roku 1998, i když tyto ztráty jsou kompenzovány novými potenciálními voliči zejména z řad lidí, kteří před čtyřmi…

Voliči začínají pociťovat pevnější vztah ke stranám, kterým by dali hlas

Nejpevnější vztah ke „své“ straně mají tradičně stoupenci KSČM. Zřetelně slabší, ale přesto poměrně pevný vztah k volené straně mají také stoupenci ODS (opět v předvolebním období se výrazně aktivizují) a KDU-ČSL. V případě příznivců KDU-ČSL jde ovšem skutečně o vztah ke straně, kterou jako volenou v otevřené otázce jmenovali, tj. ke KDU-ČSL, nikoli o vztah ke Koalici – k ní jako celku mohou mít vztah mnohem vlažnější. Velmi vlažný vztah k volené straně naproti tomu stále projevují stoupenci Unie svobody i ti, kteří jmenovali jako volenou stranu přímo Koalici. Nepevným vztahem k volené straně se dlouhodobě vyznačovali také…

Stoupenci ODS a KSČM obhajují v politice spíše rázná řešení

Tři pětiny občanů uvádějí, že mají pevné politické přesvědčení a jen o několik procent méně lidí o sobě říká, že obhajují v politice radikální stanoviska a rázná řešení. Blížící se volby do Poslanecké sněmovny politickou pevnost a odhodlání rázně rozhodovat politické problémy zřetelně posilují. Pevným politickým přesvědčením jsou vybaveni a energicky jsou připraveni řešit politické spory zejména stoupenci těch stran, které se nacházejí na okrajích politického spektra, tedy sympatizanti ODS a KSČM, mírnějším postupům dávají spíše přednost voliči stran bližších politickému středu. Výrazně nejslabší mají ovšem politické přesvědčení lidé, kteří jsou nerozhodní a váhají, komu dají v červnových volbách…