Výzkumy STEM se průběhu posledního půl roku několikrát věnovaly hodnocení povolebního vyjednávání. Šetření z počátku února uzavřelo pohled veřejnosti celkovou rekapitulací. Vedle hodnocení chování stran, které bylo zveřejněno v samostatné tiskové informaci, byli lidé dotázáni i na jednotlivé aktéry v osobách předsedů stran a prezidenta republiky (viz graf na následující stránce). Číst dále
Společnost STEM pravidelně sleduje, jak silně občané ČR požadují v politice radikální stanoviska a rázná řešení a zda by přivítali, kdyby v naší zemi vládla pevná ruka a někdo určoval, co se má dělat. Letošní výzkum – stejně jako řada předchozích – ukazuje, že příznivců rázných a radikálních řešení je v naší společnosti zastoupeno přibližně stejně jako lidí založených spíše konzervativně (55 % versus 53 %). Občanů, kteří mají pocit, že by bylo dobré, kdyby v naší zemi vládla pevná ruka, je ještě o něco více (61 %). Číst dále
Společnost STEM se občanů opakovaně už od první poloviny 90. let ptá na jejich názor na současné vrcholné české politiky v porovnání s představiteli režimu před rokem 1989. Z výsledků vyplývá, že veřejnost je k dnešním politickým představitelům dosti kritická. Převažuje sice mínění, že jsou na vyšší odborné úrovni a schopnější než čelní funkcionáři komunistického režimu, ale srovnání z hlediska morální úrovně a z hlediska výsad a privilegií, jimiž disponují, dopadá pro současné politiky kritičtěji. Téměř tři čtvrtiny občanů si nemyslí, že jsou čestnější a poctivější, a ještě o něco více je těch, kteří se nedomnívají, že mají méně výhod, než měli politici před rokem 1989. Číst dále
STEM pravidelně oslovuje občany, aby celkově porovnali současný a předlistopadový režim. Naposledy, v listopadu 2006, označilo současný režim za lepší 63 % lidí, podle 18 % jsou oba stejné a 19 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Toto celkové porovnání ovšem neprozrazuje, jak lidé hodnotí současný a minulý režim v různých oblastech života. Číst dále
Po půl roce povolebních vyjednávání STEM zjišťoval, jak lidé vnímají roli médií v procesu informování o politické situaci. Téměř dvě třetiny (63 %) občanů si myslí, že se média snažila o povolebních vyjednáváních informovat nestranně. Názor lidí na objektivnost či neobjektivnost médií však není pevně ukotvený a přesvědčivý, o čemž svědčí velmi vysoký podíl váhavých odpovědí („spíše ano“ a „spíše ne“). Respondentů, kteří jednoznačně vyslovili svůj názor, je u kladných i záporných odpovědí minimum. Číst dále
I letos jsme vyzvali obyvatele ČR, aby zhodnotili svoje převládající pocity z minulého roku. Vybírali mezi deseti různými skupinami pocitů, od pocitů vyjadřujících nespokojenost (bezmocnost, nejistotu, vztek, únavu a neklid) až k pozitivním pocitům vyrovnanosti, úspěchu a štěstí. Uplynulý rok 2006 byl pro život dvou pětin obyvatel příjemný, spojují jej s pocity spokojenosti. „Unavených“ je jedna třetina. Zhruba čtvrtina lidí v ČR je z loňského roku „zklamána“. Číst dále
Více než půl roku po volbách do Poslanecké sněmovny PČR se ukazuje, že způsob, jakým se vede povolební vyjednávání, přináší více bodů ODS než ČSSD. Zatímco v září 2006 si ani jeden z hlavních rivalů za svá povolební vyjednávání nezískal výrazně vyšší sympatie než druhý, půl roku po volbách se vnímání lidí posunulo. V prosinci 2006 i lednu 2007 byla ODS největší částí veřejnosti (35 %) považována za stranu, která si vedla doposud v povolebních jednáních nejlépe. ČSSD a Stranu zelených vybrala pětina občanů (21 % resp. 20 %). Nejméně lidí označilo za nejúspěšnějšího vyjednavače KDU-ČSL a KSČM (11 %, resp. 13 %). Číst dále
Pět variant nové vlády projednávali od loňských červnových parlamentních voleb představitelé politických stran. Kterou z těchto pěti sestav by si vybrali voliči? Číst dále
Půl roku po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR si téměř dvě třetiny (64 %) lidí myslí, že by se měly konat předčasné volby. Ve srovnání se zářím 2006, kdy STEM tu samou otázku kladl respondentům poprvé, přitom k výraznému posunu v názorech občanů na předčasné volby nedošlo. Číst dále
Těsně před volebním kongresem ODS položil STEM občanům otázku, kterého z představitelů nejsilnější strany z červnových parlamentních voleb by zvolili do jejího čela. Dotázaní mohli vybírat ze šesti čelných reprezentantů ODS – předsedy a pěti místopředsedů. Číst dále