Postoje veřejnosti vůči KSČM

Silně či mírně odmítavé postoje ke KSČM jsme zaznamenali mezi 58 % občany. Největší skupinu zastupují v populaci lidé, sdílející přesvědčení, že současné postoje uplatňované vůči KSČM mají být zachovány i v budoucnosti (44 %).

Rozhodování nevoličů v říjnových krajských volbách

Čtvrtina nevoličů ke krajským volbám nešla ze zásady či ze zvyku, asi pětina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu, další téměř pětina měsíc před volbami. Více než třetina (37 %) nevoličů se však rozhodla až v průběhu posledního týdne. Mezi důvody neúčasti dominuje obecné znechucení z politiky, které je typické zejména pro ty nevoliče, kteří se rozhodovali alespoň měsíc před volbami.

Volební rozhodování voličů v nedávných krajských volbách

Třetina lidí volila v krajských volbách „stejnou stranu jako vždy“, asi čtvrtina byla rozhodnuta několik měsíců dopředu. Zhruba 40 % lidí se však rozhodovalo až v průběhu posledního měsíce. V této poslední fázi kampaně získávaly hlasy především nově vytvořené regionální strany (nezávislí, starostové apod.) a ČSSD.

Analýza přesunů voličů mezi volbami do PSP v roce 2006 a nedávnými krajskými volbami

Desetina lidí, kteří v červnu 2006 odevzdali do poslanecké sněmovny hlas ODS, přešla v krajských volbách v říjnu 2008 na stranu sociální demokracie. ČSSD výrazně zabodovala i mezi těmi, kteří v roce 2006 vůbec nevolili. Z lidí, kteří v roce 2006 u volebních uren scházeli, se krajských voleb zúčastnilo skoro 30 % – a téměř tři pětiny z nich hlasovaly pro ČSSD.

Důvěra v poslaneckou vyšetřovací komisi vytvořené ke kauze Jana Moravy

Téměř čtyři pětiny občanů České republiky nevěří poslanecké vyšetřovací komisi vytvořené ke kauze Jana Moravy. Přibližně stejný podíl lidí pochybuje, že se zmíněné komisi podaří k tématu kauzy cokoliv zjistit. Co se týče vlivu sledovaného případu na již proběhlé krajské volby, klonila se začátkem října většina občanů (58 %) spíše k názoru, že zmíněná událost nebude mít na výsledky voleb pravděpodobně vliv.

Podrží voliči své oblíbené hejtmany?

Hejtmani českých a moravských krajů jsou v porovnání s představiteli parlamentu a vlády hodnoceni obyvateli svých krajů mnohem příznivěji. V krajích, kde je vysoce respektován hejtman (Moravskoslezský, Jihočeský, Olomoucký kraj), se také nejméně lidí dožaduje změny ve vedení kraje.

Rozhodování občanů v nadcházejících krajských volbách

Dvě třetiny občanů se domnívají, že pro jejich rozhodování, komu dát hlas v krajských volbách, bude důležitější, jakou politiku strany prosazují na celostátní úrovni. Pro zbývající třetinu bude naopak hrát větší roli, koho jednotlivé strany navrhnou jako hejtmana.

Změna situace v krajích za osm let fungování krajských samospráv

Skoro polovina občanů českých a moravských krajů, v nichž se zanedlouho bude volit nové krajské zastupitelstvo, konstatuje, že za osm let se situace v jejich kraji zlepšila. Opačný názor na vývoj v kraji má pouze asi šestina občanů, podle zbylých je to po osmi letech faktické existence krajů asi tak nastejno. Nejvíce oceňují pokrok za osm let obyvatelé krajů Moravskoslezského, Plzeňského a Jihočeského.