ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918. Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918. Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 21. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 978 respondentů. Na výzkumu pracovalo 219 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Rok končící na číslici osm má v historii československého státu určitou symboliku. Ve 20. století můžeme najít několik událostí, které velmi významně zasáhly do osudu naší země a v jejichž letopočtu je na konci právě osmička. Začneme-li chronologicky: 1918 – 1938 – 1948 – 1968. Které z událostí těchto letopočtů ovlivnily osud naší země nejvíce?

Česká veřejnost nejčastěji největší vliv připisuje roku 1918 a vzniku samostatného Československa (téměř dvě pětiny občanů – 38 %). Čtvrtina lidí (27 %) za nejzásadnější považuje únor 1948. Necelá pětina občanů (18 %) vyzdvihuje důležitost mnichovské zrady v roce 1938. Oproti těmto událostem považuje za důležité události roku 1968 (invazi a Pražské jaro) nižší podíl veřejnosti.

Nejvýznamnější událost – srovnání 2008 a 2018

„Rok 2018 je rokem s několika výročími významných událostí končících číslicí 8.
Vyberte prosím z předložené karty událost, která z Vašeho osobního hlediska nejvíce ovlivnila osud naší země.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ovlivněno věkem dotázaných, nikoliv ale tak výrazně, jak bychom možná čekali. Ve všech věkových skupinách nejčastěji lidé volí rok 1918 jako nejvýznamnější událost v novodobých dějinách naší země. Ovšem ve skupině lidí ve věku 45 až 59 let je velmi početná i skupina těch, kteří zdůrazňují důsledky nástupu komunistů k moci v roce 1948 na osud naší země, dále i těch, kteří z nabídky vybrali mnichovskou zradu (tady je zjištěný podíl stejný i ve skupině lidí starších 60 let).

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle věku

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ale výrazně podmíněno politickou orientací dotázaných. Mezi pravicově orientovanými občany je více těch, kteří zdůrazňují dopad „Vítězného února“, než těch, kteří za nejdůležitější považují vznik samostatného Československa. Naopak levicově orientovaní jako událost druhou v pořadí (po roce 1918) volí mnichovskou dohodu.

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle politické orientace

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Tazatelé STEM se také ptali občanů na to, ve kterých obdobích novodobých českých dějin se podle nich Češi zachovali nejstatečněji. Respondenti mohli vybírat ze sedmi možností pouze jedinou. Nejvíce lidí zvolilo jako dobu největší statečnosti protifašistický odboj. O respektu a úctě k odvaze tehdejší generace svědčí i druhé místo, které v pořadí „nejstatečnějších okamžiků českého národa“ přisoudili lidé mobilizaci československé armády v roce 1938. Dalším světlým obdobím novodobých českých dějin, kdy Češi projevili statečnost, je podle mínění veřejnosti sametová revoluce v roce 1989. Z porovnání výsledků letošního průzkumu s rokem 2008 nejsou patrné žádné výraznější rozdíly.

Událost jako výraz statečnosti Čechů – srovnání 2008 a 2018

„Zamyslete se ještě jednou nad významnými událostmi naší novodobé historie. Vyberte prosím z další karty událost, kdy se podle Vás Češi zachovali nejstatečněji.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

STEM v průzkumu vedle slavných okamžiků historie zjišťoval i názory veřejnosti na období novodobých dějin, za které by se Češi měli nejvíce stydět. Nejčastěji lidé z nabídky zvolili období politických procesů v 50. letech. S velkým odstupem následují kapitulace před nacisty, pak vývoj po listopadu 1989, únor 1948 a normalizace. Stejné výsledky přinesl i výzkum před deseti lety.

Událost jako důvod pro pocit studu – srovnání 2008 a 2018

„A obráceně, za které období našich novodobých dějin by se podle Vás měli Češi
nejvíce stydět?“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

 


Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


STEM – volební preference – prosinec 2017

Před vánočními svátky se na naší politické scéně oproti výsledkům říjnových voleb projevily dílčí posuny přízně. Posílilo hnutí ANO a Piráti, oslabila naopak SPD. Na levici zaznamenáváme jen náznak zlepšení u ČSSD a KSČM. Malé strany zůstávají stále těsně kolem pěti procent.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů STEM (PAPI) a 41 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 62 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 01/17 03/17 04/17 06/17 9-10/17 15.10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 29,9 27,0 28,3 32,8 26,5 26,7 29,6 30,9 33,0
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 9,8 7,3 7,4 9,6 8,9 8,2 11,3 12,0 9,6
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 4,1 5,5 4,6 3,8 6,1 8,1 10,8 10,4 12,2
SPD 3,6 3,4 4,7 4,9 4,0 4,2 4,4 8,2 12,9 10,6 10,0 8,7
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 12,6 13,9 12,2 12,7 14,2 12,5 7,8 8,3 8,8
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 14,6 15,5 16,6 11,4 12,2 9,4 7,3 8,2 8,0
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,8 7,6 7,1 7,4 5,8 5,8 5,8 6,1 5,4
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 4,6 6,7 6,4 5,5 4,9 5,7 5,3 4,6 4,4
STAN 4,1 2,9 2,2 2,2 0,9 3,1 3,7 5,2 3,9 5,2
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,1 2,6 3,9 2,3 3,0 2,5 1,5 1,5 0,9

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – prosinec 2017 (%)


Názory na uspořádání vlády a povolební vyjednávání

Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů.

STEM začátkem prosince zjišťoval názory české veřejnosti na to, jak by měla být sestavena vláda. V průběhu dotazování prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše s tím, že předseda vítězného hnutí ANO sestaví menšinovou vládu. Vzhledem k tomu, že není zatím dojednána podpora pro tuto vládu v Poslanecké sněmovně, je zajímavé, jaké jsou preference vládního uspořádání mezi veřejností.

Představa občanů o složení vlády není jednoznačná, což nepřekvapí v kontextu výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, které přinesly velkou diverzitu politických stran. Nejméně často lidé preferují menšinovou vládu pouze ANO, tedy stávající uspořádání vlády. Naopak nejvíce lidí považuje za nejlepší řešení menšinovou vládu ANO s nějakou stranou, přesto ani tento postoj nemá většinu. Pětina upřednostňuje většinovou vládu ANO, SPD a KSČM. Čtvrtina dotázaných je radikální, nelíbí se jí ani jedna z předložených variant a raději by šla znovu k volbám.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Z grafu na této straně je patrné, že voliči hnutí ANO nemají jednoznačné stanovisko k uspořádání vlády. Zhruba stejným podílem jsou zastoupeni ti, kteří preferují samostatnou menšinovou vládu ANO, a ti, kteří by v menšinové vládě ANO uvítali zastoupení ještě nějaké strany.

Naopak poměrně jednoznačný (a nikterak překvapivý) je postoj voličů KSČM a SPD, kteří preferují většinovou vládu ANO a právě SPD a KSČM.

Nejvíce roztříštěný je postoj voličů ČSSD, kteří by sice nejčastěji uvítali menšinovou vládu ANO a jiné strany, ale podobně často vyslovují negativní stanovisko ke všem předloženým variantám (a nikoliv zanedbatelné zastoupení mají i ostatní varianty).

Mezi voliči Pirátů a ODS má největší podporu varianta menšinové vlády ANO s další stranou (můžeme oprávněně předpokládat, že tito lidé mají většinou na mysli právě jejich stranu). Ovšem voliči ODS také často vyjadřují nesouhlas se všemi možnostmi a preferují nové volby.

Orientačně (vzhledem k velmi nízkým počtům dotázaných u těchto stran) můžeme uvést, že voliči TOP 09 nejčastěji upřednostňují nové volby, voliči KDU-ČSL a STAN nejčastěji volí variantu menšinové vlády ANO s další stranou.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Rozdíly mezi voliči různých stran

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.

V prosincovém průzkumu tazatelé STEM požádali dotázané, aby pomocí školních známek ohodnotili povolební vyjednávání jednotlivých politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Nejlepší průměrné známky dosáhlo vyjednávání hnutí ANO pod vedením předsedy Andreje Babiše. Velmi podobnou průměrnou známkou (zhruba „tři mínus“) lidé hodnotí vyjednávání Pirátů, KSČM a SPD. Poněkud hůře je hodnoceno vyjednávání Demokratického bloku a ČSSD (průměrná známka se blíží čtyřce).

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pokud analyzujeme hodnocení povolebních vyjednávání jednotlivých stran vlastními voliči, zjišťujeme, že nejlepší průměrnou známku dávají „svým“ vyjednavačům voliči ANO a voliči KSČM. Naopak voliči ČSSD hodnotí vyjednávání svých zástupců kritičtěji než u ostatních voličských táborů.

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran vlastními voliči jednotlivých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran jsou údaje v grafu pouze orientační.

S výsledky povolebního vyjednávání politických stran je spokojena třetina občanů. Převažuje tedy negativní hodnocení, které má téměř třípětinovou většinu. Podle očekávání jsou nejčastěji spokojeni voliči hnutí ANO (68 %), kteří jsou jediným politickým táborem, kde spokojenost převažuje. Vyšší než průměr v populaci je ještě míra spokojenosti mezi voliči KSČM (41 %). Naopak zcela jednoznačná je převažující nespokojenost mezi voliči
KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ČSSD (podíly kolem 80% hranice). Poněkud nižší, stále však většinová, je nespokojenost mezi voliči STAN, SPD a Pirátů.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně a nové vládě?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let


Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. října až 9. listopadu 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1022 respondentů.

Jak veřejnost hodnotila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny zhruba dva týdny po konání voleb? Průzkum STEM ukazuje, že mezi občany převažuje spíše nespokojenost s volebními výsledky (57 %). Pokud však srovnáme aktuální stav se situací po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťujeme, že současná povolební nálada se v tomto ohledu zásadně neliší od roku 2013, kdy byl rovněž podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených (59 % : 41 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří k volbám do Poslanecké sněmovny přišli, jsou v hodnocení výsledků voleb rozděleni do dvou naprosto vyrovnaných táborů. Mezi nevoliči jasně převažuje nespokojenost s výsledky voleb. Analýza dat neukazuje významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) se nedomnívá, že výsledky voleb přinesou naší zemi politickou stabilitu. Po volbách v roce 2013 byla skepse u veřejnosti na podobné úrovni (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří vyjádřili spokojenost s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, většinou očekávají politickou stabilitu v zemi, přesto i mezi nimi je nezanedbatelný podíl (39 %) těch, kteří si budoucím stabilním vývojem nejsou jisti. Mezi občany s výsledky nespokojenými je naprosto jednoznačná obava z politické nestability. Celkově můžeme shrnout, že polovina veřejnosti (52 %) je nespokojena s výsledkem voleb a neočekává politickou stabilitu, naopak čtvrtina (27 %) je spokojena a věří ve stabilitu. Téměř pětina občanů (17 %) je sice s výsledkem voleb spokojena, ale obává se, že volby nebudou znamenat pro naši zemi stabilitu do budoucna.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Na konci října prezident Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše jako předsedu vítězné strany jednáním o sestavení vlády. Jak veřejnost hodnotí jeho perspektivy? Vůbec ne jednoznačně. Necelá třetina občanů (31 %) předpokládá, že budeme mít novou vládu do konce roku. Třetina lidí (31 %) čeká, že vláda bude sestavena někdy v lednu či únoru. Ovšem značný podíl lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce se vládu nepodaří sestavit vůbec a bude nutné vyhlásit nové volby. V porovnání s rokem 2013 je veřejnost poněkud skeptičtější, sestavení vlády Bohuslava Sobotky do konce roku 2013 čekaly dvě pětiny občanů (39 %), zhruba třetina měla reálný odhad na leden či únor a „pouze“ 29 % se obávalo, že vláda bude sestavena později než v únoru nebo dokonce budou nové volby.

Pramen: STEM, Trendy 11/2013, 11/2017

Lidé, kteří jsou s výsledky říjnových voleb spokojeni, jsou podle očekávání optimističtější v předpovídání vývoje ohledně sestavení nové vlády. Téměř polovina z nich (45 %) dokonce čeká, že by vláda mohla být již do konce roku. Přesto i mezi nimi najdeme skeptiky: desetina se kvůli zablokovanému povolebnímu vyjednávání obává předčasných voleb, desetina předpokládá dlouhodobé sestavování vlády.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let


Korupce je stále podle názoru veřejnosti palčivým problémem naší společnosti

Korupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Korupci považuje za jeden z největších problémů naší země jasná většina obyvatel: 87 %. V roce 2015 se sice oslabila intenzita vnímání korupce jako problému (česká veřejnost tehdy intenzivně prožívala problém migrační krize), v aktuálním průzkumu se však vracíme k hodnotám zjištěným v předchozích průzkumech, i když podíl kategorických odpovědí „určitě ano“ je stále ještě nižší než v letech 2011 a 2012.

„Považujete Vy osobně za jeden z největších problémů naší země korupci?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

Názor, že korupce je jedním z našich největších problémů, sdílejí v obdobné míře občané různého věku, pohlaví a vzdělání. Rovněž mezi stoupenci různých politických stran nejsou v této otázce zásadní rozdíly (KSČM: 91 % kladných odpovědí, ANO: 86 %, ČSSD: 86 %, KDU-ČSL: 80 %, ODS: 82 %, TOP 09: 78 %).

Závažnost problému korupce v očích veřejnosti dokresluje skutečnost, že pouze čtvrtina dotázaných se domnívá, že úplatkářství se týká jen malého počtu veřejných činitelů. Polovina občanů účast na korupci připisuje většině činitelů a čtvrtina se dokonce domnívá, že se korupce týká téměř všech veřejných činitelů. Z dlouhodobého pohledu časové řady od roku 1996 nejsou aktuální zjištění nijak výjimečná, kritické postoje veřejnosti jsou u této otázky poměrně stabilní.

„Jak rozšířené je podle Vás úplatkářství v naší zemi?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1996-2016

STEM do prosincového výzkumu stejně jako v roce 2015 zařadil otázky hodnotící postoj vlády Bohuslava Sobotky k řešení problému korupce. Srovnání průzkumů ukazuje, že se snížil (o 8 procentních bodů) podíl lidí, kteří se domnívají, že se současná vláda upřímně a poctivě snaží o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi. Aktuálně tedy třetina veřejnosti připisuje Sobotkově vládě upřímnou snahu problémy korupce řešit. V porovnání s vládou Petra Nečase je na tom ovšem Sobotkova vláda stále ještě relativně lépe (Nečasově vládě poctivou snahu šetřit korupci připisovala v prosinci 2012 čtvrtina populace).

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Česká veřejnost je stále velmi skeptická v hodnocení toho, jaký bude výsledek vládního snažení v boji proti korupci. Podobně jako v roce 2015 si tříčtvrtinová většina občanů nemyslí, že se Sobotkově vládě podaří míru korupce zásadně omezit.

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Zajímavé jsou rozdíly v názorech na současnou vládu ve vztahu k boji s korupcí mezi příznivci vládních stran. Mezi stoupenci ČSSD a KDU-ČSL jsou podíly pozitivních hodnocení vlády vyšší než u příznivců hnutí ANO (jejichž postojům se blíží postoje opoziční KSČM). Podle očekávání v otázce boje s korupcí mezi sympatizanty pravicových opozičních stran převažují negativní hodnocení současné vlády.

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky ve vztahu k problému korupce
podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce v poslední době zaznamenaly téměř dvě pětiny dotázaných.

Dlouhodobá časová řada odpovědí na tuto otázku ukazuje relativní stabilitu názorů v letech 2004 až 2011. V prosinci 2012 STEM zaznamenal nárůst pozitivních odpovědí, ve kterém můžeme identifikovat odraz medializované kauzy hejtmana a poslance Davida Ratha. Zvyšování optimismu veřejnosti pokračovalo ještě v roce 2013. V červnu 2014 podíl pozitivních odpovědí poklesl znovu na dvě pětiny a v dalších letech mírný pokles pokračoval.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Častěji pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registrují příznivci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD a pak také hnutí STAN. Mezi sympatizanty ANO a KSČM jsou dvě pětiny těch, kteří pokrok pozorují. Naopak mezi stoupenci SPD a ODS výrazně převažují negativní názory.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)


Popularita politických osobností v říjnu 2016

Říjnový průzkum STEM se uskutečnil bezprostředně po krajských a senátních volbách. V porovnání s květnovým průzkumem nezjišťujeme u žádného politika či političky zařazených do zkoumání významnější zvýšení podílu pozitivních názorů. Právě naopak, u většiny osobností je patrné oslabení pozitivních hodnocení, nejvýraznější je v případě ministra vnitra M. Chovance. Nejlépe hodnoceným politikem je stále ministr financí A. Babiš. Na druhém místě je znovu ministr obrany M. Stropnický, těsně následován premiérem B. Sobotkou. Do popředí žebříčku se vrátil T. Okamura, je na místě čtvrtém.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

Výzkum popularity STEM se již od roku 1993 zaměřuje na předsedy či místopředsedy parlamentních politických stran a rovněž na všechny členy české vlády.

Poslední průzkum proběhl několik dní po krajských a senátních volbách ve specifické povolební situaci (ohlas událostí následujících po schůzce ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou a oslav výročí 28. října již neznamenal).

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš je i přes mírné oslabení pozitivních názorů stále nejpopulárnější osobností české politické scény. Druhé a třetí místo je dlouhodobě obsazeno premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem obrany Martinem Stropnickým. Jejich pořadí se ovšem mění, aktuálně je na druhé pozici ministr obrany, premiér je s minimálním odstupem třetí. U obou politiků došlo od května ke snížení podílu pozitivních názorů. Díky stabilnímu hodnocení se do popředí žebříčku popularity vrátil T. Okamura. Podobně jako v květnu je hodnocen i místopředseda vlády P. Bělobrádek, což pro něj znamená pátou pozici.

Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2016

„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“

Pozn.: Pořadí podle součtu odpovědí „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů

Přední pozice žebříčku popularity opustil ministr vnitra M. Chovanec. Trend zlepšování posledních měsíců tím pro něj skončil. Aktuální průzkum totiž přináší u ministra vnitra výrazně nižší podíl pozitivních názorů (pokles o 20 procentních bodů).

Srovnání s květnovým průzkumem dále ukazuje oslabení pozitivních hodnocení u většiny sledovaných osobností. U některých jde jen o slabší pokles, který představuje spíše návrat k hodnotám v předchozích měsících (např. v případě M. Marksové-Tominové, M. Jurečky, R. Pelikána, J. Hamáčka, R. Brabce). Jsou však i politici, jimž povolební situace přinesla výraznější oslabení popularity: kromě zmíněného M. Chovance jde rovněž o B. Sobotku, L. Zaorálka, S. Němečka, J. Mládka. Souvislost s výsledky krajských a senátních voleb, v nichž se ČSSD nepodařilo uspět podle představ její reprezentace, je zde zřejmá.

V míře znalosti nedošlo u členů vlády k žádným změnám. Více než třetina dotázaných stále nezná R. Brabce, K. Valachovou, K. Šlechtovou, R. Pelikána a D. Hermana (schůzka s dalajlámou a následující události proběhly až po skončení průzkumu).

Již jsme se zmínili o stabilním hodnocení T. Okamury, které je v situaci všeobecného poklesu pozitivních hodnocení poměrně výjimečné. Svůj podíl na tom měl relativní úspěch Strany přímé demokracie v krajských volbách.

Dalším politickým uskupením, které v nedávných volbách zaznamenalo úspěch, je KDU-ČSL, jejíž předseda P. Bělobrádek je dlouhodobě stabilně hodnocen a nyní se řadí mezi pět nejlépe hodnocených politiků.

Jediným politikem, u kterého se podíl pozitivních názorů od května zvýšil (nepatrně, jen o 1 procentní bod), je předseda hnutí Starostové a nezávislí P. Gazdík. Ve srovnání s poklesem ostatních proto pozorujeme jeho posun vzhůru žebříčkem z dvacátého na dvanácté místo.

Pokud se zaměříme na ostatní opoziční politiky, nepozorujeme zásadní změny. Předseda KSČM V. Filip a místopředseda P. Kováčik se v hodnocení vrátili na úroveň před květnovým průzkumem. Stejně je tomu v případě předsedy ODS P. Fialy a předsedy TOP 09 M. Kalouska. Předsedu hnutí Úsvit – Národní koalice M. Lidinského stále nezná více než třípětinová většina občanů, desetina jej hodnotí pozitivně.

Místopředsedové TOP 09 a ODS M. Ženíšek a A. Udženija jsou i po zhruba půl roce v místopředsednických funkcích stále málo známými osobnostmi, více než polovina dotázaných je nezná. Zhruba desetina lidí je stejně jako v předchozích průzkumech hodnotí příznivě.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

Žebříček popularity politických osobností

Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+),

v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (?)

Poř. Osobnost 2013 2014 2015 2016 2016
IX. X.* I. III. V. X. I. III. V. IX. XII. III. V. X. + X. ?
1 A. Babiš 40 47 59 62 66 71 72 64 59 64 61 56 60 58 2
2 M. Stropnický 54 55 57 55 52 51 50 56 51 51 43 4
3 B. Sobotka 45 47 56 56 51 56 63 54 58 56 56 50 53 42 3
4 T. Okamura 46 49 58 52 48 49 46 30 33 29 37 34 38 38 4
5 P. Bělobrádek 20 28 31 35 36 39 40 38 39 39 35 36 36 35 13
6 L. Zaorálek 41 43 40 35 39 41 40 38 38 40 41 43 33 10
7 M. Marksová 21 32 31 31 31 33 34 35 35 40 32 22
8 J. Faltýnek 31 31 34 33 32 35 29 35 29 31 33 32 33
9 M. Jurečka 24 24 24 31 33 31 33 32 32 31 35 31 25
10 D. Ťok 30 24 31 34 36 35 38 31 27
11 K. Šlechtová 28 28 28 30 30 34 36 31 34
12 P. Gazdík 26 25 25 26 23 22 23 23 21 30 31 29
13 V. Filip 33 31 33 29 31 31 31 26 27 27 27 29 33 30 13
14 M. Chovanec 24 24 28 37 41 46 39 42 46 53 50 52 30 12
15 R. Pelikán 19 20 25 26 27 33 27 34
16 K. Valachová 24 24 25 28 26 36
17 J. Dienstbier 58 57 55 50 49 45 38 35 30 35 33 26 8
18 J. Hamáček 29 28 28 29 28 27 31 24 37
19 R. Brabec 21 22 23 26 25 23 24 26 27 25 30 24 43
20 S. Němeček 20 25 33 28 26 26 27 28 28 33 23 29
21 J. Mládek 23 24 26 27 27 25 25 27 26 24 32 22 25
22 D. Herman 16 16 17 19 21 17 19 20 21 20 22 22 35
23 P. Fiala 23 19 22 22 19 16 18 22 21 19 24 21 22
24 P. Kováčik 26 21 22 24 21 19 19 19 18 20 25 20 32
25 M. Kalousek 14 16 14 16 14 15 13 13 14 14 13 15 12 3
26 M. Lidinský 10 13 10 63
27 M. Ženíšek 10 12 10 56
28 A. Udženija 7 10 9 63

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili.

Pořadí politiků v žebříčku je dáno přesnou procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení (na 1 desetinné místo).

* říjnové šetření 2013 bylo zaměřeno na hodnocení celostátních lídrů stran a hnutí, které kandidovaly v předčasných volbách do PSP ČR

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016


Jsou krajské volby důležité či ne?

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou dlouhodobě volby komunální. Aktuálně se jim v míře důležitosti vyrovnaly volby prezidenta republiky. Dále lidé za důležité považují volby do Poslanecké sněmovny. Poněkud méně důležité jsou podle veřejného mínění krajské volby, jejichž hodnocení nezměnila ani skutečnost, že výzkum proběhl těsně po jejich skončení. Výrazně méně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

 

Ve dnech bezprostředně po krajských volbách se STEM zajímal o to, jakou důležitost lidé přisuzují jednotlivým typům voleb. K hodnocení byla použita pětibodová škála, kdy 1 bod znamenal malou důležitost a 5 bodů největší důležitost.

Z průzkumu vyplývá, že lidé nejčastěji za důležité považují shodně volby prezidenta a volby do obecních zastupitelstev (téměř dvě třetiny veřejnosti jim přisoudily první nebo druhý stupeň na pětibodové stupnici důležitosti). Poněkud méně důležité jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S výraznějším odstupem následují volby do krajských zastupitelstev. Nejméně důležité jsou podle občanů volby do Senátu a do Evropského parlamentu (téměř třetina lidí jim udělila pouze 1 bod znamenající malou důležitost).

Pramen: STEM, Trendy 10/2016, 1054 respondentů starších 18 let

Pokud porovnáme důležitost, jakou lidé přisuzují různým volbám, s tím, jaká je skutečná volební účast, vidíme jasnou souvislost. Nejnižší byla účast ve volbách do Senátu (především v druhém kole) a Evropského parlamentu. Nejvyšší byla v roce 2013 v prezidentských volbách, kdy lidé poprvé volili hlavu státu přímým hlasováním, dále ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013, poté následuje účast v komunálních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

Porovnání skutečné volební účasti s mírou důležitosti, kterou jim lidé podle průzkumu STEM přisuzují, ukazuje, že krajských voleb se pravděpodobně zúčastnili pouze ti, kteří tyto volby považují za velmi důležité. Podobně je tomu u voleb do Senátu a Evropského parlamentu. Naopak voleb do Poslanecké sněmovny a voleb prezidenta se účastní i část občanů, kteří jim nepřisuzují důležitost zásadní, ale jen průměrnou.

Skutečná volební účast a deklarovaná důležitost

Volby Skutečná účast
v %
Deklarovaná důležitost
v říjnu 2016 v %*
Volba prezidenta republiky (2013, 1./2. kolo) 61,3/59,1 50,6
Poslanecká sněmovna (2013) 59,5 45,5
Obecní zastupitelstva (2014) 44,5 50,6
Krajská zastupitelstva (2016) 34,6 34,6
Senát (2016, 1./2. kolo) 33,5/15,4 16,6
Evropský parlament (2014) 18,2 16,7

* spočtena jako podíl hodnocení 5 body + ½ podílu hodnocení 4 body

Pokud se zaměříme na vývoj hodnocení důležitosti krajských voleb v dlouhodobé časové řadě STEM, je třeba zdůraznit, že od roku 2012, kdy se konaly minulé volby do krajských zastupitelstev, míra důležitosti těchto voleb ve veřejném mínění postupně oslabuje a neposílilo ji ani letošní konání krajských voleb spolu s předvolební kampaní a vyhlášením výsledků.

Celkově můžeme konstatovat, že od posledního průzkumu v říjnu 2014 se míra důležitosti mírně snížila u všech typů voleb, s výjimkou voleb prezidenta republiky.

Pokles u komunálních voleb můžeme interpretovat spíše jako návrat k předchozím dlouhodobě stabilním hodnotám, vyšší průměrná hodnota v říjnu 2014 souvisí se skutečností, že právě v tomto měsíci se konaly volby do obecních zastupitelstev.

Ovšem v případě voleb do Evropského parlamentu pozorujeme dlouhodobý pokles míry důležitosti těchto voleb. U senátních voleb se v posledních dvou průzkumech nepotvrzuje předchozí růst subjektivně pociťované důležitosti voleb do horní komory parlamentu.

Pramen: STEM, Trendy 2004-2016


Lidé jsou spíše nespokojeni s výsledky krajských voleb

S výsledky krajských voleb vyjadřuje nespokojenost mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (s vyloučením obyvatel Prahy): 56 %. V porovnání s minulými krajskými volbami je nálada veřejnosti jiná, dříve byli lidé spíše spokojeni s tím, jak krajské volby dopadly. Mezi účastníky letošních krajských voleb je sice míra spokojenosti vyšší, ale nijak zásadně (52 % spokojených, 48 % nespokojených).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. října 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1054 respondentů.

V rámci série otázek průzkumu uskutečněného bezprostředně po krajských volbách se STEM (podobně jako u předchozích krajských voleb) zajímal o základní spokojenost veřejnosti s výsledkem voleb. Svůj názor měli možnost vyjádřit jak ti, kteří se krajských voleb účastnili, tak ti, kteří k volbám nepřišli (z otázky byli vyloučeni pouze obyvatelé Prahy, kde se krajské volby nekonají).

Mírně nadpoloviční většina dotázaných (56 %) vyjádřila nespokojenost s výsledkem nedávných krajských voleb. Naopak spokojeny jsou více než dvě pětiny občanů (44 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

V porovnání s předchozími volbami do krajských zastupitelstev je míra spokojenosti s letošními volbami nižší než v minulosti. Po krajských volbách v letech 2008 a 2012 byla zhruba třípětinová většina veřejnosti s výsledkem voleb spokojena. Letošní povolební situace tedy u části veřejnosti vyvolává rozpaky, nejistotu (oproti minulosti vysoký podíl „spíše nespokojených“).

Pramen: STEM, Trendy 2008/11, 2012/11, 2016/10 (bez obyvatel Prahy)

Lidé, kteří považovali za důležité vyjádřit své preference v krajských volbách a přišli do volebních místností, jsou v názoru na výsledek voleb rozděleni, polovina je spokojena, polovina nikoliv. Analýza dat naznačuje, že častěji jsou s výsledky voleb spokojeni voliči hnutí ANO a KDU-ČSL. Nejméně spokojeni jsou voliči KSČM. Voliči ČSSD se v hodnocení rozdělují do dvou vyrovnaných táborů.

Mezi občany, kteří ke krajským volbám nepřišli, převažuje nespokojenost s jejich výsledky (64 %). U lidí, kteří k volbám nepřišli kvůli tomu, že jsou celkově politikou znechuceni, je míra nespokojenosti s výsledky voleb nejvyšší (81 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/10, 1054 respondentů (893 respondentů s vyloučením obyvatel Prahy)

Vzhledem k nízkému počtu dotázaných v jednotlivých krajích můžeme pouze orientačně uvést, že mezi kraji nejsou zásadní rozdíly ve spokojenosti s výsledky voleb. Zjištěná data orientačně ukazují jen mírně vyšší spokojenost v kraji Vysočina, Jihomoravském, Pardubickém a Libereckém kraji, naopak nižší v Královehradeckém kraji.