Význam voleb podle veřejného mínění roste, krajské i senátní volby však patří i nadále k méně důležitým

Nejdůležitějšími volbami z pohledu veřejnosti jsou prezidentské volby. Aktuálně přeskočily volby komunální, jež veřejnost dlouhodobě považovala za nejdůležitější. Za důležité považují lidé i volby do Poslanecké sněmovny. Krajské volby, navzdory probíhající kampani, za úvodní trojicí zaostávají. Senátní volby jsou na tom výrazně hůře a patří podle názoru veřejnosti, spolu s volbami do Evropského parlamentu, k nejméně důležitým volbám.

Číst dále

Volební preference STEM – září 2020

Zářijové preference přinášejí změny na naší politické scéně. Několik týdnů před krajskými a senátními volbami o sobě dávají více vědět malé strany. Nyní by se do Poslanecké sněmovny dostalo devět stran. ANO oslabilo, ale nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se ve volebním modelu umístila SPD, úspěch zaznamenali i Starostové. Levici se nedaří.

Číst dále

Hodnocení klíčových osobností vlády zapojených do řešení koronavirové krize je většinou pozitivní

Po uzavření nejvíce kritické fáze boje s epidemií koronaviru česká veřejnost většinou oceňuje práci lídrů klíčových ministerstev. Práci ministra vnitra J. Hamáčka hodnotí pozitivně 70 % občanů. Jen mírně nižší je podíl pozitivních hodnocení u premiéra A. Babiše (65 %). Třípětinová většina veřejnosti (60 %) dále oceňuje práci ministra zdravotnictví A. Vojtěcha. Hodnocení dalších členů vlády A. Schillerové (53 %), J. Maláčové (53 %) a K. Havlíčka (50 %) již není tak jasně pozitivní. Mezi lidmi, kteří se s obtížemi vyrovnávali s opatřeními přijatými proti šíření epidemie, dokonce v hodnocení práce těchto ministrů převažují kritické postoje.

Číst dále

VOLEBNÍ PREFERENCE STEM KVĚTEN 2020

Květnové preference ukazují situaci kolem uvolňování opatření souvisejících s koronavirovou krizí. V květnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm stran. ANO nadále vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se s odstupem umístila ČSSD, která zastavila svůj pokles. TOP 09 i Starostové by se nyní zřejmě do parlamentu nedostali. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Volební preference STEM – BŘEZEN 2020

Březnové preference ukazují situaci v počátečních fázích koronavirové krize. V březnu by se do parlamentu dostalo osm stran. ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikoloru zůstává kolísavá.

Číst dále

Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Číst dále

POLISTOPADOVÝ VÝVOJ HODNOTÍ POZITIVNĚ NEJVÍCE LIDÍ OD ROKU 1992, VÝRAZNÉ ROZDÍLY V NÁZORU NA POLISTOPADOVÝ VÝVOJ VŠAK PŘETRVÁVAJÍ

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější.

Číst dále

Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Číst dále

Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Číst dále

S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Číst dále