Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Volební preference – Říjen 2019

V říjnu by se do Poslanecké sněmovny dostalo sedm politických stran. ANO dominuje politické scéně a jeho postavení je stabilní. Úspěch zaznamenala Trikolora, která se v modelu blíží pětiprocentní hranici, stejně jako STAN a TOP 09. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora však není pevná a v čase kolísá. ODS oproti červnu ztratila a hypoteticky přichází o pět mandátů. Levice naopak mírně posílila a zastavila tak svůj propad.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. – 25. října 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 150 tazatelů STEM (PAPI) a 75 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na  https://www.stem.cz/volebni-model/

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za říjen 2019; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model odráží nerozhodnost a váhání voličů, je postaven na předpokladu spíše nižší volební účasti kolem 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2019 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 12/16 06/17 VOLBY 2017 11/17 02/18 04/18 06/18 10/18 11/18 01/19 04/19 06/19 10/19
ANO 18,7 29,2 29,7 32,8 29,6 30,9 32,5 32,9 32,0 33,4 35,7 31,9 34,0 32,5 33,1
ODS 7,7 7,7 7,5 9,6 11,3 12,0 11,0 13,7 15,5 12,9 12,4 11,0 13,2 13,1 10,5
Piráti 2,7 1,9 3,3 3,8 10,8 10,4 13,3 13,5 10,2 12,6 13,1 15,7 11,1 15,6 12,2
SPD 3,6 4,7 4,4 10,6 10,0 9,5 9,0 8,6 9,6 6,9 7,7 9,8 7,9 7,5
KSČM 14,9 13,6 13,8 12,7 7,8 8,3 8,7 8,5 9,1 7,4 7,6 8,5 9,5 7,8 8,4
ČSSD 20,5 19,7 16,3 11,4 7,3 8,2 7,1 7,0 7,9 6,7 6,6 8,3 7,8 6,4 6,5
KDU-ČSL 6,8 6,4 6,9 7,4 5,8 6,1 5,2 5,4 6,3 6,4 5,1 6,0 4,9 5,5 5,6
STAN 4,1 0,9 5,2 3,9 4,0 3,9 2,7 5,3 4,6 4,0 3,3 3,8 4,3
TOP 09 12,0 6,5 5,2 5,5 5,3 4,6 4,6 3,9 4,9 2,1 4,9 3,6 3,7 3,7 4,4
Trikolora 4,2
SZ 3,2 2,5 1,9 2,3 1,5 1,5 1,1 0,8 0,6 1,1 0,8 1,0 1,0 1,9 1,4

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“

(podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“

(Podíl „ANO“)

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – prosinec 2016 – říjen 2019 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2019

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 11 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti mají stejně, ODS o jeden mandát navíc. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem tratí oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení. Nejméně výhodný je přepočet pro KDU-ČSL (o šest mandátů méně).

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2019 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo sedm stran. TOP 09 a Starostové zůstávají delší dobu pod pětiprocentním prahem, na jejich úroveň se jako nová formace dotáhla Trikolora, která v červnu ještě měla v datech STEM pouhých 0,5%.
  2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem žebříček preferencí. Postavení ANO je stabilní a při daném rozložení podpory ostatních stran ANO výrazně získává na mandátech. Pokud by volby dopadly podobně jako náš výzkum, mohlo by si ANO pro dvoustrannou koalici vybírat z pěti stran, s Piráty by dokonce dosáhlo na ústavní většinu.
  3. Podpora Pirátů, kteří jsou na druhém místě, je dosti kolísavá a nepříliš silná.
  4. Těsně na místě třetím je ODS. Její podpora o něco poklesla a je otázkou, zda to může souviset s výrazným nástupem Trikolory.
  5. Zatímco ODS oslabila, ale jádro jejích příznivců je ve své volbě pevné a odhodlané, ČSSD jeví známky stagnace a útlumu. Opakovaně také zjišťujeme, že komunisté již nejsou tak „skalní“ stranou, jako kdysi bývali.
  6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 60 %, záporně 23 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných. Volební motivace se oproti červnu o něco zlepšila.

S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


ROK 2018 A „OSMIČKOVÁ“ VÝROČÍ

Z významných událostí 20. století, jejichž letopočet končí číslicí osm a které nejvíce ovlivnily osud naší země, vybralo nejvíce občanů (38 %) vznik samostatného Československa. Oproti roku 2008, kdy proběhl totožný výzkum, je tu určitá změna, která se však dá vysvětlit specifikem stoletého výročí roku 1918. Před deseti lety totiž občané nejčastěji vybírali nástup komunistů k moci v roce 1948 a těsně pak rok 1918. Obdobím, kdy v novodobých dějinách projevili Češi nejvíc statečnosti, je podle třetiny občanů (33 %) protifašistický odboj. Naopak dobou, za kterou by se v novodobých dějinách měli Češi nejvíce stydět, jsou podle dvou pětin občanů (40 %) politické procesy 50. let.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 21. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 978 respondentů. Na výzkumu pracovalo 219 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Rok končící na číslici osm má v historii československého státu určitou symboliku. Ve 20. století můžeme najít několik událostí, které velmi významně zasáhly do osudu naší země a v jejichž letopočtu je na konci právě osmička. Začneme-li chronologicky: 1918 – 1938 – 1948 – 1968. Které z událostí těchto letopočtů ovlivnily osud naší země nejvíce?

Česká veřejnost nejčastěji největší vliv připisuje roku 1918 a vzniku samostatného Československa (téměř dvě pětiny občanů – 38 %). Čtvrtina lidí (27 %) za nejzásadnější považuje únor 1948. Necelá pětina občanů (18 %) vyzdvihuje důležitost mnichovské zrady v roce 1938. Oproti těmto událostem považuje za důležité události roku 1968 (invazi a Pražské jaro) nižší podíl veřejnosti.

Nejvýznamnější událost – srovnání 2008 a 2018

„Rok 2018 je rokem s několika výročími významných událostí končících číslicí 8.
Vyberte prosím z předložené karty událost, která z Vašeho osobního hlediska nejvíce ovlivnila osud naší země.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ovlivněno věkem dotázaných, nikoliv ale tak výrazně, jak bychom možná čekali. Ve všech věkových skupinách nejčastěji lidé volí rok 1918 jako nejvýznamnější událost v novodobých dějinách naší země. Ovšem ve skupině lidí ve věku 45 až 59 let je velmi početná i skupina těch, kteří zdůrazňují důsledky nástupu komunistů k moci v roce 1948 na osud naší země, dále i těch, kteří z nabídky vybrali mnichovskou zradu (tady je zjištěný podíl stejný i ve skupině lidí starších 60 let).

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle věku

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Hodnocení minulosti je ale výrazně podmíněno politickou orientací dotázaných. Mezi pravicově orientovanými občany je více těch, kteří zdůrazňují dopad „Vítězného února“, než těch, kteří za nejdůležitější považují vznik samostatného Československa. Naopak levicově orientovaní jako událost druhou v pořadí (po roce 1918) volí mnichovskou dohodu.

Nejvýznamnější událost – rozdíly podle politické orientace

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

Tazatelé STEM se také ptali občanů na to, ve kterých obdobích novodobých českých dějin se podle nich Češi zachovali nejstatečněji. Respondenti mohli vybírat ze sedmi možností pouze jedinou. Nejvíce lidí zvolilo jako dobu největší statečnosti protifašistický odboj. O respektu a úctě k odvaze tehdejší generace svědčí i druhé místo, které v pořadí „nejstatečnějších okamžiků českého národa“ přisoudili lidé mobilizaci československé armády v roce 1938. Dalším světlým obdobím novodobých českých dějin, kdy Češi projevili statečnost, je podle mínění veřejnosti sametová revoluce v roce 1989. Z porovnání výsledků letošního průzkumu s rokem 2008 nejsou patrné žádné výraznější rozdíly.

Událost jako výraz statečnosti Čechů – srovnání 2008 a 2018

„Zamyslete se ještě jednou nad významnými událostmi naší novodobé historie. Vyberte prosím z další karty událost, kdy se podle Vás Češi zachovali nejstatečněji.“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

STEM v průzkumu vedle slavných okamžiků historie zjišťoval i názory veřejnosti na období novodobých dějin, za které by se Češi měli nejvíce stydět. Nejčastěji lidé z nabídky zvolili období politických procesů v 50. letech. S velkým odstupem následují kapitulace před nacisty, pak vývoj po listopadu 1989, únor 1948 a normalizace. Stejné výsledky přinesl i výzkum před deseti lety.

Událost jako důvod pro pocit studu – srovnání 2008 a 2018

„A obráceně, za které období našich novodobých dějin by se podle Vás měli Češi
nejvíce stydět?“

Pramen: STEM, Trendy 2018/10, 978 respondentů

 


Hodnocení prezidentských kandidátů po volbách – únor 2018

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti po skončení voleb prezidenta republiky pozitivně hodnotila jak vítěze voleb Miloše Zemana (54 %), tak jeho protikandidáty z prvního kola Marka Hilšera (54 %) a Pavla Fischera (53 %). Poněkud nižší podíl příznivých názorů zjišťujeme u Jiřího Drahoše (48 %). Pátým v pomyslném pořadí je Michal Horáček (38 %). Podíl negativních hodnocení je nejvyšší v případě Mirka Topolánka (pouze 13 % pozitivních názorů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM se na začátku února ještě jednou zaměřil na osobnosti, které kandidovaly v prezidentských volbách, a zjišťoval jejich hodnocení veřejností bezprostředně po skončení druhého kola voleb. Výsledky odrážejí dojmy, pocity, které v lidech po skončení voleb prezidenta republiky kandidující osobnosti zanechaly, včetně reakcí na výsledky hlasování. Jedná se tedy spíše o celkové sympatie, které kandidáti u veřejnosti vyvolali.

Vítěz voleb Miloš Zeman má sympatie mírně nadpoloviční většiny veřejnosti (54 %). Stejný podíl přízně veřejnosti zjišťujeme u Marka Hilšera (54 %) a u Pavla Fischera (53 %), jen mírně nižší u Jiřího Drahoše (48 %).

Rozdíl mezi nimi je ovšem v intenzitě přízně: zatímco Miloše Zemana jednoznačně příznivě hodnotí skoro třetina (31 %) občanů, pak Marka Hilšera 14 % a Pavla Fischera 12 % veřejnosti. V intenzitě přízně Marka Hilšera a Pavla Fischera předčil Jiří Drahoš se skoro pětinovým podílem (18 %) jednoznačně příznivých hodnocení.

Po prezidentských volbách sympatie Michalu Horáčkovi vyjádřily skoro dvě pětiny veřejnosti (38 %), čtvrtina občanů Petru Hannigovi (24 %) a Jiřímu Hynkovi (24 %), pětina má příznivý názor na Vratislava Kulhánka (19 %). Mirka Topolánka pozitivně vidí pouze desetina dotázaných (13 %).

Negativní hodnocení jednoznačně převažuje především u Mirka Topolánka (84 %). Názor na kandidáta si přes reklamní kampaně nedokázala udělat přibližně pětina veřejnosti v případě Jiřího Hynka (23 %), Vratislava Kulhánka (21 %) a Petra Hanniga (17 %).

Pramen: STEM, Trendy 2/2018, 1028 respondentů

Pořadí prezidentských kandidátů v grafu je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení.


Před prezidentskými volbami 2018

Analýza přináší soubor výzkumných podkladů pro klienta TV NOVA, který vznikl na základě výsledků čtyř samostatných reprezentativních výzkumů populace ČR starších 18 let s tématikou prezidentských voleb 2018. Soubor obsahuje hlavní výsledky šetření a umožňuje zachytit vývoj názorů a hodnocení veřejnosti tématu v čase. Prezidentské výzkumy probíhaly postupně od 1. 12. 2017 do 25. 1. 2018. Charakteristiky jednotlivých šetření jsou uvedeny vždy na začátku každé z kapitol, které výsledky z daného výzkumu obsahují.

TV NOVA, která je exkluzivním vlastníkem dat s právem jejich zveřejňování, dala souhlas, aby podklady zpracované STEM pro její potřeby, byly s časovým odstupem umístěny na webové stránce ústavu. Cílem je napomoci laické i odborné veřejnosti porozumět tomu, co se v souvislosti s prezidentskými volbami vlastně v České republice odehrálo.

Soubor výzkumných podkladů pro TV NOVA zde: Před_prezidentskými_volbami_2018


STEM – volební preference – prosinec 2017

Před vánočními svátky se na naší politické scéně oproti výsledkům říjnových voleb projevily dílčí posuny přízně. Posílilo hnutí ANO a Piráti, oslabila naopak SPD. Na levici zaznamenáváme jen náznak zlepšení u ČSSD a KSČM. Malé strany zůstávají stále těsně kolem pěti procent.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 248 tazatelů STEM (PAPI) a 41 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

“Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?”

(údaje za prosinec 2017; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Prosincový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 62 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – prosinec 2017 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 01/17 03/17 04/17 06/17 9-10/17 15.10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 29,9 27,0 28,3 32,8 26,5 26,7 29,6 30,9 33,0
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 9,8 7,3 7,4 9,6 8,9 8,2 11,3 12,0 9,6
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 4,1 5,5 4,6 3,8 6,1 8,1 10,8 10,4 12,2
SPD 3,6 3,4 4,7 4,9 4,0 4,2 4,4 8,2 12,9 10,6 10,0 8,7
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 12,6 13,9 12,2 12,7 14,2 12,5 7,8 8,3 8,8
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 14,6 15,5 16,6 11,4 12,2 9,4 7,3 8,2 8,0
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,8 7,6 7,1 7,4 5,8 5,8 5,8 6,1 5,4
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 4,6 6,7 6,4 5,5 4,9 5,7 5,3 4,6 4,4
STAN 4,1 2,9 2,2 2,2 0,9 3,1 3,7 5,2 3,9 5,2
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,1 2,6 3,9 2,3 3,0 2,5 1,5 1,5 0,9

Vývoj stranických preferencí STEM – březen 2015 – prosinec 2017 (%)


Názory na uspořádání vlády a povolební vyjednávání

Česká veřejnost nemá jednoznačný názor na uspořádání vlády, která by měla vzniknout na základě výsledků říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Dvě pětiny občanů (39 %) by preferovaly menšinovou vládu ANO s nějakou další stranou. Jasno nemají ani voliči samotného hnutí ANO. S výsledky povolebního vyjednávání politických stran o funkcích v Poslanecké sněmovně a nové vládě je nespokojena téměř třípětinová většina občanů (58 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 11. prosince 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1027 respondentů.

STEM začátkem prosince zjišťoval názory české veřejnosti na to, jak by měla být sestavena vláda. V průběhu dotazování prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše s tím, že předseda vítězného hnutí ANO sestaví menšinovou vládu. Vzhledem k tomu, že není zatím dojednána podpora pro tuto vládu v Poslanecké sněmovně, je zajímavé, jaké jsou preference vládního uspořádání mezi veřejností.

Představa občanů o složení vlády není jednoznačná, což nepřekvapí v kontextu výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, které přinesly velkou diverzitu politických stran. Nejméně často lidé preferují menšinovou vládu pouze ANO, tedy stávající uspořádání vlády. Naopak nejvíce lidí považuje za nejlepší řešení menšinovou vládu ANO s nějakou stranou, přesto ani tento postoj nemá většinu. Pětina upřednostňuje většinovou vládu ANO, SPD a KSČM. Čtvrtina dotázaných je radikální, nelíbí se jí ani jedna z předložených variant a raději by šla znovu k volbám.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Z grafu na této straně je patrné, že voliči hnutí ANO nemají jednoznačné stanovisko k uspořádání vlády. Zhruba stejným podílem jsou zastoupeni ti, kteří preferují samostatnou menšinovou vládu ANO, a ti, kteří by v menšinové vládě ANO uvítali zastoupení ještě nějaké strany.

Naopak poměrně jednoznačný (a nikterak překvapivý) je postoj voličů KSČM a SPD, kteří preferují většinovou vládu ANO a právě SPD a KSČM.

Nejvíce roztříštěný je postoj voličů ČSSD, kteří by sice nejčastěji uvítali menšinovou vládu ANO a jiné strany, ale podobně často vyslovují negativní stanovisko ke všem předloženým variantám (a nikoliv zanedbatelné zastoupení mají i ostatní varianty).

Mezi voliči Pirátů a ODS má největší podporu varianta menšinové vlády ANO s další stranou (můžeme oprávněně předpokládat, že tito lidé mají většinou na mysli právě jejich stranu). Ovšem voliči ODS také často vyjadřují nesouhlas se všemi možnostmi a preferují nové volby.

Orientačně (vzhledem k velmi nízkým počtům dotázaných u těchto stran) můžeme uvést, že voliči TOP 09 nejčastěji upřednostňují nové volby, voliči KDU-ČSL a STAN nejčastěji volí variantu menšinové vlády ANO s další stranou.

„Voliči každé ze stran mají jiné představy o vládě, která by měla vzejít z říjnových voleb. S ohledem na výsledky a dosavadní jednání se jako možné ukazují následující varianty. Kterou z nich Vy osobně upřednostňujete, nebo by Vám alespoň nejméně vadila?“

Rozdíly mezi voliči různých stran

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.

V prosincovém průzkumu tazatelé STEM požádali dotázané, aby pomocí školních známek ohodnotili povolební vyjednávání jednotlivých politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Nejlepší průměrné známky dosáhlo vyjednávání hnutí ANO pod vedením předsedy Andreje Babiše. Velmi podobnou průměrnou známkou (zhruba „tři mínus“) lidé hodnotí vyjednávání Pirátů, KSČM a SPD. Poněkud hůře je hodnoceno vyjednávání Demokratického bloku a ČSSD (průměrná známka se blíží čtyřce).

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Pokud analyzujeme hodnocení povolebních vyjednávání jednotlivých stran vlastními voliči, zjišťujeme, že nejlepší průměrnou známku dávají „svým“ vyjednavačům voliči ANO a voliči KSČM. Naopak voliči ČSSD hodnotí vyjednávání svých zástupců kritičtěji než u ostatních voličských táborů.

Školní známkování povolebního vyjednávání různých stran vlastními voliči jednotlivých stran

(průměrné známky od 1 do 5)

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran jsou údaje v grafu pouze orientační.

S výsledky povolebního vyjednávání politických stran je spokojena třetina občanů. Převažuje tedy negativní hodnocení, které má téměř třípětinovou většinu. Podle očekávání jsou nejčastěji spokojeni voliči hnutí ANO (68 %), kteří jsou jediným politickým táborem, kde spokojenost převažuje. Vyšší než průměr v populaci je ještě míra spokojenosti mezi voliči KSČM (41 %). Naopak zcela jednoznačná je převažující nespokojenost mezi voliči
KDU-ČSL, ODS, TOP 09 a ČSSD (podíly kolem 80% hranice). Poněkud nižší, stále však většinová, je nespokojenost mezi voliči STAN, SPD a Pirátů.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s výsledky povolebního vyjednávání politických stran o obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně a nové vládě?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2017, 1027 respondentů starších 18 let


Ve veřejném mínění převažuje nespokojenost s výsledky voleb do PS a obavy z politické nestability, ovšem podobně lidé hodnotili i výsledky voleb v roce 2013

S výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jsou spokojeny dvě pětiny občanů (43 %), podobně jako v roce 2013 je tedy podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených. Necelá třetina veřejnosti (31 %) si s volebními výsledky identifikuje perspektivu politické stability. Občané naší země se neshodují v představách, kdy budeme mít novou vládu, třetina (31 %) čeká, že se tak stane do konce roku, třetina (31 %) sestavení vlády datuje do ledna či února, ale nejvíce lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce vůbec vláda nevznikne a budou předčasné volby.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. října až 9. listopadu 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1022 respondentů.

Jak veřejnost hodnotila výsledky voleb do Poslanecké sněmovny zhruba dva týdny po konání voleb? Průzkum STEM ukazuje, že mezi občany převažuje spíše nespokojenost s volebními výsledky (57 %). Pokud však srovnáme aktuální stav se situací po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny, zjišťujeme, že současná povolební nálada se v tomto ohledu zásadně neliší od roku 2013, kdy byl rovněž podíl nespokojených vyšší než podíl spokojených (59 % : 41 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří k volbám do Poslanecké sněmovny přišli, jsou v hodnocení výsledků voleb rozděleni do dvou naprosto vyrovnaných táborů. Mezi nevoliči jasně převažuje nespokojenost s výsledky voleb. Analýza dat neukazuje významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Více než dvoutřetinová většina občanů (69 %) se nedomnívá, že výsledky voleb přinesou naší zemi politickou stabilitu. Po volbách v roce 2013 byla skepse u veřejnosti na podobné úrovni (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Lidé, kteří vyjádřili spokojenost s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, většinou očekávají politickou stabilitu v zemi, přesto i mezi nimi je nezanedbatelný podíl (39 %) těch, kteří si budoucím stabilním vývojem nejsou jisti. Mezi občany s výsledky nespokojenými je naprosto jednoznačná obava z politické nestability. Celkově můžeme shrnout, že polovina veřejnosti (52 %) je nespokojena s výsledkem voleb a neočekává politickou stabilitu, naopak čtvrtina (27 %) je spokojena a věří ve stabilitu. Téměř pětina občanů (17 %) je sice s výsledkem voleb spokojena, ale obává se, že volby nebudou znamenat pro naši zemi stabilitu do budoucna.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let

Na konci října prezident Miloš Zeman pověřil Andreje Babiše jako předsedu vítězné strany jednáním o sestavení vlády. Jak veřejnost hodnotí jeho perspektivy? Vůbec ne jednoznačně. Necelá třetina občanů (31 %) předpokládá, že budeme mít novou vládu do konce roku. Třetina lidí (31 %) čeká, že vláda bude sestavena někdy v lednu či únoru. Ovšem značný podíl lidí (38 %) se obává, že se tak stane ještě později či dokonce se vládu nepodaří sestavit vůbec a bude nutné vyhlásit nové volby. V porovnání s rokem 2013 je veřejnost poněkud skeptičtější, sestavení vlády Bohuslava Sobotky do konce roku 2013 čekaly dvě pětiny občanů (39 %), zhruba třetina měla reálný odhad na leden či únor a „pouze“ 29 % se obávalo, že vláda bude sestavena později než v únoru nebo dokonce budou nové volby.

Pramen: STEM, Trendy 11/2013, 11/2017

Lidé, kteří jsou s výsledky říjnových voleb spokojeni, jsou podle očekávání optimističtější v předpovídání vývoje ohledně sestavení nové vlády. Téměř polovina z nich (45 %) dokonce čeká, že by vláda mohla být již do konce roku. Přesto i mezi nimi najdeme skeptiky: desetina se kvůli zablokovanému povolebnímu vyjednávání obává předčasných voleb, desetina předpokládá dlouhodobé sestavování vlády.

Pramen: STEM, Trendy 11/2017, 1022 respondentů starších 18 let


Korupce je stále podle názoru veřejnosti palčivým problémem naší společnosti

Korupci za jeden z největších problémů naší země považuje jednoznačná většina občanů (87 %). Čtvrtina populace (24 %) zastává názor, že úplatkářství se týká téměř všech veřejných činitelů, polovina občanů (52 %) jej připisuje většině veřejně činných osobností. Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tento názor od minulého roku ve veřejném mínění posílil. Tříčtvrtinová většina občanů (77 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. Téměř dvě pětiny lidí (38 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Korupci považuje za jeden z největších problémů naší země jasná většina obyvatel: 87 %. V roce 2015 se sice oslabila intenzita vnímání korupce jako problému (česká veřejnost tehdy intenzivně prožívala problém migrační krize), v aktuálním průzkumu se však vracíme k hodnotám zjištěným v předchozích průzkumech, i když podíl kategorických odpovědí „určitě ano“ je stále ještě nižší než v letech 2011 a 2012.

„Považujete Vy osobně za jeden z největších problémů naší země korupci?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

Názor, že korupce je jedním z našich největších problémů, sdílejí v obdobné míře občané různého věku, pohlaví a vzdělání. Rovněž mezi stoupenci různých politických stran nejsou v této otázce zásadní rozdíly (KSČM: 91 % kladných odpovědí, ANO: 86 %, ČSSD: 86 %, KDU-ČSL: 80 %, ODS: 82 %, TOP 09: 78 %).

Závažnost problému korupce v očích veřejnosti dokresluje skutečnost, že pouze čtvrtina dotázaných se domnívá, že úplatkářství se týká jen malého počtu veřejných činitelů. Polovina občanů účast na korupci připisuje většině činitelů a čtvrtina se dokonce domnívá, že se korupce týká téměř všech veřejných činitelů. Z dlouhodobého pohledu časové řady od roku 1996 nejsou aktuální zjištění nijak výjimečná, kritické postoje veřejnosti jsou u této otázky poměrně stabilní.

„Jak rozšířené je podle Vás úplatkářství v naší zemi?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2016, 1020 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 1996-2016

STEM do prosincového výzkumu stejně jako v roce 2015 zařadil otázky hodnotící postoj vlády Bohuslava Sobotky k řešení problému korupce. Srovnání průzkumů ukazuje, že se snížil (o 8 procentních bodů) podíl lidí, kteří se domnívají, že se současná vláda upřímně a poctivě snaží o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi. Aktuálně tedy třetina veřejnosti připisuje Sobotkově vládě upřímnou snahu problémy korupce řešit. V porovnání s vládou Petra Nečase je na tom ovšem Sobotkova vláda stále ještě relativně lépe (Nečasově vládě poctivou snahu šetřit korupci připisovala v prosinci 2012 čtvrtina populace).

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Česká veřejnost je stále velmi skeptická v hodnocení toho, jaký bude výsledek vládního snažení v boji proti korupci. Podobně jako v roce 2015 si tříčtvrtinová většina občanů nemyslí, že se Sobotkově vládě podaří míru korupce zásadně omezit.

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 2016/12

Zajímavé jsou rozdíly v názorech na současnou vládu ve vztahu k boji s korupcí mezi příznivci vládních stran. Mezi stoupenci ČSSD a KDU-ČSL jsou podíly pozitivních hodnocení vlády vyšší než u příznivců hnutí ANO (jejichž postojům se blíží postoje opoziční KSČM). Podle očekávání v otázce boje s korupcí mezi sympatizanty pravicových opozičních stran převažují negativní hodnocení současné vlády.

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky ve vztahu k problému korupce
podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)

Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce v poslední době zaznamenaly téměř dvě pětiny dotázaných.

Dlouhodobá časová řada odpovědí na tuto otázku ukazuje relativní stabilitu názorů v letech 2004 až 2011. V prosinci 2012 STEM zaznamenal nárůst pozitivních odpovědí, ve kterém můžeme identifikovat odraz medializované kauzy hejtmana a poslance Davida Ratha. Zvyšování optimismu veřejnosti pokračovalo ještě v roce 2013. V červnu 2014 podíl pozitivních odpovědí poklesl znovu na dvě pětiny a v dalších letech mírný pokles pokračoval.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Častěji pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registrují příznivci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD a pak také hnutí STAN. Mezi sympatizanty ANO a KSČM jsou dvě pětiny těch, kteří pokrok pozorují. Naopak mezi stoupenci SPD a ODS výrazně převažují negativní názory.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence TOP 09, STAN a SPD jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru
pouze orientační.)